ustanovení procesního opatrovníka právnické osobě

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zahájil řízení o zrušení právnické osoby [právnická osoba] (dále též jen „spolek“) s likvidací a jmenování likvidátora (výrok I.), ustanovil spolku podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka [tituly před jménem], advokáta, z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu (výrok II.) vyzval spolek ve stanovené lhůtě k odstranění důvodu vedoucího ke zrušení spolku tak, že podá návrh na zápis skutečností uvedených v § 25 a § 29 z. v. r., včetně listin osvědčujících tento zápis (výrok III.), vyzval spolek ve stanovené lhůtě k odstranění důvodu vedoucího ke zrušení spolku tak, že založí do sbírky listin u Městského soudu v Praze účetní závěrky za období od 2014 do současnosti a listiny osvědčující rozhodnutí příslušných orgánů o volbě statutárního orgánu a případně změně stanov (výrok IV.), vyzval spolek ve stanovené lhůtě k doložení právního důvodu užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo spolku (výrok V.) a uložil spolku o splnění povinnosti podat zprávu k uvedené spisové značce (výrok VI.).

2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že právnická osoba [právnická osoba], … je zapsána ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. L 16419 jako spolek (dále jen „spolek“). Spolek vznikl dne 7. 2. 2006. Z obsahu rejstříkového spisu vyplývá, že spolek má ve veřejném rejstříku zapsané pouze následující údaje: datum zápisu, datum vzniku, spisovou značku, název, sídlo, identifikační číslo, právní formu a status. Z obsahu sbírky listin je zřejmé, že právnická osoba nezakládá do sbírky listin zákonem stanovené dokumenty, konkrétně účetní závěrky. Tato skutečnost je soudu známa z jeho úřední činnosti, neboť Městský soud v Praze je současně soudem rejstříkovým. Z obsahu spolkového spisu dle soudu rovněž vyplývá, že spolek nemá statutární orgán, který by za spolek jednal. Z uvedeného důvodu rozhodl soud výrokem II. o ustanovení procesního opatrovníka spolku pro toto řízení dle ust. § 29 odst. 2 o. s. ř. Městský soud v Praze jakožto soud rejstříkový vyzval spolek usnesením ze dne 12. 7. 2022 Fj 271457/2022/MSPH ke zjednání nápravy, tj. k podání návrhu na zápis všech skutečností uvedených v ustanovení § 25 a 29 z. v. r. v souladu se skutečným právním stavem, k založení účetních závěrek za období od roku 2014 do současnosti a listin osvědčujících rozhodnutí o volbě statutárního orgánu a k doložení právního důvodu užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo spolku. V předmětné výzvě - usnesení - byl spolek poučen o možném následku nezjednání nápravy. Výzva byla spolku, který nemá datovou schránku, zaslána na adresu uvedenou v „Obchodním rejstříku“ (spolek je zapsán ve spolkovém rejstříku - poznámka odvolacího soudu), lhůta stanovená soudem k podání návrhu na zápis změn do veřejného rejstříku a pro založení všech soudem specifikovaných dokumentů do sbírky listin uplynula marně. Následně soud jen citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně § 25 z. v. r., § 72 odst. 1 z. v. r., § 29 odst. 2 o. s. ř. a uzavřel, že podle ust. § 172 odst. 1 písm. d) o. z. soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tak stanoví zákon (tj. pro rozpor s citovanou úpravou rejstříkového zákona) s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě výzva soudu splněna, bude soud postupovat podle ust. § 172 odst. 1 písm. d) o. z., přičemž o zrušení právnické osoby a o její likvidaci může rozhodnout i bez nařízení jednání (§ 89 odst. 1 z. ř. s.).

