o zrušení obchodní společnosti, o odvolání účastnice ad 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2023 č. j. 85 Cm 1774/2022-54,

1. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že „Řízení o zrušení obchodní korporace [právnická osoba], IČO [IČO], se zastavuje.“ (výrok I.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.).

2. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v odůvodnění usnesení uvedl, že obchodní korporace [právnická osoba] (dále též jen „společnost“) je zapsána v obchodním rejstříku vedeném zdejším soudem a že je mu známo z úřední činnosti, že společnost nezakládá do sbírky listin povinné dokumenty, konkrétně účetní závěrky za účetní období 2019 a 2020, s tím, že výzvu k nápravě podle ust. § 105a z. v. r. se nepodařilo doručit. Následně soud citoval jen § 105a odst. 3 z. v. r. s tím, že usnesením ze dne 12. 7. 2022 č. j. 85 Cm 1774/2022-3 soud proto rozhodl o zahájení řízení o zrušení korporace. Dále jen uvedl, že společnost reagovala tím, že sdělila, že založila závěrky za roky 2019 až 2022 a uzavřel, že tímto jednáním společnosti odpadl důvod pro zahájení řízení o zrušení společnosti bez návrhu, proto mohl rozhodnout o zastavení řízení o zrušení společnosti s likvidací; když tento postup je odůvodněn ust. § 16 z. ř. s., dle kterého odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice ad 1) včasné odvolání. Uvedla, že usnesením Městského soudu v Praze č. j. 85 Cm 1774/2022-3 ze dne 12. 7. 2022 bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní společnosti ve smyslu § 105a odst. 3 z. v. r. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 7. 2022 (výrok I.) a dne 10. 8. 2022 (výrok II.). Účastnice řízení - společnost [Jméno advokáta B]. se opakovaně domáhala zrušení obchodní společnosti [právnická osoba] Je toho názoru že není zde dána podmínka k zastavení řízení. Argumentace soudu prvního stupně o napravení nedostatku v podobě založení listin do sbírky listin nemůže obstát, neb listiny byly založeny téměř 1 rok po nabytí právní moci zahájení likvidace. Odvolatelka odkázala na závěry Ústavního soudu v usnesení sp. zn. IV. ÚS 1170/22 ze dne 24. 5. 2022. Ve svém návrhu se stěžovatelka domáhal zrušení rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně o likvidaci obchodní korporace z důvodu nezaložení účetní závěrek do sbírky listin. Ústavní soud stěžovatelčin návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný. Odvolatelka je přesvědčena, když soudu prvního stupně zastavil řízení bez nařízení jednání, neb zrušení obchodní korporace [právnická osoba] nebylo jen v důsledku nedodržování zákonných předpisu a norem, ale dlouhodobé nečinnosti pro kterou byla zřízena. Fakticky byla zřízena za čelem vytunelování účastnice - společnosti [Jméno advokáta B]. právním zástupcem panem [Jméno advokáta A], který prostřednictvím množství simulovaných právních úkonu se snažil přijít ke značnému obohacení na úkor společníka. To dotvrzuje i čestné prohlášení bývalého jednatele obchodní korporace [právnická osoba], pana [Anonymizováno], který dle všeho byl skupinou kolem [tituly před jménem] vydírán. Soud prvního stupně nezkoumal, zda-li obchodní korporace je v souladu se zápisem v obchodním rejstříku, neb dlouhodobě nemá jednatele a v současné době ho není možné ani ustanovit. Lze tedy uzavřít že není v souladu se zákonem.

4. Odvolatelka navrhla zrušení předmětné společnosti.

5. Vrchní soud v Praze coby soud odvolací dospěl k závěru, že usnesení soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné.

