o zrušení společnosti bez likvidace, k odvolání společnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. listopadu 2023 č. j. 38 Cm 154/2021-10

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 9. listopadu 2023 č.j. 38 Cm 154/2021-10 rozhodl takto: „Společnost – účastnice 1) se zrušuje bez likvidace“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok II.) a „Společnost – účastnice 1) je povinna zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. ú. 37036828511/0710, ČNB Hradec Králové, KS 1148, VS 3822015421, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení“ (výrok III.).

2. Soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí následovně: „Krajský soud v Hradci Králové zahájil usnesením v souladu s § 105a odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů (dále jen „z. v. r.“), řízení o zrušení společnosti – účastnice 1), neboť společnost nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za účetní období 2015 až 2020, ačkoliv k tomu byla vyzvána rejstříkovým soudem v souladu s § 105a odst. 1 označeného zákona. Údaj o zahájení řízení o zrušení společnosti byl zapsán do veřejného rejstříku dne 7. 4. 2022. Účetní závěrky do sbírky listin společnost dosud nezaložila. Ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení společnosti do veřejného rejstříku již uplynul více než jeden rok. V řízení nevyšlo najevo, že by majetek společnosti postačoval alespoň na úhradu nákladů likvidace, a dále soud zjistil, že neprobíhá insolvenční řízení ve věci společnosti, v němž by se řešil úpadek nebo hrozící úpadek společnosti. Přihlížeje k tomu, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by mohlo být podstatně zasaženo do práv třetích osob, soud uzavřel, že byly naplněny podmínky pro zrušení společnosti bez likvidace dle § 105a z. v. r.; proto společnost ve výroku I. zrušil bez likvidace. Ve výroku II. rozhodl soud o nákladech řízení v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dále soud ve výroku III. uložil společnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, a to v souladu s § 2 odst. 1 písm. e), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a Položkou 4 bodu 1 písm. c) a bodu 5 Sazebníku soudních poplatků.“

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice řízení – předmětná rušená společnost s ručením omezeným, v zákonné lhůtě odvolání. Společnost popsala svůj postup byvší reakcí na výzvu soudu ke splnění povinnosti založit příslušné účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku, kdy tyto byly soudu zaslány dne 18.10.2023 ve formátu pdf. Dne 24.10.2023 bylo doručeno společnosti negativní stanovisko rejstříkového soudu k založení listin do sbírky listin s tím, že „veškeré listiny musí být ve formátu pdf do velikosti 150 kb na stránku; účetní závěrka za jeden rok se zasílá sloučená v jeden dokument“. Společnost až po zahájení řízení dle § 105a z. v. r. (dne 9.11.2023) prověřila, zda příslušné listiny do sbírky listin skutečně dorazily, a zjistila, že omylem byly zaslány ve formátu xls, nikoli formátu pdf, pročež byly dne 15.11.2023 do sbírky listin zaslány účetní závěrky za roky 2015 – 2020 v pdf souboru. Je tak zřejmé, že společnost snažila napravit pochybení nedoložených účetních závěrek do sbírky listin. Odvolatelka navrhla ukončení řízení ve věci zrušení společnosti.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že v době rozhodování odvolacího soudu již neexistují zákonné podmínky pro pokračování v řízení dle § 105a z. v. r.

5. Podle § 105a z. v. r. „Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104. (odst. 1), Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně. (odst. 2). Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. (odst. 3), Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací. (odst. 4), Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku. (odst. 5), Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace. (odst. 6), Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije. (odst. 7)“

