o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 29. 5. 2021, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 10. 2022, č. j. 24 Cm 45/2021-107

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 9. 6. 2021 domáhali se navrhovatelé (a původní navrhovatel d/ [Anonymizováno]) vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [adresa] (dále jen „společenstvo“) ze dne 29. 5. 2021, kterým valná hromada odvolala z funkce stávajícího honebního starostu [Jméno advokátky B] a zvolila novým honebním starostou [Anonymizováno], honebním místostarostou [právnická osoba] a členy honebního výboru [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

2. Navrhovatelé uvedli, že jsou členy honebního společenstva. Navrhovatel b) se valné hromady účastnil a o jejím průběhu informoval ostatní navrhovatele. Valnou hromadu svolali členové společenstva [Anonymizováno] a [právnická osoba]. Průběh i hlasování valné hromady byly zmatečné a neurčité. Svolavatelé nedisponují 10 % hlasů, a proto nemohli valnou hromadu platně svolat. Na valné hromadě se nesešli členové disponující nadpoloviční většinou hlasů, valná hromada nevyčkala jednu hodinu od jejího stanoveného počátku, a proto nebyla usnášeníschopná. Valná hromada nezvolila zapisovatele. Valné hromady se účastnila osoba, která byla podle sdělení pana [Anonymizováno] notářem, ovšem účastníkům se jako notář neprokázala. Stanovy společenstva vyžadují k odvolání a volbě honebního starosty, místostarosty a členů honebního výboru souhlas 98 % hlasů přítomných, kterého nebylo dosaženo. Členové výboru [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se valné hromady nezúčastnili ani předem nevyslovili souhlas se svou volbou. [Anonymizováno] ani není členem společenstva. Valná hromada odvolala pouze honebního starostu, avšak ostatní členy honebního výboru neodvolala; tudíž další členy výboru zvolila do obsazených funkcí. Nyní tak volební výbor tvoří dva místostarostové a šest dalších členů, což je v rozporu se zákonem o myslivosti, podle něhož má být místostarosta jeden a dalších členů nesmí být více než 5.

3. Usnesením ze dne 14. 7. 2021, č. j. 95 Co 91/2021-29, zrušil Krajský soud v Ústí nad Labem usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem o návrhu na nařízení předběžného opatření a věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu věcně a místně příslušnému (dále jen „soud prvního stupně“).

4. Usnesením ze dne 16. 3. 2022, č. j. 24 Cm 45/2021-76, ustanovil soud prvního stupně společenství opatrovníka [Jméno opatrovnice], advokátku, s odůvodněním, že v rejstříku honebních společenstev je nadále zapsán jako honební starosta navrhovatel b), je sporné, kdo je honebním starostou, a hrozí nebezpečí z prodlení.

5. Usnesením ze dne 25. 4. 2022, č. j. 24 Cm 45/2021-93, zastavil soud prvního stupně řízení o návrhu původního navrhovatele d) [Anonymizováno], a to pro zpětvzetí návrhu.

6. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh na určení, že neplatné je odvolání navrhovatele b) z funkce honebního starosty usnesením valné hromady ze dne 29. 5. 2021 (výrok I.), určil, že volba [Anonymizováno] honebním starostou, [Anonymizováno] honebním místostarostou a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] členy honebního výboru usnesením valné hromady ze dne 29. 5. 2021 je neplatná (výrok II.), navrhovateli b) přiznal proti společenstvu náklady řízení ve výši 6 800 Kč, zatímco navrhovatelům a), c) a d) náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.), žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení o předběžné opatření (výrok IV.) a rozhodl, že společenstvo je povinno zaplatit státu náklady řízení spočívající v odměně a hotových výdajích procesní opatrovnice, jejichž výši a splatnost určí samostatným usnesením (výrok V). Usnesením ze dne 26. 4. 2023, č. j. 24 Cm 45/2021-130, potom určil výši nákladů procesní opatrovnice částkou 12 500 Kč a uložil je zaplatit společenství do 3 dnů od právní moci usnesení.

7. Soud prvního stupně ze stanov společenstva zjistil, že k přijetí usnesení valné hromady o odvolání a volbě honebního starosty, místostarosty a dalších členů honebního výboru vyžadují souhlas 98 % hlasů přítomných členů. Dále zjistil, že existují dva zápisy z valné hromady dne 29. 5. 2021. První zápis vyhotovený zapisovatelem [tituly před jménem] uvádí, že valná hromada rozhodla 156 hlasy (při 77 hlasech proti) o odvolání stávajícího honebního starosty, místostarosty a dalších členů volebního výboru a o volbě [Anonymizováno] honebním starostou, [právnická osoba] honebním místostarostou a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] členy honebního výboru. Druhý zápis má formu notářského zápisu [tituly před jménem] sp. zn. [Anonymizováno], podle kterého za přítomnosti členů disponujících 233 hlasy valná hromada 156 hlasy pro a 77 proti „nepřijala usnesení o opětovné volbě stávajících členů výboru“ a přijala usnesení o volbě [Anonymizováno] honebním starostou, [právnická osoba] honebním místostarostou a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] členy honebního výboru. Soud prvního stupně konstatoval, že notářský zápis je veřejnou listinou, o níž platí podle § 134 o. s. ř., že potvrzuje pravdivost toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno, není-li prokázán opak. Účastníci nenavrhli důkazy k prokázání opaku toho, co je uvedeno v notářském zápisu, a proto soud prvního stupně vyšel z jeho znění.

8. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podán včas a navrhovatelé jsou jako nesporní členové honebního společenstva aktivně legitimováni k jeho podání. Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o odvolání navrhovatele b) z funkce honebního starosty shledal nedůvodným, neboť valná hromada takové usnesení vůbec nepřijala. Usnesení o volbě [Anonymizováno] honebním starostou, [právnická osoba] honebním místostarostou a [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] členy honebního výboru shledal naproti tomu neplatným pro rozpor s čl. 6 odst. 7 stanov, podle kterého je pro přijetí takového usnesení zapotřebí většina 98 % hlasů přítomných členů, které nebylo dosaženo. Platnost tohoto usnesení nelze v řízení řešit jako předběžnou otázku, neboť mohla být přezkoumána jen na základě včasného návrhu oprávněné osoby na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, kterými byly stanovy obsahující uvedený článek přijaty. Soud prvního stupně neshledal ani důvod pro nevyslovení neplatnosti napadeného usnesení podle § 260 o. z., neboť napadené usnesení má závažný právní následek spočívající v tom, že vedle stávajících funkcionářů byli zvoleni další. Proto nemá smysl ani zkoumat, zda je v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost nevyslovit. Náklady řízení přiznal soud prvního stupně jen navrhovateli b), neboť ostatní navrhovatelé se jejich náhrady vzdali.

9. Proti tomuto rozsudku podalo odvolání společenstvo. Upozornilo, že stanovy společenstva byly přijaty v roce 2012. Ne všichni současní vlastníci tak měli možnost napadnout stanovy návrhem na vyslovení jejich neplatnosti. Stanovy by měly být proporcionální a nebránit demokratickým principům uvnitř společenstva. Většina 98 % pro odvolání a volbu honebního starosty a místostarosty, ve spojení s jejich 10letým funkčním obdobím, dlouhodobě znemožňují obměnu orgánů společenstva a kontrolu činnosti vedení. Většina 98 % je nedosažitelná vzhledem k neustávajícím majetkovým pohybům v honitbě. Problémem je dále, že stejnou většinou by měly být schvalovány finanční návrhy týkající se hospodaření společenstva a všechna důležitá opatření v životě společenstva. Dosavadní vedení nereagovalo ani na žádosti o svolání valné hromady. Podle společenstva byl měl být čl. 6 bod 7 stanov o 98 % většině shledán neplatným pro rozpor s dobrými mravy, neboť záměrně ztěžuje členům spolku utváření jejich kolektivní vůle a narušuje práva týkající se postavení osob. Společenstvo navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K výzvě soudu prvního stupně společenstvo doplnilo, že usnesení soudu prvního stupně napadá ve výroku I., II. a větě první výroku III.

10. Navrhovatel a) se ve svém vyjádření ztotožnil s napadeným usnesením. Upozornil, že zákon o myslivosti v § 22 výslovně umožňuje zvýšit počet hlasů nutných k schválení usnesení o základních věcech společenstva nad 75 %. Podle navrhovatele a) je v korporacích běžné, že se k některým rozhodnutím vyžaduje souhlas všech společníků, a rozporné s dobrými mravy by tedy nebylo ani takové ustanovení. Navrhovatel a) souhlasí i se závěrem soudu prvního stupně, že ve věci není dán ani důvod neplatnost nevyslovit podle § 260 o. z. Navrhovatel a) navrhl potvrzení napadeného usnesení.

11. Ostatní navrhovatelé se k odvolání nevyjádřili.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas. Dále se zabýval otázkou, zda odvolání podala oprávněná osoba.

