o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 31. 8. 2023, o návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne 30. 11. 2023, o odvolání účastnice 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2023, č. j. 67 Cm 149/2023-22,

1. Dne 27. 11. 2023 podal navrhovatel soudu prvního stupně návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí společnosti [právnická osoba]. - i jediného akcionáře společnosti [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B], sídlem [adresa], 186 [adresa] (dále jen „společnost“) ze dne 31. 8. 2023, kterým jediný akcionář, uvedená společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „jediný akcionář“) rozhodl o zvýšení základního kapitálu společnosti upsáním nových akcií (dále jen „rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu“).

2. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 30. 11. 2023 navrhl navrhovatel nařízení předběžného opatření, podle něhož:

- Společnost [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] (dále jen „účastnice 2) je povinna se zdržet jakýchkoliv dispozic s akciemi společnosti, bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele, zejména tyto akcie převést, zastavit nebo jinak zatížit.

- Účastnice 2) je povinna zdržet se právního jednání, kterým by bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele, provedla, schválila nebo hlasovala na valné hromadě pro převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.

- Účastnice 2) je povinna zdržet se právních jednání, kterými by ve společnosti učinila, schválila nebo hlasovala na valné hromadě pro jakékoliv změny ve výši základního kapitálu nebo jakkoliv jinak připustila vstup nového společníka do této společnosti bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele.

- Účastnice 2) je povinna zdržet se právního jednání, kterým by bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele schválila, jinak umožnila, nebo hlasovala na valné hromadě pro účast společnosti na přeměně.

- Účastnice 2) je povinna zdržet se právního jednání, kterým by bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele schválila, jinak umožnila nebo hlasovala na valné hromadě pro zrušení společnosti.

3. Návrh na vydání předběžného opatření navrhovatel odůvodnil tím, že je ve věci třeba zatímně upravit poměry účastníků, tak že prostřednictvím předběžného opatření bude účastnici 2) uložen zákaz jednak dispozic s akciemi společnosti a jednak výkonu práv s nimi spojených, jelikož byly akcie upsány na základě neplatného rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Podle navrhovatele se upsáním nových akcií a zvýšením základního kapitálu společnosti stal jediný akcionář menšinovým akcionářem, což dle navrhovatele vedlo jednak k tomu, že jediný akcionář ztratil kontrolu nad společností a jednak ke vzniku škody velkého rozsahu na straně navrhovatele. Dále uvedl, že nynější kontrola nad společností je v rukou třetí osoby, která není vázáná dohodou společníků uzavřenou mezi společností [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba]“) a společností [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] (dále jen „[právnická osoba].“) (dále jen „dohoda“), v níž se strany zavázaly realizovat projekt výstavby datových center (dále jen „projekt“) prostřednictvím jediného akcionáře a jim 100 % vlastněných dceřiných společností a postupovat v dohodě sjednaným způsobem za účelem společné realizace projektu. Právě akcie představující 100 % podíl na společnosti byly klíčovým majetkem jediného akcionáře, který byl založen pro realizaci projektu. Navrhovatel se proto domnívá, že akcie společnosti byly ze strany účastnice 2) upsány protiprávně, v rozporu s dohodou, aniž by to bylo schváleno valnou hromadou a dozorčí radou jediného akcionáře - společnosti [právnická osoba]. a v neposlední řadě je to i v rozporu s pravomocným předběžným opatřením nařízeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2023, č. j. 64 Cm 110/2023-36 (dále jen „předchozí předběžné opatření“). Dále navrhovatel uvedl, že se společnost [právnická osoba]. snaží o nepřátelské převzetí společnosti a jedná ve shodě s účastnicí 2). V neposlední řadě navrhovatel poukazuje na nepřiměřenost protiplnění, kdy akcie představující 2/3 podíl na základním kapitálu společnosti o hodnotě stanovené znaleckým posudkem na více než 253 000 000 Kč byly upsány za pouhých 22 000 000 Kč.

