Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 314/2024-0 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.314.2024.0 Usnesení

o návrhu na zápis změny do rejstříku obecně prospěšných společností, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2024 č. j. O 968/RD81/MSPH, Fj 309638/2024/MSPH,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 13. 11. 2024

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], narozený [Datum narození navrhovatele]

bytem [Adresa navrhovatele]

zastoupený advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za

účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B]

sídlem [adresa]

o návrhu na zápis změny do rejstříku obecně prospěšných společností, k odvolání účastnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2024 č. j. O 968/RD81/MSPH, Fj 309638/2024/MSPH,


I. Odvolací řízení se ohledně odvolání ze dne 22. 8. 2024 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2024 č. j. O 968/RD81/MSPH, Fj 309638/2024/MSPH, jež podala a podepsala za účastnici [tituly před jménem] jako „ředitelka o.p.s.“ zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Dne 15. 8. 2024 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) návrh na zápis změn do rejstříku obecně prospěšných společností, přičemž navrhovatelem byl [Jméno navrhovatele] (tj. zakladatel o.p.s.). Předmětem návrhu byl zápis personálních změn ve správní radě a dozorčí radě obecně prospěšné společnosti [Jméno advokáta B]. (dále též jen „společnost“ či „o.p.s.“), konkrétně šlo o výmaz „staré“ správní rady ve složení: předseda správní rady [tituly před jménem] - den zániku členství: 3. října 2015, den zániku funkce: 3. října 2015, člen správní rady: [tituly před jménem] - den zániku členství: 3. října 2015, člen správní rady: [tituly před jménem] - den zániku členství: 3. října 2015 a zápis „nové“ správní rady ve složení: [tituly před jménem] - den vzniku členství: 15. srpna 2024, [tituly před jménem] - den vzniku členství: 15. srpna 2024, [Anonymizováno] - den vzniku členství: 15. srpna 2024, dále o výmaz „staré“ dozorčí rady ve složení: [Jméno navrhovatele] - den zániku členství: 3. října 2015, [Anonymizováno] - den zániku členství: 3. října 2015, [Anonymizováno] - den zániku členství: 1. prosince 2016 a zápis „nové“ dozorčí rady ve složení: [Anonymizováno] - den vzniku členství: 15. srpna 2024, [Anonymizováno] - den vzniku členství: 15. srpna 2024, [Anonymizováno] - den vzniku členství: 15. srpna 2024). Přílohou návrhu bylo rozhodnutí zakladatele společnosti [Jméno navrhovatele] ze dne 15. 8. 2024, jímž „dle § 12 odst. 1 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech /dále též jen z.o.p.s.“/ ve spojení s § 3050 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rozhoduje o jmenování člena správní rady společnosti [tituly před jménem], [tituly před jménem] a [Anonymizováno], a dále tímto dle čl. 8 odst. 4 zakládací smlouvy ze dne 27. 7. 2012 rozhoduje o jmenování člena dozorčí rady společnosti [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

2. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl výrokem I. tak, že v rejstříku obecně prospěšných společností vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu O, vložce číslo 968 vymazal dosud zapsanou „starou“ správní radu a „starou“ dozorčí radu, potud návrhu vyhověl, výrokem II. návrh odmítl v části zápisu nových členů správní rady a dozorčí rady, včetně navržených dnů vzniku jejich členství v těchto orgánech k datu: 15. 8. 2024 a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Usnesení bylo doručeno jak navrhovateli (jeho zástupci), tak o.p.s. dne 19. 8. 2024 do jejich datové schránky. Dne 20. 8. 2024 se vzdal práva odvolání navrhovatel a dne 21. 8. 2024 přišlo rejstříkovému soudu vzdání se práva odvolání od o.p.s., jež byla zastoupena advokátkou [tituly před jménem], jíž za o.p.s. udělila plnou moc dne 19. 8. 2024 nová ředitelka [adresa].

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí stran odmítavého výroku II. odůvodnil toliko tím, že ohledně zápisu nově zvolených členů správní a dozorčí rady - bylo soudu doloženo rozhodnutí ze dne 15. 8. 2024, jímž zakladatel [Jméno navrhovatele] jmenoval členy správní a dozorčí rady, dosud neuplynula lhůta 15ti dnů od rozhodné skutečnosti, která nastala právě 15. 8. 2024, a k podání návrhu na zápis příslušné změny není dána aktivní věcná legitimace navrhovatele k podání návrhu.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně přišlo následujícího dne, tedy 22. 8. 2024, „odvolání o.p.s.“, jež podala a podepsala za o.p.s. „ředitelka o.p.s. [tituly před jménem]“. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok I. tak, že návrh v této části odmítne a výrok II. tak, že jej zamítne.

