o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. ledna 2023 č. j. S 1868/RD57/KSUL, Fj 73196/2022/KSUL-184,

1. Dne 22. 6. 2021 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek - v záhlaví usnesení jmenovaného, přičemž navrhovatelem bylo [právnická osoba]. Za něj podal návrh zástupce [Jméno advokáta], advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.

2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně v rejstříků společenství vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí and Labem v oddílu S, vložce číslo 1868 vymazal předsedu společenství - [právnická osoba] a osoby jej při výkonu funkce zastupující tj. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], zapsal den zániku funkce k datu 27. 4. 2021 a zapsal jako předsedu společenství vlastníků jednotek - [právnická osoba] a zapsal jako den vzniku funkce datum 28. května 2021 (výrok I.) a dále odmítl návrh ohledně osob zastupujících právnickou osobu [právnická osoba] při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele - tj. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem] (výrok II.).

3. Své rozhodnutí (ohledně jeho odmítavé části) odůvodnil mj. tím, že vyzval navrhovatele k předložení zmocnění k výkonu funkce jménem zapisované právnické osoby [Anonymizováno], IČO: [IČO], popř. k předložení listin prokazujících oprávnění zapisovaných osob jednat jako jeho statutární orgán s tím, že výzva byla navrhovateli doručena dne 28. 12. 2022. Návrh byl dne 24. 1. 2023 k výzvě soudu doplněn pouze o sdělení navrhovatele, že předmětné oprávnění osob vyplývá z bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 7. 6. 2021, jehož originál byl soudu již předložen. Po citaci § 154 o.z. soud uvedl, že zatímco právní zástupce navrhovatele považuje za dostatečný podklad pro prokázání zmocnění těchto fyzických osob k jednání jménem právnické osoby [Anonymizováno], IČO: [IČO], oprávnění vyplývající z bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 7. 6. 2021, rejstříkový soud tento názor nesdílí a i nadále má za to, že tato skutečnost měla být soudu doložena. Stejný názor soud dovodil i z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který přímo v dané věci dospěl k závěru, že ani z příslušného zápisu v rejstříku společenství, ani z obsahu soudního (rejstříkového) spisu nevyplývá, že by [právnická osoba] ve smyslu § 154 o.z. zmocnilo fyzickou osobu, aby jej zastupovala při výkonu funkce předsedy.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Rejstříkový soud nepostupoval správně, kdy zapsal pouze [Anonymizováno] jako statutární orgán navrhovatele, neboť tento postup je v rozporu s právní úpravou analogicky aplikovatelnou také na zápisy skutečností v rejstříku společenství vlastníků jednotek. Z důvodové zprávy k zákonu o obchodních korporacích totiž vyplývá, že zákonodárce chtěl tomuto postupu předejít: „Právnickou osobu, jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, již napříště nebude možno zapsat od obchodního rejstříku, bez současného zápisu jejího zástupce.“ Uvedený právní závěr také vyplývá z odborné literatury: „Konečně zákon nepřipouští, aby byla do obchodního rejstříku zapsána jako člen voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, právnická osoba, aniž by byl současně navržen zástupce této právnické osoby ve smyslu § 46 odst. 3.“ Odvolatel má za to, že na posuzovanou situaci lze analogicky aplikovat výše uvedená ustanovení a zejména pak § 46 odst. 3 zákona o obchodních korporacích, dle kterého měl tedy soud postupovat tak, že zapíše jako předsedu společenství [Anonymizováno] a k tomu uvede všech 5 navrhovaných fyzických osob, které jej zastupují při výkonu funkce.

2) Ke vzniku funkce [Anonymizováno], jakožto předsedy společenství došlo dne 28.05.2021, kdy jej při výkonu funkce zastupují pánové: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], a to na návrh a z rozhodnutí [Anonymizováno] jako statutárního orgánu, přičemž tento návrh byl řádně schválen nejvyšším orgánem navrhovatele, tj. shromážděním vlastníků.

