o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 73 Cm 48/2021-657 ze dne 25. května 2023

1. Krajský soud v Praze jako soud I. stupně shora uvedeným rozsudkem ve výroku I. nahradil vůli žalovaného přijmout nabídku žalobkyně k uzavření smlouvy o převodu 1 818 akcií zapsaných na hromadné akcii č. 333 o celkové jmenovité hodnotě 1 818 000 Kč (dále jen „akcie“) za kupní cenu ve výši 1 538 028 Kč (dále jen „kupní cena“), ve výroku II. zamítl žalobu v rozsahu rozdílové částky 1 552 572 Kč mezi žalobkyní požadovanou cenou akcií a soudem přiznanou cenou akcií, ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 253 806,52 Kč a ve výroku IV. rozhodl o nákladech řízení státu tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Praze plnou náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně je akcionářkou zapsanou v seznamu akcionářů žalovaného vlastnící akcie zapsané na hromadné akcii č. 333 o celkové nominální hodnotě ve výši 1 818 000 Kč, jejíž podíl na základním kapitálu žalovaného odpovídá výši 0,41 %. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně jakožto akcionářka požádala dne 18. 11. 2020 představenstvo žalovaného, v souladu s čl. VII. odst. 6 stanov, o udělení souhlasu s převodem výše uvedených cenných papírů v jejím vlastnictví, přičemž představenstvo žalovaného jí dne 6. 1. 2021 neudělilo souhlas s takovým převodem, o čemž žalobkyni vyrozumělo přípisem z následujícího dne 7. 1. 2021. Následně žalobkyně dopisem ze dne 2. 2. 2021 doručeným žalovanému dne 5. 2. 2021 požádala o odkoupení svých akcií za přiměřenou cenu, za kterou žalobkyně považovala částku minimálně ve výši 3 090 600 Kč.

3. Žalobkyně při určení přiměřené ceny akcií měla vycházet z celkového majetku (z vlastní hodnoty) žalovaného, jak tato vlastní hodnota vyplývá ze zveřejněných ekonomických dat o žalovaném zjištěných z poslední účetní závěrky. Z žalobkyni předloženého znaleckého posudku mělo přitom vyplývat, že přiměřená cena všech akcií žalovaného se pohybuje v rozmezí od 679 000 000 do 911 000 000 Kč a přiměřená cena jedné akcie o nominální hodnotě 100 000 Kč se pohybuje mezi 153 688 až 206 200 Kč, u akcie v nominální hodnotě 10 000 Kč se hodnota pohybuje v rozmezí 15 369 až 20 260 Kč, a u akcie o nominální hodnotě 1 000 Kč se přiměřená cena pohybuje od 1 537 do 2 062 Kč. Soud I. stupně tak vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně pro svůj žalobní požadavek vycházela z průměrné ceny akcií žalovaného mající oporu v jí předloženém znaleckém posudku.

4. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že žalovaný dopisem ze dne 15. 2. 2021 sdělil žalobkyni, že navrhovaná cena je pro něj neakceptovatelná a že ji nepovažuje za přiměřenou, když obvyklá hodnota akcií k 30. 9. 2022 podle žalovaného činila 1 818 000 Kč.

5. Soud I. stupně věc posoudil zejména podle § 272 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (ZOK) a podle § 329 ZOK, umožňující akcionáři po akciové společnosti, nesouhlasící s prodejem akcií jiné osobě, požadovat odkup vlastních akcií za přiměřenou cenu. Postup znalce při zjišťování uvedené odborné otázky soud I. stupně posuzoval též z hlediska zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

6. Odbornou otázku přiměřené ceny vykupovaných akcií odvozované především z výše majetku žalovaného, se soud I. stupně pokusil zjistit ze znaleckých posudků předložených účastníky řízení, jež však shledal pro rozhodnutí věci nepoužitelnými. Proto tuto cenu zjistil na základě znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem (znaleckou kanceláří [právnická osoba].) postupem podle § 127 a násl. o. s. ř. jenž cenu předmětných akcií stanovil v závislosti na hodnotě žalované akciové společnosti. Hodnota akcií v závislosti na stanovené hodnotě podniku podle soudu I. stupně mohla být stanovena různě, zejména jako hodnota tržní, investiční, objektivizovaná, spravedlivá atd., což se se také podle soudu I. stupně promítá do základního přístupu k oceňování akcií.