5. K odvolání se vyjádřil podáním ze dne 3. 9. 2024 navrhovatel, který uvedl, že odvolání bylo za o.p.s. podáno neoprávněnou osobou s tím, že dne 15. 8. 2024 rozhodl z pozice zakladatele společnosti v souladu s § 12 odst. 1 z.o.p.s. o jmenování nových členů správní rady, přičemž dne 19. 8. 2024 se uskutečnilo zasedání správní rady, kde došlo k odvolání [tituly před jménem] z funkce ředitelky o.p.s. (statutárního orgánu) a tímto nebyla oprávněna od této doby za o.p.s. jakkoliv právně jednat.

6. Vrchní soud v Praze se jako odvolací soud musel primárně zabývat otázkou, zda odvolání za o.p.s. podala osoba oprávněná za ni jednat před soudem. Tedy musel se vypořádat s otázkou, zda je [tituly před jménem] oprávněna jednat za o.p.s. a potažmo i podávat za o.p.s. odvolání. Dospěl k závěru, že nikoliv.

7. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za o.p.s.) před soudem jedná - v daném případě vzdává se práva odvolání či podává odvolání, byl k tomu také za účastníka oprávněn.

8. Bylo-li by jmenování určité osoby do funkce ředitele o.p.s. coby statutárního orgánu (a z toho vyplývající oprávnění ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. zastupovat o.p.s. coby odvolatelku před soudem) předmětem řízení v projednávané věci, včetně řízení odvolacího, resp. zápis této skutečnosti do rejstříku o.p.s., musel by odvolací soud řešit výše popsanou otázku věcně (myšleno v rámci přezkumu odvoláním napadeného meritorního výroku) a nemohl by proto prejudiciálně uzavřít, že jmenovaná není oprávněna odvolatelku zastupovat v odvolacím řízení a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 o. s. ř. Jelikož předmětem tohoto řízení však nebylo jmenování statutárního orgánu - ředitele o.p.s., ale jmenování jiného orgánu - správní rady o.p.s. (mj.), resp. zápis této skutečnosti do rejstříku o.p.s., odvolací soud prejudiciálně uzavřel, že jmenovaná [tituly před jménem] není oprávněna odvolatelku zastupovat v odvolacím řízení (jak vysvětleno níže) a z tohoto důvodu zastavil odvolací řízení.

9. Správnost postupu odvolacího soudu a contrario vyplývá ze závěrů přijatých Nejvyšším soudem, jenž ve svém usnesení ze dne 29. ledna 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315 uvedl: „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl J. O. jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že J. O. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“ V posuzovaném případě - jak vysvětleno výše, nebylo předmětem řízení jmenování statutárního orgánu (resp. zápis této skutečnosti do rejstříku o.p.s.), a proto lze ohledně nastolené otázky prejudiciálně řešit, zda [tituly před jménem] byla či nebyla oprávněna za odvolatelku před soudem jednat.

10. Dle § 3050 o. z. „Práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy.“

11. Dle § 12 odst. 1 z.o.p.s. „Členy správní rady jmenuje zakladatel, pokud v zakládací listině nestanovil jinak.“ Dle § 12 odst. 3 z.o.p.s. „Zakladatel odvolá člena správní rady, přestane-li tento člen splňovat podmínky pro členství ve správní radě podle § 10 odst. 3 nebo porušil-li závažným způsobem nebo opakovaně tento zákon, zakládací listinu nebo statut obecně prospěšné společnosti nebo z jiných důvodů stanovených v zakládací listině.“ Dle § 12 odst. 5 z.o.p.s. „Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději do 60 dnů jmenováni, popřípadě způsobem stanoveným v zakládací listině ustanoveni noví členové. Po marném uplynutí této lhůty jmenuje nové členy správní rady na návrh člena správní rady nebo na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu soud.“

12. Dle § 9a odst. 1 z.o.p.s. „Ředitel je statutárním orgánem obecně prospěšné společnosti, jenž řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada.“