6. Podle § 105 a z. v. r. „Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104. (odst. 1), Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně. (odst. 2). Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. (odst. 3), Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací. (odst. 4), Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku. (odst. 5), Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace. (odst. 6), Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije. (odst. 7)“

7. Výše citované ustanovení § 105a z. v. r. bylo do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob vloženo na základě novely - zákona č. 33/2020 Sb. Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení platí, že: „Navrhovaná změna reaguje na zavedení nového způsobu postihu obchodních korporací, jež neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Stávající úprava následků porušení povinnosti předložit listiny (§ 104 až 106) umožňuje postihovat obchodní korporace za nepředkládání listin (mj. i řádné či mimořádné účetní závěrky) jen v omezené míře a často bohužel bezvýsledně; v úvahu přichází pouze ukládání pořádkové pokuty (§ 104) nebo zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 105). Zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, je ovšem neefektivní a drahé, a proto není tento institut v praxi příliš využíván. Navrhovaná úprava § 105a umožňuje za splnění určitých podmínek zrušit obchodní korporaci i bez likvidace (v podrobnostech viz § 105a a důvodovou zprávu k němu); jedná se o méně nákladný a pro rejstříkové soudy méně zatěžující způsob postihu neaktivních společností. Napříště se proto stanoví, že jsou-li splněny podmínky pro postih obchodní korporace podle § 105a, užije se tohoto postupu přednostně; není ponecháno na vůli soudu, zda bude postupovat podle § 105 nebo § 105a. Cílem navrhovaného ustanovení je zabránit existenci tzv. neaktivních společností, tj. obchodních korporací, které nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně. Důvodem pro postih a eliminaci neaktivních obchodních korporací je především nebezpečí, že tyto mohou časem sloužit jako tzv. bílí koně pro finanční podvody (především daňové podvody); k nelegálním činnostem je jednodušší využít již existující obchodní korporace. Zanedbatelným motivem není ani „vyčištění“ obchodního rejstříku od neaktivních společností a snaha o zvýšení naplněnosti sbírky listin, která je dlouhodobě na znepokojivě nízké úrovni, neboť mnoho obchodních korporací i přes hrozící sankce neplní zákonem stanovenou povinnost zakládat předepsané listiny do sbírky listin. Navrhovaná úprava tak cílí na zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí a snížení rizika podvodného jednání v ČR. Úprava postihu neaktivních společností pro nezakládání účetních závěrek není v zahraničních úpravách ničím neobvyklým. Navrhované znění se inspiruje úpravou francouzskou (srov. Art. L611-2, R611-14, R123-125 a R123-136 Code de commerce) - ve věci „nekontaktnosti“ obchodní korporace - a úpravou estonskou [srov. § 60 Äriseadustik (angl. Commercial Code)] - v otázce určení, zda zrušit obchodní korporaci s likvidací nebo bez likvidace. Postihnout neaktivní obchodní korporaci bude podle nově navrhovaného ustanovení možné za podmínky kumulativního splnění dvou předpokladů: (a) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin, (b) nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Povinnost založit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin plyne obchodním korporacím z § 21a zákona o účetnictví a předpokládá ji i § 66 písm. c) rejstříkového zákona; lhůta pro její založení je 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Obchodní korporace samozřejmě splní tuto povinnost také tehdy, založí-li do sbírky listin výroční zprávu, jejíž součástí je účetní závěrka. Z praktických poznatků lze usuzovat, že obchodní korporace je neaktivní, tedy nevyvíjí ekonomickou aktivitu, tehdy, nezakládá-li účetní závěrku do sbírky listin nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období. Některé zahraniční úpravy spojují sankci již s nezaložením jediné účetní závěrky [srov. např. úpravu francouzskou (Art. L611-2 Code de commerce) nebo estonskou (§ 60 Äriseadustik)]. To se však jeví jako příliš přísné, a proto se navrhuje začít u řešení mírnějšího a inspirovat slovenskou úpravou [srov. § 68 odst. 6 písm. f) Obchodného zákoníku], to znamená aplikovat sankci až při nesplnění výše uvedené povinnosti 2 po sobě jdoucí účetní období. Z požadavku neplnění povinnosti nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období vyplývá, že nestačí, pokud obchodní korporace poruší povinnost předložit účetní závěrky do sbírky listin např. každé druhé účetní období - v takovém případě může soud využít pouze stávajících právních institutů k vynucení této povinnosti, tzn. uložit pořádkovou pokutu podle § 104 nebo ve výjimečných případech zrušit obchodní korporaci s likvidací podle § 105. Druhá navrhovaná podmínka „nekontaktnosti“ obchodní korporace má za cíl odlišit obchodní korporace, které jsou skutečně neaktivní a existují jen formálně, od obchodních korporací, které „pouze“ nezakládají účetní závěrky a jiné listiny do sbírky listin; druhé zmíněné skupině obchodních korporací může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč podle § 104, a to i opakovaně. Obchodní korporaci lze považovat za nekontaktní, není-li jí možné doručit výzvu k předložení chybějících účetních závěrek do sbírky listin. Soud bude muset při doručování výzvy postupovat podle pravidel pro doručování obsažených v občanském soudním řádu, tedy primárně bude obchodní korporaci doručovat datovou schránkou. Nepřihlásí-li se obchodní korporace do datové schránky ve lhůtě 10 dnů, nenastane fikce doručení - náhradní doručení výzvy je s ohledem na závažnost následku vyloučeno. Soud bude muset doručovat s využitím jiných způsobu doručování uvedených v § 45 občanského soudního řádu; posledním způsobem doručování bude zásadně doručování provozovatelem poštovních služeb. Nebude-li obchodní korporace předkládat řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin, avšak bude-li možné ji doručit výzvu, bude jí uložena jen pořádková pokuta až do výše 100 000 Kč podle § 104. Budou-li splněny výše uvedené podmínky, soud zahájí bez návrhu řízení o zrušení obchodní korporace; tato skutečnost se zapíše do obchodního rejstříku [srov. navrhované § 48 odst. 1 písm. o)]. Nejdříve po uplynutí 1 roku od zápisu tohoto údaje do obchodního rejstříku bude možné neaktivní obchodní korporaci zrušit bez likvidace; nikoli však v době probíhajícího insolvenčního řízení. Lhůta 1 roku poskytuje zainteresovaným osobám možnost doložit soudu, že obchodní korporace má majetek, který převyšuje náklady spojené s provedením likvidace. V takovém případě soud rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací a výmaz z obchodního rejstříku provede až po skončení likvidace postupem podle § 82. Neobrátí-li se žádná osoba na soud s tvrzením o existenci majetku obchodní korporace, lze předpokládat, že neaktivní obchodní korporace nemá žádný majetek. Po uvážení, že zrušením obchodní korporace bez likvidace nebude podstatně zasaženo do práv třetích osob, pak soud může zrušit obchodní korporaci bez likvidace; výmaz obchodní korporace zapíše soud i bez návrhu na základě rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace. Objeví-li se majetek obchodní korporace až po jejím výmazu z obchodního rejstříku, bude postupováno podle § 209 OZ; soud zruší výmaz obchodní korporace a rozhodne o její likvidaci.“

