o neplatnost rozhodnutí shromáždění ze dne 20. 7. 2017, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 190/2017-928 ze dne 13. prosince 2024, v řízení o dovolání navrhovatelky ze dne 19. 9 2024 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, č. j. 9 Cmo 310/2023-843 a v řízení o dovolání navrhovatelky ze dne 19. 9 2024 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, č. j. 9 Cmo 311/2023-848,

1. Shora uvedeným usnesením Krajsky soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci jako soud I. stupně pro překážku věci rozhodnuté ve výroku I. zastavil řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 19. 9. 2024 na osvobození od soudního poplatku za dovolání a ve výroku II. zastavil řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 19. 9. 2024 na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

2. Tato svá rozhodnutí soud I. stupně odůvodnil tak, že v uvedeném řízení o vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním účastníka dne 20. 7. 2017 (ohledně volby členů výboru SVJ ), se již v minulosti navrhovatelka opakovaně domáhala osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, přičemž opakovanému rozhodnutí o těchto otázkách podle soudu I. stupně brání překážka věci pravomocně rozsouzené představovaná usnesením soudu I. stupně ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 185/2022-747, když navrhovatelka v nové žádosti ze dne 19. 9. 2024 a v prohlášení o majetku ze dne 14. 11. 2024 neuvedla žádnou novou skutečnost svědčící o změně poměrů navrhovatelky od vydání posledního rozhodnutí o nevyhovění jejímu požadavku na osvobození od soudních poplatků. Uvedené týkající se překážky věci pravomocně rozsouzené přitom soud I. stupně posuzoval podle § 104 odst. 2 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozhodnutí se včas odvolala navrhovatelka (odvolatelka) a domáhala se jeho změny a vyhovění návrhu tak, aby byla osvobozena od soudního poplatku, jenž jí byl v dovolacím řízení vyměřen ve výši 14 000 Kč. Současně se domáhala ustanovení zástupce z řad advokátů, když pro dovolací řízení je toto zastoupení nezbytné (zkráceně neosvobození a neustanovení zástupce).

4. Ve svém odvolání odvolatelka rozporovala postup soudu I. stupně, pokud jí byl v minulosti na základě znaleckého posudku [jméno FO] ustanoven procesním opatrovníkem [Jméno opatrovníka] a rozporovala také fakt, že je účastník zastoupen [Jméno advokáta B].

5. K neosvobození a neustanovení zástupce poukázala na skutečnost, že v odvolacím řízení prokazuje dalšími doklady, že zde nebyly podmínky pro zastavení řízení o jejích návrzích pro překážku věci rozsouzené, když se od předchozího rozhodnutí o této otázce její poměry změnily k horšímu, o čemž má svědčit aktuální stav jejích příjmů zatížených exekucí a dále poukázala na doklady o vyúčtováních zejména energií, přičemž zdůraznila navýšení záloh, a to především na plyn, na 3 068 Kč měsíčně.

6. Dále odvolatelka zdůraznila, že sice v roce 2021 pobírala důchod ve výši 10 000, v roce 2021 příjem z důchodu činil cca 16 200 Kč a v současné době její příjem z důchodu poklesl z důvodu dokládaných exekučních srážek a činí tak částku pouze 15 581 Kč. Zdůraznila přitom, že podmínky k zajištění nutných životních potřeb byly v minulosti odlišné. V současnosti má odvolatelka platit především měsíční zálohy za plyn ve výši 3 068 Kč a platí ročně daň z nemovitosti ve výši 2 476 Kč, platí měsíčně zálohy za el. energii ve výši 1 110 Kč a přesto měla ke konci roku 2024 nedoplatky. Poukázala dále na výdaje na stravu cca 6 tisíc Kč měsíčně. Proto poukázala na skutečnost, že nemá peníze na poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč a na úhradu nákladů zástupce pro dovolací řízení v odhadované výši cca 20 000 Kč.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je, s ohledem na odvolatelkou předložené doklady, částečně důvodné.

8. Odvolací soud vychází z obsahu spisu, z něhož je zřejmé, že v minulosti navrhovatelka napadla dovoláním ze dne 19. 9 2024 usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18.6. 2024, č. j. 9 Cmo 310/2023-843 a dne 11. 10. 2022 podala žádost o osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů. O návrzích ze dne 11. 10. 2022 na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721. Osvobození od soudních poplatků dovolatelce nebylo přiznáno z důvodu, že na navrhovatelku nelze podle soudu I. stupně nahlížet jako na osobu zcela nemajetnou, když tato nesplňuje zákonné podmínky pro osvobození. Proto podle soudu I. stupně byl zamítnut návrh navrhovatelky na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů.

9. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání a Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 185/2022-747, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 11. 2022, č. j. 38 Cm 190/2017-721 potvrdil. Následně soud I. stupně usnesením ze dne 28. 7. 2023, č. j. 38 Cm 190/2017-751 navrhovatelku vyzval k úhradě soudního poplatku ve výši 14 000 Kč za dovolání proti předmětnému rozhodnutí.

10. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2023, č. j. 38 Cm 190/2017-778 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 6. 2024, č. j. 9 Cmo 311/2023-848 byl navrhovatelce ustanoven procesním opatrovníkem [Jméno opatrovníka], advokát se sídlem [adresa],

11. Odvolací soud vychází rovněž ze skutečnosti, že podáním ze dne 19. 9. 2024 navrhovatelka opakovaně požádala o osvobození od soudního poplatku s argumentací, že nemůže finančně unést soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč, jakož i o ustanovení zástupce z řad advokátů. Ohledně uvedeného podání bylo přípisem doručeným dne 7. 11. 2024 vyzvána k doložení majetkových poměrů, jež tato doložila podáními ze dne 14. 11. 2024, 15. 11. 2024 a 22. 11. 2024. Podle těchto dokladů je zřejmé, že navrhovatelka je rozvedená, žije v domácnosti sama a je ve starobním důchodů. Vlastní 1/2 bytu v domě na adrese [adresa]. Částka přiznaného starobního důchodu je zatížena srážkami a činí 15 581 Kč. Mezi svými věřiteli uvedla [adresa] s částkou 2 500 Kč za hrobové místo (jedná se o poplatek na 10 let) a s částkou 1 920 Kč představující nedoplatky za uplynulé roky 2018-2023 za svoz odpadů.

12. Mezi roční výdaje navrhovatelka uvedla daň z nemovitosti ve výši 2 476 Kč ročně, odvoz odpadů 820 Kč (420 Kč 2x ročně). Dále uvedla měsíční výdaje na plyn ve výši 3 068 Kč, na elektřinu 1 100 Kč a na příspěvky do SVJ 1 268 Kč měsíčně. Poukázala na očekávanou revizi kotle 1 500 Kč a revizi komínu 1 500 Kč. Dále uvádí náklady na stravu ve výši 6 000 Kč měsíčně, na osobní hygienu 1 500 Kč měsíčně a na hygienu bytu 1 000 Kč měsíčně. Podle výpisů z účtu vedeného u České spořitelny, a.s. za období od května 2024 do října 2024 je účet s nulovým zůstatkem.

13. K výroku I. napadeného usnesení o zastavení řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 19. 9. 2024 na osvobození od soudního poplatku za dovolání, jenž v případě dovolání činí 14 000 Kč, odvolací soud uvádí následující:

Ve vztahu k výroku I. napadeného usnesení odvolací soud zastává právní názor, podle něhož o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení.

14. V projednávaném případě soud I. stupně správně přihlížel k vlastním předchozím rozhodnutím, jakož i k rozhodnutím odvolacího soudu vydaným v této věci v otázce návrhu na osvobození od soudních poplatků. Soud I. stupně správně vyšel z usnesení Vrchního soudu v Praze 6 Cmo 185/2022-747 ze dne 14. června 2023, v němž se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně v názoru, že podle stavu ke dni rozhodování soudu I. stupně na straně navrhovatelky nebyly dány podmínky pro její osvobození od soudních poplatků, přičemž i soudní poplatek z dovolání ve výši 14 000 Kč bylo v tehdejších možnostech navrhovatelky uhradit.

15. Podle právního názoru odvolacího soudu však navrhovatelka v průběhu nyní vedeného odvolacího řízení doložila zvýšení výdajů na živobytí, z kteréhož důvodu jsou dány podmínky pro to, aby bylo, byť opakovaně, rozhodnuto o jejích návrzích na osvobození od soudních poplatků, jež v případě soudního poplatku z dovolání činí 14 000 Kč.