3) Fyzické osoby byly řádně [Anonymizováno] označeny, určeny a stanoveny a není důvod tedy návrh na jejich zápis odmítnout. Je proto s podivem, že rejstříkový soud vůbec nezohlednil skutečnost, kdo byl zapsaným statutárním orgánem [Anonymizováno] v době vzniku funkce [Anonymizováno], neboť v takovém případě by zcela jistě dospěl k závěru, že [Anonymizováno] řádně určilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují a návrhu na zápis by zcela vyhověl. Soud na základě doložených listin dospěl k nesprávným zjištěním. Správně měl totiž rejstříkový soud zjistit, že bylo všech 5 fyzických osob řádně navrženo a schváleno [Anonymizováno] a tyto pak ještě navíc dodatečně schválilo shromáždění vlastníků navrhovatele. Tímto tedy byly splněny všechny zákonné požadavky na stanovení fyzických osob zastupujících [Anonymizováno] při výkonu funkce předsedy společenství u navrhovatele a návrh neměl být v této části odmítnut, ale naopak mu mělo být vyhověno.

5. Odvolatel navrhl, aby návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení se závazným právním závěrem odvolacího soudu k vyhovění celému návrhu na zápis změny.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než odvolatelem namítaných důvodů.

7. Podle § 152 odst. 1 o.z. si právnická osoba tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Pro společenství (vlastníků jednotek) platí dle § 1205 odst. 1 věta druhá o.z., že „statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků“. Podle stanov navrhovatele - výše jmenovaného společenství (viz čl. 10 odst. 1 písm. b) a čl. 14 stanov ve znění ke dni 27. 4. 2016 založených ve sbírce listin jako poslední přijaté stanovy společenství) je „statutárním orgánem společenství předseda společenství vlastníků jednotek“. Statutárním orgánem předmětného společenství - jeho předsedou (individuální statutární orgán) je ode dne 28. května 2021 [právnická osoba], tedy právnická osoba. To vyplývá z odvoláním nenapadeného, tedy již pravomocného výroku I. usnesení soudu prvního stupně.

8. Ve smyslu § 152 odst. 2 o.z. je voleným orgánem právnické osoby ta osoba, jež je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. Předseda společenství, volený shromážděním, je tudíž voleným orgánem společenství. Podle § 154 o.z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Z citovaného ustanovení § 154 o.z. jednoznačně vyplývá, že zákon předpokládá, že pro zastoupení právnické osoby při výkonu funkce člena voleného orgánu jiné právnické osoby, právnická osoba zmocní konkrétní fyzickou osobu, která bude právnickou osobu ve voleném orgánu jiné právnické osoby při výkonu její funkce zastupovat; jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Ust. § 154 o.z. explicitně neuvádí, zda právnickou osobu může ve voleném orgánu jiné právnické osoby zastupovat více zástupců (ať již smluvních, nebo zákonných - tj. členů statutárního orgánu této právnické osoby). Zákon však tuto možnost výslovně nevylučuje, tudíž právnická osoba (člen voleného orgánu) je oprávněna zmocnit více zmocněnců pro své zastupování v tomto orgánu. Jde tak svým způsobem o obdobu většího počtu členů statutárního orgánu, kteří právnickou osobu v případě nezmocnění nikoho, ve voleném orgánu zastupují (to vzhledem ke speciální právní úpravě neplatí pro kapitálové společnosti a družstva viz § 46 odst. 3 z.o.k.). Více členů statutárního orgánu jednajících za právnickou osobou odvolací soud též připouští - viz např. jeho usnesení ze dne 27. září 2022 sp. zn. 9 Cmo 100/2022: „…nebyla-li žádná fyzická osoba zmocněna k výkonu funkce předsedy společenství, je oprávněn vykonávat tuto funkci kterýkoli člen představenstva družstva.“ Stěžejní pro danou věc stran zmocnění fyzické osoby či osob je skutečnost, že volba zmocněnce je plně v rukou právnické osoby, která je členem voleného orgánu. To v dané věci znamená, že je plně v rukou Stavebního bytového družstva Krušnohor, koho zmocní k tomu, aby jej zastupoval při výkonu funkce předsedy předmětného společenství. Vyjde-li tedy družstvo ze své zákonné povinnosti být zastoupeno v rámci výkonu funkce předsedy společenství zmocněncem, pak družstvo uzavře s vybranou fyzickou osobou (osobami) smlouvu o zastoupení a udělí jí (jim) plnou moc (ke stejným závěrům dochází i odborná právní teorie - viz komentář k § 154 o.z. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s.). Taková skutečnost však nebyla navrhovatelem v rámci rejstříkového řízení ani tvrzena, tím spíše pak dokládána. Na uvedeném nic nemění ani žádnou listinou nedoložené tvrzení odvolatele učiněné až v rámci podaného odvolání, že SBDK řádně určilo a schválilo fyzické osoby, které jej při výkonu funkce u navrhovatele zastupují.