8. Ze zákona, jehož účel je zřejmý z důvodové zprávy, vyplývá, že účelem zákona v jeho ust. § 105a z. v. r. je „odklizení“ neaktivních obchodních korporací tím, že bude ohledně nich zahájeno řízení o jejich zrušení a následně budou zrušeny bez likvidace, minimálně po uběhnutí příslušné roční zákonné lhůty, poté pak zaniknou výmazem z obchodního rejstříku. V průběhu celého minimálně rok trvajícího řízení nesmí být zjištěn majetek takto zrušované neaktivní obchodní korporace postačujícího alespoň k úhradě nákladů likvidace, protože jinak by byla obchodní korporace zrušena s likvidací. Zákonodárce za neaktivní obchodní korporace považuje ty, jež porušují povinnost předložit do sbírky listin obchodního rejstříku řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období a současně jsou tyto obchodní korporace nekontaktní. Jde-li skutečně o neaktivní obchodní korporaci, je testováno také i v průběhu zahájeného řízení o zrušení této obchodní korporace, neboť minimálně po dobu 1 roku od zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace mohou tyto korporace nebo jiné osoby prokázat svoji aktivitu včetně odstranění skutečností, v nichž spočívá porušování povinností vůči rejstříkovému soudu - jeho sbírce listin. Prokázání aktivity tedy znamená ve výše uvedeném zákonném smyslu minimálně to, že v průběhu řízení dle § 105a z. v. r. byly do sbírky listin obchodního rejstříku založeny všechny po sobě jdoucí účetní závěrky za období, za něž měly být dle zákona založeny, resp. že ve sbírce listin jsou založeny všechny účetní závěrky tak, že neabsentují účetní závěrky za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období. Zároveň musí platit, že je obchodní korporace kontaktní, tedy že jí lze doručovat minimálně prostřednictvím příslušné datové schránky. O obchodní korporaci může být v průběhu řízení dle § 105a z. v. r. zjištěno, že má majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, pročež pak by se, nedošlo-li by k její „aktivizaci“ ve smyslu § 105a odst. 1 a - 3 z. v. r., podrobily zrušení s likvidací. Naopak nevyjde-li ve stanovené lhůtě najevo aktivita obchodní korporace (viz výše) a ani žádný její majetek, resp. majetek postačující k úhradě nákladů likvidace, a zároveň není dána překážka rozhodnutí podle § 105a odst. 6 z. v. r., soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, rozhodne usnesením o zrušení obchodní korporace bez likvidace.

