o zápisu změny do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2022 č. j. L 73906/RD30/MSPH, Fj 414145/2022/MSPH,

1. Návrhem došlým rejstříkovému soudu dne 31. 10. 2022 se [Jméno navrhovatele]. coby navrhovatel domáhal zápisu změny sídla spolku, konkrétně výmazu dosud zapsané adresy: [adresa], a zápisu nové adresy sídla: [adresa].

2. Městský soud v Praze coby rejstříkový soud usnesením ze dne 30. listopadu 2022 č. j. L 73906/RD30/MSPH, Fj 414145/2022/MSPH návrh na zápis změn ze dne 31. října 2022 pod Fj 414145/2022/MSPH odmítl.

3. V odůvodnění rejstříkový soud uvedl, že usnesením ze dne 1. 11. 2022 vyzval navrhovatele k doložení souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku a plné moci od vlastníka nemovitosti pro paní [Anonymizováno] k udělování souhlasu s umístěním sídla. Dále soud vyzval navrhovatele k doložení stanov spolku, ze kterých by vyplývalo nově zapisované sídlo spolku, spolu se zápisem z členské schůze spolku, ze kterého by vyplývalo rozhodnutí o přijetí nového znění stanov spolku. Soud upozornil navrhovatele, že všechny listiny je třeba předkládat v originále nebo úředně ověřené kopii s tím, že pokud jsou listiny dokládány v elektronické podobě, musí být do elektronické podoby převedeny autorizovanou konverzí. Dále soud uvedl, že výzva soudu byla doručena spolku dne 9. 11. 2022 s tím, že dne 9. 11. 2022 soud obdržel doplnění, avšak výše uvedené listiny v požadované podobě nebyly jeho součásti a do dne rozhodnutí soudu tak soudem požadované listiny navrhovatel nedoložil. Následně soud citoval ustanovení § 86 písm. e) z. v. r. a uzavřel, že v daném případě návrh na zápis změn zapsaných údajů do veřejného rejstříku nebyl doložen listinou požadovanou soudem, týkající se zápisu změny sídla spolku. Soud postupoval v souladu s ust. § 86 písm. e) z. v. r. a návrh odmítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Nesprávnost rozhodnutí o odmítnutí zápisu nového sídla je dle odvolatele daná tím, že spolek veškeré náležitosti dle zákona splnil. V říjnu roku 2022 zasílal elektronickou cestou, přes datovou schránku veškeré dokumenty, které jsou pro změnu sídla požadovány a nevidí žádnou překážku v přepisu adresy na nové sídlo. Od data 26. 9. 2022 má a platí funkční sídlo na [adresa], které bylo „odsouhlaseno zápisem členské schůze ze dne 23. 9. 2022 a změnou stanov“, které již platí. S vlastníkem sídla je sepsána řádná smlouva s doložením plné mocí a souhlasem[Anonymizováno]vlastníka sídla. Z právního hlediska v tomto okamžiku již nic nebrání přepisu sídla. Z odvolání tedy vyplynul požadavek, aby odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení tak, že návrhu na zápis změny sídla vyhoví.

5. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Dle § 19 z. v. r. „Návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.“ Listinou ve smyslu citovaného ustanovení je míněna listina, která obsahuje autentický záznam - např. určitého právního jednání, včetně originálních prvků dosvědčujících pravost projevu vůle jednajících - jejich podpisu, v některých případech i razítka, příp. pečeti, tedy listina autenticky dokládající skutečnosti, které mají být zapsány do veřejného rejstříku, jinak řečeno originál listiny - někdy označovaný jako prvopis listiny. Na její roveň jsou postaveny stejnopisy (jeli více shodných vyhotovení originálu). Potřebná autenticita předkládané listiny bude ovšem zaručena i v případě, že bude předložena listina stejného obsahu jako originál (stejnopis) a bude opatřena doložkou o vidimaci, jež svědčí o shodě této listiny s originálem; nazývá se úředně ověřenou kopií/opisem. Zákonné oprávnění ověřovat shodu mezi předloženou listinou a jejím opisem/kopií a vydávat potvrzení o shodě - ověřovací doložku, je svěřeno pouze taxativním výčtem určitým subjektům (např. obecní úřad, držitel poštovní licence, notář) - viz zákon č. 21/2006 Sb. (tj. zákon o ověřování a subjekty tam vypočtené) a dále zákon č. 358/1992 Sb. (tj. notářský řád). Naopak listina bez autentizačních prvků, u níž není potvrzeno, resp. ověřeno autorizační autoritou, že se shoduje s originálem, se hovoří o prosté kopii. Z uvedeného vyplývá, že předložením prosté kopie listiny není zaručena pravost projevů vůle, a potažmo pravost skutečností, které mají být do veřejného rejstříku zapsány. Prosté kopie listin tak nejsou ve smyslu § 19 z. v. r. listinami, které dokládají skutečnosti, které mají být do veřejného rejstříku zapsány. Takovými listinami jsou originály a jejich úředně ověřené kopie, jež je rejstříkový soud k doložení rozhodných skutečností oprávněn vyžadovat.

