Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 49/2022-54 ECLI:CZ:VSPH:2022:9.Cmo.49.2022.1 Usnesení

o doplnění listin do sbírky listin spolkového rejstříku, k odvolání spolku proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. října 2021 č. j. L 4638/RD31/KSHK, Fj 52266/2020/KSHK-39,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 7. 2022

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

spolku: [právnická osoba]., IČO [IČO]

sídlem [adresa]

o doplnění listin do sbírky listin spolkového rejstříku, k odvolání spolku proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. října 2021 č. j. L 4638/RD31/KSHK, Fj 52266/2020/KSHK-39,


Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. října 2021 č. j. L 4638/RD31/KSHK, Fj 52266/2020/KSHK-39 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil spolku [právnická osoba]. (dále jen „spolek“) pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč, splatnou do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Krajského soudu v Hradci Králové (výrok I.) a dále spolku opakovaně uložil založit účetní závěrky za účetní období 2014 až 2019 do sbírky listin, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 z.v.r. je povinností spolku zakládat do sbírky listin rovněž účetní závěrky (§ 66 písm. c/ z.v.r.) a ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 4 jsou účetní jednotky zapsané ve veřejném rejstříku povinny vyhotovovat účetnictví po celou dobu své existence - tzn. od svého vzniku (zápisem do veřejného rejstříku) až po dobu svého zániku (výmazu z veřejného rejstříku). V případě, že spolek nevyvíjí žádnou činnost, nemá žádné příjmy ani výdaje, pak je povinen vyhotovit účetní závěrky tzv. „nulové“, kde i tato skutečnost bude uvedena. Kontrolou rejstříkový soud zjistil, že spolek neplní svou povinnost zakládat účetní závěrky do sbírky listin. Spolek byl k předložení účetních závěrek soudem vyzván dne 17. 8. 2020, 23. 9. 2020, po vyjádření spolku dne 6. 4. 2021, posléze spolek požádal o prodloužení lhůty, která byla stanovena na 31. 8. 2021 s tím, že v prodloužené lhůtě spolek výzvě k doplnění sbírky listin nevyhověl, a proto byl opětovně vyzván dne 1. 9. 2021. Výzva však opět byla bez odezvy; součástí výzvy bylo i poučení o tom, že pokud nebude výzvě soudu vyhověno, může být spolku podle ustanovení § 104 z.v.r. uložena pořádková pokuta do výše 100 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že ve lhůtě stanovené soudem, ani později spolek požadované listiny nepředložil, uložil soud pokutu ve výši 5 000 Kč. Výše pokuty byla stanovena při dolní hranici možné sankce, neboť je snahou soudu donutit spolek ke splnění zákonné povinnosti, nikoliv jej citelně finančně zasáhnout. Dále rejstříkový soud uvedl, že pokud nebude sbírka listin doplněna, bude spolku pořádková pokuta ukládána opakovaně. Výrokem II. pak soud spolku opět uložil dosud nesplněnou povinnost s tím, že v případě neuposlechnutí je možné dle § 105 zák. č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal spolek včasné odvolání. V odvolání vznesl tyto stěžejní odvolací námitky:

1) Spolek nebyl kontaktován, „patrně došlo ke ztrátě soudní obsílky zaměstnancem Pošty s.p. během doručování, což náš spolek nemůže zpětně ani zjistit“ „soudní psaní se ztratilo a KS v HK mohl nabýt dojem neposkytnutí součinnosti v dané věci, ale nebylo tomu tak.“

2) „Naše kolegyně byla v pracovní neschopnosti školní rok a nebyla po psychické vleklé a nemalé zdravotní starosti schopna v dané věci postoupit“, pokud by statutární orgán obdržel zásilku, jednal by o další možnosti odkladu splnění dané povinnosti.

3) Uložená pokuta je likvidační a v celém řízení zcela absentuje smysl konání soudu.

3. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud vydal „rozsudek“, jímž zruší uloženou pořádkovou pokutu a řízení zastaví pro „dezorientaci paní Kodytkové v čase a místě“ (paní Kodytková je soudní tajemnicí, jenž vydala odvoláním napadené usnesení - poznámka odvolacího soudu).

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně je dána jinými, než odvolatelem uvedenými skutečnostmi.

5. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu rejstříkový soud vyzval spolek nejprve jen přípisem ze dne 17. 8. 2020 (na č.l. 21) k předložení účetních závěrek za roky 2014 - 2018, ev. 2019 a v případě, že spolek vede jednoduché účetnictví s tím, že se do sbírky ukládá „Přehled příjmů a výdajů a Přehled o majetku a závazcích“. Opakovaně byl spolek vyzván již formou usnesení ze dne 23. září 2020 (na č.l. 22) k doplnění sbírky listin o účetní závěrky spolku za roky 2014 - 2018 ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení usnesení. V rámci odůvodnění výzvy bylo uvedeno, že v případě spolků, které vedou jednoduché účetnictví, se do sbírky listin ukládá „Přehled příjmů a výdajů a Přehled o majetku a závazcích“. Na výzvu reagoval spolek jednající [Anonymizováno] podáním ze dne 14. 10. 2020, v němž vyjadřuje přesvědčení o šikanóznosti kontroly sbírky listin, zneužívání pracovní pozice dotčené soudní tajemnice, zmiňuje složitost doby, důležité rodinné záležitosti a dále uvedl, že externí účetní se již nevěnuje účetnictví neziskové organizace. O prodloužení lhůty ke splnění uložené povinnosti nebylo v předmětném podání požádáno, nicméně dle pokynu kanceláři byla věc ponechána na lhůtě do 31. 3. 2021. Spolek byl následně vyzván formou usnesení ze dne 6. dubna 2021 (na č.l. 26) k doplnění sbírky listin o účetní závěrky spolku za roky 2014 - 2019 ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení usnesení s tím, že v rámci odůvodnění výzvy bylo uvedeno, že v případě spolků, které vedou jednoduché účetnictví se do sbírky listin ukládá „Přehled příjmů a výdajů a Přehled o majetku a závazcích“. Podáním ze dne 3. května 2021 bylo požádáno o prodloužení lhůty vzhledem k nástupu odpovědné kolegyně do lázní. Přípisem bylo spolku sděleno prodloužení lhůty do 31. 8. 2021. Spolek byl následně již poněkolikáté vyzván formou usnesení ze dne 1. září 2021 (na č.l. 33) k doplnění sbírky listin o účetní závěrky spolku za roky 2014 - 2019 ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení usnesení s tím, že v rámci odůvodnění výzvy bylo uvedeno, že v případě spolků, které vedou jednoduché účetnictví se do sbírky listin ukládá „Přehled příjmů a výdajů a Přehled o majetku a závazcích“.

6. Podle § 104 z.v.r. „Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu ...předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.“ Dle § 105 z.v.r. „Neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.“ Dle § 106 z.v.r. „Za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).“(odst. 1 ) „Má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105, porušuje péči řádného hospodáře.“(odst. 2 ).

7. Podle § 72 odst. 1 z.v.r. „Zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.“

8. Podle § 66 písm. c) z.v.r. „Sbírka listin obsahuje… účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, …“

9. Dle zákona § 1 odst. 2 písm. a) č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále též jen „z.ú.“) „Tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,“ Takovou účetní jednotkou je tedy i spolek coby odvolatel.

10. Dle § 4 odst. 1 z.ú. „Účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), …. jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku.“

11. Dle § 6 odst. 4 z.ú. „Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní,…“ Dle § 18 odst. 1 z.ú. „Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b),…“

12. Dle § 21a odst. 1 z.ú. v rozhodném znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.“ Dle § 21a odst. 1 z.ú. v rozhodném znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 „Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku…“

13. Dle § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis….“ Dle § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. … Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; ….“

14. Dle § 1 odst. 1 z.v.r. „Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, …., obchodní rejstřík …“ Dle § 26 odst. 1 písm. a) z.v.r. „Do spolkového rejstříku se zapisují spolky,…“

15. Podle § 1f z.ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) … může vést jednoduché účetnictví, pokud a) není plátcem daně z přidané hodnoty, b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a je současně 1. spolkem nebo pobočným spolkem,...“

16. Podle § 13b z.ú. ve znění účinném od 1. 1. 2016 „Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně. (odst. 3), „Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky. (odst. 4)“.

