o návrhu na obnovení výmazu právnické osoby, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. prosince 2022 č. j. 38 Cm 359/2020-22,

1. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 2. prosince 2022 č. j. 38 Cm 359/2020-22 rozhodl tak, že „Návrh na zrušení výmazu právnické osoby [Anonymizováno], sídlem [Adresa advokáta], se zamítá“ (výrok I.) a dále že „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok II.).

2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dne 30. listopadu 2022 mu byl doručen návrh [Anonymizováno] (dále jen „nadace“), na obnovu vymazané právnické osoby dle § 209 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Navrhovatel v návrhu uvedl, že nadace byla zřízena [Anonymizováno] a měla být zřízena ve prospěch jejího syna [Jméno navrhovatele]. Po smrti [Anonymizováno], byl její syn omezen na svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník, [Jméno opatrovníka]. Později přijatý zákon o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) č. 227/1997 Sb., obsahoval § 35, který ve svém odst. 1 a odst. 5. říkal „Nadace vzniklé podle dosavadních předpisů se považují za nadace nebo nadační fondy podle tohoto zákona, jestliže statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona podá návrh na zápis do rejstříku podle tohoto zákona včetně doložení stanovené minimální výše nadačního jmění ke dni podání návrhu a přiloží upravený statut nadace nebo nadačního fondu a výpis z rejstříku trestů členů správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora; výpis z rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců. Stejnopis návrhu na zápis do rejstříku zašle statutární orgán nadace nebo nadačního fondu okresnímu úřadu, a v hlavním městě Praze obvodnímu úřadu, který nadaci registroval (dále jen "okresní úřad"). Po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 4, anebo bude-li návrh na zápis do rejstříku zamítnut, okresní úřad nadaci zruší a nařídí její likvidaci. Likvidátora jmenuje okresní úřad. Pro vypořádání likvidačního zůstatku platí ustanovení tohoto zákona obdobně.“ V případě [Anonymizováno] k výše uvedenému návrhu na zápis do rejstříku nedošlo a z tohoto důvodu pravděpodobně došlo k zániku [Anonymizováno] ke dni 30. 5. 2000. Při zániku nadace však zřejmě nedošlo k její řádné likvidaci a vypořádání nadačního jmění, jelikož bylo zjištěno, že u Komerční banky a.s. je stále veden bankovní účet, jehož vlastníkem je právě [Anonymizováno]. Navrhovatel se tedy domnívá, že k dokončení likvidace a vypořádání nadačního jmění, je potřeba obnovit vymazanou právnickou osobu dle § 209 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.

3. Podle soudu prvního stupně dle § 209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla. Z databáze veřejných rejstříků bylo soudem zjištěno, že výše uvedená právnická osoba [Anonymizováno], není v databázi veřejných rejstříků evidována. Nelze tedy obnovit zápis právnické osoby, který nikdy neexistoval. Z tohoto důvodu soud návrh na zrušení výmazu právnické osoby, zamítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník včasné odvolání s tím, že je, a to i z odůvodnění soudu prvního stupně, patrné, že nedošlo k řádné likvidaci předmětné nadace. Není pochybností o tom, že na tuto nadaci je veden bankou bankovní účet resp. v jejím majetku jsou finanční prostředky na něm vložené. Rozhodnutí soudu prvního stupně je postavené jen na formálním přístupu k věci, přičemž však je podstatné interpretovat znak veřejného rejstříku z pohledu dřívějších právních předpisů. Pojem veřejného rejstříku by měl být vykládán šířeji, z hlediska účelu právní úpravy. Podstatné je provedení řádné likvidace právnické osoby. Odvolatel cituje komentáře k ust. § 209 o. z. s tím, že by toto ustanovení mělo být aplikováno i na právnické osoby nezapisované do veřejných rejstříků, nestíhá-li jejich právní režim speciální právní úprava. Odvolatel navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně, zrušit výmaz předmětné nadace a rozhodnout o jejím vstupu do likvidace, likvidátorem jmenovat [Jméno opatrovníka].

5. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

6. Podle § 35 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech (dále i jen „nad.zák.“) se nadace vzniklé podle dosavadních předpisů považují za nadace nebo nadační fondy podle tohoto zákona, jestliže statutární orgán nadace ve lhůtě 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona podá návrh na zápis do rejstříku podle tohoto zákona včetně doložení stanovené minimální výše nadačního jmění ke dni podání návrhu a přiloží upravený statut nadace nebo nadačního fondu a výpis z rejstříku trestů členů správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora; výpis z rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců. Podle § 35 odst. 5 věty první nad. zák. po marném uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 4, anebo bude-li návrh na zápis do rejstříku zamítnut, okresní úřad nadaci zruší a nařídí její likvidaci. Podle § 35 odst. 6 nad.zák. do doby zápisu do rejstříku podle odstavce 1, popřípadě do doby zániku nadace podle odstavců 2 až 5 se právní poměry nadace vzniklé před účinností tohoto zákona řídí dosavadními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak. Podle § 3041 o. z. se právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti (odstavec první věta první). Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána (odstavec druhý věta první). Z § 3049 o. z. vyplývá, že nadace vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona (odstavec první věta první). Zakladatel nadace může zakladatelské právní jednání přizpůsobit úpravě nadační listiny podle tohoto zákona, pokud rozhodnutí, kterým zakladatelské právní jednání mění, doručí tomu, kdo vede veřejný rejstřík, u něhož je nadace zapsána, nejpozději však ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (odstavec druhý věta první). Podle § 118 o. z. má právnická osoba právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. Podle § 122 odst. 1 z. v. r. zapsaná osoba přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, ledaže se jedná o osobu zapsanou do spolkového rejstříku.

7. Citovaná přechodná ustanovení zákona o nadacích a nadačních fondech (§ 35) a občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (§ 3049) vyjadřují základní zásadu zachování kontinuity právních osobností nadací a nadačních fondů vzniklých do 31. 12. 2013 (respektive do 31. 12. 1997). V souladu s touto zásadou tak nadace a nadační fondy - vzniklé do 31. 12. 1997 podle § 20b obč. zák. či v režimu zákona o nadacích a nadačních fondech - nabytím účinnosti zákona o nadacích a nadačních fondech či občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, neztratily svou právní osobnost, nýbrž existovaly dál a jejich právní režim se řídil „novou“ právní úpravou. Všechny k 1. 1. 2014 existující nadace i nadační fondy se tak ve smyslu § 3049 o. z. řídí občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014. Kontinuita existence těchto fundací je zaručena ex lege; tj. aniž by tyto fundace musely cokoliv konat. Zmíněná zásada je vyjádřením principu právní jistoty a ochrany nabytých práv konkrétní právnické osoby, „na jejíž samotné bytí nemá vstup nové právní úpravy v účinnost v zásadě vliv“ (srov. RONOVSKÁ, K. § 3041. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 2342). Ačkoliv občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 zásadně váže vznik právnické osoby na akt veřejnoprávní povahy - zápis do veřejného rejstříku (§ 126 o. z.), nemůže nedodržení této veřejnoprávní povinnosti (bez dalšího) vést ke ztrátě právní osobnosti dříve vzniklé právnické osoby. Jinak řečeno, nesplní-li právnická osoba veřejnoprávní povinnost (svého) zápisu do veřejného rejstříku, nemůžou se důsledky tohoto opomenutí projevit zánikem její právní osobnosti - v oblasti ryze soukromoprávní, kde se uplatňuje autonomie vůle zakládající osoby této právnické osoby. Takový postup by odporoval obecné zásadě nezávislého uplatňování práva soukromého na právu veřejném (viz § 1 odst. 1 věta druhá o. z.).

8. Závěr usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2021 sp. zn. 27 Cdo 3841/2020 je tento: „Nadace a nadační fondy - vzniklé do 31. 12. 1997 podle § 20b obč. zák. či v režimu zákona o nadacích a nadačních fondech - nabytím účinnosti zákona o nadacích a nadačních fondech či občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, neztratily svou právní osobnost, nýbrž existovaly dál a jejich právní režim se řídil „novou“ právní úpravou. Všechny k 1. 1. 2014 existující nadace i nadační fondy se tak ve smyslu § 3049 o. z. řídí občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014. Kontinuita existence těchto fundací je zaručena ex lege; tj. aniž by tyto fundace musely cokoliv konat“.

9. V daném případě odvolací soud z listin doložených již před soudem prvního stupně stejně tak jako tento soud zjistil, že předmětná nadace byla registrována Okresním úřadem Plzeň ke dni 20. února 1992 pod registračním číslem [Anonymizováno]. Z uvedeného, jakož i z poslední strany stanov nadace obsahující jen články 6 a 7, nicméně podepsané tehdejšími zakladateli nadace (včetně [Anonymizováno]) vyplývá, že nadace vznikla. Zánik nadace, a to ani ke dni 30. 5. 2020, jak spekuluje soud prvního stupně, nebyl ničím autoritativně prokázán resp. toliko výpis z komerční databáze subjektů s datem zániku nadace 31. 5. 2000 o jejím zániku sám o sobě nesvědčí. Soud prvního stupně ovšem v rámci své vyhledávací povinnosti zřejmě neučinil vše, aby uvedené postavil najisto, tedy aby dostatečně zjistil, zda k zániku nadace došlo či nikoli. Existence bankovního účtu (minimálně v době podání návrhu na obnovu nadace) svědčí spíše o právní existenci nadace. Fakticky je z návrhu a z doložených listin zřejmé, že nadace je absolutně nečinná a potud by v případě její existence bylo namístě její zrušení s likvidací rozhodnutím soudu. Nicméně v řízení o obnovení nadace dosud nebylo prokázáno a ani zjištěno, že by nadace byla kdy zrušena či prošla procesem likvidace, tím spíše že zanikla. Nebyla nikdy zapsána do nadačního rejstříku. Takovýto nezápis by, jak shora odvolatelem správně dovozováno, zajisté neměl znamenat nemožnost její obnovy. Naopak, obnova právnické osoby podle § 209 o. z. je možná i u právnických osob, které nebyly v době svého zániku zapsány do veřejného rejstříku, když opačný závěr by znamenal nepřípustné odnětí práv právnické osoby jen pro typ její právní formy, tedy jen proto, že právnické osoby určité právní formy se do veřejné rejstříku nezapisuje či nezapisovala.