9. K částečně obdobným závěrům jako odvolací soud dochází potud i odborná právní teorie: - viz komentář k § 105a z. v. r. in ASPI: „Ustanovení § 105a z.v.r. je k § 105 z.v.r. speciální a týká se pouze obchodních korporací a ze zakládaných listin pouze účetních závěrek. Zákon považuje za neaktivní tu obchodní korporaci, která porušuje povinnosti předložit do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období a zároveň není možné ji kontaktovat. Kritérium nezaložení účetních závěrek za dvě účetní období má rozlišit mezi neaktivními obchodními korporacemi a těmi aktivními, které jsou pouze v prodlení se založením poslední jediné účetní závěrky.“

10. Výše uvedené lze tedy shrnout následovně. Z podstaty věci a ze zákonného definování neaktivní obchodní korporace vyplývá, že dojde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace bez likvidace (§ 105a z. v. r.) k tomu, že obchodní korporace přestane být „neaktivní“, není důvodu pokračovat v řízení o jejím zrušení. Budou-li v průběhu řízení dle § 105a z. v. r. odstraněny předpoklady zahájení takovéhoto řízení (absence řádné nebo mimořádné účetní závěrky za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období ve sbírce listina a nekontaktnost obchodní korporace), pak samozřejmě není důvodu takovéto řízení vést dále, protože není důvodu obchodní korporaci, jež projevila svojí aktivitu tím, že má již v obchodním rejstříku založeny všechny příslušné účetní závěrky a komunikuje se soudem, pročež je komunikativní, rušit. Je třeba zdůraznit, že nemá smyslu takovouto obchodní korporaci rušit ani bez likvidace postupem podle § 105a z. v. r., ale ani ji zrušit s likvidací, jak by se snad mohlo někomu zdát z toliko doslovného výkladu ust. § 105a odst. 4 z. v. r. část věty za středníkem. Jmenované ustanovení totiž dopadá výlučně na situace, kdy obchodní korporace jsoucí ve smyslu § 105a odst. 1 - 3 z. v. r. neaktivní, takto neaktivní zůstane po celé řízení o jejím zrušení, a jediným rozdílem od jejího zrušení bez likvidace je to, že se v průběhu řízení zjistí majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace.

11. Z výše uvedeného ve vztahu k odvolací námitce ohledně zřízení obchodní korporace „za účelem vytunelování Účastníka společnosti [právnická osoba].“ vyplývá, že tato námitka je v řízení o zrušení obchodní korporace bez likvidace dle § 105a z. v. r. právně irelevantní. Jinak řečeno takovou námitku není soud v rámci řízení o zrušení obchodní korporace dle § 105a z. v. r. oprávněn vůbec řešit.

12. K další odvolací námitce „listiny byly založeny téměř 1 rok po nabytí právní moci zahájení likvidace“ odvolací soud uvádí na pravou míru, že soud prvního stupně žádným svým rozhodnutím pravomocně (ani nepravomocně) nerozhodl o zrušení předmětné obchodní společnosti s likvidací, rozhodl toliko jen o zahájení řízení o zrušení společnosti dle § 105a z. v. r. (viz výše).

