o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání Společenství vlastníků jednotek Jírovcova 77 jednajícího Ing. Janem Sedláčkem, nar. 26. 3. 1953, a k odvolání Ing. Jana Sedláčka, nar. 26. 3. 1953, bytem Jírovcova 2132/77, 370 04 České Budějovice, správce svěřenského fondu JS TRUST, soukromý svěřenský fond, IČO 19695942, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. října 2024 č. j. S 2615/RD59/KSCB, Fj 27415/2024/KSCB,

1. Dne 27. září 2024 došel Krajskému soudu v Českých Budějovicích coby rejstříkovému soudu (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele A] (dále též jen „společenství“), za nějž návrh podal [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Předmětem návrhu byl zápis personálních změn ve statutárním orgánu, konkrétně šlo o výmaz statutárního orgánu - výboru, ve složení: [tituly před jménem], předseda výboru, zápis dne zániku funkce: 12. září 2024, a zániku členství: 12. září 2024, [Anonymizováno], místopředsedkyně výboru, zápis dne zániku funkce: 12. září 2024, a zániku členství: 12. září 2024, [Anonymizováno], zápis dne zániku členství: 12. září 2024 a zápis „nového“ statutárního orgánu ve složení: [Anonymizováno], předseda výboru, den vzniku funkce: 12. září 2024, den vzniku členství: 12. září 2024, [Anonymizováno], místopředseda výboru, den vzniku funkce: 12. září 2024, den vzniku členství: 12. září 2024, [Anonymizováno], člen výboru, den vzniku členství: 12. září 2024.

2. Rejstříkový soud v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrhu zcela vyhověl - proto nebylo rozhodnutí soudu odůvodněno, tedy v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu S, vložce číslo 2615 vymazal dosud zapsané členy výboru a namísto nich zapsal nově zvolené členy výboru coby statutárního orgánu.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně byla podána 2 odvolání shodného obsahu. Odvolání [Jméno navrhovatele A] jednající [Jméno navrhovatele C], nar. [Datum narození navrhovatele C], správce svěřenského fondu [Anonymizováno] soukromý svěřenský fond, nikoliv svěřenského fondu.

4. Odvolání je odůvodněno tím, že rozhodnutí přijatá na shromáždění společenství dne 12. 9. 2024 jsou neplatná a byla přijata v rozporu se stanovami a v rozporu se zákonem, to se dle odvolatelů týká i odvolání členů výboru a volby nových členů výboru, proto je dále společenství zastoupeno „předsedou výboru [Jméno navrhovatele C]“. V odvolání bylo avizováno doplnění odvolání, k němuž však nedošlo. Z odvolání vyplynul požadavek, aby návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek nebylo vyhověno.

5. Vrchní soud v Praze coby odvolací soud se ohledně odvolání [Jméno navrhovatele C], správce svěřenského fondu [Anonymizováno], soukromý svěřenský fond, předně musel zabývat otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv. Dospěl k závěru, že odvolání bylo v tomto případě podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

6. Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“

7. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena i jeho subjektivní přípustnost, tedy kdo je k jeho podání oprávněn. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněn výlučně jen účastník řízení. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda odvolatel byl účastníkem předmětného rejstříkového řízení.

8. Dle § 84 z. v. r. „Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.“

9. V daném případě podala návrh na zápis změn zapsaná osoba - společenství, tudíž společenství bylo jediným účastníkem rejstříkového řízení. Účastníky rejstříkového řízení nejsou osoby zapisované do veřejného rejstříku v rámci zápisu právnické osoby např. členové statutárního nebo jiného orgánu společenství, ledaže taková osoba sama podá návrh na zápis změn a stane se účastníkem řízení z titulu navrhovatele. Účastníky rejstříkového řízení tím spíše nejsou ani zprostředkovaně členové společenství (a to ani kdyby se jich případně rozhodnutí rejstříkového soudu týkalo). Shrnuto účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn (údajů zapisovaných u navrhovatele coby „zapsané osoby“) do rejstříku společenství vlastníků jednotek byl pouze navrhovatel coby zapsaná osoba (tj. společenství) a nikdo jiný. Osoba odvolatele - správce svěřenského fondu proto nebyla subjektivně legitimována k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení.

10. Z výše uvedených důvodů odvolací soud odvolání [Jméno navrhovatele C], správce svěřenského fondu [Anonymizováno], soukromý svěřenský fond, proti usnesení soudu prvního stupně odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř.

11. Vrchní soud v Praze coby odvolací soud se dále zabýval odvoláním [Jméno navrhovatele A] jednajícím [Jméno navrhovatele C]. Předně se musel zabývat v odvolání nastolenou otázkou, zda [tituly před jménem] byl v rozhodné době (tj. v době podání odvolání) ve funkci předsedy výboru (coby statutárního orgánu) předmětného společenství, a tím pádem zda byl oprávněn za něj před soudem jednat - podat odvolání, či nikoliv. K tomu odvolací soud považuje za nezbytné uvést následující. Je-li jmenování určité osoby členem statutárního orgánu, a potažmo do funkce předsedy výboru coby předsedy kolektivního statutárního orgánu právnické osoby (a z toho vyplývající oprávnění ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. zastupovat společenství coby odvolatele před soudem) předmětem řízení v projednávané věci, včetně řízení odvolacího, resp. zápis této skutečnosti do rejstříku je předmětem řízení, což je i daný případ, musí odvolací soud řešit výše popsanou otázku věcně (myšleno v rámci přezkumu odvoláním napadeného meritorního výroku). Proto ji nemůže jen prejudiciálně řešit a uzavřít, že jmenovaný není oprávněn odvolatele zastupovat v odvolacím řízení a z tohoto důvodu zastavit řízení pouze nemeritorním rozhodnutím pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 o. s. ř.

