o neplatnost usnesení shromáždění ze dne 12. 1. 2023, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2023, č. j. 66 Cm 54/2023-116

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 15. 2. 2023 se navrhovatelé vůči [právnická osoba] (dále jen „společenství“) domáhali, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství přijatá mimo zasedání (per rollam) dne 12. 1. 2023.

2. Navrhovatelé uvedli, že jsou vlastníky bytových jednotek v domě spravovaném společenstvím. Zároveň byli řádně zvolenými členy statutárního orgánu (výboru) společenství. Pozvánkou ze dne 10. 11. 2022 svolala členka kontrolní komise [Anonymizováno] shromáždění vlastníků na 28. 11. 2022, a to na podnět vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu hlasů. Jejich žádost však byla společenství doručena až 2. 11. 2022. Shromáždění tedy paní [Anonymizováno] svolala dříve, než lhůta 30 k jeho svolání uplynula výboru, a tedy nezákonně. Přes výzvy navrhovatelů, aby od pořádání shromáždění upustila, se shromáždění konalo, avšak nebylo usnášeníschopné. Paní [Anonymizováno] tedy dne 28. 12. 2022 navrhla vlastníkům rozhodnutí per rollam. Navržena byla volba společnosti [právnická osoba]., členem výboru namísto navrhovatele a), volba [tituly před jménem] členem výboru namísto [tituly před jménem], volba [tituly před jménem] členem výboru namísto navrhovatelky b), volba [právnická osoba] členem kontrolní komise a volba [tituly před jménem], členem kontrolní komise. Tento návrh považují navrhovatelé za rozporný se zákonem a stanovami, neboť podle stanov společenství jej může učinit jen výbor, shromáždění nebylo svoláno do jednoho měsíce ode dne svolání předcházejícího shromáždění, návrh neobsahoval body shodné s pozvánkou na shromáždění, které mělo rozhodnutí per rollam nahradit, a navrhována byla i volba předsedy výboru, která není v pravomoci shromáždění. Přes výzvy navrhovatelů, aby od toho upustila, zaslala členům společenství oznámení o výsledku hlasování, a to až poté, co nabylo právní moci usnesení o zápisu nově zvolených členů statutárního orgánu do rejstříku společenství. Při přijetí usnesení nebylo dosaženo většiny požadované stanovami, tj. většiny všech vlastníků jednotek.

3. Společenství ve svém vyjádření nesouhlasilo se tvrzením navrhovatelů, že byli řádně zvoleni členy výboru. Řízení o vyslovení neplatnosti jejich voleb je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 92/2022. Důvodem neplatnosti voleb je skutečnost, že kdyby byly hlasy vlastníků počítány správně, tj. podle velikosti jejich podílů, nedosáhlo by se potřebné většiny. Mandát navrhovatelů skončil 15. 2. 2022, neboť navrhovatelé byli platně zvoleni 15. 11. 2018. Jestliže společenství v době rozeslání návrhu rozhodnutí per rollam nemělo platně zvolený výbor, nemůže se uplatnit čl. 9 odst. 1 stanov žalovaného, podle kterého může hlasování per rollam iniciovat pouze výbor. Jestliže kvalifikovaná menšina vlastníků pověřila paní [Anonymizováno] svoláním shromáždění, byla podle § 1211 o. z. také osobou oprávněnou navrhnout hlasování per rollam. Obsah návrhů předložených k hlasování per rollam odpovídal programu usnášení neschopného shromáždění. Do pravomoci shromáždění nebylo zasaženo, neboť předseda výboru byl zvolen následně samotným výborem. Členové výboru i člen kontrolní komise [právnická osoba] byl zvolen většinou hlasů všech vlastníků jednotek.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Po skutkové stránce vyšel z nesporných tvrzení účastníků, že navrhovatel a) má ve společném jmění jednotku č. 1384/1 a navrhovatelka b) vlastní jednotku 1386/2 a že shromáždění svolané na 28. 11. 2022 nebylo usnášeníschopné. Dále z provedeného dokazování zjistil, že o svolání shromáždění požádali vlastníci s celkem 38,17 % hlasy, přičemž žádali, aby na programu byla volba členů výboru a kontrolní komise. Pokud výbor shromáždění ve lhůtě 30 dnů nesvolá, pověřili vlastníci svoláním shromáždění členku kontrolní komise Moniku Rotterovou. Jmenovaná svolala shromáždění na 28. 11. 2022. Na programu měla být volba všech členů výboru a volba členů kontrolní komise. Emailem z 28. 12. 2022 navrhla Monika Rotterová, aby vlastníci rozhodli per rollam, neboť shromáždění nebylo usnášeníschopné. Na hlasovacím lístku byly návrhy tak, jak je uvedli navrhovatelé. Podle hlasovacích lístků hlasovalo celkem 39 vlastníků s 56,56 % hlasů. Pro zvolení [právnická osoba]., členem výboru hlasovalo 53,94 % hlasů, pro zvolení Martina Šauera členem výboru hlasovalo 52,29 % hlasů, pro zvolení Tomáše Soukupa členem výboru hlasovalo 52,13 % hlasů, pro zvolení [právnická osoba] členem kontrolní komise hlasovalo 54,91 % hlasů a pro zvolení Františka Růžičky hlasovalo 35,97 % hlasů. Výsledek hlasování byl členům oznámen sdělením ze dne 13. 1. 2023.