6. Výše citované ustanovení § 105a z. v. r. bylo do zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob vloženo na základě novely – zákona č. 33/2020 Sb. Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení platí, že: „Navrhovaná změna reaguje na zavedení nového způsobu postihu obchodních korporací, jež neplní svou povinnost zakládat do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku. Stávající úprava následků porušení povinnosti předložit listiny (§ 104 až 106) umožňuje postihovat obchodní korporace za nepředkládání listin (mj. i řádné či mimořádné účetní závěrky) jen v omezené míře a často bohužel bezvýsledně; v úvahu přichází pouze ukládání pořádkové pokuty (§ 104) nebo zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 105). Zrušení a likvidace obchodní korporace, která nemá majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, je ovšem neefektivní a drahé, a proto není tento institut v praxi příliš využíván. Navrhovaná úprava § 105a umožňuje za splnění určitých podmínek zrušit obchodní korporaci i bez likvidace (v podrobnostech viz § 105a a důvodovou zprávu k němu); jedná se o méně nákladný a pro rejstříkové soudy méně zatěžující způsob postihu neaktivních společností. Napříště se proto stanoví, že jsou-li splněny podmínky pro postih obchodní korporace podle § 105a, užije se tohoto postupu přednostně; není ponecháno na vůli soudu, zda bude postupovat podle § 105 nebo § 105a. Cílem navrhovaného ustanovení je zabránit existenci tzv. neaktivních společností, tj. obchodních korporací, které nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně. Důvodem pro postih a eliminaci neaktivních obchodních korporací je především nebezpečí, že tyto mohou časem sloužit jako tzv. bílí koně pro finanční podvody (především daňové podvody); k nelegálním činnostem je jednodušší využít již existující obchodní korporace. Zanedbatelným motivem není ani „vyčištění“ obchodního rejstříku od neaktivních společností a snaha o zvýšení naplněnosti sbírky listin, která je dlouhodobě na znepokojivě nízké úrovni, neboť mnoho obchodních korporací i přes hrozící sankce neplní zákonem stanovenou povinnost zakládat předepsané listiny do sbírky listin. Navrhovaná úprava tak cílí na zvýšení transparentnosti podnikatelského prostředí a snížení rizika podvodného jednání v ČR. Úprava postihu neaktivních společností pro nezakládání účetních závěrek není v zahraničních úpravách ničím neobvyklým. Navrhované znění se inspiruje úpravou francouzskou (srov. Art. L611-2, R611-14, R123-125 a R123-136 Code de commerce) – ve věci „nekontaktnosti“ obchodní korporace - a úpravou estonskou [srov. § 60 Äriseadustik (angl. Commercial Code)] – v otázce určení, zda zrušit obchodní korporaci s likvidací nebo bez likvidace. Postihnout neaktivní obchodní korporaci bude podle nově navrhovaného ustanovení možné za podmínky kumulativního splnění dvou předpokladů: (a) porušení povinnosti předložit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období do sbírky listin, (b) nemožnost kontaktovat obchodní korporaci. Povinnost založit řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin plyne obchodním korporacím z § 21a zákona o účetnictví a předpokládá ji i § 66 písm. c) rejstříkového zákona; lhůta pro její založení je 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Obchodní korporace samozřejmě splní tuto povinnost také tehdy, založí-li do sbírky listin výroční zprávu, jejíž součástí je účetní závěrka. Z praktických poznatků lze usuzovat, že obchodní korporace je neaktivní, tedy nevyvíjí ekonomickou aktivitu, tehdy, nezakládá-li účetní závěrku do sbírky listin nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období. Některé zahraniční úpravy spojují sankci již s nezaložením jediné účetní závěrky [srov. např. úpravu francouzskou (Art. L611-2 Code de commerce) nebo estonskou (§ 60 Äriseadustik)]. To se však jeví jako příliš přísné, a proto se navrhuje začít u řešení mírnějšího a inspirovat slovenskou úpravou [srov. § 68 odst. 6 písm. f) Obchodného zákonníku], to znamená aplikovat sankci až při nesplnění výše uvedené povinnosti 2 po sobě jdoucí účetní období. Z požadavku neplnění povinnosti nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období vyplývá, že nestačí, pokud obchodní korporace poruší povinnost předložit účetní závěrky do sbírky listin např. každé druhé účetní období – v takovém případě může soud využít pouze stávajících právních institutů k vynucení této povinnosti, tzn. uložit pořádkovou pokutu podle § 104 nebo ve výjimečných případech zrušit obchodní korporaci s likvidací podle § 105. Druhá navrhovaná podmínka „nekontaktnosti“ obchodní korporace má za cíl odlišit obchodní korporace, které jsou skutečně neaktivní a existují jen formálně, od obchodních korporací, které „pouze“ nezakládají účetní závěrky a jiné listiny do sbírky listin; druhé zmíněné skupině obchodních korporací může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 100 000,- Kč podle § 104, a to i opakovaně. Obchodní korporaci lze považovat za nekontaktní, není-li jí možné doručit výzvu k předložení chybějících účetních závěrek do sbírky listin. Soud bude muset při doručování výzvy postupovat podle pravidel pro doručování obsažených v občanském soudním řádu, tedy primárně bude obchodní korporaci doručovat datovou schránkou. Nepřihlásí-li se obchodní korporace do datové schránky ve lhůtě 10 dnů, nenastane fikce doručení – náhradní doručení výzvy je s ohledem na závažnost následku vyloučeno. Soud bude muset doručovat s využitím jiných způsobu doručování uvedených v § 45 občanského soudního řádu; posledním způsobem doručování bude zásadně doručování provozovatelem poštovních služeb. Nebude-li obchodní korporace předkládat řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku do sbírky listin, avšak bude-li možné ji doručit výzvu, bude jí uložena jen pořádková pokuta až do výše 100 000,- Kč podle § 104. Budou-li splněny výše uvedené podmínky, soud zahájí bez návrhu řízení o zrušení obchodní korporace; tato skutečnost se zapíše do obchodního rejstříku [srov. navrhované § 48 odst. 1 písm. o)]. Nejdříve po uplynutí 1 roku od zápisu tohoto údaje do obchodního rejstříku bude možné neaktivní obchodní korporaci zrušit bez likvidace; nikoli však v době probíhajícího insolvenčního řízení. Lhůta 1 roku poskytuje zainteresovaným osobám možnost doložit soudu, že obchodní korporace má majetek, který převyšuje náklady spojené s provedením likvidace. V takovém případě soud rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací a výmaz z obchodního rejstříku provede až po skončení likvidace postupem podle § 82. Neobrátí-li se žádná osoba na soud s tvrzením o existenci majetku obchodní korporace, lze předpokládat, že neaktivní obchodní korporace nemá žádný majetek. Po uvážení, že zrušením obchodní korporace bez likvidace nebude podstatně zasaženo do práv třetích osob, pak soud může zrušit obchodní korporaci bez likvidace; výmaz obchodní korporace zapíše soud i bez návrhu na základě rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace. Objeví-li se majetek obchodní korporace až po jejím výmazu z obchodního rejstříku, bude postupováno podle § 209 OZ; soud zruší výmaz obchodní korporace a rozhodne o její likvidaci.“

