Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 46/2023-289 ECLI:CZ:VSPH:2023:9.Cmo.46.2023.1 Usnesení

o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. ledna 2023 č. j. S 1889/RD71/KSUL, Fj 64580/2022/KSUL-247,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 6. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele]

sídlem [adresa]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. ledna 2023 č. j. S 1889/RD71/KSUL, Fj 64580/2022/KSUL-247,


I. Odvolací řízení o odvolání navrhovatele jednajícího advokátkou [adresa], ustanovenou procesní opatrovnicí, se zastavuje.

II. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. ledna 2023 č. j. S 1889/RD71/KSUL, Fj 64580/2022/KSUL-247 se mění tak, že řízení o návrhu došlého soudu prvního stupně dne 8. července 2021 pod Fj 37504/2021/KSUL-89 se nezastavuje.

1. Dne 8. 7. 2021 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele] (dále též jen „společenství“), za něž návrh podal coby zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.

2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení o zápis změn ze dne 9. listopadu 2022 pod Fj 64580/2022/KSUL se zastavuje.“ (výrok I.), „Po právní moci tohoto usnesení soud vrátí zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč na účet sdělený navrhovatelem soudu.“ (výrok II.), „Navrhovateli ukládá, aby nejpozději ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo účtu, na který má být vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.“ (výrok III.).

3. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) uvedl, že uložil navrhovateli předložení řádné plné moci pro právního zástupce k jednání jménem navrhovatele, přičemž právní zástupce opakovaně žádal o prodloužení lhůty k doplnění požadované listiny, avšak požadovaná listina do dne rozhodnutí soudu nebyla předložena, a proto řízení s odkazem na § 104 o. s. ř. zastavil. Rejstříkový soud ještě v rámci odůvodnění uvedl, že neobstojí odkaz právního zástupce navrhovatele na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 616/2019, neboť dopadá na jinou procesní situaci.

4. Předně odvolací soud považuje ve výroku I. odvoláním napadeného usnesení uvedené datum „9. listopadu 2022“ a „Fj 64580/2022…“ za zjevnou nesprávnost, jež je vzhledem k uplatnění zásady hospodárnosti řízení nadbytečné opravovat „opravným“ usnesením, a to vzhledem k tomu, že tato nesprávnost je „zhojena“ měnícím výrokem odvolacího soudu. Skutečnost, že se jedná o zjevnou nesprávnost vyplývá jak z první a druhé věty odůvodnění usnesení soudu prvního stupně („Návrhem podaným dne 8.7.2021…usnesením Fj 37504/2021/KSUL…), tak především z obsahu spisu, když dne 9. listopadu 2022 nebyl podán žádný návrh, ale jen doplněny přílohy návrhu.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel jednající [Jméno advokáta] včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Odůvodnění zastavení řízení nedoložením plné moci je překvapivé a argumentace soudu zmatečná - v uvedeném řízení byl totiž soudem ustanoven opatrovník [adresa], advokát, který měl ve věci konat a „dotáhnout“ zápis změny do zdárného konce. Až případné doložení plné moci by bylo důvodem pro zproštění „funkce“ opatrovníka, k čemuž v řízení vůbec nedošlo. Tímto postupem jsou také způsobeny výrazné průtahy v rejstříkovém řízení.

2) Pokud měl soud prvního stupně pochybnost, zda byl návrh podán osobou oprávněnou jednat za navrhovatele, měl se pokusit tento nedostatek podmínky řízení odstranit. Jestliže však soud tak neučinil, pořád nebyl podle zákona oprávněn řízení zastavit.

3) Pokud objektivně žádná osoba oprávněná jednat za právnickou osobu neexistuje, není možné zastavit řízení pro nedostatek podmínky řízení s odůvodněním, že nedošlo ke schválení úkonu oprávněnou osobou.

4) Soud měl navrhovateli opětovně ustanovit opatrovníka a pokračovat v řízení.

6. Odvolatel navrhl, aby řízení nebylo zastaveno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je v době rozhodování odvolacího soudu důvodné.

8. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. To promítnuto do posuzované věci znamená, že primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. navrhovatelem zmocněná osoba.

9. Podle § 21 odst. 5 o. s. ř. „Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že je to právě zástupce, komu zákon ukládá, aby soudu doložil - slovy zákona „prokázal“ své oprávnění jednat za právnickou osobu, tedy za zastoupeného. Nesplní-li zástupce tuto zákonnou povinnost ihned při prvním procesním úkonu, jejž činí, je z logiky věci vyzýván k jejímu splnění právě tento zástupce.