5. Podle stanov společenství má každý vlastník počet hlasů odpovídající jeho podílu na společných částech domu, pro rozhodnutí per rollam se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech vlastníků jednotek. Výbor (předseda) může, nebylo-li shromáždění schopné se usnášet, ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy bylo shromáždění svoláno, navrhnout, aby vlastníci rozhodli o bodech, které byly na programu shromáždění. Funkční období členů orgánů trvá tři roky, po jeho uplynutí vykonává výbor funkci do zvolení nového orgánu, nejdéle však tři měsíce. Výbor má mít tři členy. Usnesením ze dne 25. 5. 2023, č. j. 79 Cm 92/2022, vyslovil Městský soud v Praze neplatnost usnesení shromáždění ze dne 31. 1. 2022, kterým byli do funkcí členů výboru společenství zvoleni navrhovatelé a [adresa]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 5. 2022 (dále jen „usnesení o neplatnosti voleb 2022“).

6. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podán včas, navrhovatelé však nejsou přehlasovanými vlastníky, neboť na výzvu k hlasování nereagovali. Dále dospěl k závěru, že nemělo-li společenství platně zvolený výbor, byla kvalifikovaná menšina vlastníků oprávněna svolat shromáždění. Pokud tím pověřili [Anonymizováno], byla oprávněna navrhnout i hlasování per rollam, nebylo-li shromáždění usnášeníschopné. Nemělo-li společenství platně zvolený výbor, nelze přijmout výklad, podle kterého by nebylo za takové situace možné vůbec navrhnout hlasováním mimo zasedání. Navíc podle soudu prvního stupně je § 1211 odst. 1 o. z. kogentním statusovým ustanovením, pročež nelze stanovami omezit právo navrhnout hlasování per rollam pouze na výbor. Lhůta jednoho měsíce, počítaná ode dne, kdy se mělo konat shromáždění, a ve které mělo být navrženo hlasování per rollam, byla z občanského zákoníku vypuštěna novelou č. 163/2020 Sb. Čl. 9 stanov společenství nepřípustně omezuje právo vlastníků jednotek navrhnout hlasování per rollam za situace, kdy se nedaří přijmout rozhodnutí na shromáždění, které není schopné se usnášet. K hlasování navrhla [Anonymizováno] tytéž záležitosti, které uvedla v pozvánce na shromáždění. K volbě předsedy výboru spornými usneseními nedošlo. Většina se má počítat z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotek. Pokud hlasovali všichni spoluvlastníci jednotky, není důvod k hlasu nepřihlížet, přestože si nezvolili společného zástupce. Stejně tak námitky ohledně kopií hlasovacích lístků byly vyvráceny předložením jejich originálů; pouze v případě manželů Tesárkových, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí, byl předložen jen sken zaslaný emailem. I kdyby se však k jejich hlasům nepřihlédlo, na výsledku hlasování by to nic nezměnilo. Vůle členů společenství byla projevena jednoznačně. Navíc je v zájmu společenství, aby mělo řádně obsazený statutární orgán.