7. Podle soudu I. stupně bylo nutno akceptovat takový způsob ocenění majetku podniku a z toho odvozované ceny akcií žalovaného, jenž je založen na běžně používaných oceňovacích metodách, přičemž samotná volba oceňovací metody musí být podle soudu I. stupně založena na podnikovém hospodářství a přiměřené protiplnění by tak mělo korespondovat se zjištěnou hodnotou podniku za předpokladu, že nejsou dány zvláštní výjimečné okolnosti, jež by odůvodňovaly případnou korekci.

8. Podle soudu I. stupně volba ocenění podniku závisí na různých faktorech a neexistuje jediné, obecně platné a správné univerzální ocenění, přičemž standardní je užití výnosové metody vycházející z aktuálního fungování závodu oceňované společnosti z pohledu současného akcionáře za situace, kdy společnost v minulosti vyvíjela a nadále vyvíjí hospodářskou činnost a je zde i vysoký předpoklad, že tak bude činit i v budoucnu a v případě žalovaného tak jde o tzv. „going concern“.

9. Soud I. stupně shledal nepoužitelným znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 16. 8. 2021 vypracovaný znaleckou kanceláří [Anonymizováno], pro určení přiměřené ceny akcií, neboť podle soudu I. stupně určuje toliko „indikativní hodnotu akcií“ stanovenou v relativně širokém pásmu za užiti méně přesných metod, které navíc nevycházejí z aktuálního hospodaření žalovaného, nýbrž buď z hypotetického fungování žalovaného, které znalci považují za efektivnější (jednofázová výnosová metoda bez užiti finančního plánu žalovaného), nebo z porovnání s údajně srovnatelnými společnostmi, jejichž akcie jsou veřejně obchodovány, avšak bez uvedení, dle jakých kritérií by takové společnosti měly být srovnatelné, kdy navíc podle soudu I. stupně uvedený znalecký posudek postrádá zdůvodnění, na základě jakých kritérií byly vybrány tam srovnávané společnosti se závodem žalovaného. Podle soudu I. stupně znalci při výslechu nebyli schopni porovnat přesnost jednofázové a dvoufázové výnosové metody a měli se snažit znalkyni [tituly před jménem] v rámci konfrontace podsouvat, že její výsledky odpovídají pohledu hypotetického investora. Soud I. stupně uvedený znalecký posudek neakceptoval též proto, že podle jeho názoru nevycházel z aktuálního fungování společnosti, nýbrž ze situace, pokud by společnost byla efektivněji řízena a z toho důvodu podle soudu I. stupně posudek neurčuje hodnotu akcií z pohledu současného akcionáře žalovaného. To je podle soudu I. stupně v rozporu s účelem ocenění akcií žalovaného.

10. Obdobně pro určení přiměřené ceny akcií žalovaného byl podle soudu I. stupně nepoužitelný znalecký posudek znalkyně [tituly před jménem] č. [Anonymizováno], neboť podle soudu I. stupně znalkyně nevzala v úvahu neprovozní majetek žalovaného, jenž je rovněž v tomto případě nutné zohlednit. Nadto je podle soudu I. stupně znalecký posudek zčásti nepřezkoumatelný, což má vyplývat z revizního posudku č. [Anonymizováno] ze dne 15. 8. 2022 vypracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba].

11. S ohledem na uvedené soud I. stupně shledal použitelným pouze znalecký posudek [právnická osoba]., č. [č. účtu] ve znění dodatku č. [č. účtu] aktualizujícího původní znalecký posudek č. [Anonymizováno], používající pro účely určení přiměřené ceny výnosovou metodu, resp. dvoufázovou výnosovou metodu vycházející z kriticky upraveného finančního plánu žalovaného. Soud I. stupně ve vztahu k tomuto posudku vycházel ze skutečnosti, že základem pro stanovení výše přiměřeného protiplnění za předmětné akcie je obvykle hodnota podniku předmětné společnosti, k jejímuž posouzení jsou podle soudu I. stupně nezbytné odborné znalosti znalce zjištěné soudem postupem podle § 127 o. s. ř.