13. Dle článku 7 odst. 2 písm. k) zakládací smlouvy obecně prospěšné společnosti ze dne 27. 7. 2012, kterou uzavřeli zakladatelé [tituly před jménem] (nyní [Anonymizováno]) a [Jméno navrhovatele] (dále též jen „zakladatelská smlouva“) patří do působnosti správní rady jmenovat a odvolávat ředitele… , dle článku 7 odst. 3 písm. b) zakládací smlouvy „Funkční období členů správní rady je tříleté. Po prvním jmenování členů správní rady bude určen losem jeden člen, jehož funkční období skončí po roce, další skončí druhým rokem a třetí, jehož funkční období skončí po třech letech…“ Podle článku 7 odst. 3 písm. f) zakládací smlouvy „Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději na nejbližším zasedání správní rady kooptováni noví členové. Kooptace probíhá tak, že správní rada jmenuje na návrh zakladatele nového člena správní rady. Návrh zakladatele je pro správní radu závazný.“

14. Ustanovení § 12 odst. 1 a 5 z.o.p.s. (ve spojení s § 3050 o. z.) umožňuje obecně prospěšné společnosti, aby si sama v rámci možné dispozice upravila odchylně od zákona jmenování členů správní rady a také jejich kooptaci. Neučiní-li tak, platí zákonné pravidlo o tom, že členy správní rady jmenuje zakladatel.

15. Obecně se pod pojmem kooptace rozumí situace, kdy orgán skládající se z více členů v případě zániku funkce člena rozhodl (příslušnou většinou hlasů zbyvších členů) o volbě nového člena (namísto toho, jemuž funkce zanikla). Z uvedeného vyplývá, že není-li orgán, jehož chybějící členové mají být kooptováni usnášeníschopný, tím spíše není-li obsazen vůbec, je vyloučeno, aby mohl rozhodovat o kooptaci svých členů (neměl by kdo rozhodovat).

16. V zákoně o obecně prospěšných společnostech byl institut kooptace upraven specificky. Kooptace byla původně (ve znění do 31. 7. 2002) upravena v § 12 odst. 6 zákona o obecně prospěšných společnostech: „Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději na nejbližším zasedání správní rady kooptováni noví členové.“ Následně bylo předmětné ustanovení novelizováno zákonem číslo 208/2002 Sb. následovně: „Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději do 60 dnů jmenováni, popřípadě způsobem stanoveným v zakládací listině ustanoveni noví členové. Po marném uplynutí této lhůty jmenuje nové členy správní rady v přenesené působnosti obecní úřad obce příslušné podle sídla obecně prospěšné společnosti, a to na návrh statutárního orgánu, popřípadě dozorčího orgánu.“ Poslední novelizace příslušného ustanovení byla provedena zákonem číslo 231/2010 Sb. s účinností od 1. 1. 2011, jež je třeba aplikovat i na posuzovaný případ. Příslušné ustanovení je nyní obsaženo v § 12 odst. 5 řečeného zákona: „Na uvolněná místa členů správní rady jsou nejpozději do 60 dnů jmenováni, popřípadě způsobem stanoveným v zakládací listině ustanoveni noví členové. Po marném uplynutí této lhůty jmenuje nové členy správní rady na návrh člena správní rady nebo na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu soud.“ Dle důvodové zprávy k zákonu číslo 231/2010 Sb. - část Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy a vysvětlení její nezbytnosti jako celku: „U správní i dozorčí rady se navrhuje změnit orgán, který rozhoduje o odvolání člena správní rady a o jmenování správní rady při nečinnosti zakladatele, a to z obce, v níž má obecně prospěšná společnost sídlo, na nezávislý soud. Oprávnění obce k těmto úkonům bylo řešením nestandardním, které v praxi bylo různým způsobem obcházeno - především zpětným datováním rozhodnutí o jmenování členů správní a dozorčí rady.“ K bodu 25 - 27 (změna § 12 odst. 3 až 5). „Navrhuje se nahradit rozhodování obce dle sídla obecně prospěšné společnosti o odvolání člena rozhodováním soudu. Není důvod, aby obce rozhodovaly ve věcech obecně prospěšných společností, s nimiž mají společné pouze to, že sídlí na jejich území. V ostatních statusových věcech obecně prospěšných společnosti je rozhodování svěřeno soudu, proto se navrhuje soudu svěřit i rozhodování o odvolání členů správní rady ve vymezených případech. Obdobně se navrhuje upravit i jmenování nových členů správní rady po marném uplynutí zákonné lhůty.“

