o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, k odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2024 č. j. 85 Cm 3100/2024-3,

1. Městský soud v Praze (dále též jen „soud“) v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Soud zahajuje řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora.“ (výrok I.), „Soud ustanovuje obchodní korporaci [právnická osoba]., IČO: [IČO], [adresa] podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu opatrovníka [jméno FO], advokáta, se sídlem AK [adresa].“ (výrok II.), „Obchodní korporace [právnická osoba]., IČO: [IČO], [adresa] se zrušuje a nařizuje se její likvidace.“ (výrok III.), „Likvidátorem obchodní korporace [právnická osoba]., IČO: [IČO], [adresa], se jmenuje [tituly před jménem] [jméno FO], IČ [IČO], nar. [Anonymizováno], [adresa].“ (výrok IV.), „Obchodní korporace [právnická osoba]., IČO: [IČO], [adresa] je povinna zaplatit na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2.000,-- Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení, číslo účtu: 3703-2928021/0710, variabilní symbol: 8522310024.“ (výrok V.), „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok VI.).

2. V odůvodnění soud uvedl, že je mu známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že obchodní korporace do dvou měsíců od zániku funkce nový statutární orgán nezvolila a ke dni vydání tohoto usnesení nebyl podán návrh na zápis nového statutárního orgánu. Z rejstříkového spisu obchodní korporace vedeného u soudu, má tento za osvědčené, že společnost nemá po dobu delší než dva měsíce statutární orgán v důsledku jeho smrti, odstoupení nebo odvolání z funkce nebo jiného ukončení jeho funkce a do dne rozhodnutí soudu nebyl ani podán návrh na zápis nového jednatele. Soud následně citoval ust. § 443, § 453, § 460 z. o. k. a následně zmínil ohledně účastenství v řízení § 6 odst. 1 a 2 z. ř. s., jenž vymezuje okruh účastníků řízení; dále citoval § 85 písm. a) z. ř. s., § 89 odst. 1 z. ř. s. V souzené věci nebylo třeba provádět dokazování, neboť všechny pro rozhodnutí podstatné, výše popsané skutečnosti jsou soudu známy z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík. Vzhledem k tomu, že obchodní korporace nemá statutární orgán, je dán důvod pro zrušení právnické osoby podle ust. § 198 odst. 3 z. o. k. Soud tedy obchodní korporaci zrušil (výrok II.). Dále soud citoval ustanovení § 191 odst. 1 a odst. 3 o. z. s tím, že je mu známo z jeho činnosti jako soudu, který vede obchodní rejstřík, že zrušovaná obchodní korporace nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu. Soud tedy postupoval podle ust. § 191 odst. 4 o. z. a jmenoval likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroků II., III. a IV. podala obchodní společnost [právnická osoba]. (dále též jen „společnost“) odvolání. Její stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Rozhodnutí nerespektuje judikaturu nadřízených soudů a je vadné až zmatečné, ale především nesrozumitelné a tím i nepřezkoumatelné, když na základě jednoho usnesení je zahájeno řízení o zrušení společnosti s likvidací a taktéž zrušena společnost a nařízena její likvidace.

2) Notářským zápisem ze dne 14. 5. 1998 NZ 143/98, notářky [tituly před jménem] [jméno FO], se pan [jméno FO], doložením držení 100% akcií na majitele, volně převoditelných prohlásil jediným akcionářem [právnická osoba]. a od té doby společnost fungovala v režimu jediného akcionáře a jeho pokynů spoluprací s předsedou dozorčí rady pro komunikaci statutárního orgánu, kterým bylo vždy představenstvo, které řádně zmocnilo plnou mocí z 28. 1. 1998 k zastupování představenstva a společnosti s podepisováním za společnost a představenstvo předsedu představenstva [jméno FO], viz příloha plná moc, založená prokazatelně do sbírky listin veřejného obchodního rejstříku soudu a vůči které nebylo učiněno její zpětvzetí, čímž je tudíž stále platnou. Tříčlenné představenstvo od té doby nezměnilo členy, neboť takovou změnu ze svého statutu a pozice jediný akcionář neinicioval. Není známo žádné doručení listin o úmrtí člena představenstva společnosti jako statutárního orgánu. Stav, kdy statutárním orgánem [právnická osoba]. vždy bylo představenstvo je vidět i z náhledu do OR.

3) Jmenování opatrovníka je nadbytečné a zbytné, když v případě, že by byla sbírka listin [právnická osoba]. vedena úplně a řádně, muselo být jasno o existenci takové osoby vhodné a splňující náležitosti dle § 21 odst. 1 o. s. ř.