12. Soud I. stupně shledal závěry uvedeného znaleckého posudku znalecké kanceláře [Anonymizováno]. srozumitelnými a logicky odůvodněnými a neshledal jakoukoliv pochybnost o jeho správnosti. Znalecký posudek je podle soudu I. stupně náležitě a srozumitelně odůvodněn včetně správnosti užití výnosové metody, která přicházela v úvahu s ohledem k naplnění podmínek „going concernu“, když posudek obsahuje náležitosti podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

13. Konečně soud I. stupně se zabýval i vznesenými námitkami žalobkyně, že znalecký posudek uvedené znalecké kanceláře není úplný, je netransparentní, nekonzistentní, nesplňuje náležitosti znaleckého posudku, není vypracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví a je v rozporu s právními předpisy ČR.

14. Soud I. stupně se s uvedenými argumenty žalobkyně neztotožnil, když podle jeho názoru je vypracovaný znalecký posudek naopak přezkoumatelný, neboť obsahuje popis postupu znalecké kanceláře jak při sběru a rovněž i při tvorbě dat. Při jejich zpracování, popisuje východiska a předpoklady pro ocenění a přijaté závěry. Podle soudu I. stupně se již sama uvedená znalecká kancelář vypořádala s námitkami a připomínkami žalobkyně a reagovala na ně ve znaleckém posudku a znalecká kancelář [právnická osoba]. své závěry obhájila při výslechu před soudem I. stupně. Proto soud I. stupně neshledal rovněž potřebu nechat vypracovat revizní znalecký posudek.

15. Proti tomuto rozsudku se včas odvolala v plném rozsahu do všech jeho výroků, jež se jí týkaly (I., II. a III.), žalobkyně a do nákladových výroků III. a IV. se odvolal též žalovaný.

16. Žalobkyně soudu I. stupně vytkla, že jeho rozsudek trpí vadami uvedenými v § 205 odst. 2 písm. c) a e), občanského soudního řádu (o. s. ř.) a navrhla napadený rozsudek změnil a jejímu návrhu v plném rozsahu vyhovět.

17. Podle žalobkyně soud I. stupně nesprávně zjistil přiměřenou cenu akcií žalovaného. Žalobkyně poukázala na jí předložený znalecký posudek č. 6/2021 ze dne 16. 8. 2021 vypracovaný znaleckou kancelář [Anonymizováno]., k němuž soud I. stupně podle jejího názoru nesprávně nepřihlédl a jednostranně vyšel pouze z aktualizovaného znaleckého posudku [právnická osoba]., č. [č. účtu] ze dne 22. 3. 2023, vypracovaného podle stavu ke dni 30. 9. 2022 na základě usnesení Soudu č. j. 73 Cm 48/2021-337.

18. Podle žalobkyně byla znalecká kancelář [Anonymizováno] v minulosti vybrána stranou žalovanou a soud I. stupně nepřípustně zadal zpracování aktualizovaného znaleckého posudku [Anonymizováno] subjektu, který, jednal od počátku ve shodě s žalovaným. Navíc podle žalobkyně oceňovací metodu použitou znaleckou kanceláří [Anonymizováno] zadal znalci v minulosti přímo žalovaný a soud tento postup pouze stvrdil.

19. Podle žalobkyně znalecký posudek [Anonymizováno] a aktualizovaný znalecký posudek BDO nelze přezkoumat zejména proto, že obsahují závěry, které neodpovídají pravidlům logického myšlení, když zavedená žalovaná společnost vykazující po několik let zisky a zvyšující pravidelně svůj vlastní kapitál podle znalecké kanceláře [Anonymizováno] ztrácí svoji hodnotu.

20. Dále podle žalobkyně znalecká kancelář [Anonymizováno] v aktualizovaném znaleckém posudku [Anonymizováno] ocenila ke dni 30. 9. 2022 žalovanou společnost se základním kapitálem ve výši 439 192 000 Kč. na hodnotu 371 656 000 Kč, a to v rozporu se skutečnou hodnotou žalovaného a jeho hospodářskými výsledky, když z výroční zprávy za rok 2021 vlastní kapitál žalovaného v účetním období 2021 byl 698 871 000 Kč a dále v období roku 2020 (tedy k 31. 12. 2020) činil 690 408 000 Kč. Zároveň i z výroční zprávy za následující rok 2022 vyplývá, že vlastní kapitál žalovaného k 31. 12. 2022 činil 736 518 000 Kč, přičemž výsledek hospodaření za účetní období 2022 představoval 50 114 000 Kč. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že podle aktualizovaného znaleckého posudku BDO, ačkoliv žalovaný je řadu let v zisku a jeho vlastní kapitál se pravidelně navyšuje, jeho hodnota se paradoxně snížila a nejnižší cenu mají mít proto i jeho akcie, jež mají mít cenu představující 84,60% nominální hodnoty akcií žalovaného, ačkoliv ke dni 31. 12. 2021 měla žalovaná společnost vlastní kapitál v hodnotě rovnající se 159% základního kapitálu a ke dni 31. 12. 2022 dokonce v hodnotě 168% základního kapitálu. S těmito průběžně namítanými rozpory se podle žalobkyně soud I. stupně, vzdor s § 157 odst. 2 o. s. ř., nevypořádal.