9. Odmítnout je třeba argumentaci odvolatele o nutnosti analogického použití právní úpravy § 46 odst. 3 z.o.k. na společenství (vlastníků jednotek). Podle § 46 odst. 3 z.o.k. v rozhodném znění (znění účinné od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2023) „je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného dokladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně“. Přímo ze zákona o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.), tedy ze speciálního právního předpisu ve vztahu k občanskému zákoníku (zák.č. 89/2012 Sb.), plyne, že v něm uvedená speciální právní úprava se použije výlučně na kapitálové společnosti a družstva, tedy dokonce nikoli na všechny obchodní korporace (§ 1 z.o.k.). Její přímé použití i na společenství tak nemá zákonné opodstatnění. Opodstatnění však nemá ani použití analogické. Společenství vlastníků jednotek coby speciální typ korporace je upraveno speciálně v občanském zákoníku viz § 1194 - 1222 o.z., a pokud se na ně přiměřeně neuplatní ustanovení o spolcích (viz § 1221 odst. 1 o.z.), řídí se obecnými ustanoveními občanského zákoníku, tedy též i obecným ust. § 154 o.z. Toto ustanovení výslovně upravuje výkon funkce právnické osoby jsoucí voleným orgánem jiné právnické osoby, a platí tedy potud, pokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného (např. § 46 odst. 3 z.o.k. v rozhodném znění). To pro společenství stanoveno není, není tedy důvodu, aby na ně nebylo přímo použito ust. § 154 o.z. Analogické použití speciální právní úpravy dopadající výlučně na kapitálové společnosti a družstva by (kromě rozporu se zákonem) tudíž nebylo ani logické, ani systematické a systémové. Systematika je naopak zřejmá, neboť právě vzhledem k tomu, že je výkon funkce člena voleného orgánu v kapitálových společnostech a v družstvu upraven speciálně (viz § 46 z.o.k.), tato speciální úprava výslovně odkazuje na tu část úpravy obecné, jež je i za této situace na kapitálové společnosti a družstva použitelná, což je ust. § 155 o.z. (na základě § 46 odst. 3 věta druhá z.o.k. v rozhodném znění). Lze tak uzavřít, že na společenství (vlastníků jednotek) se plně použije § 154 o.z., pročež jeli členem voleného orgánu společenství právnická osoba, tato právnická osoba zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu; ust. § 46 odst. 3 z.o.k. se na společenství nepoužije, a to ani analogicky.