17. Z výše citovaných ustanovení pro rozhodné (tj. posuzované) období, tedy od 1. 1. 2014 do 2019, z hlediska řešené problematiky vyplývající 2 stěžejní závěry:

1) Spolky coby účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví od svého vzniku až do svého zániku a dále jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 z.ú., přičemž zákonem č. 221/2015 Sb. (tj. novelou zákona o účetnictví) s účinností od 1. 1. 2016 bylo výslovně zavedeno, že spolky coby účetní jednotky mohou počínaje účetním obdobím od 1. 1. 2016, splňují-li zákonná kritéria § 1f odst. 1 z.ú. (ve znění účinném od 1. 1. 2016), vést jednoduché účetnictví, a tím pádem sestavují toliko přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (viz § 13b z.ú.) a tedy nesestavují účetní závěrku.

2) Spolky coby právnické osoby se v posuzovaném období (tedy od 1. 1. 2014) zapisují do spolkového rejstříku coby veřejného rejstříku, nikoli tedy do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují obchodní společnosti a družstva a další subjekty uvedené v § 42 z.v.r. Ukládání účetních závěrek do sbírky listin ve smyslu § 66 písm. c) z.v.r. bylo zákonem o účetnictví (§ 21a odst. 1 z.ú. ve znění účinném do 31. 12. 2015) stanoveno jen pro účetní jednotky, které se zapisovaly do obchodního rejstříku, nikoliv pro ty, které se zapisovaly do spolkového rejstříku. Tento závěr odvolacího soudu je ostatně v souladu s odbornou právní teorií obsaženou v komentářové literatuře - viz komentář k § 66 písm. c) z.v.r. ve znění do 31. 12. 2015: „Podle § 21a odst. 4 z.ú. ukládají účetní závěrku a výroční zprávu jen ty účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku. Účetní jednotky nezapisované do obchodního rejstříku tuto povinnost nemají, ledaže ji stanoví jiný zákon.“ (Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015). Teprve na základě zákona č. 221/2015 Sb. (novely z.ú.) s účinností od 1.1.2016 došlo v § 21a z.ú. k nahrazení věcně užšího pojmu „obchodní rejstřík“ širším pojmem „veřejný rejstřík“, čímž tedy došlo od 1. 1. 2016 k rozšíření účetních jednotek, na něž se vztahuje povinnost dle § 66 písm. c) z.v.r., i na ty účetní jednotky, které se zapisují i do jiných veřejných rejstříků, než je obchodní rejstřík, tedy spolků zapisovaných do rejstříku spolkového (viz § 26 odst. 1 písm. a/ z.v.r.). Dle důvodové zprávy „předkládaná úprava reaguje na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V návrhu novely zákona o účetnictví se v této souvislosti pojem „obchodní rejstřík“ nahrazuje pojem „veřejný rejstřík“….Tím je jednoznačně vymezeno, aby zákon o účetnictví tuto povinnost stanovil, neboť předchozí právní úprava (§ 38i písm. c/ obchodního zákoníku) takové ustanovení neobsahovala. Kromě toho sbírka listin podle citovaného zákona již není vázána pouze na obchodní rejstřík. Zároveň, v kombinaci zmíněného zákona s článkem 32 odst. 1 směrnice dochází i ke změně v okruhu účetních jednotek, kterých se zveřejnění týká. Jedná se o rozšíření povinností zveřejňování i na další účetní jednotky, například spolky nebo ústavy.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem).