7. Proti tomuto usnesení podali odvolání navrhovatelé. Soudu prvního stupně vytkli, že nepřihlédl k jejich tvrzení ani jimi navrhovaným důkazům. Sám rozhodl o pravosti listin (hlasovacích lístků), ačkoli se jedná o odbornou otázku, navíc neumožnil navrhovatelům do listin nahlédnout. Nesouhlasili ani se závěrem soudu prvního stupně, že § 1211 o. z. je kogentním ustanovením. Navrhovatelé nesouhlasili s usnesením o neplatnosti voleb 2022. V uvedeném řízení [Anonymizováno] využil toho, že v době jednání soudu již byl zapsán jako člen výboru společenství, u soudu souhlasil sám se sebou a rovnou se i za společenství vzdal odvolání. Navrhovatelé obsáhle argumentují na podporu svého tvrzení, že byly v roce 2022 platně zvoleni členy výboru. Napadené usnesení per rollam považují za zmatečné, k jeho přijetí nebylo dosaženo potřebné většiny, rejstříkovému soudu nebyly předloženy všechny listiny potřebné k tomu, aby byl zápis povolen. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jsou ve střetu zájmů se společenstvím, neboť [Anonymizováno] dluží společenství 17 500 Kč a [Anonymizováno] si pro sebe neoprávněně zabral část společných prostor. Navrhovatelé nepovažují členy orgánů zvolené napadeným usnesením za kompetentní. Podle nich si tito členové vyplácejí odměny v jiné než schválené výši, volené orgány se nescházejí v intervalech daných stanovami. Nově zvolení členové neoprávněně manipulovali s plynovou kotelnou, čímž ohrozili na životě obyvatele domu, neplní povinnosti společenství vůči správci domu a o dům se řádně nestarají. Navrhovatelé navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.

8. Společenství se ve svém vyjádření ztotožnilo se závěry soudu prvního stupně. Pravost podpisů na hlasovacích lístcích zpochybnili navrhovatelé až v závěrečné řeči, a navíc bez uvedení konkrétních skutečností. Společenství souhlasilo i se závěrem soudu prvního stupně, že § 1211 odst. 1 o. z. je kogentní, neboť jde o úpravu na ochranu vlastníků. Upozornilo, že podle pravomocného usnesení o neplatnosti voleb 2022 nemělo společenství v době návrhu na hlasování per rollam platně zvolený výbor. Skutečnost, že současní členové výboru vykonávají svou funkci v rozporu s představami navrhovatelů, není pro projednávanou věc rozhodná. Společenství navrhlo potvrzení napadeného usnesení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování a provedené důkazy řádně vyhodnotil. Z jeho skutkových zjištění proto odvolací soud v dalších úvahách vychází.

11. Řízení o přezkoumání usnesení shromáždění společenství vlastníků je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.

12. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v lednu 2023, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).

13. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).

14. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).

15. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

16. Soud prvního stupně správně vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu, učiněných v usnesení ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022: „Z novelizovaného znění ustanovení § 1209 o. z. vyplývá, že nesouhlasí-li přehlasovaný vlastník jednotky s usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek přijatým v záležitosti týkající se správy domu a pozemku, může se - stejně jako v poměrech předchozí právní úpravy - domáhat zejména určení neplatnosti přijatého usnesení, avšak - na rozdíl od dřívější právní úpravy - může výjimečně navrhnout, aby soud o takové záležitosti přímo rozhodl, a to za podmínek upravených v ustanovení § 1209 odst. 2 o. z. Z porovnání dosavadního a novelizovaného znění § 1209 o. z. však nelze dovodit, že by úmyslem zákonodárce bylo cokoli měnit na stávajícím nastavení (včetně nastavení judikaturního) předpokladů, za kterých má vlastník jednotky právo se domáhat u soudu vydání rozhodnutí v uvedené záležitosti návrhem podle § 1209 odst. 1 o. z. I nadále, resp. o to více v poměrech aktuální právní úpravy, která zčásti změnila (možná rozšířila) možnosti zásahu veřejné moci (soudu) do soukromoprávních vztahů, proto platí, že institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je pak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“ V usnesení ze dne 1. 11. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3020/2023, potom Nejvyšší soud vztáhl uvedená kritéria i na návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků. Jinak řečeno, i vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění se podle Nejvyššího soudu může domáhat jen přehlasovaný vlastník a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod, resp. jde-li o důležitou záležitost.

17. Ustálená judikatura považuje za přehlasovaného jen toho vlastníka, který se zúčastnil hlasování o napadeném usnesení, hlasoval proti, avšak byl přehlasován většinou hlasů ostatních vlastníků. Výjimkou jsou případy, kdy vlastníkovi v účasti zabránily vážné zdravotní nebo jiné osobní důvody a situace, kdy se vlastník shromáždění neúčastnil, protože nebyl řádně předvolán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2022, sp. zn. 26 Cdo 189/2022, nebo navrhovatelkou citované usnesení téhož soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 810/2019). V prvně citovaném usnesení tak Nejvyšší soud rozhodl i v případě, kdy shromáždění rozhodovalo mimo zasedání (per rollam) a navrhovatel se hlasování nezúčastnil, přestože hlasování bylo navrženo v souladu se zákonem a stanovami a v hlasování mu nebránily závažné důvody. Takový navrhovatel není přehlasovaným vlastníkem a nemá aktivní legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení, k jehož návrhu se nevyjádřil.

18. Za situace, kdy se navrhovatelé hlasování nezúčastnili, zabýval se soud prvního stupně správně námitkou navrhovatelů, že hlasování nebylo navrženo v souladu se zákonem. Odvolací soud předně konstatuje, že navrhovatelé ani netvrdili, že by jim návrh na rozhodnutí per rollam nebyl doručen. Návrh nebyl ani učiněn osobou k tomu zjevně neoprávněnou (navrhovatelé sami uvedli, že [Anonymizováno] byla pověřena kvalifikovanou menšinou vlastníků). Navrhovatelům tedy nic nebránilo se hlasování zúčastnit a hlasovat proti, což by jim v případě přehlasování umožnilo podat návrh na vyslovení neplatnosti přijatého usnesení. Odvolací soud se přitom ztotožňuje i s podstatnou částí argumentace soudu prvního stupně.

19. Předně odvolací soud zdůrazňuje, že usnesením o neplatnosti voleb 2022 byla vyslovena neplatnost usnesení shromáždění, kterým byli navrhovatelé zvoleni do funkce členů výboru. Navrhovatelé nečiní sporným, že toto usnesení nabylo právní moci. Pokud se tomu tak stalo, jde o usnesení o statusové věci právnické osoby, a jeho výrok je tedy podle § 27 z. ř. s. závazný pro každého, tj. jak pro odvolací soud v projednávané věci, tak pro navrhovatele. Odvolací soud se proto nemůže znovu zabývat otázkou platnosti volby navrhovatelů do funkcí členů výboru v roce 2022 a musí vycházet z toho, že navrhovatelé do funkcí členů výboru tehdy zvoleni nebyli. Závěr, že v době svolání shromáždění [Anonymizováno] dne 10. 11. 2022 již funkční období počínající předchozími volbami z roku 2018 uplynulo, navrhovatelé nezpochybňují. Správný je tedy závěr soudu prvního stupně, že v uvedené době společenství nemělo platně zvolené členy výboru.