12. Správnost postupu odvolacího soudu přímo vyplývá ze závěrů přijatých Nejvyšším soudem, jenž ve svém usnesení ze dne 29. ledna 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315 uvedl: „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění [Anonymizováno]. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl [Anonymizováno]. jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že [Anonymizováno]. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“ V posuzovaném případě bylo předmětem řízení odvolání dosavadního a jmenování nového statutárního orgánu (resp. zápis této skutečnosti do rejstříku), a proto odvolací soud posuzoval daný případ věcně a rozhodl tedy meritorně. Přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Dle § 90 odst. 1 z. v. r. „Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy,…“

14. Z hlediska posuzované věci je třeba vyjít z následujícího:

1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.

2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení coby rozhodnutí nejvyššího orgánu příslušné právnické osoby (lhostejno zda se jedná o usnesení valné hromady s.r.o. či a.s. či usnesení členské schůze družstva nebo spolku či usnesení shromáždění vlastníků jednotek u společenství vlastníků jednotek jako v daném případě), a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového usnesení, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti,) jako na rozhodnutí platné.

3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí spolku hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

15. Shrnuto - případné vady způsobují toliko neplatnost usnesení coby rozhodnutí nejvyššího orgánu (v daném případě shromáždění vlastníků jednotek) zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené takovým usnesením do příslušného veřejného rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Nebude-li neplatnost usnesení soudem vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li z listin předložených rejstříkovému soudu vyplývat, že usnesení je stiženo tak zásadními vadami (tj. závažnějšími, než „neplatnostními“), pro které zákon stanoví, že se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato - jde o tzv. „nicotné usnesení (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení (rozhodnutí) není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.

16. Výše uvedené závěry odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“ V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru a uvedl následující: „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“

17. Volba a odvolávání volených orgánů, a tedy i volba statutárního orgánu společenství, patří do působnosti shromáždění vlastníků jednotek (viz § 1208 písm. c/ o. z. a čl. VII odst. 2 stanov společenství obsažených v notářském zápisu sp. zn. [Anonymizováno] sepsaném dne 21. 6. 2007 notářkou [tituly před jménem]), tedy do pravomoci nejvyššího orgánu společenství. Obdobně jako dovolacím soudem řešené jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným patří dle z. o. k. (viz § 190 odst.2 písm. c/ z. o. k.) do působnosti valné hromady s.r.o. Závěry Nejvyššího soudu pro valnou hromadu společnosti s ručením omezeným se tedy uplatní i pro rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek, a to ve výše uvedeném smyslu. Lze tedy uzavřít, že nebyla-li neplatnost usnesení shromáždění vlastníků vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba považovat je za platné.

18. Výše uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že rejstříkový soud (tj. soud prvního stupně), a potažmo i odvolací soud vychází z toho (viz k návrhu doložená listina - zápis ze shromáždění společenství konaného dne 12. 9. 2024 a doložená čestná prohlášení všech k zápisu navržených členů statutárního orgánu s jejich úředně ověřenými podpisy o jejich způsobilosti být členem orgánu právnické osoby a neexistenci překážky výkonu funkce statutárního orgánu a souhlasu se svým ustanovením do funkce statutárního orgánu), že shromáždění společenství dne 12. 9. 2024 přijalo usnesení o odvolání dosavadního výboru společenství (pro 82,03%, proti 17,97%) a zvolení nového výboru společenství ve složení [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (pro 82,03%, proti 17,97%). Je platným usnesením, resp. hledí se na něj jako na platné usnesení. Z další doložené listiny - zápisu ze zasedání výboru společenství vyplývá, že výbor dne 12. 9. 2024 ve složení: [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zvolil „ze svých řad“ svého předsedu - [Anonymizováno] a místopředsedu [Anonymizováno].

19. V rámci odvolacího řízení nebyly tvrzeny žádné konkrétní „neplatnostní důvody“ (odvolání nebylo doplněno, ačkoliv to v něm bylo avizováno) ohledně předmětného usnesení shromáždění společenství (přijatého dne 12. 9. 2024), tyto by však případně byly v dané věci stejně právně irelevantní - jak již zdůrazněno a vysvětleno. V daném případě platí, že nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, je třeba považovat takové usnesení za platné. Pravomocné soudní rozhodnutí o tom, že by toto usnesení bylo neplatné v rámci odvolání předloženo nebylo, ostatně existence takového pravomocného rozhodnutí soudu nebyla ani tvrzena a není mu ani z vlastní činnosti známa. Dle tvrzení uvedených v odvolání a ani dle obsahu soudního spisu přitom na předmětné usnesení nelze hledět, jako by nebylo přijato, tedy že by bylo tzv. „nicotným“. Správně tedy bylo soudem prvního stupně vyhověno návrhu na výmaz „starého“ výboru a zápis „nového“ výboru společenství.

20. Shrnuto, v daném případě soud prvního stupně rozhodl na základě návrhu společenství coby jediného účastníka řízení, přičemž návrhu zcela vyhověl a odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že z listin, které navrhovatel k návrhu předložil, vyplývají ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. k zápisu navržené skutečnosti.

21. Odvolací soud z výše uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.