21. Podle žalobkyně soud I. stupně nepostupoval procesně správně, když při zadání znaleckého posudku Znalecké kanceláři [Anonymizováno] předem určil znaleckou metodu, jež má být znaleckou kanceláří [Anonymizováno] [právnická osoba]. použita. Znalecký posudek [Anonymizováno] i aktualizovaný znalecký posudek [Anonymizováno] přitom podle žalobkyně nesplňují formální náležitosti kladené na znalecké posudky právními předpisy.

22. Zásadní pochybení je však žalobkyní spatřováno v tom, že lze pochybovat o nestrannosti znalecké kanceláře [Anonymizováno], když tato původně vypracovávala znalecký posudek pro žalovaného, a přesto ji soud I. stupně určil, jakou znaleckou metodu má použít, přičemž tato metoda byla shodná, jako metoda použitá v původním zadáním žalovaného.

23. Podle žalobkyně metodu pro zpracování posudku měla jednoznačně zvolit sama znalecká kancelář, nikoliv zadavatel, a to ani při prohlášení znalecké kanceláře [Anonymizováno], že by znalec i tak užil stejnou oceňovací metodu v případě, kdy by výslovně nebyla zadána soudem. Jestliže by podle žalobkyně úvaha o použité metodě ocenění náležela také soudu, měl by soud I. stupně v odůvodnění rozsudku uvést, z jakého konkrétního důvodu se mu určená metoda zdá nejvhodnější, což napadené rozhodnutí postrádá. Z pohledu žalobkyně nelze odůvodňovat rozhodnutí pouhým uvedením, že aktualizovaný znalecký posudek [Anonymizováno] byl nejpřesvědčivější a že znalci obstáli při výslechu a odkázali na závěry znaleckého posudku.

24. Nedostatky uvedeného znaleckého posudku žalobkyně spatřovala rovněž v tom, že znalecký posudek [Anonymizováno] měl v souladu se zákonem č. 254/2019 Sb. a s vyhláškou č. 503/2020 Sb. úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, a to včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití, což se podle žalobkyně nestalo. Navíc ve znaleckém posudku [Anonymizováno] a v aktualizovaném znaleckém posudku [Anonymizováno] jsou významné rozpory zakládající nepřezkoumatelnost posudku a jeho nepoužitelnost v řízení.

25. Vedle shora vytýkaných vad znaleckého posudku [Anonymizováno] [právnická osoba]., znalecká kancelář [Anonymizováno] nekonzistentně navýšila specifickou přirážku z 0,9 (původní posudek) na 1,24 a výrazně tak snížila hodnotu společnosti. Stejně tak nesprávně stanovila neprovozní hotovost žalovaného, když tuto stanovila na úrovni 5,6 mil. Kč, zatímco v předchozím svém posudku neprovozní hotovost stanovila v rozsahu 14 mil. Kč, čímž opět nedůvodně snížila hodnotu společnosti.

26. Nesprávná skutková zjištěni soudu I. stupně shledává žalobkyně rovněž v tom, že soud I. stupně nerespektoval údaje a ekonomická data z veřejných zdrojů dostupných v obchodním rejstříku ověřená auditory a schválená valnou hromadou žalovaného. Rovněž nerespektoval srovnání žalovaného s obdobnými zemědělskými společnostmi, jež nemají formu spolků, jak by mohlo nesprávně vyplynout z napadeného rozsudku.

27. Podle žalobkyně uvedeným způsobem soud I. stupně nekriticky přejal aktualizovaný znalecký posudek [Anonymizováno], jehož hodnota se výrazně liší od všech ostatních znaleckých posudků.