4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 12. 2023, č. j. 67 Cm 149/2023-22, nařídil výrokem I. předběžné opatření, kterým účastnici 2) uložil povinnost:

- zdržet se jakýchkoliv dispozic s akciemi společnosti, bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele, zejména tyto akcie převést, zastavit nebo jinak zatížit,

- zdržet se právního jednání, kterým by bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele, provedla, schválila nebo hlasovala na valné hromadě pro převod nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

- zdržet se právních jednání kterými by ve společnosti, učinila, schválila nebo hlasovala na valné hromadě pro jakékoliv změny ve výši základního kapitálu nebo jakkoliv jinak připustila vstup nového společníka do této společnosti bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele,

- zdržet se právního jednání, kterým by bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele schválila, jinak umožnila, nebo hlasovala na valné hromadě pro účast společnosti na přeměně.

5. Výrok I. svého usnesení odůvodnil soud prvního stupně tím, že je v daném případě dána potřeba pro zatímní úpravu poměrů, a to i s ohledem na skutečnost, že se společnost nachází od 1. 12. 2023 v likvidaci. Tato skutečnost dle soudu prvního stupně jen potvrzuje obavy navrhovatele, že nový většinový akcionář (účastnice 2) bude nakládat s většinovým podílem tak, že to povede k nevratným změnám (např. k zániku společnosti). Taktéž soud prvního stupně shledal za osvědčenou důvodnost navrhovatelova návrhu na zahájení řízení.

6. Soud prvního stupně na základě navrhovatelem předložených listin konstatoval, že rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu nebylo respektováno vykonatelné předchozí předběžné opatření. Navíc s přihlédnutím ke skutečnosti, že společnost vstoupila dne 1. 12. 2023 do likvidace, existují podle soudu prvního stupně pochybnosti o potřebách zvýšení základního kapitálu ke dni 31. 8. 2023. Soud prvního stupně také uvedl, že aktivní legitimace navrhovatele pro podání návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu společnosti upsáním nových akcií je dána.

7. Výrokem II. soud prvního stupně návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by se účastnici 2) uložila povinnost zdržet se právního jednání, kterým by bez předem uděleného písemného souhlasu navrhovatele schválila, jinak umožnila, nebo hlasovala na valné hromadě pro zrušení společnosti, zamítl, jelikož společnost již byla zrušena s likvidací ke dni 1. 12. 2023

8. Výrokem III. soud navrhovatele vyzval k úhradě soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve věci samé.

9. Proti výroku I. napadaného usnesení podala účastnice 2) odvolání. Namítá, že napadané usnesení je nesprávné a předběžné opatření je nařízeno nedůvodně, jelikož nebyla splněna ani jedna z podmínek pro jeho nařízení. Konstatuje, že navrhovatel neosvědčil, že mu svědčí aktivní legitimace k podání návrhu ve věci samé. Dále se domnívá, že možnost účastnice 2) nakládat s akciemi společnosti nebo uplatňovat práva s akciemi spojená, nemůže založit naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů. Uvádí, že je třeba posoudit i vzájemné vztahy účastníků, kdy navrhovatel je bývalým členem představenstva společnosti, a „nikoliv jejím společníkem“. Nikterak se ho tedy dle účastnice 2) nedotýká změna vlastnické struktury společnosti. K předchozímu předběžnému opatření uvádí, že bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 10. 2023, č. j. 7 Cmo 206/2023-108, změněno tak, že se návrh na předběžné opatření zamítá, a to z důvodu, že pro něj nebyly splněny zákonné podmínky. Navíc se domnívá, že rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nemohlo být v rozporu s předchozím předběžným opatřením, jelikož samotným tímto rozhodnutím nedošlo k nakládání s akciemi jediného akcionáře. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení změnil tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá a uložil navrhovateli povinnost nahradit účastnici 2) náklady řízení. Popřípadě navrhuje, aby napadané usnesení odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Podáním doručeným soudu do datové schránky dne 24. 1. 2024 zaslala své vyjádření společnost zastoupená likvidátorkou společnosti. Uvádí, že dne 30. 11. 2023 bylo valnou hromadou společnosti rozhodnuto o zrušení společnosti s likvidací (s účinností od 1. 12. 2023) a o volbě likvidátorky společnosti. Domnívá se, že předchozí předběžné opatření nebylo porušeno, jelikož sice zakazovalo nakládat s akciemi společnosti, ale pouze tyto akcie nepřevést, nezastavit nebo jinak nezatížit. Navíc bylo předchozí předběžné opatření „odklizeno“ soudem vyššího stupně, neboť pro ně nebyly zákonné podmínky. Je toho názoru, že zvýšení základního kapitálu společnosti bylo ve prospěch společnosti, jelikož je v konečném důsledku pozitivní ve vztahu k věřitelům v rámci likvidace této společnosti. Dále namítá, že účastnici 2) nebylo umožněno uplatnit včas námitky ve vztahu k návrhu na další předběžné opatření a nebyla tak dodržena „rovnost zbraní“. Závěrem svého vyjádření uvádí, že považuje odvolání účastnice 2) za důvodné.

