o neplatnost usnesení shromáždění ze dne 12. 6. 2023, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2024, č. j. 69 Cm 4/2023-75

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 6. 2023 se navrhovatel vůči [Jméno advokáta B] (dále jen „společenství“) domáhal, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství ze dne 12. 6. 2023 k bodům odvolání pověřeného vlastníka a volba statutárního orgánu, projednání návrhu vyplatit vlastníkům přeplatky z úvěru, poskytnutého na výměnu oken, a projednání zajištění nové správy domu.

2. Navrhovatel uvedl, že je vlastníkem ideálních spoluvlastnických podílů o velikosti ½ na celkem 12 jednotkách (nebytových prostorách) v domě spravovaném společenstvím. Shromáždění svolala pozvánkou ze dne 23. 5. 2023 [jméno FO]. Pozvánka byla navrhovateli doručena 1. 6. 2023. Podle zápisu byla na shromáždění přijata usnesení o volbě [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] členy výboru, k bodu dalšího postupu z hlediska nedodání řádného vyúčtování za rok 2022 byly sděleny informace získané [jméno FO] od bývalé účetní společenství [jméno FO], pro vyplacení přeplatků z úvěru na výměnu oken hlasovalo jen 6,1 % hlasů, zatímco 93,9 % se zdrželo hlasování a dále bylo přijato usnesení o pověření výboru provedením výběrového řízení na správu domu. Navrhovatel namítal, že shromáždění nebylo řádně svoláno. Pozvánku mu do datové schránky zaslala [jméno FO] a pozvánka obsahuje podpisy vlastníků, kteří ji od jmenované osobně převzali, když s ní obcházela byty v domě. Statutárním orgánem byl [jméno FO], kterého [jméno FO] požádala o svolání shromáždění. Na to jí bylo sděleno, za shromáždění bude svoláno tak, aby bylo možné projednat účetní závěrku za rok 2022. Účetní však po ukončení smlouvy o vedení účetnictví odmítla vydat jak uvedenou závěrku, tak účetní doklady. Společenství proti ní podalo žalobu o vydání věci. Podle stanov má shromáždění svolat výbor, případně na podnět vlastníků disponujících alespoň ¼ hlasů. Pokud statutární orgán shromáždění do 30 dnů nesvolá, mohou jej oprávnění vlastníci svolat sami. Tato podmínka nebyla naplněna, pročež shromáždění nebylo řádně svoláno. Navíc navrhovateli nebyla řádně doručena pozvánka 15 dnů před jeho konáním.

3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že [jméno FO] nebyl v době svolávání shromáždění pověřeným vlastníkem, neboť mu skončilo funkční období. Navrhovatel zastoupený [jméno FO] jako jednatelem, jakož i druhý spoluvlastník jednotek [jméno FO] se na sporné shromáždění dostavili, avšak odešli z něj hned na začátku. Proto by neměli být považováni za přehlasované vlastníky.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Po skutkové stránce zjistil, že navrhovatel je spoluvlastník jednotek v budově ve správě účastníka, že pozvánka na sporné shromáždění mu byla dodána do datové schránky dne 24. 5. 2023, že touto pozvánkou podepsaní členové společenství svolali shromáždění na 12. 6. 2023, že shromáždění zvolilo výbor ve složení [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], že usnesení o vyplacení zůstatku nevyčerpané částky na splátky úvěru na výměnu oken a vypořádání přeplatku z fondu oprav na okna v poměru, ve kterém do tohoto fondu přispěli jednotliví vlastníci, nebyla přijata, a naopak bylo přijato usnesení, kterým byl výbor pověřen k provedení výběrového řízení na správu domu včetně úklidu a vedení účetnictví. Dále zjistil, že podle stanov společenství mají být vlastníci o svolání shromáždění vyrozuměni nejméně 15 dnů předem a že navrhovatel se hlasování o uvedených návrzích nezúčastnil.

5. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podán ve lhůtě uvedené v § 1209 odst. 1 o. z. a že žádná z navrhovatelových námitek nemá za následek nicotnost sporných usnesení. Pokud byla pozvánka na shromáždění dodána do datové schránky navrhovatele 24. 5. 2023, dostala se tím do sféry jeho dispozice, a navrhovatel byl proto o konání shromáždění včas vyrozuměn. Není rozhodným okamžik, kdy si navrhovatel pozvánku z datové schránky skutečně vyzvedl. Navrhovatel, který se hlasování o sporných otázkách nezúčastnil, proto není ve věci aktivně legitimován, neboť není přehlasovaným vlastníkem. Napadená usnesení o přeplatcích a o pověření výboru k provedení výběrového řízení na správce domu nezasahují do podstaty předmětu vlastnictví jednotek z hlediska účelu jeho využití, a navrhovatel tedy k jejich napadení nemá ani důležitý důvod. Návrh na výplatu přeplatků navíc nebyly shromážděním vůbec přijaty. Konkrétními námitkami navrhovatele se proto soud prvního stupně již nezabýval.

6. Proti tomuto usnesení podal odvolání navrhovatel, podle kterého soud prvního stupně neměl věci posoudit podle § 1209 a § 245 o. z., nýbrž podle § 1221 odst. 1 ve spojení s § 258 o. z. Tím, že soud prvního stupně vycházel ze zákonných ustanovení, která na věc nedopadají, nezabýval se chybně ani konkrétnímu námitkami navrhovatelky a zamítl i důkazní návrh k těmto námitkám. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby je změnil a návrhu vyhověl.

7. U jednání navrhovatel doplnil, že sporné shromáždění nebylo řádně svoláno podle čl. V odst. 13 stanov společenství. Jednatel navrhovatele není na prezenční listině, shromáždění se neúčastnil. Touto otázkou se soud prvního stupně vůbec nezabýval. Doplnil, že pod vedením nového výboru společenství špatně hospodaří.

