o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, o odvoláních navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. března 2023 č. j. L 3877/RD17/MSPH, Fj 120552/2023/MSPH,

1. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu došel dne 21. 3. 2023 rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do spolkového rejstříku. Navrhovatelem je [Jméno navrhovatele] - dále též jen „spolek“ (viz část II. návrhu) dle VI. části návrhu za navrhovatele návrh podal [Anonymizováno], jež návrh i podepsal (jeho podpis je úředně ověřen). Předmětem návrhu byl výmaz předsedy výboru u předmětného spolku [Anonymizováno] a zápis dne zániku jeho členství ke dni 28. února 2023 a zápis [Anonymizováno] coby předsedy výboru, den vzniku členství 28. února 2023, den vzniku funkce 28. února 2023. K návrhu byly doloženy tyto listiny: čestné prohlášení [Anonymizováno] (statutárního orgánu) o způsobilosti být členem statutárního orgánu spolku a jeho souhlasem se zápisem do spolkového rejstříku a dále úředně ověřená, hůře čitelná fotokopie zápisu z členské schůze spolku konané dne 28. 2. 2023.

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrhu zcela vyhověl a ve spolkovém rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu L číslo 3877 vymazal u předmětného spolku [Anonymizováno] a zapsal u vymazávané osoby den zániku jeho členství ke dni 28. února 2023 a zapsal namísto něj [Anonymizováno] coby předsedu výboru, den vzniku členství 28. února 2023, den vzniku funkce 28. února 2023. Usnesení nebylo odůvodněno s odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel, za nějž podal odvolání [Anonymizováno] „předseda [adresa]“. Namítl, že volba nového předsedy, stejně jako celá členská schůze, byla v rozporu s provozním řádem a stanovami. Doložil „Rozhodnutí [adresa]“, podepsané [Anonymizováno] „předsedou [adresa]“ ze dne 31. 3. 2023, v němž je konstatováno, že „Dne 31. 3. 2023 se konala [adresa], přítomno 11 ze 13 členů, schůze usnášeníschopná. V4S jsem přednesl Vám zaslaný zápis na jehož podkladě došlo ke hlasování o zneplatnění schůze 10 členů, 1 se zdržel. Schůze byla zneplatněna ve všech projednávaných bodech a hlasováních. Tudíž nemůže být brán v potaz požadavek na změnu zápisu podaný p. [Anonymizováno] dne 23. 3. 2023.“ Další listinou je rozbor neplatnostních důvodů členské schůze konané dne 28. 2. 2023 - neplatná plná moc k zastupování člena na členské schůzi a nemožnost počítání takového hlasu do hlasování členů spolku a podání žádosti o změnu programu členské schůze až přímo na členské schůzi dne 28. 2. 2023, tedy v rozporu se stanovami spolku, kdy měla být podána 8 dní předem, zmatečnost samotného zápisu ze dne 28. 2. 2023, hlasování v bodě 12, tedy volba nového výboru a dále v bodě 13, volba nového člena MS, bylo provedeno za přítomnosti pouze 8 členů ([tituly před jménem] odešel před tímto hlasováním)pro bylo 7 členů, včetně „užití neplatné plné moci“, tedy pro bylo maximálně 6 členů, což je méně nežli polovina členů MS. Další přílohou byl vyfocený zápis z výroční členské schůze 31. 3. 2023. Z odvolání vyplynul požadavek, aby bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že aby návrhu nebylo vyhověno.

4. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Předně se odvolací soud musel vypořádat s tím, že návrh na zápis změn do spolkového rejstříku byl podán spolkem jednajícím „novým“ (tj. nově zvoleným) předsedou výboru [Anonymizováno], kdežto odvolání a zpětvzetí návrhu bylo učiněno „starým“ předsedou výboru [Anonymizováno]. Z uvedeného vyplývá otázka ohledně nedostatku oprávnění [Anonymizováno] zastupovat spolek v odvolacím řízení. Odvolací soud k tomu uvádí, že otázka, zda [Anonymizováno] zanikla funkce předsedy výboru a zda byl [Anonymizováno] jmenován do funkce předsedy výboru, a je tak oprávněn zastupovat spolek v soudním řízení či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení odvolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že [Anonymizováno] není oprávněn odvolatele zastupovat v odvolacím řízení, (a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.). Ke stejnému závěru jako odvolací soud v obdobné věci ohledně spornosti týkající se oprávnění zastupovat účastníka řízení ostatně dospěl i dovolací soud - viz jeho usnesení ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 bod 27 odůvodnění: „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl [Anonymizováno] jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že [Anonymizováno]. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“

6. Dle § 90 odst. 1 z. v. r. „Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy,…“

7. Z hlediska posuzované věci je třeba vyjít z následujícího:

1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.