11. Navrhovatel se vyjádřil k odvolání účastnice 2) podáním doručeným soudu dne 25. 1. 2024. Ve svém podání shrnul, proč podává návrh na zahájení řízení ve věci samé a návrh na nařízení předběžného opatření, kdy z textu vyplývá, že hlavním důvodem je tvrzený protiprávní postup společnosti [právnická osoba]. a účastnice 2). Navrhovatel shodně jako v návrhu na nařízení předběžného opatření upozorňuje, že rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu došlo k porušení vykonatelného předchozího předběžného opatření. Porušení předchozího předběžného opatření pak konstatoval i soud prvního stupně, Městský soud v Praze v usnesení ze dne 11. 9. 2023, č. j. 64 Cm 110/2023-80, soudní exekutor [tituly před jménem], a to nezávisle na sobě. Zvýšením základního kapitálu ve společnosti a úpisem akcií ze strany účastníka 2.) vznikla navrhovateli a [právnická osoba] namítá, že se jedná o argumentaci zcela nesprávnou. Navíc se domnívá se, že rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu bylo přijato ve zlé víře a v rozporu s dobrými mravy. Taktéž je toho názoru, že rozhodnutím o zvýšení základního kapitálu došlo k porušení dohody a ani neproběhlo předchozí schválení valnou hromadou a dozorčí radou. Taktéž u rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu namítá nedostatek informací, velmi krátký čas poskytnutý navrhovateli a [právnická osoba] k participaci na zvýšení základního kapitálu společnosti a nepřiměřené protiplnění. Dále nesouhlasí s tvrzením účastnice 2), že by mu v předmětné věci nesvědčila aktivní věcná legitimace. Uvádí, že byl dle jeho názoru protiprávně odvolán z funkce člena představenstva, proti čemuž se brání v jiném řízení. Odkazuje pak na judikaturu a odbornou literaturu, dle které nelze odepřít odvolanému statutárnímu orgánu aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na určení neplatnosti valné hromady společnosti z důvodu, že ztratil postavení zakládající jeho aktivní věcnou legitimaci v době podání návrhu. Uvádí, že nepominul jeho právní zájem na vyslovení protiprávnosti rozhodnutí následujících po jeho protiprávním odvolání z funkce. Nesouhlasí s tvrzením účastnice 2), že by se jednání účastnice 2) dalo chápat jako standartní výkon práv jediného akcionáře. Dále upozorňuje, že se od třetích osob dozvěděl, že má dojít k převodu (části) obchodního závodu společnosti, a proto v nařízení předběžného opatření spatřuje jedinou možnost, jak zabránit tomu, aby vedení řízení ve věci samé nepozbylo významu, jelikož by do rozhodnutí ve věci samé mohla zbýt ze společnosti jen prázdná schránka nebo by společnost mohla zcela zaniknout. Navrhovatel nesouhlasí s názorem účastnice 2), že by napadané usnesení bylo nepřezkoumatelné nebo postrádalo „nedostatek důvodů“ a je toho názoru, že všechny předpoklady pro vydání předběžného opatření byly splněny. Navrhovatel tedy navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení potvrdil.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání účastnice č. 2 proti výroku I. napadaného usnesení bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že toto odvolání je důvodné.