17. Ustanovení § 12 odst. 5 z.o.p.s. stanoví postup v případě, že noví členové správní rady nejsou v zákonem stanovené lhůtě zakladatelem jmenováni či ustanoveni v souladu se zakládací listinou /smlouvou/. Účelem je zamezení zrušení obecně prospěšné společnosti z důvodu nefunkčnosti. Odvolací soud zdůrazňuje, že v souladu s principem minimalizace zásahů soudní moci do fungování soukromoprávních subjektů je jmenování nových členů správní rady soudem řešením ultima ratio. Předně zákon svěřuje jmenování členů správní rady, stejně tak jako jejich odvolání, zakladateli - nestanoví-li zakládací listina (smlouva) jinak (viz § 12 odst. 1 a 3 z.o.p.s.). Zakladatel je tedy přímo ze zákona oprávněn zasahovat do personálního obsazení orgánů, a to i po vzniku společnosti. Pro případ nečinnosti zakladatele - po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty (viz § 12 odst. 5 z.o.p.s.) je oprávnění jmenovat nové členy správní rady po poslední novelizaci svěřeno soudu (namísto dříve rozhodujícího obecního úřadu obce rozhodujícího v přenesené působnosti), přičemž předmětné ustanovení stanoví okruh aktivně věcně legitimovaných osob, které mohou podat příslušný návrh na jmenování nových členů správní rady po marném uplynutí zákonem vymezené lhůty. Uvedené ustanovení však rozhodně nelze vyložit tak, jak míní odvolatelka, že by po marném uplynutí lhůty dle § 12 odst. 5 z.o.p.s. zakladatel toto oprávnění pozbyl a jmenovat novou správní radu by mohl po uplynutí této lhůty výhradně jen soud. Takový výklad nemá zákonnou oporu, nevyplývá ani z citované důvodové zprávy. Ta zdůrazňuje a upřednostňuje příslušné oprávnění zakladatele jmenovat správní radu. Je to tedy primárně zakladatel, jemuž je zákonem toto oprávnění svěřeno. Zásah soudu je až tím posledním možným řešením.

18. Závěr odvolacího soudu o oprávnění zakladatele jmenovat správní radu (nestanoví-li zakládací listina /smlouva/ jinak) je ostatně v souladu s názorem Nejvyššího soudu prezentovaném v usnesení ze dne 5. 12. 2023 sp. zn. 27 Cdo 1339/2023. Ten výslovně v tomto usnesení mj. uvedl, že „Založením společnosti a sepisem zakládací listiny se však působnost zakladatele ve vztahu k obecně prospěšné společnosti nevyčerpává. I po vzniku společnosti je (nestanovil-li v zakládací listině jinak) zakladatel oprávněn do její vnitřní organizace zasahovat, neboť je mu zákonem svěřena působnost jmenovat (odvolat) členy obou volených orgánů obecně prospěšné společnosti. Zakládací listina může zakladateli svěřit i další (významné) působnosti. Zakladatel tak ve vztahu k orgánům obecně prospěšné společnosti disponuje působností, kterou zákon u korporací (spolků, kapitálových společností a družstva) svěřuje zpravidla jejich nejvyššímu orgánu [srov. § 244 o. z., § 190 odst. 2 písm. c), § 421 odst. 2 písm. e) a § 656 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích)]. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3349/2020. …Zakladatelé mají ve vztahu k existující obecně prospěšné společnosti právo měnit zakládací smlouvu či listinu (§ 4 z. o. p. s.), právo změnit nebo zrušit rozhodnutí správní rady o zrušení obecně prospěšné společnosti (§ 8 odst. 2 z. o. p. s.), právo navrhnout zrušení obecně prospěšné společnosti u soudu (§ 8 odst. 4 z. o. p. s.), právo jmenovat a odvolat členy správní a dozorčí rady (§ 12 odst. 1 a 3 a § 15 odst. 3 a 4 z. o. p. s.) a právo dovolat se neplatnosti právního úkonu učiněného bez souhlasu správní rady (§ 14 odst. 4 z. o. p. s.).“- podtržení a „vytučnění“ doplněno odvolacím soudem.

19. V posuzovaném případě zakládací smlouva předmětné o.p.s. jmenování členů správní rady odchylně od zákona (v rámci dispozice) neupravuje, resp. jmenování členů správní rady v ní není upraveno vůbec. Uplatní se proto zákonná úprava - pravidlo obsažené v § 12 odst. 1 z.o.p.s. V zakládací smlouvě je upravena jen kooptace v čl. 7 odst. 3 písm. f) zakládací smlouvy, jíž však není možné v daném případě aplikovat, protože správní rada není vůbec obsazena (prvním třem členům správní rady již skončilo funkční období - poslednímu z nich po třech letech, tedy před cca 9 roky v souladu s výše citovaným článkem 7 odst. 3 písm. b/ zakládací smlouvy). Noví členové správní rady nebyli dle tvrzení účastníků ustanoveni a ani z doložených listin nevyplývá, že by došlo ke jmenování nových členů správní rady před rozhodnutím zakladatele ze dne 15. 8. 2024.