3. Proti usnesení soudu prvního stupně - výslovně jen do výroku II. podal spolek odvolání. V odvolání uvedl, že „ustavující společníci právnické osoby (spolek) [právnická osoba] …., vyjadřují nesouhlas se jmenováním likvidátora [tituly před jménem], advokáta…“ Dále bylo v odvolání uvedeno, že ustavující společníci právnické osoby (spolek) [právnická osoba] …[tituly před jménem] a [Anonymizováno]… svým rozhodnutím ze dne 20. 9. 2024 jmenovali likvidátorem spolku [právnická osoba] pana Juraja Kočalku. Součástí odvolání bylo i čestné prohlášení zakladatelů, podepsané paní [tituly před jménem] a panem [Anonymizováno], dle něho tito stvrzují, že spolek nikdy nepodnikal, neprovozoval, tudíž nepředkládal ani řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, ani výroční zprávy, nezískával finanční prostředky…. Na prohlášení byly jejich úředně ověřené podpisy. Zásilka obsahující toto podání byla odeslána soudu dne 25. 11. 2024, jak vyplývá z přiložené obálky.

4. K výzvě soudu ze dne 10. prosince 2024 spolek reagoval podáním doručeným soudu prvního stupně dne 17. 1. 2025 tak, že zakladatelská listina/společenská smlouva nevznikla, rozhodnutí spolku o vstupu do likvidace a povolání likvidátora - pana [Anonymizováno] bylo zasláno soudu poštou dne 25. 11. 2024 s tím, že za společnost (správně spolek - poznámka odvolacího soudu) jsou oprávněni jednat zakládající členové [tituly před jménem] a [Anonymizováno]. Součástí podání bylo též čestné prohlášení zakladatelů s tím, že společnost (správně spolek - poznámka odvolacího soudu) nemá žádný majetek, který by podléhal likvidaci, že společnost (správně spolek - poznámka odvolacího soudu) není ani účastníkem dosud neukončeného soudního nebo jiného řízení s výjimkou řízení o likvidaci a výmazu společnosti (správně spolku) z obchodního rejstříku (správně spolkového rejstříku).

5. V předkládací zprávě uvedl soud prvního stupně, že „odvolání nebylo podáno včas“.

6. Dle § 50b odst. 4 písm. c) o. s. ř. aplikovaného ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. „Písemnost se doručuje rovněž účastníku, jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29, § 187 odst. 1, § 191b odst. 3 a § 192 odst. 1; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu.“

7. Dle § 50l odst. 1 o. s. ř. aplikovaného ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s. „Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.“

8. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. září 2024 č. j. 87 Cm 3032/2024-2, jímž bylo výrokem II. mj. rozhodnuto o jmenování procesního opatrovníka [tituly před jménem], advokáta (odvoláním napadeným výrokem), nebylo postupováno v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními, tedy nebylo vyvěšeno na úřední desce soudu, nebylo tedy řádně doručeno. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl však dospěl k závěru, že by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení vracet spis soudu prvního stupně, aby předmětné usnesení vyvěsil na úřední desce soudu v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními. Odvolací soud považoval - na rozdíl od soudu prvního stupně, odvolání spolku za podané včas a dospěl současně i k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“

10. Ustanovit procesního opatrovníka právnické osobě, tedy i spolku je soud oprávněn, resp. povinen, jakmile zjistí, že jsou splněny zákonné předpoklady pro jeho ustanovení - viz formulace § 29 odst. 2 o. s. ř. „Opatrovníka ustanoví ….“ Z uvedeného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou dvě základní situace. První z nich je absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu před soudem. U této situace mohou nastat dvě základní varianty. První variantou je absolutní absence osoby oprávněné za právnickou osobu jednat - tzn. takováto osoba vůbec neexistuje (není ve funkci či v postavení k jednání ji opravňujícím). Další možnou variantou je situace, kdy sice existuje osoba, která by byla oprávněna za právnickou osobu jednat před soudem, kdyby ovšem u ní nenastal konflikt zájmů, znamenající zánik oprávnění jednat před soudem za právnickou osobu dle § 21 odst. 4 o. s. ř. Druhou základní situaci představuje spornost toho, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat. Při splnění kteréhokoliv z uvedených předpokladů je soud povinen procesního opatrovníka účastníkovi ustanovit.