28. Žalovaný ve svém odvolání do výroků o nákladech řízení v rámci svého opravného prostředku navrhl změnit tato výroky ve svůj prospěch, neboť podle svého přesvědčení byl v řízení zcela úspěšný on, když žalobkyni soud I. stupně nepřiznal ani částku ve výši, jež jí žalovaný nabízel dobrovolně k úhradě.

29. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k níže uvedeným zjištěním a závěrům.

30. Odvolací soud po stránce skutkové vychází z obsahu spisu, podle něhož v předmětném řízení o výši přiměřené ceny akcií vykupovaných žalovaným po té, co odmítl udělit žalobkyni souhlas s převodem jejích akcií na jméno na třetí osobu, byla výše této přiměřené ceny soudem I. stupně zjišťována jednak znaleckým posudkem č. 6/2021 ze dne 16. 8. 2021 znalecké kanceláře [Anonymizováno]., (dále též zkráceně znalecký posudek [Anonymizováno]), vypracovaným mimo soudní řízení z podnětu žalobkyně, jenž stanovil tzv. indikativní tržní hodnotu akcií žalovaného ve výši 1 537 - 2 062 Kč za akcii, dále znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne 13. 8. 2021 ve znění dodatku č.1 ze dne 23. 11. 2021 [tituly před jménem] (dále též zkráceně znalecký posudek [tituly před jménem]), vypracovaným mimo soudní řízení z podnětu žalovaného, jenž stanovil obvyklou hodnotu akcií žalovaného ve výši 1 107 Kč za akcii , dále znaleckým posudkem [právnická osoba]., č. [Anonymizováno] ze dne 23. 11. 2021 (dokazování tímto posudkem prováděno dne 16.11.2022 č.l. 339 spisu) vypracovaným mimo soudní řízení z podnětu žalovaného (dále též zkráceně znalecký posudek [Anonymizováno]), jenž stanovil přiměřenou cenu 1 akcie na 1 068 Kč, dále znaleckým posudkem [právnická osoba]., č. [Anonymizováno] ze dne 23. 11. 2021 (dokazování tímto posudkem prováděno rovněž dne 16. 11. 2022 č.l. 339 spisu) vypracovaným mimo soudní řízení z podnětu žalovaného (dále též zkráceně znalecký posudek [Anonymizováno]), jenž ohodnotil znalecký posudek [Anonymizováno] jako nepoužitelný a konečně znaleckým posudkem [právnická osoba]. č. [č. účtu] ze dne 22. 3. 2023 v aktualizovaném znění č. [č. účtu] ze dne 4. 4. 2023 (dále též zkráceně aktualizovaný znalecký posudek [Anonymizováno]) vypracovaným v soudním řízení na základě rozhodnutí soudu I. stupně, kdy znalec po té, co soud I. stupně měl znalci zadat rovněž metodu pro stanovení přiměřené ceny, a to na základě výnosové metody (č.l. 369), stanovil přiměřenou cenu akcií žalovaného nejprve na částku 620 Kč (č.l. 412) a následně tuto částku upravil na částku ve výši 846 Kč (č.l. 679).

31. Odvolací soud vychází rovněž ze skutečnosti, že soud I. stupně vyslechl při jednání konaném dne 25. 11. 2021 tam přítomné znalce, jimiž byli jednak zástupci znalecké kanceláře E [Anonymizováno]. a jednak [adresa] a s odstupem času při jednání konaném dne 18. května 2023 vyslechl i znalce [právnická osoba]., přičemž v rámci obhajob svých znaleckých posudků všichni znalci setrvali na svých závěrech vyjádřených ve shora uvedených znaleckých posudcích. Soud I. stupně však přes výhrady [právnická osoba]. vůči posudkům vypracovaným z podnětů účastníků řízení mimo řízení, nekonfrontoval soudem ustanoveného znalce [právnická osoba]. s uvedenými znalci ke zjištění reakcí znalců na výhrady ustanoveného znalce vůči jejich posudkům (zejména ke správnosti, určitosti a srozumitelnosti posudků) tak, aby znalci mohli případně vyvrátit kritický náhled [právnická osoba]. na jejich posudky.