20. Poslední otázkou, kterou musel odvolací soud v daném případě vyřešit, bylo, zda za situace, že o.p.s. má 2 zakladatele, musí o jmenování správní rady rozhodnout oba zakladatelé, či stačí rozhodnutí jen jednoho. Zákon nestanoví pravidlo pro případ, že obecně prospěšná společnost má více zakladatelů. Jelikož zakladatelé netvoří ani orgán, resp. kolektivní orgán, nelze než dospět k závěru, že i jediný zakladatel je oprávněn přijmout příslušné rozhodnutí. Ke stejnému závěru ostatně dospěl i soud prvního stupně v níže zmíněném a již i pravomocném, a tedy i závazném rozhodnutí.

21. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu a z vlastní činnosti odvolací soud zjistil, že Městský soud v Praze zamítl návrh navrhovatele [Jméno navrhovatele] na jmenování správní rady předmětné o.p.s. ve složení: [tituly před jménem], [tituly před jménem], [Anonymizováno], a to usnesením ze dne 12. 8. 2024 č. j. 67 Cm 51/2024-11 s odůvodněním, že navrhovatel nemá právní zájem na jmenování členů správní rady, neboť zásah soudní moci do fungování právnických osob je omezený s tím, že navrhovatel je sám oprávněn jmenovat chybějící členy správní rady, pročež soud není oprávněn rozhodnout o tomto jmenování (§ 12 z.o.p.s.). Předmětné usnesení ze dne 12. srpna 2024 sp. zn. 67 Cm 51/2024-11 nabylo dle doložky vyznačené soudem prvního stupně právní moc dne 31. 8. 2024.

22. Ze všeho výše uvedeného pro posuzovaný případ vyplývá, že zakladatel [Jméno navrhovatele] byl dne 15. 8. 2024 oprávněn dle § 12 odst. 1 z.o.p.s. jmenovat (mj.) nové členy správní rady (viz k návrhu doložené rozhodnutí zakladatele [Jméno navrhovatele], který dne 15. 8. 2024 jmenoval 3 členy správní rady ve složení: [tituly před jménem], [tituly před jménem], [Anonymizováno]) a tito byli dále oprávněni na svém zasedání dne 19. 8. 2024 rozhodnout o obsazení statutárního orgánu, jak vyplývá ze zápisu ze zasedání správní rady předmětné o.p.s., konané dne 19. 8. 2024, jež odvolala [tituly před jménem] z funkce ředitelky společnosti s okamžitou účinností a jmenovala do funkce ředitelky společnosti s okamžitou účinností [Anonymizováno] (tento zápis je odvolacímu soudu znám, jelikož je součástí rejstříkového spisu, byť byl přiložen v rámci jiného řízení). Od tohoto okamžiku nebyla [tituly před jménem] oprávněna za o.p.s. před soudem činit jakékoliv procesní úkony, tedy ani podávat (a podepisovat) předmětné odvolání. Tím byl dán nedostatek podmínky odvolacího řízení, jednal-li za odvolatelku někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn. Odvolací soud však nevyzýval odvolatelku k odstranění popsaného procesního nedostatku, protože by byl takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení i logikou věci. Z obsahu spisu vyplývá, že nově jmenovaná ředitelka o.p.s., jež je oprávněna za o.p.s. ve smyslu § 21 odst. 1 o. s. ř. před soudem jednat, se za o.p.s. vzdala práva odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2024 č. j. O 968/RD81/MSPH, Fj 309638/2024/MSPH. Zastává tedy zcela opačné postoje, než [tituly před jménem], která za o.p.s. odvolání podala.

23. Za této procesní situace odvolacímu soudu nezbylo, než ohledně tohoto odvolání podaného za o.p.s. jednající neoprávněnou osobou odvolací řízení zastavit (§ 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.).

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 120 z. v. r., neboť rejstříkové řízení lze obecně zahájit i bez návrhu a odvolací soud neshledal žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly jejich přiznání některému z jeho účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.