7. Ze zákona, jehož účel je zřejmý z důvodové zprávy, vyplývá, že účelem zákona v jeho ust. § 105a z. v. r. je „odklizení“ neaktivních obchodních korporací tím, že bude ohledně nich zahájeno řízení o jejich zrušení a následně budou zrušeny bez likvidace, minimálně po uběhnutí příslušné roční zákonné lhůty, poté pak zaniknou výmazem z obchodního rejstříku. V průběhu celého minimálně rok trvajícího řízení nesmí být zjištěn majetek takto zrušované neaktivní obchodní korporace postačujícího alespoň k úhradě nákladů likvidace, protože pak by byla obchodní korporace zrušena s likvidací. Zákonodárce za neaktivní obchodní korporace považuje ty, jež porušují povinnost předložit do sbírky listin obchodního rejstříku řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období a současně jsou tyto obchodní korporace nekontaktní. Jde-li skutečně o neaktivní obchodní korporaci, je testováno také i v průběhu zahájeného řízení o zrušení této obchodní korporace, neboť minimálně po dobu 1 roku od zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace mohou tyto korporace nebo jiné osoby prokázat svoji aktivitu včetně odstranění skutečností v nichž spočívá jejich porušování povinností vůči rejstříkovému soudu – jeho sbírce listin. Prokázání aktivity tedy znamená ve výše uvedeném zákonném smyslu minimálně to, že v průběhu řízení dle § 105a z. v. r. byly do sbírky listin obchodního rejstříku založeny všechny po sobě jdoucí účetní závěrky za období, za něž měly být dle zákona založeny, resp. že ve sbírce listin jsou založeny všechny účetní závěrky tak, že neabsentují účetní závěrky za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období. Zároveň musí platit, že je obchodní korporace kontaktní, tedy že jí lze doručovat minimálně prostřednictvím příslušné datové schránky. O obchodní korporaci může být v průběhu řízení dle § 105a z. v. r. zjištěno, že mají majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace, pročež pak by se, nedošlo-li by k jejich „aktivizace“ ve smyslu § 105a odst.1 a -3 z. v. r., podrobily zrušení s likvidací. Naopak nevyjde-li ve stanovené lhůtě najevo aktivita obchodní korporace (viz. výše) a ani žádný její majetek, resp. majetek postačující k úhradě nákladů likvidace, a zároveň není dána překážka rozhodnutí pdole § 105a odst. 6 z. v. r., soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, rozhodne usnesením o zrušení obchodní korporace bez likvidace.