10. Vzhledem k zatímní „důkazní“ situaci resp. zjištěním soudů v tomto řízení, ve spojení s výše uvedenými judikatorními závěry Nejvyššího soudu dopadajícími plně i na daný případ /odvolací soud se s nimi zcela ztotožňuje/ se odvolacímu soudu spíše jeví, že předmětná nadace zřejmě nezanikla (nebylo toto ani dostatečně doloženo a ani to nevyplývá ze zákona) a právně dosud existuje coby právnická osoba. Potud by nemohlo dojít k navrhovatelem požadovanému zrušení zápisu v nadačním rejstříku o jejím výmazu ve smyslu § 209 o. z., leč ani k šířeji pojímanému obnovení nadace. Řešením by mohl být zápis existující nadace do nadačního rejstříku a nikoli zrušení neprovedeného zápisu v nadačním rejstříku - obnovení nadace. Následovat by pak zřejmě mělo zrušení neaktivní nadace s likvidací včetně jmenování likvidátora rozhodnutím soudu, nedošlo-li k němu již rozhodnutím okresního úřadu, což soud prvního stupně dostatečně nezjišťoval. Naopak dospěl-li by soud prvního stupně k důkazy podloženému závěru o zániku nadace (např. rozhodnutí příslušného okresního úřadu o zrušení nadace s likvidací spolu s dokladem o jejím zániku), pak by zajisté nebylo namístě odpírat právo obnovení nadace podle § 209 o. z. jen proto, že nebyla vymazána z nadačního rejstříku, jenž tehdy ani neexistoval (viz výše).

11. Z § 21 o. s. ř. plyne, že za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna [odstavec 1 písm. a)]. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby (odstavec 2). Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (odstavec 4). Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba (odstavec 5) /viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 616/2019/.

12. Důvodem, proč odvolacímu soudu nezbylo, než rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit bylo závažné procesní pochybení soudu. Ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004 sp. zn. 29 Odo 1154/2003, aplikovatelného i v prostředí tzv. nového práva, „osobami oprávněnými jednat v řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a o jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora za vymazanou obchodní společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku“. To v daném případě znamená, že za předmětnou nadaci, zanikla-li, měli v řízení jednat ti, kteří k tomu byli oprávněni v době její existence. To však v dané věci nebylo zjištěno, resp. zřejmě tato osoba již zemřela - viz prokázaná smrt zakladatelky nadace [Anonymizováno] /nicméně z doložených listin není ani zřejmé, zda byla též i statutárním orgánem nadace resp. kdo byl statutárním orgánem/. V daném případě takovéto osoby nebyly tedy zatím zjištěny.

13. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanoví předseda senátu právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Smyslem a účelem ustanovení (procesního) opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. je řádné hájení zájmů právnické osoby, k ochraně jejíchž práv byl opatrovník ustanoven, v občanském soudním řízení. Není-li právnické osobě, která před soudem jako účastník nemůže vystupovat, opatrovník ustanoven, je zasaženo její právo na spravedlivý proces a řízení trpí zmatečnostní vadou podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2190/2011, ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. II. ÚS 741/16, a přiměřeně nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 3206/16, a ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 3039/16. Pro daný případ uvedená znamená, že pakliže předmětná nadace existuje, bylo nutné jí ustanovit opatrovníka proto, že není osob (nebyly dosud zjištěny), které by byly ve smyslu § 21 o. s. ř. za ni oprávněny jednat. Pakliže předmětná nadace neexistuje a zároveň nejsou známy osoby oprávněné za ni jednat v době její existence (před jejím zánikem), stejně tak jako v prvním případě je nutné, aby byla dána osoba, která hájí její práva (viz rozhodnutí NS sp. zn. 29 Odo 1154/2003). Takové osoby v předmětném řízení není a nebylo jí ani v řízení před soudem prvního stupně, což je zásadní procesní vada.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.