8. Společenství se ve svém vyjádření považoval argumentaci uvedenou v odvolání za irelevantní, obecnou a nekonkrétní. Poukázalo na judikaturu Nejvyššího soudu, která § 1209 o. z. považuje za lex specialis vůči § 258 a násl. o. z. Usnesení shromáždění o volbě statutárního orgánu není podle společenství rozporné se zákonem. Naopak je žádoucí, aby společenství statutární orgán mělo. Za nepoctivé potom společenství považovalo jednání jednatele navrhovatele [jméno FO], který se na shromáždění dostavil, ale odmítl se podepsat na prezenční listinu. Toho, kdo se ze shromáždění bez závažného důvodu vzdálil, však nelze považovat za přehlasovaného vlastníka. Společenství navrhlo potvrzení napadeného usnesení.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Věc přitom projednal v nepřítomnosti zástupce společenství, který se k jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo řádně doručeno předvolání do datové schránky (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

10. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování a provedené důkazy řádně vyhodnotil. Z jeho skutkových zjištění proto odvolací soud v dalších úvahách vychází.

11. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v červnu 2023, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).

12. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).

13. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění (odstavec 2).

14. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku. Podle § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

15. Soud prvního stupně správně vyšel ze závěrů Nejvyššího soudu, učiněných v usnesení ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022: „Z novelizovaného znění ustanovení § 1209 o. z. vyplývá, že nesouhlasí-li přehlasovaný vlastník jednotky s usnesením shromáždění společenství vlastníků jednotek přijatým v záležitosti týkající se správy domu a pozemku, může se - stejně jako v poměrech předchozí právní úpravy - domáhat zejména určení neplatnosti přijatého usnesení, avšak - na rozdíl od dřívější právní úpravy - může výjimečně navrhnout, aby soud o takové záležitosti přímo rozhodl, a to za podmínek upravených v ustanovení § 1209 odst. 2 o. z. Z porovnání dosavadního a novelizovaného znění § 1209 o. z. však nelze dovodit, že by úmyslem zákonodárce bylo cokoli měnit na stávajícím nastavení (včetně nastavení judikaturního) předpokladů, za kterých má vlastník jednotky právo se domáhat u soudu vydání rozhodnutí v uvedené záležitosti návrhem podle § 1209 odst. 1 o. z. I nadále, resp. o to více v poměrech aktuální právní úpravy, která zčásti změnila (možná rozšířila) možnosti zásahu veřejné moci (soudu) do soukromoprávních vztahů, proto platí, že institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky (osobní omezení), pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné). Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je pak dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.“ V usnesení ze dne 1. 11. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3020/2023, potom Nejvyšší soud vztáhl uvedená kritéria i na návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků. Jinak řečeno, i vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění se podle Nejvyššího soudu může domáhat jen přehlasovaný vlastník a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod, resp. jde-li o důležitou záležitost.

16. V usnesení ze dne 20. 11. 2024, sp. zn. 26 Cdo 2201/2023, potom Nejvyšší soud výslovně uvedl, že „odkaz na přiměřené použití ustanovení o spolku, včetně neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy v § 1221 odst. 1 o. z., nelze vykládat tak, že by o (ne)platnosti muselo být rozhodováno jen podle § 258 o. z. a podle § 1209 odst. 1, 2 o. z. by mohlo být rozhodováno jen o uspořádání právních poměrů vlastníků jednotek rozhodnutím soudu.“

17. Ustálená judikatura považuje za přehlasovaného jen toho vlastníka, který se zúčastnil hlasování o napadeném usnesení, hlasoval proti, avšak byl přehlasován většinou hlasů ostatních vlastníků. Výjimkou jsou případy, kdy vlastníkovi v účasti zabránily vážné zdravotní nebo jiné osobní důvody a situace, kdy se vlastník shromáždění neúčastnil, protože nebyl řádně předvolán (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2022, sp. zn. 26 Cdo 189/2022, nebo navrhovatelkou citované usnesení téhož soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 810/2019). Přehlasovaným vlastníkem není řádně pozvaný vlastník, který se na shromáždění dostaví, avšak v jeho průběhu se z něj bez vážného důvodu vzdálí (unesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 781/2018).

18. Správný je rovněž závěr soudu prvního stupně o tom, že navrhovateli byla pozvánka na shromáždění včas doručena. Pozvánka na shromáždění je právním jednáním společenství vůči jeho členovi, které vůči němu působí, jakmile mu dojde (§ 570 o. z.). Podle ustálené judikatury dojde právní jednání adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tj. tehdy, kdy „nabyl adresát úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1415/2018, s odkazy na starší judikaturu). Totéž podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 27 Cdo 3499/2023, platí i pro doručování od emailové schránky, kterou adresát běžně užívá.

19. Mohl-li se tedy navrhovatel v souladu se stanovami seznámit 15 dnů předem s pozvánkou na shromáždění, a přesto se na ně nedostavil, resp. (podle tvrzení společenství) je opustil ještě před jeho zahájením, není přehlasovaným vlastníkem.

20. Správným je podle odvolacího soudu také závěr soudu prvního stupně, podle kterého usnesení o vrácení přeplatků z úvěru na výměnu oken a rovněž usnesení, kterým byl výbor pověřen provést výběrové řízení na správce, nezasahují do právního postavení vlastníků jednotek ani do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. K napadení těchto usnesení nemá proto navrhovatel důležitý důvod. Soud prvního stupně se proto správně nezabýval konkrétními námitkami proti sporným usnesením.

21. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

22. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady společenství sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu právní služby (vyjádření k odvolání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, ve znění před 1. 1. 2025, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč,

b. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu v témže znění ve výši 300 Kč.