13. Podle § 102 o. s. ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. (odstavec 1). Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně. (odstavec 3 věta druhá).

14. Podle § 75c o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením (odst. 1). Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (odstavec 4).

15. Podle § 76 odst. 2 o. s. ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

16. Ustanovení § 76 odst. 2 o. s. ř. umožňuje uložení předběžného opatření i osobě od účastníka odlišné, lze-li to po ní spravedlivě požadovat.

17. Podle názoru odvolacího soudu, zastávaného v rámci jeho rozhodovací praxe (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. dubna 2021, sp. zn. 7 Cmo 89/2021), uložit povinnost předběžným opatřením osobě odlišné od účastníka řízení ve věci samé lze pouze výjimečně a pouze za předpokladu, že bude předběžným opatřením uložena povinnost také přímo účastníkovi řízení, když podle odvolacího soudu smyslem uložení povinnosti předběžným opatřením osobě, od účastníka řízení odlišné, je zajistit součinnost účastníku při plnění jemu uložených povinností.

18. Stejně tak odvolací soud zastává právní názor vycházející z jeho ustálené rozhodovací praxe (viz např. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 7 Cmo 247/2016), podle něhož účastníky řízení jsou v řízení o neplatnosti usnesení valné hromady, stejně jako v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře, pouze navrhovatel a společnost, o jejíž rozhodnutí jde, což ve vztahu k projednávané věci znamená, že účastnice 2) v projednávané věci není účastníkem řízení ve věci samé.

19. Z uvedených důvodů je odvolací soud v daném konkrétním případě přesvědčen, že návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření vůči účastnici 2) nelze vyhovět, neboť by takové rozhodnutí z hlediska podmínek pro nařízení předběžného opatření a z hlediska účelu předběžného opatření nemělo oporu ve shora uvedených ustanoveních zákona, když účastníkovi řízení ve věci samé (v řízení o neplatnost rozhodnutí jediného akcionáře) předběžným opatřením povinnost ukládána nebyla a separátní uložení povinnosti navrhovaným předběžným opatřením účastnici 2) tak ani nemůže sloužit k zajištění plnění povinnosti účastníkem řízení, když mu , jak již bylo uvedeno, žádné povinnosti předběžným opatřením uloženy nebyly.

20. Z výše uvedených důvodů odvolací soud uzavřel, že nelze uložit účastnici 2) předběžným opatřením navrhované povinnosti. Proto také se odvolací soud neztotožnil se soudem prvního stupně, jestliže soud prvního stupně návrhu na nařízení předběžného opatření vůči účastnici 2) vyhověl.

21. Odvolací soud se s ohledem na výše uvedený závěr nezabýval ostatními skutečnostmi, pro které má účastnice 2) za to, že návrh není důvodný a je třeba jej zamítnout.

22. Ježto odvolací soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou dány podmínky pro nařízení předběžného opatření vůči účastnici 2) dle § 102 odst. 1 o. s. ř., napadené usnesení ve výroku I. podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v uložení uvedených povinností účastnici 2) zamítl, čímž pro účastnici 2) řízení končí, neboť tato není účastnicí v řízení ve věci samé.

23. V řízení o předběžném opatření byla účastnice 2) plně úspěšná a má proti navrhovateli podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudy obou stupňů, které sestávají z:

a. odměny za zastupování advokátem spočívající ve 2 úkonech (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) a odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření dle § 11 odst. 1 písm. j) advokátního tarifu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. dvou režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.

24. Odvolací soud proto účastnici 2) přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč.