o zrušení výmazu právnické osoby, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2024, č. j. 66 Cm 29/2024-33

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně dne 12. 4. 2024 domáhá se navrhovatel, aby soud zrušil výmaz [právnická osoba] (dále jen „družstvo“) z obchodního rejstříku, nařídil jeho likvidaci a likvidátorem jmenoval [Jméno advokáta C]. V návrhu uvedl, že je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na [Anonymizováno] pro kat. území [adresa] (dále jen „nemovitosti“). Na uvedeném LV je zapsáno zástavní právo pro zajištění pohledávky ve výši 65 000 USD ve prospěch družstva, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 28. 5. 2001, s právními účinky vkladu ke dni 30. 5. 2001. Toto zástavní právo mělo podle navrhovatele zaniknout na základě dohody o narovnání mezi navrhovatelem, družstvem, panem [Anonymizováno] a paní [jméno FO] ze dne 20. 3. 2013. Navrhovatel své povinnosti podle uvedené dohody splnil, družstvo však v rozporu s dohodou nepodalo návrh na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Za situace, kdy družstvo bylo dne 13. 10. 2023 vymazáno z obchodního rejstříku, není tu podle navrhovatele nikdo, kdo by mohl vystavit potvrzení o zániku zástavního práva, případně koho by navrhovatel mohl žalovat o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem. Bez těchto listin nelze zástavní právo z katastru nemovitostí vymazat dříve než po 10 letech od zániku družstva. Navrhovatel tedy tvrdí, že má zájem hodný právní ochrany na tom, aby likvidace družstva byla obnovena.

2. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Dospěl k závěru, že v projednávané věci nejde o situaci, kdy by se objevil dosud neznámý majetek právnické osoby, a navrhovatel má možnost postupovat podle § 70a odst. 4 katastrální vyhlášky č. 257/2013 Sb., který ukládá katastrálnímu úřadu provést výmaz zástavního práva na základě prohlášení vlastníka, že zástavní právo je promlčeno, pokud je zástavním věřitelem právnická osoba a uplynulo 10 let od jejího zániku po zrušení s likvidací. Uvedené ustanovení podle soudu prvního stupně přímo míří na situaci v projednávané věci. Navrhovatel tedy nemá zájem hodný právní ochrany, který by odůvodňoval zrušení výmazu družstva.

3. Proti tomuto usnesení podal odvolání navrhovatel, který trvá na důvodnosti svého návrhu a poukazuje na skutečnost, že návrh na výmaz zástavního práva by mohl podle § 70a odst. 4 katastrální vyhlášky podat až v roce 2033. Upozornil na skutečnost, že družstvo bylo řadu let v konkursu a období mezi jeho pravomocným skončením a výmazem účastníka z obchodního rejstříku trvalo cca 1 měsíc. V uvedeném období se navrhovatel snažil komunikovat s likvidátorem družstva, avšak dosáhl pouze odpovědi, že družstvo již bylo vymazáno. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že je důvodné.

5. Odvolací soud předesílá, že řízení o zrušení výmazu právnické osoby, obnovení likvidace a jmenování likvidátora podle § 209 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) je řízením o některých otázkách právnických osob podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

6. Z ustálené judikatury, zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, uveřejněného pod R 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že účastníkem řízení ve věci zrušení výmazu právnické osoby, obnovení likvidace a jmenování likvidátora jsou vedle navrhovatele i zaniklá společnost (jejímž jménem jednají ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku) a navrhovaný likvidátor, neboť jde o osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Usnesením ze dne 5. 6. 2025, č. j. 9 Cmo 366/2024-59, přibral odvolací soud do řízení [Jméno advokáta C] jako osobu přicházející v úvahu jako likvidátor.