10. Podle zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddílu S, vložky číslo 1889 (ke dni rozhodování odvolacího soudu) je od 14. dubna 2016 (den vzniku funkce) dosud předsedou jmenovaného společenství, tedy jeho individuálním statutárním orgánem, [právnická osoba], IČ [IČO], [adresa].

11. Dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (dle tzv. úplného výpisu reprezentujícího všechny zápisy provedené kdy v příslušné vložce obchodního rejstříku) byl [tituly před jménem] v obchodním rejstříku zapsán jako předseda představenstva [Anonymizováno], přičemž jako den vzniku členství v tomto orgánu byl zapsán den: 1. dubna 2021 a jako den vzniku funkce (tj. funkce předsedy představenstva - poznámka odvolacího soudu) den 7. června 2021; jako den zániku členství i funkce byl zapsán den 2. února 2022. K zápisu uvedeného došlo „až“ dne 16. února 2022 a k výmazu tohoto celého zápisu došlo dne 23. března 2022. Nicméně dne 15. 4. 2023 byl do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem oddíl DrXXVI, vložka 204 (tedy u [Anonymizováno]) rejstříkovým soudem zapsán text: „Ing. Petr Klíma, …, nebyl dne 7.6.2021 zvolen předsedou představenstva [Anonymizováno], …, respektive [tituly před jménem], … nebyl od 7.6.2021 do 2.2.2022 předsedou představenstva [Anonymizováno], …, nýbrž pouze jeho řadovým členem.“ Ze zápisu v tomtéž oddílu a téže vložce obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem odvolací soud zjistil, že [tituly před jménem] byl do obchodního rejstříku zapsán coby člen představenstva se vznikem členství v představenstvu dne 1. dubna 2021 a dnem zániku členství v představenstvu dne 2. února 2022. Podle zápisu ve výše jmenovaném oddílu a vložce obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem (účinného od 28. 7. 2014 dosud) „představenstvo je oprávněno jednat jménem družstva navenek ve všech věcech; jménem představenstva jedná předseda a v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění místopředseda nebo jiný člen představenstva v pořadí stanoveném představenstvem; právní jednání představenstva, pro které je předepsána písemná forma, podepisuje za družstvo předseda (popř. místopředseda) a další člen představenstva“. Dle zápisu v obchodním rejstříku (viz výše) [tituly před jménem] byl ve funkci člena představenstva družstva od 1. 4. 2021 do 2. 2. 2022 a i ve funkci předsedy představenstva předmětného družstva od 7. června 2021 do 2. února 2022, nicméně dle zápisu v obchodním rejstříku provedeného dne 15. 4. 2023 [tituly před jménem] nebyl od 7. 6. 2021 do 2. 2. 2022 předsedou představenstva předmětného družstva. Ze zápisu v témže rejstříku vyplývá, že Ing. Jiří Koranda byl ve funkci člena představenstva předmětného bytového družstva od 1. dubna 2021 do 2. února 2022.

12. Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení, přičemž dle § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně užije ustanovení o rozsudku. Dle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Dle § 120 z.v.r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení. Z citovaných ustanovení vyplývá, že pro rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodný stav v době vydání jeho usnesení.

13. Z obsahu rejstříkového spisu vyplývá, že navrhovatel, jednající tvrzeným zástupcem [Jméno advokáta], reagoval na výzvu rejstříkového soudu k předložení plné moci až v rámci odvolacího řízení - podáním ze dne 13. 3. 2023, doručeným soudu téhož dne, v rámci něhož zaslal plnou moc k zastupování (č.l. 277 a na č.l. 284 - originál). Dle ní „Společenství…, jehož statutárním orgánem je [právnická osoba],…, jež při výkonu funkce zastupují fyzické osoby: [Anonymizováno],… [Anonymizováno],… [tituly před jménem],… [tituly před jménem],… [tituly před jménem],…, když každý z nich jedná při výkonu funkce samostatně, tímto zmocňuje advokáta, kterým je [Jméno advokáta],… a to v rozsahu plné moci generální, když speciálně je plná moc udělena také k úkonům spojeným s podáním návrhu a k návrhu samotnému na změnu údajů ve veřejném rejstříku, a ke všem úkonům s tímto spojeným…..V Mostě dne 10. 8. 2021“ a dále za společenství jsou podepsáni [tituly před jménem] a [tituly před jménem], oba podpisy jsou úředně ověřeny.

14. Zásadní pro danou věc je následující: Podle § 152 odst. 1 o.z. si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Podle § 1205 odst. 1 věta druhá o.z. „statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků“. Podle stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství (čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 14 stanov ve znění ke dni 14. 4. 2016 založených ve sbírce listin jako poslední přijaté stanovy společenství) je „statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků jednotek“. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je ode dne 14. 4. 2016 dosud [právnická osoba], tedy právnická osoba.

