o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, o odvolání ZO STSČ BPP Hodonín proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2024, č. j. L 77631/RD64/MSPH, Fj 355066/2024/MSPH,
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 20. 5. 2025
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky A], IČO [IČO navrhovatelky A]
sídlem [Adresa navrhovatelky A]
za
účasti: [Jméno navrhovatelky C], IČO [IČO navrhovatelky C]
sídlem [Adresa navrhovatelky C]
o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, o odvolání [Jméno navrhovatelky C] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2024, č. j. L 77631/RD64/MSPH, Fj 355066/2024/MSPH,
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2024, č. j. L 77631/RD64/MSPH, Fj 355066/2024/MSPH, se zrušuje a věc se postupuje Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení jako soudu místně příslušnému.
1. Návrhem na zápis změny v [Jméno navrhovatelky C], IČO [IČO navrhovatelky C] (dále jen „pobočný spolek“) doručeným Městskému soudu v Praze jako soudu prvního stupně dne 20. 9. 2024 se [právnická osoba]., IČO [IČO navrhovatelky A] (dále jen „hlavní spolek“) domáhal zapsat nový název „[Jméno navrhovatelky C], v likvidaci“ a likvidátora [tituly před jménem] Milana Šikolu, nar. 19. 6. 1975, [adresa], 1468 01 [adresa], s doplňujícím textem, že „za pobočný spolek v likvidaci jedná likvidátor spolku“. Dále se domáhal do ostatních skutečností zapsat, že „se zrušením hlavního spolku se zrušují i všechny pobočné spolky. Hlavní spolek byl zrušen s likvidací rozhodnutím prezidia spolku“.
2. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 9. 2024, č. j. L 77631/RD64/MSPH, Fj 355066/2024/MSPH, plně vyhověl výše uvedenému návrhu a zapsal nový název pobočného spolku „[Jméno navrhovatelky C]“ a likvidátora [tituly před jménem], nar. [Anonymizováno], [adresa], [adresa], s doplňujícím textem, že „za pobočný spolek v likvidaci jedná likvidátor spolku“. Dále do ostatních skutečností zapsal, že „se zrušením hlavního spolku zrušují i všechny pobočné spolky. Hlavní spolek byl zrušen s likvidací rozhodnutím prezidia spolku“.
3. Proti výše uvedenu usnesení podal pobočný spolek včasné odvolání. Odvolatel v odvolání argumentuje tím, že pobočný spolek řádně plnil své zákonné povinnosti, neporušil stanovy hlavního spolku a jeho nucená likvidace tak není důvodná. Dále namítl místní nepříslušnost soudu prvního stupně, jelikož ke dni 20. 8. 2024 bylo změněno sídlo hlavního spolku a místně příslušným soudem k rozhodnutí věci tak byl Krajský soud v Českých Budějovicích. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a postoupil věci Městskému soudu v Brně.
4. Navrhovatel se k podanému odvolání vyjádřil podáním ze dne 16. 10. 2024. Má za to, že je odvolání pobočného spolku nedůvodné a v rozporu se zákonem. Uvedl, že po rozhodnutí o likvidaci hlavního spolku i všech pobočných spolků bylo rozhodnuto rejstříkovým soudem o změně místní příslušnosti a přesunu spisu.
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k následujícímu závěru.
6. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. (dále jen „z. v. r.“) k řízení o návrhu na zápis je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká, ledaže tento nebo jiný zákon stanoví jinak.
7. Podle § 75 odst. 2 z. v. r. k řízení o návrhu na zápis pobočného spolku je příslušný soud, v jehož obvodu je rejstříkový soud hlavního spolku.
8. Podle § 75 odst. 3 z. v. r. rejstříkový soud, který je příslušný k řízení o návrhu na zápis podle odstavců 1 až 3, je příslušný i k řízení o jiném zápisu, stanoví-li jiný právní předpis, že o těchto zápisech musí být rozhodnuto společně.
9. Podle § 76 odst. 1 z. v. r. změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, rejstříkový soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud.