7. Osobou oprávněnou jednat jménem družstva v době jeho zániku byl především jeho likvidátor, tj. [Jméno advokáta C]. Odvolací soud se proto zabýval i otázkou, zda zájmy [Jméno advokáta C] (dále jen „bývalý likvidátor“) jako osoby přicházející v úvahu jako likvidátor nejsou v rozporu se zájmy zaniklého družstva. Vyšel přitom z ustálené judikatury, podle které „ve zvláštních řízeních soudních je ovšem situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod R 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V projednávané věci hájí bývalý likvidátor jak jako zástupce zaniklého družstva, tak jako osoba přicházející v úvahu jako likvidátor, procesní stanovisko, že družstvo nemá být obnoveno. Zároveň obnovení družstva na základě navrhovatelových tvrzení je především v zájmu navrhovatele jako osoby zatížené zástavním právem, nikoli nutně v zájmu družstva, které by se po obnovení likvidace ocitlo v pozici osoby povinné vydat navrhovateli kvitanci, resp. v žalovaného v soudním sporu o určení, že nemovitosti navrhovatele nejsou zatíženy zástavním právem. Odvolací soud proto uzavřel, že zájmy zaniklého družstva nejsou v projednávané věci v rozporu se zájmy bývalého likvidátora, pročež bývalý likvidátor může v projednávané věci zastupovat i účastníka (§ 21 odst. 4 o. s. ř. a contrario).

8. Odvolací soud pro úplnost dodává, že u odvolacího jednání bylo vyjasněno, že plnou moc ze dne 16. 7. 2025, která je ve spise založena, udělil [Jméno advokáta E] bývalý likvidátor k zastupování své osoby, nikoli bývalého družstva. Tomu také odpovídají údaje v záhlaví.

9. Družstva a bývalý likvidátor se k odvolání vyjádřili tak, že navrhovatel se mohl a měl domáhat výmazu zástavního práva v průběhu konkursu. Jestliže pohledávka opravdu zanikla, není důvod, proč by tomuto požadavku neměl správce vyhovět. Pokud pak navrhovatel 10 let otálel s řešením své situace, pak po něm lze požadovat, aby vyčkal dalších 8 let na uplynutí lhůty podle § 70a katastrální vyhlášky. Vedle toho měli za to, že podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech může návrh na obnovení likvidace takového družstva podat jedině Česká národní banka. Družstvo a bývalý likvidátor navrhli potvrzení napadeného usnesení.

10. Bývalý likvidátor měl navíc za to, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby likvidaci dokončil, neboť jeho kancelář je v současné době plně vytížená, nové případy likvidací družstevních záložen již nebere a vzhledem k věku omezuje aktivity své kanceláře. Pozbyl již zvláštní oprávnění insolvenčního správce, přičemž Česká národní banka vybírala likvidátory právě ze seznamu správců se zvláštním oprávněním. Likvidátor dále upozornil na to, že náklady likvidace budou muset být uhrazeny ze státních prostředků, neboť veškerý majetek družstva již byl v rámci likvidace a konkursu vypořádán.

11. Navrhovatel uvedl, že v se průběhu konkursu nedomáhal součinnosti insolvenčního správce, neboť se obával zpochybnění dohody o narovnání. Vyčkával proto na skončení konkursu, aby situaci dořešil s partnerem, s nímž dohodu uzavíral.

12. Odvolací soud provedl dokazování a zjistil, že navrhovatel, [jméno FO] a [jméno FO] jako dlužníci a družstvo jako věřitel, jednající bývalým likvidátorem, uzavřeli dne 20. 2. 2013 dohodu o narovnání, podle které mělo družstvo za navrhovatelem pohledávku ve výši 3 360 Kč a dále měl za [jméno FO] pohledávku ve výši 12 000 USD s příslušenstvím v podobě 30 % úroku a nákladů řízení. Družstvo se po navrhovateli domáhalo soudního prodeje zástavy. Smluvní strany se dohodly, že navrhovatel zaplatí družstvu do tří pracovních dnů 120 000 Kč, že družstvo podá návrh na zastavení exekučních řízení a že poskytne věřitelům (tj. i navrhovateli) nezbytnou součinnost k odstranění zajištění vypořádaných pohledávek z katastru nemovitostí. Z výpisu z katastru nemovitostí se podává, že navrhovatel je vlastníkem většího počtu nemovitých věci v kat. území [adresa] (včetně staveb rodinných domů). Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem (prvním v pořadí) ve prospěch družstva na základě smlouvy z roku 2001. Emailem ze dne 3. 10. 2023 se navrhovatel žádal [tituly před jménem] Luďka Lisseho o součinnost ve věci vydání potvrzení o zániku zástavního práva. [tituly před jménem] [jméno FO] téhož dne odpověděl, že družstvo již nezastupuje. Dne 13. 10. 2023 se navrhovatel obrátil se stejnou žádostí na bývalého likvidátora. V odpovědi ze dne 16. 10. 2023 bývalý likvidátor sdělil, že družstvo bylo vymazáno z obchodního rejstříku. Navrhovatel žádal [právnická osoba] o stanovisko k řešení své situace. Katastrální úřad odpověděl dne 29. 2. 2024 tak, že výmaz zástavního práva lze provést bez součinnosti zástavního věřitele jen na základě rozhodnutí soudu o neexistenci zástavního práva, nebo na základě listin uvedených v § 70a odst. 4 katastrální vyhlášky.