4) Úmrtí předsedy dozorčí rady [tituly před jménem] ve věci řízení s č.j. 32 D 1211/2024 bylo oznámením notářky [tituly před jménem] [jméno FO] z 29. října 2024 doručeno datovou schránkou spol. [právnická osoba]. až dne 6. 11. 2024, ale výzva Městského soudu v Praze k odstranění nedostatků je již z data 18. září 2024 s lhůtou 30 dnů pro doplnění statutárního orgánu společnosti, doručena datovou schránkou společnosti [právnická osoba]. již 19. 9. 2024, tudíž nebyla možnost s ohledem na uvedený sled událostí s daty logicky dovodit souvislosti s reakcí a věc s následným děním uváděného nedostatku.

5) Jmenování likvidátora [tituly před jménem] [jméno FO] dovozuje soud konstatováním, že společnost nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného člena statutárního orgánu s odkazem na ustanovení § 191 odst. 4 o. z. s tím, že soud nereflektuje existenci zapsaného předsedy představenstva [jméno FO], který je navíc zmocněn trvalou plnou mocí.

6) Soud nejedná dle ustálené judikatury nadřízeného Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2916/2018 a ustanovuje likvidátora až z Moravskoslezského kraje Karviné-Fryštáku, tj. více než 300 km vzdálenosti od sídla společnosti. Takto jednak porušuje princip předvídatelnosti soudního rozhodování s legitimním očekáváním i s tím, že takovým jmenováním likvidátora je součinnost účastníků řízení jen těžce dostupná a spravedlivá ochrana soukromých práv účastníků řízení snad až nemožná.

4. Součástí odvolání bylo i prohlášení ve znění: „Tímto čestně prohlašuji, já [jméno FO], nar. 4.10.1966, že nejsem akcionářem [právnická osoba]. IČO [IČO] a pro další ve smyslu Návrhu: Čestně prohlašuji, že jsem osobou způsobilou pro výkon funkce statutárního orgánu obchodní korporace-likvidátora a nejsou mi známy žádné zákonné překážky, neboť jsem osobou bezúhonnou a právně způsobilou.“

5. Odvolatelka „ve vší zdvořilosti“ si dovolila odvolacímu soudu „podat Návrh, jednak pro objektivitu řízení s jeho plynulostí a zamezení možných škod a zbytných nákladů, aby možně sám prvotně rozhodl, zda příslušné nadepsané usnesení Městského soudu v Praze je srozumitelné v souladu s ustálenou judikaturou jemu nadřízených soudů. V dalším s ohledem na popisovaný stav napadených jeho bodů o takových přímo rozhodl sám, nebo pokud sám odvolací soud uzná za vhodné, věc vrátil k přepracování Městskému soudu i ve smyslu ustanovení změny rozhodnutí § 170. Občanského zákoníku. Když výše i popisuji důvody pro svůj legitimní zájem o ustanovení likvidátorem obchodní korporace [právnická osoba]“. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolatelka se domáhala zrušení odvoláním napadených výroků rozhodnutí pro „nesrozumitelnost“, resp. nepřezkoumatelnost, případně aby o věci rozhodl sám odvolací soud.

6. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.

7. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu.

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 3474 odvolací soud zjistil, že jako předseda představenstva společnosti je v obchodním rejstříku zapsán [jméno FO], jenž byl zapsán jako předseda představenstva společnosti rejstříkovým soudem dne 24. září 1998. Dle článku IX bodu 4. stanov společnosti (notářský zápis ze dne 14. května 1998 sp. Zn. [Anonymizováno]), jež jsou založeny ve sbírce listin obchodního rejstříku - sp. [Anonymizováno] vedené u Městského soudu v Praze, činí funkční období u představenstva 3 roky. Z notářského zápisu sepsaného dne 14. 5. 1998 sp. zn. [Anonymizováno] vyplývá, že [jméno FO] byl zvolen za člena představenstva dne 18. 12. 1997, spolu s [jméno FO], s tím, že u [jméno FO] je uvedeno, že je předsedou představenstva. Je tak zřejmé, že dosud zapsaným členům představenstva (včetně předsedy představenstva) skončilo funkční období již před více než dvěma desítkami let, zřejmě v roce 2000 (18. 12. 2000), nejpozději uplynutím 3 měsíců od uplynutí jejich funkčního období (§ 194 odst. 2 obch. zák.), tedy ke konci prvního čtvrtletí roku 2001. Žádný nový člen představenstva nebyl do obchodního rejstříku zapsán. Volba nových členů představenstva, jimž by ještě neuplynulo tříleté funkční období, ostatně nebyla v rámci odvolání ani tvrzena, natož dokládána. Nutno zdůraznit, že zápis v obchodním rejstříku ohledně změn týkajících se členů představenstva společnosti (jejich zápis, výmaz) má jen deklaratorní povahu. Skončilo-li tedy určitým osobám funkční období v představenstvu - např. jeho uplynutím, a nedošlo-li k jejich výmazu z obchodního rejstříku (tedy zůstávají-li stále zapsány v obchodním rejstříku), neznamená to, že tyto osoby jsou stále ve funkci a tedy že jsou oprávněny jednat za společnost, resp. že společnost má obsazen statutární orgán. Odvolací soud tedy shrnuje, protože [jméno FO] - by v obchodním rejstříku stále zapsanému jako předseda představenstva, skončilo funkční období - zřejmě ke konci prvního čtvrtletí roku 2001 (opětovná volba představenstva a jeho předsedy [jméno FO] nebyla tvrzena ani doložena), zaniklo mu tímto okamžikem i oprávnění jednat za společnost před soudem z titulu předsedy představenstva.