8. K částečně obdobným závěrům jako odvolací soud dochází potud i odborná právní teorie: - viz komentář k § 105a z. v. r. in ASPI: „Ustanovení § 105a z. v. r. je k § 105 z. v. r. speciální a týká se pouze obchodních korporací a ze zakládaných listin pouze účetních závěrek. Zákon považuje za neaktivní tu obchodní korporaci, která porušuje povinnosti předložit do sbírky listin řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období a zároveň není možné ji kontaktovat. Kritérium nezaložení účetních závěrek za dvě účetní období má rozlišit mezi neaktivními obchodními korporacemi a těmi aktivními, které jsou pouze v prodlení se založením poslední jediné účetní závěrky.“

9. Výše uvedené lze tedy shrnout následovně. Z podstaty věci a ze zákonného definování neaktivní obchodní korporace vyplývá, že dojde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace bez likvidace (§ 105a z. v. r.) k tomu, že obchodní korporace přestane být „neaktivní“, není důvodu pokračovat v řízení o jejím zrušení. Budou-li v průběhu řízení dle § 105a z. v. r. odstraněny předpoklady zahájení takovéhoto řízení (absence řádné nebo mimořádné účetní závěrky za nejméně dvě po sobě jdoucí účetní období ve sbírce listina a nekontaktnost obchodní korporace), pak samozřejmě není důvodu takovéto řízení vést dále, protože není důvodu obchodní korporaci, jež projevila svojí aktivitu tím, že má již v obchodním rejstříku založeny všechny příslušné účetní závěrky a komunikuje se soudem (viz. odvolání), pročež je komunikativní, rušit. Je třeba zdůraznit, že nemá smyslu takovouto obchodní korporaci rušit ani bez likvidace postupem podle § 105a z. v. r., ale ani ji zrušit s likvidací, jak by se snad mohlo někomu zdát z toliko doslovného výkladu ust. § 105a odst. 4 z. v. r. část věty za středníkem. Jmenované ustanovení totiž dopadá výlučně na situace, kdy obchodní korporace jsoucí ve smyslu § 105a odst. 1-3 z. v. r. neaktivní, takto neaktivní zůstane po celé řízení o svém zrušení, a jediným rozdílem od jejího zrušení bez likvidace je to, že se v průběhu řízení zjistí majetek postačující alespoň na úhradu nákladů likvidace.

10. V daném případě odvolací soud nahlédnutí do sbírky listin vedené Krajským soudem v Hradci Králové, oddílu C, vložky číslo 47632 zjistil, že dne 15.11.2023 došly na rejstříkový soud účetní závěrky za roky 2015 – 2020 (také i část závěrky za rok 2022, když závěrka za rok 2021 došla na rejstříkový soud již dne 4.8.2022), dne 20.11.2023 byly tyto účetní závěrky do sbírky listin rejstříkovým soudem založeny. Tímto ve skutečnosti odpadl základní předpoklad vedení řízení dle § 105a z. v. r. o zrušení obchodní korporace bez likvidace – nezaložení účetních závěrek za nejméně dvou po sobě bezprostředně následujících účetních období. I jen z procesních úkonů odvolatelky – společnosti, je zřejmé, že je kontaktní, když reagovala na rozhodnutí soudu v dané věci, jež jí byla doručena do datové schránky. Předmětnou obchodní společnost již tedy nelze považovat za neaktivní ve výše uvedeném smyslu (§ 105a odst. 1 – 3 z. v. r.), pročež není důvodu pokračovat v řízení o jejím zrušení bez likvidace podle § 105a z. v. r.

11. Dle § 16 z. ř. s. „Odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.“ Podle § 1 odst. 4 z. ř. s. „nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu“. V daném případě je nutné ust. § 16 z. ř. s. považovat za speciální k o. s. ř. resp. k tam uvedeným ustanovením o zastavení řízení (viz. § 104 o. s. ř. a další). V daném případě došlo k tomu, že odpadl důvod pro vedení řízení podle § 105a z. v. r., jak výše rozebráno. Odvolací soud proto podle § 221 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 16 z. ř. s. zrušil usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil.

12. Dále odvolací soud rozhodl soud o nákladech řízení podle § 23 a § 1 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst.1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.