13. Podle ustálené judikatury „z povahy odvolání jakožto opravného prostředku plyne, že odvolání může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena jiná určitá újma na jeho právech. Rozhodujícím přitom je výrok rozhodnutí soudu prvního stupně, protože existenci případné újmy lze posuzovat jen z procesního hlediska, nikoli podle hmotného práva, neboť pak by šlo o posouzení důvodnosti nároku ve věci samé. Při tomto posuzování také nelze brát v úvahu subjektivní přesvědčení účastníka řízení, ale jen objektivní skutečnost, že rozhodnutím soudu mu byla způsobena určitá, třeba i nepříliš významná újma, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2323/99). V projednávané věci byl zamítl soud prvního stupně napadeným výrokem I. návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společenstva o odvolání honebního starosty. Takovým zamítavým výrokem nemohla společenstvu vzniknout žádná újma, kterou by bylo možné odstranit zrušením tohoto výroku. Odvolací soud proto odvolání společenstva proti výroku I. napadeného usnesení odmítl jako podané neoprávněnou osobou (§ 218 písm. b/ o. s. ř.).

14. Odvolání navrhovatele proti výrokům II. a III. napadeného usnesení naproti tomu shledal odvolací soud přípustným, neboť těmito výroky nebylo společenstvu vyhověno, avšak neshledal je důvodným.

15. Odvolací soud rozhodl o odvolání bez jednání, neboť odvolací důvody se týkaly pouze právního posouzení věci a navrhovatel a) a společenstvo s tímto postupem souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). Ostatní navrhovatelé nereagovali na řádně doručenou výzvu k vyjádření, zda s rozhodnutím bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude odvolací soud jejich souhlas předpokládat (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

16. Úvodem odvolací soud připomíná, že řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu honebního společenstva je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a má povahu řízení nesporného (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1495/2017, uveřejněné pod R 123/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterého mají tuto povahu řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánů všech právnických osob).

17. Podle § 21 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, do působnosti valné hromady náleží volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru, (odstavec 1 písm. a/).

18. Podle § 22 odst. 5 zákona o myslivosti, valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.

19. Ačkoli honební společenstvo není spolkem, shoduje se judikatura i odborná literatura na závěru, že na honební společenstva lze analogicky (§ 10 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. - dále jen „o. z.“) použít právní úpravu přezkumu rozhodnutí orgánů spolků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1510/2021, Ruban, R. In: Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I (§ 1-302). Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2022, § 258, marg. č. 4).

20. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně k napadeným usnesením, které shrnul shora v odst. 7 a 8, a pro stručnost na ně odkazuje. I odvolací soud je toho názoru, že citovaný § 22 odst. 5 zákona o myslivosti umožňuje honebnímu společenstvu, aby ve stanovách zvýšilo počet hlasů potřebný k přijetí usnesení o odvolání a volbě volených orgánů společenstva. Většina se navíc počítá z hlasů přítomných členů, přičemž benevolentní zákonná pravidla pro usnášeníschopnost valné hromady stanovy nemodifikují. Samotná skutečnost, že takové ustanovení stanov ztěžuje přijetí usnesení o odvolání honebního starosty a dalších členů volených orgánů společenstva, ještě podle odvolacího soudu neznamená, že by takové ustanovení bylo absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Porušením dobrých mravů není pouhá hospodářská nevýhodnost ustanovení nebo vybočení z obvyklé praxe; korektiv dobrých mravů má být navíc aplikován zdrženlivě (srov. Petrov, J. in: Petrov, Výtisk, Beran. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck 2019, k § 1 marg. č. 64). Stane-li se pak někdo po přijetí stanov členem společenstva, je povinen přijaté stanovy respektovat (§ 212 odst. 1 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.).

21. K tomu lze doplnit, že napadené usnesení o volbě členů orgánů společenstva by bylo neplatné také proto, že noví členové byli zvoleni do obsazených funkcí, aniž valná hromada předtím rozhodla o odvolání dosavadního honebního starosty, místostarosty a členů výboru. Honební starosta může přitom být podle § 24 odst. 1 zákona o myslivosti jen jeden, stejně tak nemůže mít honební společenstvo více než jednoho honebního místostarostu a podle stanov má mít honební výbor jen 3 další členy.

22. Za věcně správný považuje odvolací soud i výrok III. o nákladech řízení, který respektuje ustálenou judikaturu Ústavního soudu, podle které „rozhodování o nákladech řízení nesmí být jen mechanickým posuzováním otázky zavinění výsledku řízení bez komplexního zhodnocení okolností případu. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení“ (nález ze dne 8. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 439/06, a mnohé další). V projednávané věci bylo až dokazováním postaveno najisto, že valná hromada nepřijala žádné usnesení o odvolání navrhovatele b) z funkce honebního starosty, a vzhledem k obsahu druhého zápisu z valné hromady nelze klást navrhovateli b) k tíži, že podal návrh na vyslovení neplatnosti i tohoto usnesení.

23. Odvolací soud proto napadené usnesení ve výrocích II. a III. potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

24. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Navrhovatelé měli ve věci plný úspěch. Náklady řízení však vznikly jen navrhovateli a), a to

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijní paušály podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč.

25. Zástupkyně navrhovatele a) nedoložila, že by byla plátkyní DPH.