13. Z obchodního rejstříku je odvolacímu soudu známo, že bývalý likvidátor byl do obchodního rejstříku zapsán jako likvidátor družstva dne 29. 11. 2012. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2013, č. j. MSPH 78 INS 5152/2012-A-41, byl zjištěn úpadek družstva a na jeho majetek prohlášen konkurs. Konkurs byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení usnesením téhož soudu ze dne 8. 8. 2023, č. j. MSPH 78 INS 5152/2012-B-138, které nabylo právní moci 5. 9. 2023. Družstvo bylo vymazáno po skončení likvidace dne 13. 10. 2023.

14. Podle § 209 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.

15. Odvolací soud považuje za zřejmé, že navrhovatel má právní zájem na obnovení likvidace družstva, neboť pokud by bylo zástavní právo zatěžující jeho nemovitosti z katastru nemovitostí vymazáno, stoupla by jejich prodejnost a hodnota. Podstatnou otázkou zůstává, zda nevymazané zástavní právo představuje jiný zájem hodný právní ochrany na obnovení likvidace společnosti. K výkladu tohoto pojmu Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 27 Cdo 458/2019, dovodil, že „pro naplnění pojmu „zájem hodný právní ochrany“ naopak není obecně vyloučeno, že se kromě právního zájmu může jednat i o pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem, jenž bude nutné právem chránit. Vždy však bude záležet na výkladu příslušného zákonného ustanovení, jež tohoto pojmu používá, a na poměrech konkrétní věci.

16. Řízení o povolení vkladu vede katastrální úřad na návrh, jehož přílohou musí být listina, na jejímž základě má být do katastru zapsáno právo (tzv. vkladová listina, § 15 odst. 1 písm. a/ katastrálního zákona č. 256/2013 Sb.). Jestliže k návrhu není přiložena vkladová listina, katastrální úřad k návrhu nepřihlédne (§ 15 odst. 2 katastrálního zákona). Podle § 66 písm. g) katastrálního zákona český úřad zeměměřický a katastrální vyhláškou stanoví listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru.

17. Podle § 66 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. v případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti nezávisle na zápisu do katastru, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, ani listinu, která tuto změnu potvrzuje, nebo listinu, na jejímž základě k takové změně dochází, případně pro tuto listinu nestanoví náležitosti potřebné pro zápis do katastru, lze provést zápis do katastru na základě potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno.

18. Podle § 70 odst. 3 katastrální vyhlášky je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

19. Podle § 70a odst. 4 katastrální vyhlášky výmaz zástavního práva provede katastrální úřad také na základě prohlášení vlastníka o tom, že zástavní právo je promlčeno, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva, pokud je zástavním věřitelem právnická osoba a uplynulo 10 let od zániku této osoby po jejím zrušení s likvidací nebo od zániku této osoby po jejím zrušení bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující.