13. Dle § 16 z. ř. s. „Odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.“

14. Dle obsahu předloženého spisu soud prvního stupně usnesením ze dne 12. července 2022 č. j. 85 Cm 1774/2022-3 zahájil řízení o zrušení obchodní korporace [právnická osoba], /dále též jen „společnost“/ dle § 105a odst. 3 z. v. r., když společnost nezaložila do sbírky listin obchodního rejstříku účetní závěrky za roky 2019 a 2020 a společnosti se nepodařilo doručit výzvu ke zjednání nápravy. Dle vyznačené doložky právní moci rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 7. 2022 (výrok I.). Výrokem II. soud současně ustanovil společnosti opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (společnost neměla obsazen statutární orgán). Podáním ze dne 10. 5. 2023 společnost soudu sdělila, že pominul důvod pro ustanovení opatrovníka a současně navrhla jeho zproštění. [právnická osoba] podáním ze dne 11. 5. 2023 společnost soudu sdělila, že pominul důvod pro zrušení společnosti, když k 11. 5. 20223 došlo k založení účetních závěrek za roky 2019 a 2020 a současně i za roky 2021 a 2022.

15. Dle ust. § 157 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) musí odůvodnění rozhodnutí obsahovat stručně a jasně, které skutečnosti má soud prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé.

16. Ze stručného odůvodnění soudu prvního stupně vyplývá toliko, že soud prvního stupně zahájil řízení o zrušení předmětné obchodní korporace kvůli nepředložení účetních závěrek za roky 2019 a 2020 s tím, že výzvu k nápravě tohoto stavu se nepodařilo této obchodní korporaci doručit, a proto zahájil řízení o zrušení obchodní korporace dle § 105a z. v. r. Z odvoláním napadaného rozhodnutí však není vůbec zřejmé, na základě jakých skutkových zjištění a skutkových závěrů dospěl soud prvního stupně k závěru, že „odpadl důvod pro zahájení řízení o zrušení společnosti bez návrhu“ a je tedy dán důvod pro zastavení řízení dle § 16 z. ř. s. Soud prvního stupně totiž uvedl pouze to, že „Společnost reagovala tím, že sdělila, že založila závěrky za roky 2019 až 2022.“ Samotné sdělení, resp. nesdělení obchodní korporace o něčem (v daném případě o založení účetních závěrek za roky 2019 a 2020), nebylo a ani nemohlo být zákonným důvodem zahájení soudního řízení o zrušení obchodní korporace podle § 105a z. v. r., pročež jen na základě sdělení účastníka řízení bez dalšího nemohl v daném případě odpadnout důvod pro zahájení řízení o zrušení obchodní korporace. Jelikož důvodem zahájení řízení o zrušení předmětné obchodní korporace bylo nepředložení účetních závěrek za roky 2019 a 2020 s tím, že výzvu k nápravě tohoto stavu se nepodařilo této obchodní korporaci doručit, mohl odpadnout důvod vedení tohoto řízení jen na základě zaslání k založení, resp. zveřejnění příslušných účetních závěrek v zákonem stanoveném rozsahu do sbírky listin obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 272012 touto obchodní korporací. Zjištění k tomu vedoucí a uvedení příslušného skutkového závěru o uvedeném však v rámci odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně zcela absentuje. Jinak řečeno v této stěžejní záležitosti pro příslušné rozhodnutí dle § 16 z. ř. s. soud prvního stupně neučinil žádné vlastní zjištění a potažmo ani vlastní skutkový závěr. To brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost odvoláním napadeného rozhodnutí.

17. Dalším důvodem zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí je skutečnost, že soud prvního stupně zcela ignoroval podání první účastnice ze dne 28. 11. 2023 na čísle listu 50, jež je sice označeno jako sdělení účastníka…., nicméně v textu podání se uvádí, že „podává společník obchodní korporace [právnická osoba] …. z opatrnosti návrh na likvidaci § 93 Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.“ Tímto podáním, pakliže by soud prvního stupně dospěl k závěru, že se jedná o návrh, se soud prvního stupně nijak nezabýval a nijak o něm nerozhodl, resp. se s ním nijak nevypořádal. Tím zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

18. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvoláním napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc vrátil k dalšímu řízení.