9. Podle ustanovení § 21 odst.1 o. s. ř. za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen,…… Dle § 21 odst. 5 o. s. ř. každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.

10. Rozhodnutí o tom, prostřednictvím které z osob uvedených v § 21 odst.1 o. s. ř. bude právnická osoba v soudním řízení jednat, je věcí samotné právnické osoby. V závislosti na nastalých rozhodných skutečnostech bylo pak zcela na společnosti, zda doloží oprávnění [jméno FO] jednat za společnost před soudem na základě pověření - tj. rozhodnutí statutárního orgánu - představenstva společnosti (coby kolektivního orgánu), že pověřuje [jméno FO] k jednání před soudem. Byl-li však [jméno FO] ke dni rozhodnutí představenstva ve funkci předsedy představenstva, nedávalo by takové rozhodnutí o pověření člena představenstva dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. smysl, protože k jednání za společnost před soudem byl oprávněn z titulu předsedy představenstva stejně. Dlužno zdůraznit, že skončením funkčního období by mu však toto pověření zaniklo.

11. Společnost může zmocnit k jednání před soudem zmocnit (dle § 21 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) advokáta či případně jinou osobu (obecného zmocněnce). Tou mohla být případně i osoba [jméno FO]. Odvolatelkou namítaná (a toliko jen tvrzená) existence „zmocnění [jméno FO] k zastupování představenstva i podepisování za společnost“ na základě plné moci z 28. 1. 1998 nebyla soudu v rámci tohoto řízení doložena (ani v rámci podaného odvolání). Tím pádem odvolatelka neumožnila soudu posoudit existenci a řádnost takového zmocnění a tedy toho, zda má společnost osobu oprávněnou jednat před soudem za společnost či nikoliv. To jde k tíži odvolatelky.

12. Výše uvedené pro daný případ znamená, že statutární orgán není obsazen, resp. soudu nebylo nijak doloženo, že by obsazen byl a nebylo soudu ani doloženo, že by společnost měla jinou osobu oprávněnou za ni jednat (např. obecného zmocněnce či advokáta). Ustanovení procesního opatrovníka z důvodu absence osoby oprávněné za společnost před soudem jednat ve smyslu § 29 odst. 2 o. s. ř. tedy bylo zcela na místě.

13. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. o ustanovení procesního opatrovníka podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.

14. Podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z. „Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tak stanoví zákon.

15. Podle § 172 odst. 2 o. z. „Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.“

16. Podle § 443 odst. 1 z. o. k. „V případě smrti člena představenstva, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce zvolí příslušný orgán do 2 měsíců nového člena představenstva. Nebude-li z důvodů uvedených ve větě první představenstvo schopno plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.“

17. Soud prvního stupně výrokem I. zahájil bez návrhu řízení o zrušení obchodní společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora aniž učinil výzvu podle § 172 odst. 2 o. z. k odstranění závadného stavu, spočívajícího v absenci statutárního orgánu a aniž stanovil společnosti lhůtu ke zjednání nápravy tohoto závadného - protizákonného stavu. Výrokem III. současně rozhodl o zrušení společnosti s likvidací. Soud tak neumožnil v rozporu se zákonem, k výzvě soudu dle § 172 odst. 2 o. z. společnosti odstranění nedostatků jsoucích důvodem pro zrušení společnosti s likvidací. Zatížil řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

18. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvoláním napadené usnesení v rozsahu výroků III. až VI. podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu věc v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.