18. Soud prvního stupně pochybil tím, že za období roků 2014 a 2015 vyžadoval doplnit sbírku listin o účetní závěrky za roky 2014 a 2015 či o přehled o majetku a závazcích za tato období, ačkoliv předmětnému spolku žádná zákonná povinnost k založení účetních závěrek a ani přehledu o majetku a závazcích do sbírky listin za toto období nevznikla. A to proto, že nebyl účetní jednotkou zapisovanou do obchodního rejstříku (viz § 21a odst. 1 z.ú. ve znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015).

19. Navíc možnost sestavovat namísto účetní závěrky přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích pro účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví byla zakotvena až s účinností od 1. 1. 2016, jak výše uvedeno. Ve výroku výzvy soudu (což je však relevantní jen pro roky 2016 - 2019) byl uveden jen požadavek na předložení účetních závěrek, nikoliv požadavek na předložení přehledu o majetku a závazcích, vede-li spolek jednoduché účetnictví. Tento požadavek byl zmíněn jen v rámci odůvodnění výzvy, ačkoliv měl být správně uveden ve výroku výzvy. Shrnuto, správně měl soud vyzvat spolek (tj. pojmout do výroku výzvy), aby mu za období roku 2016 až 2019 předložil buď účetní závěrky, pokud vede podvojné účetnictví, nebo přehled o majetku a závazcích, pokud je oprávněn vést a vede jednoduché účetnictví.

20. Protože soud prvního stupně nepostupoval v souladu se zákonem, jak rozvedeno výše, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. To je důvod pro zrušení odvoláním napadeného usnesení sám o sobě.

21. Důvodem zrušení rozhodnutí jsou tedy nesprávné, resp. v částečném rozsahu nepřesné výzvy rejstříkového soudu, nicméně to nemění nic na tom, že spolek svoji zákonnou povinnost neplní evidentně dlouhodobě - cca 6 let ji vůbec neplní (tj. od jejího vzniku), tedy již od roku 2016, kdy mu tato zákonná povinnost vznikla a tato povinnost nebyla splněna ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, jak vyplývá ze sbírky listin. V tomto světle mnohaletých neplnění zákonných povinností je proto odvolací námitka o „pracovní neschopnosti kolegyně“ zcela bezdůvodná. Stejně tak jako námitka o ztrátě soudní písemnosti, zřejmě poslední výzvy k nápravě z 1. září 2021. Tato písemnost se neztratila, ale byla doručena dne 26. 9. 2021 v souladu s § 50 odst. 2 o. s. ř., a to vyvěšením na úřední desce soudu. Koneckonců nejednalo se o jedinou, ale opakovanou výzvu soudu, přičemž na předchozí bylo reagováno ze strany odvolatele např. sdělením o nastoupení lázeňské péče odpovědné kolegyně. Je zcela interní věcí každé právnické osoby, tedy i spolku coby soukromoprávního subjektu, jak si zajistí plnění zákonných požadavků (povinností). Lze konstatovat nikoli šikanóznost postup rejstříkového soudu, jak namítal odvolatel v podání ze dne 14. 10. 2020, ale naopak jeho velkou trpělivost, že k uložení pořádkové pokuty nepřistoupil již dříve a vzhledem k opakovaným výzvám, tedy dlouhodobému (mnohaletému) porušování zákonné povinnosti ve vyšší výši (uložená pořádková pokuta byla uložena zcela při spodní hranici ve výši 5 000 Kč, přičemž horní zákonná hranice pořádkové pokuty je ve výši 100 000 Kč). V této souvislosti odvolací soud poukazuje i na výše citovaná zákonná ustanovení, v nichž jsou uvedeny další možné zákonné důsledky spojené s nepředložením aktualizovaných listin podle § 66 písm. c) z.v.r.

22. Dlužno ještě dodat a zdůraznit, že je povinností předmětného spolku nechat uložit do sbírky listin příslušné listiny, a to povinností vzniklou na základě výše citovaných zákonných ustanovení, nikoliv až na základě výzev rejstříkového soudu. Ty jsou předpokladem pro uložení pořádkové pokuty.

23. Odvolací soud proto napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.