20. Zástavní právo zřízené zástavní smlouvou provedenou k důkazu soudem prvního stupně není právem, jehož trvání by bylo omezeno na dobu existence družstva. Zároveň od výmazu družstva z obchodního rejstříku ještě neuplynulo 10 let; uvedená lhůta uplyne až 13. 10. 2033. Navrhovatelka nemá jinou možnost, jak dosáhnout výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí, než získat potvrzení o zániku nebo promlčení práva podle § 66 odst. 1 písm. b) katastrální vyhlášky (tzv. kvitanci), případně rozhodnutí soudu určující, že zástavní právo její nemovitost nezatěžuje (§ 17 odst. 4 katastrálního zákona, § 985 o. z.). Takovou žalobu může navrhovatelka podat i s tvrzením, že zástavní právo je promlčeno (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2185/2009). Kvitanci však může vystavit jen družstvo; stejně tak žalobu o určení neexistence zástavního práva může navrhovatelka podat jen proti družstvu. Neexistence družstva, resp. jeho výmaz z obchodního rejstříku, tak brání uplatnění práva navrhovatelky na výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. K závěru, že existence nevymazaného zástavního práva představuje (může představovat) zájem hodný právní ochrany na obnovení likvidace právnické osoby, dospěl Vrchní soud v Praze již v usnesení ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 6 Cmo 105/2022, nebo ze dne 3. 12. 2024, sp. zn. 14 Cmo 153/2024, a rovněž Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 7. 2021, sp. zn. 4 As 2/2020.

21. Odvolací soud nesouhlasí se soudem prvního stupně v tom, že existence § 70a odst. 4 katastrální vyhlášky by znamenala, že navrhovatelka musí 10 let počkat, než dosáhne výmazu zástavního práva zatěžujícího její nemovitost. Takový závěr neplyne ani ze soudem prvního stupně citovaného komentáře (Šustrová, Holý, Raška: Katastrální vyhláška. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer 2023, k § 70a), ani z důvodové zprávy k vyhlášce č. 246/2022 Sb., kterou se mění katastrální vyhláška. Z nich totiž plyne pouze, že uvedené ustanovení umožňuje jiný postup než právě obnovení likvidace zástavního věřitele. Pokud tedy již uvedená lhůta uplynula, ztratí navrhovatel zájem hodný právní ochrany na obnovení likvidace společnosti, neboť výmazu zástavního práva může dosáhnout podstatně jednodušším postupem podle § 70a odst. 4 katastrální vyhlášky. Odvolací soud je přitom toho názoru, že intenzita zájmu hodného právní ochrany se snižuje s tím, jak se blíží uplynutí 10leté lhůty. Přitom je třeba přihlédnout ke všem okolnostem případu, zejména k poměrům navrhovatele, k důvodům, proč se nedomohl výmazu zástavního práva v době před zánikem právnické osoby, jakož i k nákladům, s nimiž bude obnovená likvidace spojena.

22. Odvolací soud proto přihlédl i k tvrzení družstva, že navrhovatel měl časový prostor 10 let, ve kterém se mohl po družstvu (případně jeho insolvenčním správci, pokud zástavní právo, resp. pohledávka jím zajištěná, bylo sepsáno v majetkové podstatě družstva) domáhat vydání kvitance. Důvody, proč tak nečinil, nevyznívají právě přesvědčivě. Naproti tomu, pokud zástavní právo skutečně zaniklo, družstvu nic nebránilo, aby kvitanci vydalo před zahájením insolvenčního řízení, nebo po jeho skončení, případně i v jeho průběhu, pokud insolvenční správce družstva nesepsal pohledávku zajištěnou zástavním právem do majetkové podstaty (k dispozičnímu oprávnění k nesepsaným pohledávkám viz usnesení Nejvyššího soud ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 29 Cdo 2373/2023). Odvolací soud si je vědom nákladů, které budou nutně s obnovenou likvidací družstva spojeny a které vzhledem k předchozímu vypořádání majetku družstva téměř jistě uhradí stát. Tyto náklady by však, právě proto, že proces vypořádání majetku a dluhů společnosti se nebude opakovat, neměly být nijak vysoké. Odvolací soud je proto toho názoru, že po navrhovateli za popsané situace spravedlivě požadovat, aby na možnost dosáhnout výmazu zástavního práva čekal dalších 8 let.

23. Podle odvolacího soudu nastíněné závěry postačují pro závěr, že je zde dán „jiný zájem hodný právní ochrany“ ve smyslu § 209 odst. 1 o. z. Předmětem řízení o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku přitom není otázka, zda zástavní právo skutečně zaniklo tvrzenou dohodou o narovnání. Tato otázka by byla až předmětem řízení o žalobě navrhovatele proti obnovenému družstvu v případě, že likvidátor družstva nevystaví kvitanci dobrovolně.