32. Konečně odvolací soud vychází ze skutečnosti, že ty shora uvedené posudky, jež byly vypracovány z podnětů účastníků řízení mimo řízení, obsahují v souladu s § 127a o. s. ř. doložku znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.

33. Z hlediska právního posouzení věci v tomto sporu o nahrazení vůle žalovaného přijmout nabídku žalobkyně k uzavření smlouvy o převodu akcií, kde podstatná je cena akcií žalovaného, odvolací soud vychází zejména z § 243 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (ZOK), z něhož je zřejmé, že akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Již z tohoto ustanovení zákona je podle odvolacího soudu zřejmé, že pro stanovení aktuální hodnoty akcie akciové společnosti je podstatná aktuální výše jmění společnosti.

34. Dále odvolací soud vycházel z § 272 ZOK, z něhož je zřejmé, že jestliže stanovy podmíní převoditelnost akcií na jméno souhlasem orgánu společnosti, mohou též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je příslušný orgán společnosti povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout (odst. 1). Podle odstavce 3. téhož ustanovení, odmítne-li příslušný orgán společnosti souhlas k převodu akcie na jméno udělit, ačkoliv nebyl podle stanov povinen souhlas odmítnout, společnost bez zbytečného odkladu od doručení žádosti akcionáře tuto akcii odkoupí za přiměřenou cenu. Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení akcie je 1 měsíc ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno rozhodnutí o odmítnutí s převodem akcie; ustanovení § 329 odst. 1 a 2 se použije obdobně.

35. Podle právního názoru odvolacího soudu, jestliže společnost má povinnost na základě žádosti akcionáře bez zbytečného odkladu od jejího doručení odkoupit příslušné akcie za přiměřenou cenu a zákon nestanoví, jak se v tomto případě určuje přiměřená cena, potom, nedohodne-li se společnost s akcionářem na tom, jakou cenu považují za přiměřenou, a akcionář bude požadovat cenu vyšší, než nabízí společnost, určí cenu soud na základě znaleckého posudku, v němž znalec stanoví cenu akcií pro potřeby jejich povinného odkupu podle § 272 odst. 3 ZOK, přičemž při stanovení této ceny především zohlední akcionářem doloženou a akcionáři (zájemcem o koupi třetí osobou) nabízenou cenu za akcie a posoudí reálnost (především z hlediska tržního) třetí osobou nabízené ceny za akcie, s jejichž prodejem společnost odmítla souhlasit. Činnost znalce by měla směřovat k případnému odhalení a vyloučení, spekulativnosti cenové nabídky třetí osoby pro případ předpokládaného neudělení souhlasu příslušného orgánu společnosti s převodem akcií.

36. Odvolací soud dále vychází z procesní úpravy jedné z nejvýznamnějších fází soudního řízení, a to z právní úpravy postupu při provádění dokazování, kdy účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (srov. § 120 odst. 1 o. s. ř.). Za důkaz může sloužit také znalecký posudek (srov. § 125 o. s. ř.).

37. Jak je zřejmé z § 127 o. s. ř., závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce (odst. 1). Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem (odst. 2).

38. Podle § 127a o. s. ř., jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.

39. Z § 18 zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech č. 254/2019 Sb. je zřejmé, že znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit (odst. 1). Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést znalecký úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen (odst. 2). O tom, zda znalec je vyloučen, rozhoduje předseda senátu (§ 17 o. s. ř.).

40. Již na tomto místě odvolací soud konstatuje, že v projednávaném případě bylo rozhodnuto o námitce vyloučení znalce, kdy namítajícímu nebylo vyhověno a stalo se tak usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 73 Cm 48/2021-270 ze dne 30. března 2022.

41. Dále na tomto místě odvolací soud konstatuje, že se podle jeho názoru v obecné rovině jeví vhodným, aby znalec ustanovovaný soudem podle § 127 o. s. ř., nebyl totožný se znalcem v minulosti pracujícím pro některého z účastníků řízení, není-li to nezbytné např. z důvodu omezeného okruhu znalců.