10. Podle § 120 z. v. r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.
11. Podle § 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
12. Podle § 105 odst. 1 o. s. ř. místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.
13. Podle § 169 odst. 2 o. s. ř., vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.
14. Podle § 169 odst. 4 o. s. ř. pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.
15. Pobočný spolek namítl v rámci svého odvolání místní nepříslušnost Městského soudu v Praze. Z výše uvedeného znění § 105 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že soud je oprávněn zkoumat místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c o. s. ř., a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Odvolací soud musel v daném případě zohlednit specifika rejstříkového řízení, kdy odvolání pobočného spolku bylo prvním úkonem, který pobočnému spolku v řízení příslušel.
16. Odvolací soud tak učinil dílčí závěr, že námitka místní nepříslušnosti uplatněna pobočným spolkem byla uplatněna včas.
17. Nahlédnutím do spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích, oddíl L, vložka 94999 (dostupné na stránkách www.justice.cz) odvolací soud zjistil, že ke dni 20. 8. 2024 bylo zapsáno nové sídlo hlavní spolku, a to na adrese [Anonymizováno], [Jméno navrhovatelky B].
18. Nahlédnutím do obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze L 76681/RD240/MSPH, Fj 357833/2024/MSPH, ze dne 24. září 2024, přenesl Městský soud v Praze místní příslušnost na Krajský soud v Českých Budějovicích.
19. Na základě výše uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že v době podání předmětného návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku již Městský soud v Praze nebyl místně příslušným rejstříkovým soudem k projednání této věci, přičemž podle § 75 odst. 2 z. v. r., se místní příslušnost rejstříkového soudu ve věcech týkajících se pobočného spolku řídí sídlem hlavního spolku. Rozhodné je tedy aktuální sídlo hlavního spolku v okamžiku podání návrhu, nikoli dosavadní spisová příslušnost pobočného spolku u určitého soudu.
20. V posuzovaném případě měl hlavní spolek v době podání návrhu sídlo v Českých Budějovicích, a jediným místně příslušným rejstříkovým soudem byl za této situace Krajský soud v Českých Budějovicích.
21. Dle právního názoru odvolacího soudu měl Městský soud v Praze v souladu s § 76 odst. 1 z. v. r. o přenesení místní příslušnosti rozhodnout neprodleně po té, co se změnily okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost - tedy po rozhodnutí o zápisu změny sídla hlavního spolku. Městský soud v Praze proto podle odvolacího soudu nepostupoval správně, pokud v uvedeném směru zůstal nečinný po dobu více než měsíce po té, co měl uvedeným způsobem konat. Skutečnost, že pobočný spolek byl v době vydání napadeného usnesení stále chybně veden ve spolkovém rejstříku Městského soudu v Praze, nemůže založit místní příslušnost tohoto soudu pro řízení zahájené po změně sídla hlavního spolku.
22. Tím, že byl návrh na likvidaci pobočného spolku podán nesprávně u soudu, který pro rozhodnutí o této věci nebyl místně příslušný, bránil uvedenému soudu v rozhodnutí o projednávané věci nedostatek podmínky řízení na straně soudu prvního stupně. Městský soud v Praze za této situace nebyl oprávněn o předmětném návrhu jednat a rozhodnout o něm, když namístě bylo postoupit podání soudu místně příslušnému.
23. Pro úplnost odvolací soud dodává, že v poměrech projednávané věci nebyly ani splněny podmínky shora citovaného § 169 odst. 2 o. s. ř., aby soud prvního stupně své rozhodnutí neodůvodnil. Řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu a bylo tudíž povinností soudu prvního stupně napadené usnesení řádně odůvodnit, a to v souladu se zásadami uvedenými v § 157 ve spojení s § 169 odst. 4 o. s. ř.
24. S ohledem na skutečnost, že místní a věcná příslušnost se posuzují podle okolností, které tu jsou v době zahájení řízení (§ 11 odst. 1 o. s. ř.) a ke dni podání návrhu bylo sídlo hlavního spolku v Českých Budějovicích, je v souladu s § 75 odst. 2 z. v. r. k projednání a rozhodnutí místně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích.
25. Na základě výše uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a podle § 105 odst. 2 o. s. ř. per analogiam postoupil věc místně příslušnému Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.