15. Ve smyslu § 152 odst. 2 o.z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. Předseda je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o.z. jeli členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. V daném případě nevyplývá ani z příslušného zápisu v rejstříku společenství vlastníků jednotek (viz výše), ani z obsahu soudního (rejstříkového) spisu, že by předseda společenství - [právnická osoba], zmocnilo ve smyslu § 154 o.z. fyzickou osobu, aby jej zastupovala při výkonu funkce předsedy společenství. Uplatňuje se tudíž právní zákonná úprava stanovená pro situaci absentujícího zmocnění fyzické osoby pro zastupování právnické osoby při výkonu funkce v příslušném voleném orgánu, podle níže při výkonu této funkce právnickou osobu zastupuje „člen jejího statutárního orgánu“. Předmětné družstvo má kolektivní statutární orgán - představenstvo o sedmi členech (viz zápis v příslušném obchodním rejstříku), v rozhodné době (pro udělení plné moci [tituly před jménem] dne 10. 8. 2021) byl členem představenstva družstva [Anonymizováno] a též i [tituly před jménem].

16. Je-li právnická osoba - družstvo předsedou společenství (předseda společenství je individuálním statutárním orgánem), přičemž tato právnická osoba - družstvo nezmocnilo podle § 154 o.z. nikoho k zastupování při výkonu funkce předsedy společenství a tudíž za něj jedná jeho statutární orgán - představenstvo (jenž je orgánem kolektivním) /v daném případě je sedmičlenné/, uplatní se na jednání družstva coby předsedy společenství pro procesní jednání společenství ustanovení § 21 o. s. ř. nebo ust. § 154 o.z.? Jinak řečeno činí-li společenství procení úkon v občanském soudním řízení jednajíce svým předsedou, kterýmžto je družstvo mající kolektivní statutární orgán (sedmičlenné představenstvo) a nezmocnivší žádnou fyzickou osobu k zastupování družstva při výkonu funkce předsedy společenství, zda se tento procesní úkon primárně řídí ust. § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. či zda se primárně coby speciálním ustanovením řídí ustanovením § 154 o.z.? Pokud jde o jednání společenství jako takového, coby právnické osoby, pak procesní úkon činí toto společenství a za něj tak činí jeho statutární orgán - v daném případě předseda (družstvo) coby individuální statutární orgán. Toto společenství tedy jedná vůči soudu podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., za něj tudíž jedná jeho statutární orgán - předseda. Protože je předseda jedinou osobou (byť právnickou), je individuálním voleným orgánem (viz § 152 odst. 1 o.z.), pročež podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jedná tento předseda samostatně. Předseda společenství - družstvo tedy činí procesní úkony za společenství samostatně. Nicméně, protože je předsedou právnická osoba - družstvo, jež nezmocnilo žádnou fyzickou osobu, aby jej při výkonu funkce předsedy zastupovala (§ 154 o.z.), zastupuje toto družstvo „člen jeho statutárního orgánu“ (viz § 154 o.z.). Podle odvolacího soudu se tedy na jednání právnické osoby jsoucí členem statutárního orgánu jiné právnické osoby použije primárně, coby speciální ustanovení dopadající výlučně na situaci, kdy členem voleného orgánu právnické osoby je jiná právnická osoba nezmocnivší fyzickou osobu k zastupování v tomto orgánu, ustanovení § 154 o.z. To se použije bez rozlišení, zda jde o jednání tzv. hmotněprávní, tedy zda jde o právní jednání, či o jednání tzv. procesní, tedy o procesní úkony. Speciální k ustanovení § 154 o.z. je pro některé obchodní korporace - kapitálové společnosti a družstva, ust. § 46 odst. 3 8 z.o.k. (podle § 46 odst. 3 z.o.k. je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu….), z čehož je též zřejmé, že jde o ustanovení speciální ve vztahu k ust. § 21 o. s. ř. Nezmocnila-li právnická osoba jsoucí předsedou společenství k výkonu této funkce fyzickou osobu, pak výkon funkce realizují členové statutárního orgánu této právnické osoby, a to i každý jednotlivý člen /na tom nic nemění ani jejich případné omezení v rámci vnitřního právního režimu takové právnické osoby/. Je-li předsedou společenství družstvo mající za statutární orgán představenstvo (kolektivní volený orgán), a nebyla-li žádná fyzická osoba zmocněna k zastupování při výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva. Ten je oprávněn též i k procesnímu jednání za družstvo coby předsedu společenství a potažmo tak za samotné toto společenství. Je tak i oprávněn k udělení plné moci zmocněnci (advokátovi) viz § 25, § 32 odst. 1 a § 21 odst. 5 o. s. ř.

17. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že [tituly před jménem] jakož i [tituly před jménem] byli oprávněni i každý samostatně coby člen představenstva (člen statutárního orgánu) Stavebního bytového družstva Krušnohor jsoucího předsedou společenství dne 10. srpna 2021 zmocnit [Jméno advokáta] - advokáta, k zastupování navrhovatele /jmenovaného společenství/ v tomto rejstříkovém řízení. Plná moc coby průkaz zmocnění udělená za navrhovatele k tomu oprávněnou osobou pro toto rejstříkové řízení [Jméno advokáta] - advokátovi, tedy byla doložena. To znamená, že důvod pro zastavení předmětného řízení z důvodu nepředložení řádné plné moci v době rozhodování odvolacího soudu dán není.

18. Odvolací soud zdůrazňuje, že i kdyby následně po výše řečeném okamžiku zmocnění (10. 8. 2021) došlo k situaci, že v důsledku zániku funkce fyzické osoby oprávněné jednat za družstvo jsoucího předsedou společenství - navrhovatele např. v důsledku úmrtí, odstoupení z funkce, odvolání z funkce apod. přestalo mít družstvo statutární orgán oprávněný za něj jednat za navrhovatele (společenství) před soudem, tak to rozhodně neznamená, že by jen v důsledku toho došlo k zániku zmocnění a tedy ke skončení oprávnění dříve platně zmocněného advokáta jednat za účastníka řízení /navrhovatele/ před soudem. Nevznikla by tím proto ani potřeba ustanovit tomuto účastníkovi řízení /navrhovateli/ procesního opatrovníka. Ustanovit procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. je soud oprávněn, resp. povinen pouze tehdy, nemůže-li účastník - právnická osoba, před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za něj jednat (nebo, že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za něj jednat), a to ještě za podmínky - nebezpečí z prodlení. V posuzovaném případě tu je v době rozhodování odvolacího soudu osoba oprávněná za něj jednat, a to navrhovatelem zmocněný advokát.

19. Důvod pro zastavení rejstříkového řízení však nebyl dán ani před doložením plné moci. Pakliže soud ustanovil navrhovateli procesního opatrovníka (advokáta), jak vyplývá z obsahu spisu, znamená to, že navrhovatel byl zastoupen a nemohlo být řízení zastaveno z důvodu nesplnění podmínky řízení - že za navrhovatele nejedná před soudem oprávněná osoba. Byl to však sám navrhovatel, jednající [Jméno advokáta] - advokátem, který zapříčinil dlouhé průtahy v řízení, když spolu s návrhem nedoložil řádnou plnou moc (nesplnění zákonné povinnosti - viz § 21 odst. 5 o. s. ř.), neustále žádal o prodloužení lhůty k předložení požadovaných listin, včetně předmětné plné moci, jíž však doložil až v rámci podání ze dne 13. 3. 2023, tedy v odvolacím řízení, ačkoliv návrh podal za navrhovatele již dne 7. 7. 2021. Přitom plnou moc označil jako přílohu návrhu, ale přílohou návrhu nebyla.

20. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje.

21. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel jednající advokátkou [adresa], ustanovenou procesní opatrovnicí, včasné odvolání.

22. Dle obsahu spisu byla opatrovnice ustanovena usnesením rejstříkového soudu ze dne 7. července 2022 č. j. S 1889/RD52/KSUL, Fj 37504/2021/KSUL-158, jež nabylo právní moc dne vyznačené doložky dne 18. 8. 2022, ve spojení s opravným usnesením ze dne 25. července 2022. Jak již uvedeno výše, od 10. 8. 2021 byl [tituly před jménem] oprávněn zastupovat navrhovatele v tomto rejstříkovém řízení, jelikož byl řádně zmocněn, leč byl povinen tuto skutečnost soudu řádně a včas doložit. To se ovšem ukázalo až v rámci tohoto odvolacího řízení, kdy řádnou plnou moc předložil. Nedoložil-li zástupce tuto skutečnost soudu prvního stupně, nezbylo mu nic jiného, než procesního opatrovníka navrhovateli ustanovit. Ustanovená opatrovnice tudíž již není oprávněna navrhovatele zastupovat v tomto odvolacím řízení. Z vyložených důvodů odvolací soud odvolací řízení o odvolání navrhovatele jednajícího advokátkou [adresa] coby rejstříkovým soudem ustanovenou procesní opatrovnicí zastavil (§ 211 ve spojení s § 103 a 104 o. s. ř. a dále ve spojení s § 154 odst. 1 o. s. ř., § 167 odst. 2 o. s. ř. a § 120 z.v.r.).

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.