2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení coby rozhodnutí nejvyššího orgánu (v daném případě členské schůze) spolku, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového usnesení, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti,) jako na rozhodnutí platné.

3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí spolku hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

8. Shrnuto - případné vady způsobují toliko neplatnost usnesení coby rozhodnutí nejvyššího orgánu (v daném případě členské schůze) spolku zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li z listin předložených rejstříkovému soudu vyplývat, že usnesení valné hromady je stiženo tak zásadními vadami (tj. závažnějšími, než „neplatnostními“), pro které zákon stanoví, že se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení (rozhodnutí) není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

9. Výše uvedené závěry odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“ V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru a uvedl následující: „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017 Nejvyšší soud dovodil, že „…nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.“

10. V daném případě soud prvního stupně rozhodl na základě návrhu spolku coby jediného účastníka řízení, přičemž návrhu zcela vyhověl a své rozhodnutí proto vůbec neodůvodnil. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že z listin, které navrhovatel k návrhu předložil, vyplývala k zápisu navržená skutečnost. Nicméně v rámci odvolacího řízení začaly být tvrzeny „neplatnostní důvody“ ohledně předmětného usnesení členské schůze spolku (přijatého dne 28. 2. 2023), ty jsou však v dané věci právně irelevantní - jak již zdůrazněno, v daném případě platí: nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost usnesení členské schůze spolku, je třeba považovat předmětné usnesení za platné. Pravomocné soudní rozhodnutí o tom, že by usnesení členské schůze ze dne 28. 2. 2023 bylo neplatné, odvolatelem předloženo nebylo, ostatně existence takového pravomocného rozhodnutí soudu nebyla ani tvrzena. Dle tvrzení odvolatele ani dle obsahu soudního spisu přitom na předmětné usnesení nelze hledět, jako by nebylo přijato, tedy že by bylo tzv. „nicotným“.

11. Z doloženého - vyfoceného zápisu z výroční členské schůze spolku konané dne 31. 3. 2023 žádná revokace usnesení členské schůze ze dne 28. 2. 2023 nevyplývá. Tato skutečnost vyplývá toliko z listiny, jíž vyhotovil a podepsal dne 31. 3. 2023 odvolaný předseda výboru [Anonymizováno]. Dle názoru odvolacího soudu sice platí, že je obecně přípustné, aby členská schůze coby nejvyšší orgán spolku revokovala své předchozí rozhodnutí (usnesení), to však neplatí ohledně volby člena statutárního orgánu. Okamžikem odvolání a jmenování nového předsedy výboru nastaly právní účinky, které nelze zpětně odvolat (zrušit).

12. V rámci podaného odvolání byly namítány „jen neplatnostní vady“ přijatého a nesporně existujícího rozhodnutí. I kdyby byly případně zjevné (což v daném případě ani nebyly), musel odvolací soud vyjít z toho, že je třeba na takové usnesení - dokud není vyslovena jeho neplatnost, hledět jako na platné se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Správně tedy bylo soudem prvního stupně vyhověno návrhu na výmaz „starého“ předsedy výboru a zápis „nového“ předsedy výboru.

13. Odvolacímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdit jako věcně správné.

14. Podáním ze dne 11. dubna 2023 vzal navrhovatel, za nějž jednal [Anonymizováno] „předseda [adresa]“ svůj návrh výslovně zpět.

15. Podle § 78 odst. 1 z. v. r. řízení se zahajuje na návrh; má-li být dosažena shoda mezi zápisem skutečnosti a skutečným stavem, lze řízení zahájit i bez návrhu. Podle § 78 odst. 2 z. v. r. zpětvzetí návrhu na zápis není účinné, ledaže se jedná o zápis skutečnosti, jejíž účinnost nebo platnost nastává podle jiného zákona zápisem.