42. V daném konkrétním případě se odvolací soud neztotožnil s námitkou žalobkyně poukazující na jí tvrzené vyloučení znalecké kanceláře [právnická osoba]. v předmětné věci s ohledem na předchozí činnost tohoto znalce ve prospěch žalovaného. Důvodem je skutečnost, že předchozí činnost pro některou ze stran sporu podle právního názoru odvolacího soudu bez dalšího automaticky neznamená naplnění podmínek § 18 zákona č. 254/2019 Sb., neboť běžná obchodní (znalecká) činnost zpracovatele posudku v minulosti před zahájením řízení pro účastníka, na němž zpracovatel posudku není závislý (obdobně jako v projednávaném případě), nenaplňuje předpoklady vyloučení znalce podle uvedeného ustanovení zákona. Ostatně o neúspěšnosti této námitky žalobkyně bylo shora uvedeným rozhodnutím soudu I. stupně v minulosti již rozhodnuto, přičemž obsah spisu nesvědčí o změně podmínek a vyjevení se nových okolností významných pro rozhodnutí o vyloučení znalce.

43. Ve vztahu k hodnocení znaleckého posudku obecně odvolací soud zastává právní názor, podle něhož soud znalecký posudek hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., avšak odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tak spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a především to, zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek hodnotit, musí soud mít možnost z posudku seznat, z kterých zjištění znalec v posudku vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah dospěl ke svému závěru.

44. Dále odvolací soud zastává názor, podle něhož má-li soud při rozhodování k dispozici více znaleckých posudků s rozdílnými závěry o stejné otázce, musí je zhodnotit v tom smyslu, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru dalších znaleckých posudků. Před učiněním takového závěru je podle odvolacího soudu třeba vyslechnout znalce, již zpracovali hodnocené znalecké posudky. Jestliže by však ani takto nebylo možné odstranit rozpory v závěrech znaleckých posudků, je nezbytně nutné dát závěry znaleckých posudků přezkoumat jiným znalcem, vědeckým ústavem nebo jinou institucí.

45. O přezkoumání více vzájemně rozporných znaleckých posudků dalším znalcem, příp. znaleckým ústavem, lze rozhodnout pouze za podmínek, že se nepodaří samotnému soudu odstranit rozpory zjištěné ve znaleckých posudcích, a to zejména po té, co soud znalce vyslechne, přičemž v rámci výslechu znalců se všeobecně jeví velmi účinným postupem konfrontace znalců, již mohou bezprostředně a s odbornou erudicí reagovat na argumenty obhajující znalecké závěry, případně mohou bezprostředně přednášet výtky vůči znaleckým posudkům a přednášeným argumentacím.

46. V projednávané věci, kdy byly naplněny podmínky § 127a o. s. ř. bylo nutno přistupovat ke znaleckým posudkům [Anonymizováno] a [tituly před jménem] shodně jako k posudku následně zpracovanému na základě rozhodnutí soudu I. stupně znaleckou kanceláří [právnická osoba]. Proto v projednávané věci soud I. stupně zcela správně vyslechl a současně podrobil konfrontaci znalce [Anonymizováno] a [tituly před jménem]. Nebyl však důsledný, a z toho důvodu je jeho rozhodnutí ve věci samé předčasné, jestliže součástí konfrontace znalců soud I. stupně neučinil také znaleckou kanceláří [právnická osoba]. Je tomu tak proto, že považovala-li znalecká kancelář [právnická osoba]. oba předchozí uvedené znalecké posudky za vadné a pro daný znalecký úkol nedostatečné, nebylo ze strany soudu I. stupně bez možnosti obou znalců vyjádřit se k výtkám ze strany znalecké kanceláře [právnická osoba]. možno učinit přesvědčivý závěr o tom, který ze znaleckých posudků vezme za podklad svého rozhodnutí a z jakých důvodů nevychází ze závěru dalších znaleckých posudků, byť před tím ve vztahu k posudkům [Anonymizováno] a [tituly před jménem] soud I. stupně činil potřebné kroky k odstranění nejasnosti a nesrozumitelností. Až v rámci žádoucí konfrontace všech tří znalců by mohli reagovat znalci [Anonymizováno] a [adresa] na názory a závěry znalecké kanceláře [právnická osoba]. a zejména na výskyt zásadního rozptylu zjišťovaných cen akcií žalovaného., kdy se závěry znalecké kanceláře [právnická osoba] akceptované soudem I. stupně podle argumentace žalobkyně nepochopitelně vymykají ze závěrů všech ostatních znaleckých posudků a dokonce i ze závěrů původního znaleckého posudku samotné znalecké kanceláře [právnická osoba]. Jestliže by takováto konfrontace všech tří znalců nevedla k potřebnému výsledku a nebylo by možno rozhodnout na základě závěrů znalců z důvodu přetrvávajících pochybností o správnosti jednotlivých posudku nebo, jestliže by zůstávaly posudky nejasné či neúplné a soud by nemohl své závěry učinit ani z jednoho z uvedených posudků, soudu I. stupně by nezbylo, než nechat zpracovat za účelem přezkumu uvedených posudků jiný (revizní) znalecký posudek, jehož zpracovatel by věc nejen znovu odborně posoudil, ale vyjádřil by se také ke správnosti původních znaleckých posudků.