10. Navrhovatel označil ve formulářovém návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek u předmětného společenství za rozhodnou skutečnost, a následně i doložil: “Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu [Jméno navrhovatele], hlasování per rollam (mimo zasedání)”, ve kterém je uvedeno: “Vlastníci hlasovali o těchto bodech: Usnesení - výsledek hlasování:…4) Usnesení: společenství vlastníků schvaluje volbu statutárního orgánu - předsedu SVJ - [právnická osoba] …zastoupené při výkonu funkce fyzickými osobami: [Anonymizováno], [adresa], [tituly před jménem], [tituly před jménem], [tituly před jménem], když každá z nich jedná při výkonu funkce samostatně.” (dále též jen „usnesení bod ad 4/“). Za rozhodnout skutečnost pro navržené zápisy změn tedy navrhovatel - společenství, považovalo a považuje jmenované rozhodnutí shromáždění per rollam. Jak vyplývá z výše konstatovaného, v daném případě mělo však výlučně [právnická osoba] (coby předseda společenství - právnická osoba) dle § 154 o.z. zmocnit fyzickou osobu (osoby) k zastupování při výkonu své funkce předsedy společenství - navrhovatele. Z uvedeného vyplývá, že shromáždění vlastníků jednotek navrhovatele (lhostejno zda na zasedání či mimo zasedání - per rollam) nebylo vůbec oprávněno rozhodovat o zmocnění osob, jež mají zastupovat při výkonu funkce předsedy společenství tohoto předsedu - jinou právnickou osobu - družstvo. Oprávnění učinit takové rozhodnutí není v působnosti shromáždění společenství, pročež se na takto učiněné rozhodnutí (orgánu navrhovatele ve věci nespadající do jeho působnosti) hledí jako by nebylo přijato (viz § 245 o.z. ve spojení s § 1221 o.z.). Stíhá jej tak fikce nepřijetí rozhodnutí, právní teorií je rozhodnutí označováno za nicotné. Možnost aplikace ustanovení § 245 o.z. i na poměry společenství vlastníků jednotek potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu - viz jeho usnesení ze dne 20. 7. 2022 sp. zn. 26 Cdo 3352/2021 dle něhož: „Soudní praxe se již ustálila v závěru, že § 245 o. z., který definuje vady, pro které se na rozhodnutí členské schůze nebo orgánu spolku hledí, jako by nebylo přijato (jde o rozpor rozhodnutí s dobrými mravy, změnu stanov v rozporu s kogentními ustanoveními zákona a rozhodnutí v záležitosti, která nepatří do jeho působnosti), se podle § 1221 o. z. použije i v poměrech společenství vlastníků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, uveřejněné pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021). Rozhodnutí, na která se hledí, jako by nebyla přijata, jsou označována jako nicotná (nulitní), nevyvolávají žádné právní následky, nikoho nezavazují, nemohou konvalidovat.“ Rozhodnutí shromáždění společenství o zmocnění fyzických osob k zastupování družstva - předsedy společenství při výkonu jeho funkce je tak nicotné, nemá žádné právní účinky. Kromě toho, a to především, nejde o rozhodnutí družstva, ale zcela jiné právnické osoby.

11. Reagoval-li tedy navrhovatel na výzvu rejstříkového soudu dne 24. 1. 2023 ohledně požadovaného doložení zmocnění tak, že všechny listiny k provedení zápisu byly doloženy a dále, že „pokud se týká zmocnění navrhovaných fyzických osob, které zastupují při výkonu funkce uvedený orgán, toto zmocnění a oprávnění vyplývá z bodu 4. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 7. 6. 2021“, pak z doložené listiny - usnesení bod ad 4/ rozhodně nevyplývá, že došlo k navrhovatelem tvrzené rozhodné skutečnosti, tedy ke zmocnění osob, jež navrhovatel navrhl zapsat jako osoby zastupující [právnická osoba] při výkonu funkce předsedy společenství. Ve smyslu § 90 odst. 1 z.v.r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z.v.r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého usnesení bod ad 4/ a ani z ostatních listin - hlasovací listiny, výzva k rozhodnutí) nevyplývá k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek navržená skutečnost. Takový závěr je však důvodem pro zamítnutí předmětné části návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. Návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena, zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku (fakticky není rozhodnou skutečností, jak tomu bylo i v daném případě doloženého rozhodnutí zcela jiného orgánu zcela jiné právnické osoby, navíc rozhodnutí nicotného).

12. Odvolací soud poukazuje ještě na to, že je nezbytné a v souladu s účelem veřejného rejstříku, aby byla ve veřejném rejstříku vedeném soudy zapisována celá „historie“ všech do rejstříku obligatorně zapisovaných skutečností a údajů. V důsledku absentujícího zmocnění osob majících jednat za právnickou osobu jsoucí předsedou společenství a zároveň nenavržení k zápisu a současně i k výmazu do rejstříku všech osob, kteří družstvo coby statutární orgán navrhovatele zastupovaly coby zákonní zástupci dle § 154 o.z. v době, kdy byly ještě ve funkcích, nebyly fyzické osoby mající jednat za právnickou osobu - předsedu společenství nikdy zapsány v rámci zápisu povinně zapisovaných údajů (viz § 25 odst. 1 písm. g/ z.v.r.) do rejstříku společenství (u navrhovatele). Odvolací soud připomíná, že předmětné družstvo má dle stanov kolektivní statutární orgán - představenstvo o sedmi členech, tudíž oprávněno zastupovat ve smyslu § 154 o.s. bylo všech 7 osob, samozřejmě v době, kdy byly ve svých funkcích (viz zápis družstva v příslušném obchodním rejstříku).

13. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v odvolání napadeném výroku II. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh na zápis v předmětné části zamítl.