o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2024 č. j. L 16805/RD34/MSPH, Fj 368094/2024/MSPH,
JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 5. 2025
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele]
sídlem [Adresa navrhovatele]
o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2024 č. j. L 16805/RD34/MSPH, Fj 368094/2024/MSPH,
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2024 č. j. L 16805/RD34/MSPH, Fj 368094/2024/MSPH se potvrzuje.
1. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu dne 12. 8. 2024 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) návrh na zápis změn do spolkového rejstříku, přičemž návrh nebyl na předepsaném formuláři, nicméně dle jeho obsahu byl navrhovatelem [Jméno navrhovatele] (dále též jen „spolek“), předmětem návrhu byl výmaz člena výboru - pana [jméno FO] a zápis nových členů výboru: paní [jméno FO] a pan [jméno FO]. Návrh byl podepsán [jméno FO], „předsedou výboru spolku“, [jméno FO], „členem výboru“, [jméno FO], „členem výboru“ a [jméno FO], „členem výboru“, všechny podpisy byly úředně ověřeny. K návrhu byl doložen zápis z jednání členské schůze spolku konané dne 13. 6. 2024 (včetně prezenční listiny), dle něhož byla za odcházejícího [jméno FO] zvolena [jméno FO] a dále byl do výboru spolku zvolen [jméno FO]. Dále byla doložena čestná prohlášení nově zvolených členů výboru a stanovy spolku.
2. Rejstříkový soud reagoval na toto podání přípisem, jímž spolku sdělil, že v případě požadavku na provedení zápisu do spolkového rejstříku je třeba podat doložený návrh na ,,inteligentním formuláři“ dle § 18 a násl. z. v. r. vyplněném na portále justice.cz, kde jsou dostupné všechny relevantní informace.
3. Dne 1. 10. 2024 došel rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do spolkového rejstříku na předepsaném formuláři z datové schránky právnické osoby: [Jméno navrhovatele]. Jako navrhovatel byl uveden: [Jméno navrhovatele], v části V. návrhu byla uvedena jako osoba oprávněná jednat jménem navrhovatele uvedena: [jméno FO], přičemž přílohou návrhu byly listiny již soudu zaslané v rámci podání spolku došlého soudu dne 12. 8. 2024.
4. Rejstříkový soud usnesením ze dne 3. října 2024 č. j. L 16805/RD31/MSPH, Fj 368094/2024/MSPH vyzval ve stanovené 15ti denní lhůtě navrhovatele k předložení listiny prokazující „převolbu členů výboru“ po uplynutí jejich pětiletého funkčního období dle zákona s tím, že dle stanov není určeno (poznámka odvolacího soudu - že není ve stanovách určena délka funkčního období členů výboru), proto platí zákonné pětileté funkční období. Tuto listinu bylo dle soudu nutné doložit k prokázání, že za spolek podepsala návrh osoba, která k tomu byla oprávněna, a pro určení, kdy zaniklo funkční období [jméno FO]. Toto usnesení bylo spolku doručeno do jeho datové schránky dne 10. 10. 2024, tudíž lhůta ke splnění této povinnosti spolku marně uplynula dne 25. října 2024.
5. Následně Městský soud v Praze coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl dne 8. listopadu 2024 tak, že „Řízení o zápisu změn ze dne 1. října 2024 pod Fj 368094/2024/MSPH, kterým byla navrhována změna ve statutárním orgánu spolku, se zastavuje.“
6. V odůvodnění soud prvního stupně rekapituloval dosavadní průběh řízení, citoval ustanovení § 103 a § 104 o. s. ř. s tím, že do dne rozhodnutí rejstříkového soudu nebyly „nejasnosti návrhu a listin k výzvě soudu odstraněny“ a soud nemá za prokázané, zda byl [jméno FO] oprávněn podepsat za spolek návrh na zápis změn, neboť nebyla soudu doložena listina, která by prokazovala jeho převolení po uplynutí pětiletého zákonného funkčního období, tudíž soudu nezbylo, než rozhodnout podle § 104 odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavit. Dále soud jen konstatoval, že nový návrh na zápis změn je možné podat po právní moci tohoto usnesení s doložením listin k němu potřebných a na ostatní listiny je možné pouze odkázat.
7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání, jenž následně ještě doplnil k výzvě soudu dne 10. 12. 2024 s tím, že k doplnění se ještě přikládá čestné prohlášení o rezignaci na člena výboru spolku - pana [jméno FO] V odvolání uvedl, že návrh nebyl podán [jméno FO] datovou schránkou, nýbrž doručen do podatelny soudu a podepsaný 4 členy výboru spolku (p. [jméno FO], P. [jméno FO], pí [jméno FO] a p. [jméno FO]). Namítl, že „vzhledem k tomu, že písemnost podepisují dva členové spolku, není potřeba dokládat převolení p. [jméno FO] a p. [jméno FO], protože návrh byl podepsán také pí [jméno FO] a p. [jméno FO], jejichž zvolení není starší 5 let, návrh je proto platný“ Dále k tomu spolek uvedl, že soudu zatím nebyla doručena listina prokazující převolbu členů výboru p. [jméno FO] a p. [jméno FO], ale doloženo bylo zvolení členů výboru spolku pí [jméno FO] a p. [jméno FO].
8. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozhodl tak, jak bylo navrhováno v podání doručeném na podatelnu soudu dne 12. 8. 2024.
9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
10. Předně odvolací soud konstatuje, že předmětem tohoto odvolacího řízení není podání doručené soudu prvního stupně dne 12. 8. 2024, ale návrh, který byl podán na předepsaném (tzv. inteligentním) formuláři dne 1. 10. 2024, jenž odešel z datové schránky spolku, přičemž řízení zahájené právě tímto formulářovým návrhem na zápis změn do spolkového rejstříku rejstříkový soud zastavil.
11. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření, ... Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle ustanovení § 21 odst. 1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; … nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen,…… Dle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.
12. Rozhodnutí o tom, prostřednictvím které z osob uvedených v § 21 odst. 1 o. s. ř. bude právnická osoba v soudním řízení jednat, je věcí samotné právnické osoby. Právní úprava jednání právnických osob v řízení před soudem, jež obsahuje odpověď na otázku, kdo je oprávněn „za“ právnickou osobu před soudem jednat, je zakotvena v procesním právním předpisu - občanském soudním řádu - v § 21, jež se aplikuje pro rejstříkové řízení na základě § 120 z. v. r. Jedná se o úpravu specifickou vůči úpravě hmotněprávní, jež má své vyjádření seznatelné pro třetí osoby ve způsobu jednání statutárního orgánu zapsaného ve veřejném rejstříku. Způsob jednání právnické osoby před soudem je zcela nezávislý na způsobu jejího hmotněprávního jednání (jednání navenek), který se zapisuje do veřejného rejstříku. To znamená, že v případě kolektivního statutárního orgánu je oprávněn jednat před soudem podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. pouze předseda kolektivního statutárního orgánu - např. předseda výboru spolku (popř. člen, který tím byl pověřen), i když dle způsobu jednání zakotveného např. ve stanovách právnické osoby, je oprávněn jednat samostatně i pouhý jeden člen kolektivního statutárního orgánu či dva „prostí“ členové tohoto orgánu. Z logiky věci plyne, že „pověření“ jinému členovi než předsedovi statutárního orgánu k jednání „za“ právnickou osobu před soudem uděluje právě kolektivní statutární orgán, a nikoliv osoba, která je podle hmotného práva oprávněna jednat za právnickou osobu. Z uvedeného plyne nejen to, že v tomto ustanovení uvedené osoby - tedy v případě kolektivního statutárního orgánu jeho předseda (popř. člen, který tím byl pověřen) činí jménem právnické osoby před soudem všechny procesní úkony, ale i to, že zmocňují smluvní zástupce k procesnímu zastoupení právnické osoby před soudem. Z uvedeného též plyne např. i to, že procesní plnou moc k zastupování může udělit advokátu například předseda výboru spolku či předseda představenstva akciové společnosti či družstva, i když hmotněprávní plnou moc by udělit nemohl, protože k hmotněprávnímu jednání je oprávněn jen společně s dalším členem kolektivního statutárního orgánu. Z toho také vyplývá, že dohodu o plné moci (přičemž plná moc sama o sobě je jen průkazem zmocnění), nemohou v souladu se zákonem uzavřít v případě kolektivního statutárního orgánu jen pouzí členové tohoto orgánu. Shrnuto, jednání fyzických osob za právnickou osobu před soudem je úpravou lex specialis - viz § 21 o. s. ř., a proto se hmotněprávní úprava na jednání právnické osoby před soudem nepoužije.