16. Odvolací soud shledal nově doložené majetkové poměry navrhovatelky natolik změněné, že tento nový stav umožňuje znovu posoudit návrh navrhovatelky na její osvobození od soudních poplatků. To je dáno jednak výší navrhovatelkou doložených aktuálních výdajů na živobytí a jednak úrovní jejích příjmů z důchodu, jenž po exekučních srážkách 2 911 Kč měsíčně činí 15 581 Kč. Přesto podle právního názoru odvolacího soudu i za nově dokládané majetkové situace navrhovatelky je stále v jejích možnostech hradit soudní poplatky odpovídající svojí výši přibližně 20 % soudního poplatku z dovolání. Proto také i v minulosti, kdy navrhovatelku stíhala povinnost hradit soudní poplatky za prvostupňové i odvolací řízení ve výši 2 000 Kč soudy neshledaly důvody pro její osvobození od soudních poplatků, byť v minulosti příjmy navrhovatelky nebyly zatěžovány exekucí.

17. S ohledem na uvedené v projednávaném případě navrhovatelka není podle předložených dokladů objektivně schopna přibližně v rozsahu 80 % uhradit soudní poplatek z dovolání v plné jeho výši 14 000 Kč, a to ani v případě, že projevuje snahu o našetření si potřebného obnosu, jež po ní lze spravedlivě požadovat, dožaduje-li se služby podléhající na základě poplatkového zákona zpoplatnění (peněžitému plnění), obdobně, jak by musela šetřit i na jinou placenou službu nebo na jakýkoli výrobek.

18. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně, vycházející z nyní neaktuálních navrhovatelkou původně poskytnutých údajů o tehdejší majetkové situaci navrhovatelky, ve výroku I. změnil tak, že se řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 19. 9. 2024 na osvobození od soudního poplatku za dovolán nezastavuje.

19. V dalším bude věcí soudu I. stupně, aby o návrzích navrhovatelky na osvobození od soudních poplatků rozhodl.

20. K výroku II. napadeného usnesení o zastavení řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 19. 9. 2024 na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení odvolací soud uvádí následující:

Ve vztahu ke shora uvedenému výroku II. napadeného usnesení odvolací soud vychází z § 241 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Uvedené neplatí, v případě,

a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,

b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.

21. Stejně tak odvolací soud vychází z obsahu spisu, podle něhož byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 38 Cm 190/2017-778 ze dne 31. 10. 2023 navrhovatelce podle § 29 o. s. ř. ustanoven soudem procesní opatrovník z řad advokátů.

22. Ke shora uvedené problematice nynějšího návrhu navrhovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení odvolací soud zastává právní názor, podle něhož, je-li navrhovatelka v řízení zastoupena advokátem jako procesním opatrovníkem podle § 29 o. s. ř., a to bez omezení i pro dovolací řízení, takto navrhovatelce ustanovený zástupce z řad advokátů v rámci výkonu uvedené funkce splňuje zákonem stanovenou podmínku danou pro povinné zastoupení podle § 241 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a není tak dán důvod, proč by měl být navrhovatelce na její návrh, byť by splňovala podmínky § 30 o. s. ř., ustanoven zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Je tomu tak proto, neboť takovýto postup není účelný ani hospodárný a není rovněž vyžadován z hlediska povinného právního zastoupení dovolatelky. Práva navrhovatelky jsou přitom cestou zastupujícího opatrovníka z řad advokátu dostatečně chráněna, a to i v dovolacím řízení.

23. Z uvedených důvodů, jestliže soud I. stupně ve výroku II. napadeného usnesení zastavil řízení o návrhu navrhovatelky ze dne 19. 9. 2024 na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, je jeho rozhodnutí věcně správné, byť z jiných důvodů, když o otázce návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů bylo již v minulosti rozhodnuto a v dané procesní situaci nejsou dány podmínky, za nichž by mohlo být opakovaně rozhodováno o návrhu navrhovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

24. Z těchto důvodů odvolací soud ve výroku II. tohoto usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř. věcně správné usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 190/2017-928 ze dne 13. prosince 2024.

25. Bude věcí opatrovníka, zda v rámci svého působení v dovolacím řízení bude doplňovat navrhovatelkou podané dovolání, nebo se s ním toliko ztotožní, či zda jinak bude projevovat svoji aktivitu v rámci dovolacího řízení.

26. O nákladech tohoto řízení rozhodne soud, jehož rozhodnutím bude řízení skončeno.