7. Dle § 3 odst. 1 z. v. r. „Rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis.“ V citovaném ustanovení je vyjádřen princip formální publicity, který znamená, že všichni mají právo na přístup k údajům, jež se dle zákona zapisují do veřejného rejstříku, a to aniž by museli splnit jakékoliv podmínky. Ke shodným závěrům ostatně dochází i odborná právní teorie v komentářové literatuře. „Ustanovení je vyjádřením principu formální publicity veřejného rejstříku. Princip spočívá v právu každého na přístup k údajům zapisovaným do veřejného rejstříku bez ohledu na existenci či neexistenci jeho právního zájmu.“ - viz komentář k § 3 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s.

8. Dle § 8 z. v. r. „Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.“ (odst. 1), „Údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Těchto údajů a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůže dovolávat u jednání uskutečněných do uplynutí patnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.“ (odst. 2), „Třetí osoby se mohou vždy dovolat nezveřejněných údajů a obsahu listin, neodnímá-li jim skutečnost nezveřejnění účinnost.“ (3). V citovaném ustanovení je vyjádřen princip materiální publicity veřejného rejstříku, který znamená, že za splnění podmínek daných ustanovením § 8 z. v. r. jsou třetí osoby chráněny (jejich dobrá víra v zápis ve veřejném rejstříku), vycházejí-li z údajů zapsaných ve veřejném rejstříku, dokonce i kdyby nebyly tyto údaje pravdivé, resp. i kdyby neodpovídaly skutečnosti. Ke shodným závěrům ostatně dochází i odborná právní teorie v komentářové literatuře. „Princip materiální publicity vyjádřený v § 8 a násl. znamená, že údaje zapsané v obchodním rejstříku (správně veřejném rejstříku - poznámka odvolacího soudu) jsou právně relevantní vůči třetím osobám i v případě, že neodpovídají skutečnosti, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 8“ - viz komentář k § 8 z.v.r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s.

9. Z výše vysvětlené formální (§ 3 z. v. r.) a materiální (§ 8 z. v. r.) publicity veřejného rejstříku, tedy z funkce, kterou plní rejstříkový soud ve vztahu ke třetím osobám (a důsledkům z toho vyplývajícím), vyplývá zvýšená potřeba vyjít z pravdivých údajů. To je zaručeno právě předložením originálů listin či jejich úředně ověřených kopií rejstříkovému soudu coby podkladu pro jeho „rozhodování“. Povinnost předkládat listiny v originále či úředně ověřené kopii lze dovodit teleologickým výkladem zákona. Tím je existence shody mezi skutečným a ve veřejném rejstříku zapsaným stavem (viz § 78 z. v. r.). Jinak řečeno, aby zápis ve veřejném rejstříku odpovídal skutečnému právnímu stavu. K dosažení tohoto účelu je třeba klást vyšší požadavky na zajištění autenticity v rejstříkovém řízení dokládaných listin. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (ať již sporného či nesporného) se v rejstříkovém řízení coby tzv. nesporném řízení, ovládaném registračním principem, neprovádí dokazování, které se provádí při soudním jednání. Účastníkem rejstříkového řízení je většinou jen zapsaná osoba, tudíž není v podstatě nikdo, kdo by mohl v rámci takového řízení případně namítat, resp. rozporovat autenticitu k návrhu předkládaných listin. Stran takových listin rejstříkový soud (a potažmo odvolací soud) v rámci rejstříkového řízení ani nemá potřebný prostor pro zjišťování sporných skutečností ohledně autenticity předkládaných listin. Odvolacím soudem přijatý závěr o tom, že pro dokazování v rejstříkovém řízení není místo s ohledem na registrační princip, vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu - viz např. jeho usnesení ze dne 25. 3. 2021 sp. zn. 27 Cdo 2099/2021 a tam citovaná obsáhlá judikatura. Rejstříkový soud tedy jen zkoumá, zda údaje, které mají být podle návrhu zapsány do veřejného rejstříku, vyplývají z doložených listin. Ke zkoumání autenticity listin však nemá dostatečný procesní prostor. Kvůli zajištění autenticity dokládaných listin je proto nezbytné, aby byly předkládány v originále či v úředně ověřené kopii. Shrnuto, navrhovatel je povinen doložit k návrhu na zápis do veřejného rejstříku listiny v originále či úředně ověřené kopii o skutečnostech, které mají být do příslušného veřejného rejstříku zapsány. Tomu odpovídá oprávnění rejstříkového soudu vyžadovat předložení originálů příslušných listin či jejich úředně ověřených kopií.