11. Předně odvolací soud zdůrazňuje, že pakliže spolek nemá ve spolkovém rejstříku zapsán statutární orgán, tak to ještě automaticky neznamená, že nemá osobu oprávněnou za spolek před soudem jednat a je dán bez dalšího hned důvod pro ustanovení procesního opatrovníka. Nelze vyloučit, že spolek - v době, kdy statutární orgán měl (byť by vůbec nebyl nikdy zapsán ve spolkovém rejstříku), zmocnil k zastupování třetí osobu. Takovou osobou může být např. advokát či obecný zmocněnec apod.

12. Dle § 154 o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 a § 1 odst. 3 z. ř. s. je pro rozhodnutí odvolacího soudu rozhodující stav v době jeho rozhodnutí.

13. V rámci odvolání spolku odvolatel tvrdil, že zakladatelé spolku svým rozhodnutím ze dne 20. 9. 2024 jmenovali likvidátorem spolku pana Juraje Kočalku. Touto skutečností, která je však z hlediska splnění zákonných předpokladů pro ustanovení procesního opatrovníka spolku zcela zásadní, se soud prvního stupně nezabýval, nijak ji neposuzoval, resp. ani nemohl, protože byla tvrzena až v rámci odvolacího řízení. Nutno zdůraznit, že na likvidátora přechází okamžikem jeho povolání do funkce (splňuje-li pro ni zákonné předpoklady) působnost statutárního orgánu - viz § 193 o. z. Z uvedeného pro daný případ vyplývá, že pakliže by měl spolek již řádně ustanoveného likvidátora, měl by osobu oprávněnou jednat za spolek a nebyl by dán důvod pro ustanovení procesního opatrovníka. Jelikož se soud prvního stupně touto skutečností nezabýval a její zjišťování odvolacím soudem přesahuje rámec odvolacího řízení, odvolací soud podle § 219a odst. 2 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení dle § 221 písm. a) o. s. ř.

14. Nad rámec tohoto odvolacího řízení - avšak vzhledem k tvrzením uvedeným v odvolání a přiloženému „čestnému prohlášení zakladatelů“, odvolací soud považuje za nezbytné upozornit spolek na závěry odvolacího soudu, které přijal ve svém usnesení ze dne 15. 11. 2023 sp. zn. 9 Cmo 119/2023 a od nichž nemá důvodu se odchýlit, a proto na ně odkazuje: „Zásadní pro zrušený spolek s likvidací je, aby tato likvidace proběhla řádně a dle požadavků zákona, pročež to je nutné v řízení o výmaz spolku ze spolkového rejstříku rejstříkovému soudu doložit. Pro každou právnickou osobu, a potažmo také i pro spolek platí povinnost likvidátora stanovená v ust. § 198 odst. 2 o. z. Podle tohoto ustanovení zákona „likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění“. Podle § 3018 o. z. „povinnost zveřejnit údaje je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku“. Výjimku z nutnosti zveřejnění v Obchodním věstníku představuje postup podle § 13 odst. 1 - 2 vl.nař. č. 351/2013 Sb. ve znění od 1. srpna 2019, podle něhož: „vyžaduje-li zákon zveřejnění zápisu do veřejného rejstříku, nebo uložení listiny ve sbírce listin ve věstníku, považuje se za zveřejnění ve věstníku uveřejnění zápisu, nebo uložení listiny ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Povinnost dvakrát zveřejnit oznámení vstupu právnické osoby zapsané do jiného veřejného rejstříku než obchodního rejstříku do likvidace společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky, je také splněna, je-li uveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob po dobu 3 měsíců a 2 týdnů zápis a) vstupu do likvidace, b) údajů identifikujících likvidátora a c) výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě určené nejméně v délce 3 měsíců a 2 týdnů ode dne následujícího po dni zveřejnění zápisu“.

15. Byl-li tedy zrušen spolek s likvidací, pak je povinností likvidátora kromě toho, že oznámí vstup spolku do likvidace všem známým věřitelům (viz § 198 odst. 1 o. z.), zveřejnit vstup spolku do likvidace v Obchodním věstníku spolu s výzvou k přihlášení pohledávek všech věřitelů ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění, nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem. Zveřejnění může učinit též i zápisem a) vstupu do likvidace, b) údajů identifikujících likvidátora a c) výzvy pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě určené nejméně v délce 3 měsíců a 2 týdnů ode dne následujícího po dni zveřejnění zápisu, do spolkového rejstříku. Účelem tohoto postupu je, aby byli vypořádání nejenom věřitelé, o nichž má spolek, resp. jeho orgány, resp. likvidátor vědomost, leč i ti věřitelé, kteří jsou pro spolek, resp. likvidátora tzv. neznámými (neeviduje je, nejsou zaznamenáni v jeho účetnictví či v jiných jeho dokladech). Jde o obligatorní postup, který se uplatní pro všechny spolky zrušené s likvidací, a to bez ohledu na výši jejich majetku či dokonce i bez ohledu na to, zda majetek mají či nikoli, bez ohledu na existenci známých věřitelů (neznámí věřitelé jsou jimi právě proto, že o nich spolek „neví“, tedy nefigurují v jeho účetních dokladech, resp. účetnictví).

16. Z hlediska výmazu spolku ze spolkového rejstříku po skončené likvidaci je nutné, aby byly rejstříkovému soudu doloženy všechny příslušné doklady o obligatorním zákonném postupu spolku a jeho orgánů (likvidátora), viz § 19 z. v. r., podle něhož návrh na zápis, tedy i zápis výmazu spolku, musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do spolkového rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Podle § 65 písm. j) a k) z. v. r. se do veřejného, tedy i spolkového rejstříku zapíše „ukončení likvidace a právní důvod výmazu právnické osoby“, tedy i právní důvod výmazu spolku ze spolkového rejstříku. Tímto právním důvodem je ukončení likvidace. Likvidace však ve smyslu výše citovaného § 198 o. z. ve spojení s § 207 o. z. nemůže skončit dříve, než uplynula všem věřitelům lhůta uvedené ve výzvě k přihlášení jejich pohledávek, a dále jsou-li učiněny úkony dle § 205 a 206 o. z. V daném případě nebyl rejstříkovému soudu doložen samotný „počátek“ likvidace, tedy zveřejnění příslušné výzvy věřitelům v Obchodním věstníku, resp. prostřednictvím zápisu příslušných skutečností (především výzvy věřitelům s určením lhůty pro přihlášení pohledávek) ve spolkovém rejstříku. Odvolací soud nezjistil ani z úplného výpisu ze spolkového rejstříku týkajícího se předmětného spolku (oddíl L číslo vložky …. vedeného u Městského soudu v Praze), že by v něm byla zveřejněna jakákoli výzva věřitelům k přihlášení jejich pohledávek. Ostatně odvolatel ani nic takového netvrdil. Naopak, z doložené zprávy o průběhu likvidace vyplývá, že spolek z důvodu neexistence věřitelů a neexistence majetku nepostupoval v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními dopadajícími na postup řádné likvidace. Shrnuto, v daném případě nebylo doloženo, že vůbec došlo k počátečnímu kroku likvidace - učinění výzvy věřitelům dle § 198 odst. 2 o. z., a to ani publikací v Obchodním věstníku, ani zveřejněním výzvy ve spolkovém rejstříku tím, že by tato výzva byla zapsána ve spolkovém rejstříku (viz § 13 odst. 2 a 3 vl.nař. 351/2013 Sb. ve znění od 1. 8. 2019). Spolek tak nedoložil řádné zahájení procesu likvidace.