13. Ke shodným závěrům jako odvolací soud ostatně dospěla i odborná právní teorie v komentářové literatuře: „Jednání právnických osob v řízení před soudem je upraveno specificky oproti úpravě v hmotném právu, kde došlo od 1. 1. 2014 k podstatným koncepčním změnám…..Procesní úprava přímého jednání právnických osob v občanském soudním řádu je vůči hmotněprávní úpravě v postavení speciality, takže se pro jednání právnických osob před soudem použije přednostně. Oproti obecné hmotněprávní úpravě vykazuje určité odchylky. Podle § 21 za právnickou osobu jednají: člen statutárního orgánu (je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna), …. Uvedený výčet obsahuje alternativy, které se navzájem vylučují, neboť za právnickou osobu může v téže věci jednat vždy jen jedna osoba (viz odst. 5). Procesní jednání shora uvedených fyzických osob za právnickou osobu před soudem je co do rozsahu stejné, všechny uvedené fyzické osoby jednají přímo za právnickou osobu a stejným způsobem ji zavazují při všech procesních úkonech. Oprávnění všech uvedených osob jednat za právnickou osobu vyplývá ze zákona veřejného práva, a je proto nepřenosné projevem vůle na jiné osoby. To prakticky znamená, že uvedené osoby mohou jménem právnické osoby činit všechny procesní úkony, včetně např. zmocnění smluvního zástupce k procesnímu zastoupení právnické osoby, ale nemohou pověřit další osoby k přímému jednání za právnickou osobu. … Odchylkou oproti obecné občanskoprávní úpravě v procesu je, že tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu pouze jedna, a to buď předseda vícečlenného statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen. To má podstatné praktické důsledky, které zjednodušují proces jednání před soudem a provádění procesních úkonů právnické osoby vůči soudu.“ - viz komentář k § 21 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78 občanského soudního řádu. [jméno FO], 2014, či dále: „Právnická osoba není přirozeným subjektem práva, ale fikcí. Protože nemá vlastní vůli, nejedná ve vztahu k soudu přímo, ale prostřednictvím přirozené osoby - člověka. Tento fakt § 21 výslovně zdůrazňuje, ale zároveň z něho plyne, že jednají-li „za“ právnickou osobu ti, kdo jsou k tomu povoláni přímo procesní normou, nejde o její zastoupení, ale o přímé jednání právnické osoby. O procesní zastoupení se jedná až tehdy, když jménem právnické osoby (§ 24 a násl.) jedná člověk, který k tomu byl právnickou osobou pověřen (§ 24 a násl.), případně byl k jednání jménem právnické osoby povolán rozhodnutím soudu (§ 29 odst. 2). Ustanovení § 21 odst. 1 normuje, že „za“ právnickou osobu jedná buď předseda kolektivního statutárního orgánu (a to bez dalšího pověření) nebo člen kolektivního statutárního orgánu, jenž byl k tomu „pověřen“. Z logiky věci plyne, že „pověření“ jinému členovi než předsedovi statutárního orgánu k jednání „za“ právnickou osobu uděluje právě kolektivní statutární orgán, a nikoliv osoba, která je podle hmotného práva oprávněna jednat jménem právnické osoby. Vůle k ustavení tedy musí vzejít právě z kolektivního statutárního orgánu, a nikoliv od osoby, která je oprávněna k jednání „za“ právnickou osobu podle hmotného práva. Obecně k osobám jednajícím „za“ právnickou osobu. Při vymezení okruhu osob, které jsou oprávněny jednat za právnickou osobu, je třeba si vystačit s § 21 a s případnými na něj navazujícími procesními normami. Normy hmotného práva, jež upravují jednání jménem právnické osoby lze využít jen tehdy, když to § 21 výslovně předpokládá.“ - viz komentář k § 21 o. s. ř. in Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C.H.Beck, 2021.
14. Ke shodným závěrům jako odvolací soud ohledně toho, že pro jednání právnické osoby před soudem se použije ustanovení § 21 o. s. ř., nikoliv hmotněprávní úprava, ostatně dospěla i judikatura. Tento závěr vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2015 sp. zn. 26 Cdo 3758/2015: „Návrh na zastavení exekuce je procesním úkonem účastníka řízení. Jestliže je tímto účastníkem právnická osoba, může vykonávat procesní práva a povinnosti jen prostřednictvím fyzické osoby. Podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen. Podle ustanovení § 21 odst. 5 o. s. ř. musí každý, kdo jedná za právnickou osobu, své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba. Jednal-li za právnickou osobu někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn, jde o odstranitelný nedostatek podmínky řízení ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. Jestliže pak osoba, která nebyla oprávněna za právnickou osobu jednat, za ni podala opravný prostředek, a jestliže statutární orgán této právnické osoby ani dodatečně tento procesní úkon neschválí, soud řízení o takovém podání zastaví (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. ledna 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněné pod číslem 64/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).“
15. V daném případě nebylo spolkem coby navrhovatelem doloženo, že za něj podala návrh na zápis změn do spolkového rejstříku osoba oprávněná - tj. předseda výboru spolku (spolek v odvolání netvrdil, tím spíše nedokládal, že mu neskončilo pětileté funkční období), popř. pověřený člen výboru spolku ve smyslu speciální právní úpravy pro jednání právnické osoby před soudem dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.). V posuzovaném případě tedy šlo o odstranitelný nedostatek podmínky řízení a rejstříkový soud správně vyzval navrhovatele k jeho odstranění. Ani přes tuto výzvu se soudu prvního stupně nepodařilo odstranit popsaný nedostatek podmínky řízení, pročež byl dán důvod pro zastavení rejstříkového řízení dle ust. § 104 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.).
16. Protože soud prvního stupně správně rozhodl o zastavení řízení, odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.
17. Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud jen dodává, že dle stanov spolku založených v rejstříkovém spisu musí být počet členů výboru spolku vždy lichý.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.