20. Podle § 1207 odst. 1 o. z. statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

21. Podle § 1211 odst. 1 o. z. není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy.

22. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že uvedený postup lze analogicky (§ 10 odst. 1 o. z.) použít i v případě, že společenství nemá platně zvolený statutární orgán, který by byl způsobilý svolat shromáždění. Stejný závěr zastává i odborná literatura (Horák, T. in: Spáčil a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva. Komentář. Praha: C. H. Beck 2021, k § 1207 odst. 12). Takový postup by měl mít přednost před návrhem soudu, aby jmenoval chybějící členy orgánu, případně aby společenství jmenoval opatrovníka (§ 165 odst. 1 o. z.). Nemá-li ovšem společenství výbor, který by mohl shromáždění svolat, není ani zapotřebí takový neexistující výbor vyzývat ke svolání shromáždění. Kvalifikovaná menšina vlastníků tedy může v takovém případě svolat shromáždění sama. Nesejde-li se potom shromáždění v usnášeníschopném počtu, může kvalifikovaná menšina podle § 1211 navrhnout hlasování per rollam o stejných záležitostech, které byly uvedeny v pozvánce na shromáždění.

23. Ustanovení § 1027 odst. 1 druhé věty o. z. je ustanovením na ochranu vlastníků, a to i ve spojení s § 1211 odst. 1 o. z., které umožňuje nahradit hlasování shromáždění hlasováním per rollam i v případě, kdy usnášeníschopným nebylo shromáždění svolané kvalifikovanou menšinou vlastníků. Odvolací soud proto souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že od obou ustanovení se nelze odchýlit tak, že ochrana vlastníků bude oslabena oproti ochraně garantované zákonem; v tomto rozsahu mají kogentní povahu (srov. Lavický in: Lavický a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. Komentář. Praha: C. H. Beck 2022, k § 1 marg. č. 83). Čl. 9 odst. 1 stanov společenství tedy nelze vykládat tak, že by hlasování per rollam nemohl navrhnout nikdo jiný než výbor. Toto právo má také kvalifikovaná menšina členů, neboť jí plyne přímo ze zákona.

24. Podobně účelový je výklad zastávaný navrhovateli, podle kterého by návrh na hlasování per rollam bylo možné učinit jen do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo hlasování svoláno. Takový výklad by byl absurdní, neboť žádné ustanovení stanov nezakazuje svolat shromáždění s více než měsíčním předstihem. Pak by náhradní hlasování per rollam vůbec nebylo možné navrhnout, neboť v době uplynutí měsíční lhůty počítané od svolání shromáždění by ještě nebylo známo, zda se shromáždění sešlo v usnášeníschopném počtu. Uvedenou měsíční lhůtu je tedy třeba počítat ode dne, kdy se mělo shromáždění sejít, jak plyne z původního znění § 1210 odst. 1 o. z. před novelou č. 163/2020 Sb., kterým se stanovy společenství zjevně inspirovaly. Tak ostatně stanovy vykládala i Monika Rotterová jako vlastník pověřený kvalifikovanou menšinou při svolávání shromáždění.

25. Návrh na hlasování per rollam tedy byl učiněn v souladu se zákonem. Navrhovatelé neuvedli žádnou závažnou okolnost, která by jim bránila se hlasování zúčastnit a hlasovat proti. Protože tak neučinili, nejsou přehlasovanými vlastníky. Nemají-li z tohoto důvodu aktivní legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti sporných usnesení, není třeba se zabývat dalšími námitkami, které v návrhu uvedli.

26. V průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti zakládající nicotnost sporných usnesení ve smyslu § 245 o. z.

27. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

28. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 2 úkonech právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.