24. Podle § 13 odst. 7 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, zrušuje-li se družstevní záložna s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku, likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.

25. Podle odvolacího soudu ze znění uvedeného ustanovení neplyne, že by soud nemohl zrušit výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku na návrh jiné osoby, než České národní banky. Ustanovení § 209 o. z. chrání zájmy soukromých osob, a to právní zájem na vypořádání dosud neznámého majetku zaniklé právnické osoby nebo jiný zájem právní ochrany. Takový zájem se může týkat jakékoli zaniklé právnické osoby, včetně družstevní záložny. Není proto důvodu odpírat osobám s uvedeným zájmem právo navrhnout obnovení likvidace družstevní záložny. Citované ustanovení dává České národní bance jako orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem pouze kontrolu nad osobou, která má být jmenována likvidátorem, zejména nad její důvěryhodností a odbornou způsobilostí. Proto omezuje výběr likvidátorů ze strany soudu tak, že likvidátorem může být jmenována pouze osoba navržená Českou národní bankou.

26. Odvolací soud proto vyzval Českou národní banku, aby sdělila, zda bývalý likvidátor i nadále splňuje podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, a pokud tomu tak není, aby navrhla jiného likvidátora, který tyto podmínky splňuje. Česká národní banka sdělila, že bývalý likvidátor byl jmenován soudem na její návrh a že jí nejsou známy poznatky, že by bývalý likvidátor nesplňoval uvedené podmínky. Uvedené vyjádření soud vyložil podle jeho obsahu tak, že Česká národní banka souhlasí s jmenováním bývalého likvidátora do funkce likvidátora družstva.

27. Kromě předeslaného omezení při výběru osoby likvidátora platí pro jmenování likvidátora soudem pravidlo § 191 odst. 3 a 4 o. z., podle kterých, nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáželi, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával. Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

28. Odvolací soud se ztotožňuje s právním názorem Nejvyššího soudu, odůvodněným v usnesení ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2916/2018, podle kterého „osobu zapsanou do seznamu insolvenčních správců proto soud (za podmínky stanovené v § 191 odst. 4 o. z.) jmenuje likvidátorem, aniž by bylo nutné, aby s tím tato osoba vyslovila ad hoc souhlas. Ani likvidátor jmenovaný z řad insolvenčních správců nemůže z funkce likvidátora odstoupit, může však (stejně jako člen statutárního orgánu) navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.“

29. Odvolací soud je toho názoru, že bývalý likvidátor, který je stále zapsán v seznamu insolvenčních správců, je přes svůj nesouhlas nejvhodnější osobou pro výkon funkce likvidátora obnoveného družstva. Jako bývalý likvidátor totiž podrobně zná poměry družstva, a dokonce dohoda o narovnání, od které navrhovatel odvozuje zánik zástavního práva zatěžujícího jeho nemovitost, byla uzavřena v době, kdy bývalý likvidátor vykonával funkci likvidátora družstva. Zároveň za situace, kdy majetek i dluhy družstva byly již vypořádány v původní likvidaci a zejména v konkursu prohlášeném na majetek družstva, nelze očekávat, že by obnovená likvidace byla spojena s administrativní náročností, kterou by kancelář bývalého likvidátora přes své vytížení nebyla schopna zvládnout. Stejně tak nelze předpokládat, že by obnovená likvidace měla trvat dlouho. Odvolací soud je proto toho názoru, že po bývalém likvidátorovi lze spravedlivě požadovat, aby vykonával funkci likvidátora obnoveného družstva.

30. Odvolací soud podle § 1 odst. 3 a § 23 a contrario z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl dále o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Plně úspěšnému navrhovateli přiznal odvolací soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z

a. soudních poplatků za návrh a odvolání ve výši celkem 4 000 Kč,

b. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 3 plnohodnotných úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, odvolání ve věci samé) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 9 300 Kč,

c. 3 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024, ve výši 900 Kč,

d. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 plnohodnotném úkonu právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 113 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 5 620 Kč,

e. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 450 Kč,

f. náhrady za 21 % DPH ve výši 3 416,70 Kč.