10. V případě elektronického podání musí být též dokládány originály či jejich úředně ověřené kopie listin s tím, že u nich musí být provedena autorizovaná konverze v souladu s § 22 z.e.ú. Dle § 22 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „z.e.ú.“) „Konverzí se rozumí a) úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru (dále jen „dokument obsažený v datové zprávě“) způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze (dále jen "doložka"), nebo b) úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky. (odst. 1), Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl /dále jen „vstup“/ (odst. 2), Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu. (odst. 3)“ Dle § 18 odst. 2 z.e.ú. „Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“

11. Z výše citovaného ustanovení § 22 z.e.ú. vyplývá, že zákon zavádí a pojmově vymezuje institut autorizované konverze dokumentu (dále též jen „konverze“). Konverze je úkon, který zahrnuje úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě (či datovém souboru) nebo úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě. Zjednodušeně řečeno autorizovanou konverzí je převod z listinné formy dokumentu do digitální a naopak, přičemž podstatou je zachování shody, resp. autenticity obsahu u obou forem. K výstupu konverze připojuje její původce ověřovací doložku, která obsahuje údaje zachycující nezbytné skutečnosti vztahující se k provedené konverzi. Shrnuto, „výstup“ má stejné právní účinky jako „vstup“, čímž je zajištěna potřebná autenticita rejstříkovému soudu předkládaných dokumentů. Je tedy lhostejno, zda navrhovatel k návrhu doloží příslušné originály či úředně ověřené kopie dokumentů v listinné podobě, či v elektronické podobě za předpokladu, že u originálů nebo jejich úředně ověřených kopií byla provedena autorizovaná konverze v souladu s § 22 z.e.ú.

12. Pro daný případ je však stěžejní i výklad výše citovaného ustanovení § 18 odst. 2 z.e.ú. Z něho vyplývá, že úkon učiněný prostřednictvím datové schránky je rovnocenný s úkonem doručeným osobně běžné podatelně soudu či doručeným prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Obsahuje-li podání přílohu -listinu zaslanou prostřednictvím datové schránky, dokládá to pouze to, že zaslání předmětné listiny se přičítá právnické osobě, jíž byla tato datová schránka zřízena, nic více. Zaslání dokumentu (listiny) účastníkem řízení (navrhovatelem) z jeho datové schránky nedokládá autenticitu dokumentu jím zaslaného. Shrnuto, soud je oprávněn požadovat předložení originálu listiny či úředně ověřené kopie listiny - ať již v listinné podobě či v podobě dokumentu obsaženého v datové zprávě, který vznikl provedením konverze. Je-li dle zákona či názoru soudu třeba doložit určitou listinu v originálu či v úředně ověřené kopii, je tato povinnost v případě elektronického podání splněna pouze tím, že je soudu zaslána v datové zprávě coby konvertovaný dokument.

13. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu navrhovatel ke svému návrhu (došlém rejstříkovému soudu dne 31. 10. 2022), jímž se domáhal zápisu změny adresy svého sídla, doložil plnou moc, dle níž společnost [právnická osoba] zastoupená jednatelkou [Anonymizováno], zmocnila [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], aby za společnost udělovala a podepisovala souhlas s umístěním sídla jiného podnikatele či obchodní společnosti v nemovitosti, jejímž vlastníkem je společnost, jednotka č. [Anonymizováno], nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p.č. [Anonymizováno] v k. ú. A části obce [adresa], která je zapsána v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa],…(dále též jen „plná moc k souhlasu se sídlem“). Dále navrhovatel doložil „souhlas s umístěním sídla“, z něhož vyplývá, že společnost [právnická osoba], za níž jednala [Anonymizováno], udělila souhlas s umístěním sídla spolku [Jméno navrhovatele]., v nebytové jednotce (blíže identifikované) na adrese [adresa], přičemž podpis [Anonymizováno] byl úředně ověřen k 20. 10. 2022 (dále též jen „souhlas se sídlem“). Rejstříkový soud usnesením ze dne 1. listopadu 2022 vyzval navrhovatele, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy doložil: - souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, ne starší tři měsíce s úředně ověřeným podpisem, v originále nebo úředně ověřené kopii s tím, že doložený souhlas není opatřen doložkou konverze, plnou moc od vlastníka nemovitosti pro paní [Anonymizováno] k udělování souhlasu s umístěním sídla, opatřenou úředně ověřeným podpisem vlastníka nemovitosti v originále nebo úředně ověřené kopii s tím, že doložená plná moc není opatřena doložkou konverze, stanovy spolku, ze kterých bude vyplývat nové sídlo spolku, spolu se zápisem z členské schůze spolku, ze kterého by vyplývalo rozhodnutí o přijetí nového znění stanov spolku, v originále nebo úředně ověřené kopii s tím, že ve stanovách založených ve sbírce listin je uvedeno původní sídlo spolku. Ve výzvě byl zvýrazněn (vytučněn) následující text: „Všechny listiny předkládejte v originále, popř. úředně ověřené kopii. Pokud jsou listiny dokládány v elektronické podobě, musí být do elektronické podoby převedeny autorizovanou konverzí.“ Navrhovatel byl ve výzvě upozorněn na možnost odmítnutí návrhu v případě jeho neřádného doplnění. Výzva byla navrhovateli doručena dne 9. 11. 2022. Téhož dne navrhovatel zaslal rejstříkovému soudu elektronicky na elektronickou podatelnu rejstříkového soudu datovou zprávu, jež obsahovala tyto přílohy: plná moc k souhlasu se sídlem, souhlas se sídlem, smlouva o umístění sídla ze dne 26. 9. 2022 uzavřená mezi společností [právnická osoba] a spolkem [Jméno navrhovatele]. U zaslaných dokumentů (tj. příloh) nebyla ani v jednom případě provedena autorizovaná konverze.

14. Dle § 86 písm. e) z. v. r. „Rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech“.

15. Zaslal-li navrhovatel rejstříkovému soudu dne 9. 11. 2022 výše specifikované přílohy - dokumenty, aniž u nich byla provedena autorizovaná konverze, ač navrhovatel byl v této věci soudem řádně poučen, znamená to, že navrhovatel soudu prvního stupně nepředložil listiny, jimiž měl doložit zapisované skutečnosti. Tím byl dán důvod pro odmítnutí návrhu dle § 86 písm. e) z. v. r., jak správně dovodil a podle toho i rozhodl soud prvního stupně. Výše uvedený závěr odvolacího soudu o potřebě převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze dle § 22 z.e.ú. je ostatně v souladu s předchozí rozhodovací praxí odvolacího soudu (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2022 sp. zn. 14 Cmo 189/2022).

16. Pro úplnost odvolací soud ještě dodává, že i kdyby byly všechny navrhovatelem zaslané listiny opatřeny doložkou o provedení konverze, tak ani do dne rozhodnutí odvolacího soudu nebyly navrhovatelem předloženy všechny rejstříkovým soudem požadované listiny, na základě nichž by rejstříkový soud mohl návrhu vyhovět. Byly sice - a to až v rámci odvolacího řízení, doloženy stanovy spolku, v nichž je jako sídlo spolku uvedena adresa: [adresa] (tedy ta, jež je navržena k zápisu do spolkového rejstříku), u zaslaného dokumentu však nebyla provedena autorizovaná konverze, nicméně stále nebylo zasláno již ve výzvě soudu prvního stupně požadované rozhodnutí příslušného orgánu spolku o přijetí změny stanov ohledně sídla spolku. Bez doložení této listiny nelze návrhu vyhovět.

17. I kdyby navrhovatel soudu zaslal rozhodnutí valné hromady spolku o změně stanov ohledně sídla spolku a všechny jím elektronicky zaslané listiny byly opatřeny doložkou o provedení konverze, ani pak by nebylo možno návrhu vyhovět z níže vyloženého důvodu. Ve smyslu zákonných definic podnikatele dle § 420 a § 421 o.z. daný spolek coby subjekt nezapisovaný do obchodního rejstříku a ani nesplňující definiční znaky podnikatele, nelze v žádném případě považovat za podnikatele. Dle k návrhu doložené plné moci (mající osvědčit souhlas s umístěním „nového“ sídla spolku) společnost [právnická osoba], zastoupená jednatelkou [Anonymizováno], zmocnila [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], k tomu, aby za společnost udělovala a podepisovala souhlas s umístěním sídla jiného podnikatele či obchodní společnosti v nemovitosti, jejímž je vlastníkem. Jelikož spolek není podnikatelem (tedy ani obchodní společností), nebyla [Anonymizováno] oprávněna za společnost spolku coby nepodnikateli udělovat a podepisovat souhlas s umístěním sídla v nemovitosti společnosti, neboť ji k tomu předložená plná moc neopravňovala a jinou plnou moc navrhovatel nepředložil.

18. Odvolacímu soudu z výše uvedených důvodů nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdit jako věcně správné.