47. Podle právního názoru odvolacího soudu není na překážku různé označování (jednotlivými znalci) ceny akcií, zjišťované pro potřeby postupu podle § 272 ZOK a odvozované od výše jmění žalovaného. Je tomu tak proto, že řešení otázky „přiměřené ceny akcií“ konstruované zákonodárcem ve shora uvedeném ustanovení ZOK představuje řešení právní otázky, jež přísluší soudu. Z toho důvodu by se ve shodě s již uvedeným (viz východiska odvolacího soudu ve vztahu k § 272 ZOK) znalec sice měl vyjádřit k reálnosti ceny akcií nabízené zájemcem o koupi (k jejíž realizaci však nedal orgán společnosti souhlas), čímž by se současně měl vyjádřit i k ceně akcie, odrážející její vztah ke jmění společnosti a k dalším tržním a ekonomickým souvislostem ovlivňujícím cenu akcií žalovaného, avšak samotnou „přiměřenou cenu akcií“ určí až soud.

48. Shora uvedenému a důvodně očekávanému postupu v projednávané věci musí však podle právního názoru odvolacího soudu v dané konkrétní věci minimálně předcházet doplnění znaleckého posudku [právnická osoba].

49. Odvolacím soudem shledávaná potřeba doplnění aktualizovaného znaleckého posudku [Anonymizováno] vychází ze shora uvedeného právního názoru odvolacího soudu formulovaného v rámci již uváděného východiska odvolacího soudu ve vztahu k § 272 ZOK, přičemž v rámci posuzování případné spekulativnosti cenové nabídky třetí osoby na odkup předmětných akcií má nepochybně značnou váhu, vedle rozsahu majetku akciové společnosti, také to, jakou cenu by neúspěšná žadatelka o souhlas s převodem svých akcií mohla realizovat na trhu, byť na omezeném trhu s akciemi předmětné akciové společnosti, případně na trhu obchodujícím (byť i tam v omezeném rozsahu) s akciemi obdobných zemědělských akciových společností. Tyto tržní ceny mohou přitom být závislé na vlivech zejména časových (např hospodářský cyklus, inflace, zahraniční vlivy na hospodaření tuzemských společností a další makroekonomické vlivy) i místních (výše dotací, místní konkurenční prostředí atd.) vlivy. Svoji roli však nepochybně může hrát i objem akcií zamýšlených k převodu a jejich schopnost reálně působit na podnikání společnosti.

50. Při zpracovávání doplňujícího znaleckého posudku ve shora uvedeném směru soud I. stupně z již uvedených důvodů nebude trvat na aplikování pouze některé znalecké metody, když volba znalcem použitých metod je věcí odborného postupu znalce a v projednávaném případě nic nenasvědčuje tomu, že by podle závěrů znaleckého zkoumání bylo potřebných výsledků možno dosáhnout pouze pomocí jediné konkrétní znalecké metody, kteréžto případy jsou v rozhodovací praxi zaznamenány pouze výjimečně.

51. Uvedené platí rovněž pro případ, že by znalecká kancelář [právnická osoba]. nepřesvědčila soud I. stupně svým výkonem v rámci shora naznačené konfrontace znalců a soud I. stupně by se rozhodl přistoupit k ustanovení revizního znalce.

52. Ze všech těchto důvodů, vzdor zjevné poctivé snaze soudu I. stupně nalézt pro účastníky řízení spravedlivé uspořádání jejich sporných vztahů, odvolací soud z důvodů předčasnosti a z důvodu nutnosti doplnit dokazování přesahující možnosti odvolacího soudu, postupem podle § 219a odst. 2 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, v rámci něhož soud I. stupně rozhodne též o nákladech tohoto odvolacího řízení.