16. Základním účelem veřejného rejstříku je poskytovat aktuální informace o osobách, které se do veřejného rejstříku zapisují. Dosažení tohoto stavu má být zajištěno v rámci procesní aktivity osob, jimž zákon ukládá povinnost podat návrh na zápis předmětných údajů po vzniku rozhodné skutečnosti, a to bez zbytečného odkladu (viz § 11 z. v. r.). Nesplní-li povinná osoba povinnost podat návrh na zápis předmětných údajů do veřejného rejstříku v zákonem stanovené lhůtě či neníli podán návrh na zápis osobou, jíž zákon přiznává aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu dle § 11 odst. 3 z. v. r., je dosažení tohoto stavu zajištěno tím, že zákon v citovaném ustanovení § 78 odst. 1 z. v. r. ukládá rejstříkovému soudu povinnost, aby zahájil řízení o zápisu příslušné změny zapisovaných údajů do veřejného rejstříku, jakmile zjistí (lhostejno, zda na základě vlastních poznatků vyplývajících z rejstříkového spisu nebo na základě informací od třetích osob či upozornění soudu či jiného orgánu veřejné moci), že došlo ke změně skutečného právního stavu oproti stavu zapsanému ve veřejném rejstříku. Účelem zákonné úpravy je, aby skutečný právní stav o osobách zapisovaných do veřejného rejstříku byl bezodkladně promítnut v rámci zapisovaných údajů a skutečností do veřejného rejstříku.

17. V případě deklaratorních zápisů směřuje podávání návrhů coby procesních úkonů k tomu, aby bylo dosaženo výše popsaného účelu, tedy aby v důsledku doložených rozhodných skutečností byl aktualizován zapsaný stav ve veřejném rejstříku tak, aby odpovídal skutečnému (právnímu) stavu. Proto zákon (ve výše citovaném ustanovení § 78 odst. 2 z. v. r.) s ohledem na sledovaný účel právní úpravy omezuje dispoziční oprávnění navrhovatele a nepřipouští možnost účinného zpětvzetí návrhu v případě zápisů deklaratorní povahy. Uvedené samozřejmě platí pouze za předpokladu, že k zápisu navržená již nastalá skutečnost byla ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. doložena příslušnými listinami, resp. vyplývá-li z nich. Bylo by totiž v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, aby soud v takovém případě připustil zpětvzetí návrhu a v důsledku tohoto procesního úkonu řízení zastavil a posléze na základě týchž listin zahájil řízení bez návrhu, aby skutečnosti, které byly předmětem návrhu, zapsal, a tím odstranil nesoulad mezi skutečným právním stavem a stavem zapsaným ve veřejném rejstříku.

18. Účinné zpětvzetí návrhu na zahájení rejstříkového řízení u zápisů deklaratorní povahy, což je i posuzovaný případ, by bylo možné pouze za situace, kdyby návrh nebyl doložen potřebnými listinami - nevyplývaly-li by z doložených listin rozhodné skutečnosti (či tyto byly spornými). V daném případě je sice namítána existence „neplatnostních“ důvodů ohledně předmětného usnesení členské schůze spolku (přijatého dne 28. 2. 2023), lze tedy potud hovořit o „spornosti“ v jistém slova smyslu, nicméně zároveň platí výše uvedené, že je třeba na toto usnesení hledět jako na platné, dokud nebude vyslovena jeho neplatnost.

19. Navrhovatelem bylo předloženými listinami (jak popsáno výše) doloženo, že došlo k platnému odvolání dosud zapsaného předsedy výboru [Anonymizováno] a ke jmenování nového předsedy výboru - [Anonymizováno]. Shrnuto, z listin doložených ke dni rozhodování odvolacího soudu majících svědčit o rozhodné skutečnosti tedy vyplývají ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. k zápisu navržené údaje o skutečnostech zapisovaných do veřejného rejstříku, přičemž se jednalo o deklaratorní zápis. To dále znamená, že zpětvzetí návrhu nelze přiznat účinky, a je tudíž neúčinné (§ 78 odst. 2 z. v. r. ve spojení s § 120 z. v. r.).