o odvolání likvidátora a určení nového, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 78 Cm 93/2020-69
JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 25. 7. 2024
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Ing. Radky Zahradníkové, Ph.D., a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci
navrhovatelky: [Jméno navrhovatelky], IČO [IČO navrhovatelky]
sídlem [Adresa navrhovatelky]
zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]
sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: 1. [Jméno advokáta B], IČO [IČO advokáta B]
sídlem [Adresa advokáta B]
2. [Jméno advokáta C], IČO [IČO advokáta C]
sídlem [Adresa advokáta C]
o odvolání likvidátora a určení nového, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2023, č. j. 78 Cm 93/2020-69
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2023, č. j. 78 Cm 93/2020-69, se mění tak, že první účastník [Jméno advokáta B] se odvolává z funkce likvidátora druhého účastníka [Jméno advokáta C] a likvidátorem druhého účastníka [Jméno advokáta C]. v likvidaci se jmenuje [Anonymizováno], narozený [Anonymizováno], bytem [adresa].
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 14. 9. 2020 domáhala se navrhovatelka, aby soud odvolal „Advokátní kancelář [Jméno advokáta B]“ (dále jen „stávající likvidátor“) z funkce likvidátora společnosti [Jméno advokáta C] (dále jen „společnost“) a novým likvidátorem jmenoval [Anonymizováno], narozeného [Anonymizováno], případně advokáta [Jméno advokáta A]. V návrhu uvedl, že společnost byla zrušena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2020, č. j. 85 Cm 822/2020-7, a tímto usnesením byl jmenován i stávající likvidátor. Navrhovatelka je jediným akcionářem společnosti, a má tedy právní zájem na tom, kdo bude likvidátorem. [Anonymizováno] je členem představenstva společnosti, před jejím zrušením měl v rukou její záležitosti, má o ní povědomí, je kontaktní, se svým jmenováním do funkce likvidátora souhlasí. Skutečnost, že došlo k administrativnímu pochybení ve věci sídla společnosti, není natolik významná, aby bránila jeho jmenování likvidátorem. Stávající likvidátor sídlí v [adresa], což by se promítlo i do nákladů a časové náročnosti likvidace. Pokud by měl soud za to, že [Anonymizováno] není osobou vhodnou k výkonu funkce likvidátora, může se této funkce ujmout též advokát [Jméno advokáta A], který rovněž souhlasí se svým jmenováním, a má právní vzdělání a dlouholeté zkušenosti s likvidací společností.
2. Stávající likvidátor (a shodně i společnost jím zastoupená) ve vyjádření uvedli, že společnost měla podat proti usnesení o svém zrušení odvolání, což však [Anonymizováno] jejím jménem neučinil, nevybíral datovou schránku společnosti. Společnost zaslané výzvy neposkytuje stávajícímu likvidátorovi součinnost při provádění likvidace. Stávající likvidátor má provozovnu v Praze.
3. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výroky I. až III.) a žádnému z účastníků nepřiznal náklady řízení (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že navrhovatelka by sice jako akcionář mohla být osobou s právním zájmem na odvolání likvidátora, tento svůj právní zájem však dostatečně netvrdila. [Anonymizováno] byl členem statutárního orgánu společnosti. Podle soudu prvního stupně nevykonával svou funkci řádně, nebrojil-li proti usnesení soudu o jejím zrušení. Soudu prvního stupně není zřejmé, z čeho navrhovatelka dovozuje, že by [Anonymizováno] řádně vykonával svou funkci likvidátora. V řízení nebylo zjištěno, že by stávající likvidátor neplnil své povinnosti. Likvidátor naopak soudu doložil, že učinil první kroky k dosažení účelu likvidace. Zákonné důvody k odvolání likvidátora tedy soud prvního stupně neshledal. Za nezbytné nepovažoval ani ustanovení kolizního opatrovníka společnosti, neboť zájmy společnosti nejsou v rozporu se zájmy stávajícího likvidátora.
4. Proti tomuto usnesení podal odvolání navrhovatel. Uvedl, že se dohodl se stávajícím likvidátorem nakonec na souhlasu s jeho odvoláním. Nevidí důvod, proč by soud neměl takovému návrhu vyhovět. Při výběru likvidátora by měl být preferován statutární orgán. Stávající likvidátor má úřední hodiny v pražské pobočce jen jeden den v týdnu. V ostatním opakoval svou argumentaci z návrhu. Měl za to, že společnosti měl být ustanoven kolizní opatrovník, neboť zájmy společnosti jsou v rozporu se zájmy stávajícího likvidátora. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil, odvolal stávajícího likvidátora a jmenoval novým likvidátorem [Anonymizováno].
5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
6. Podle § 192 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora. Podle § 194 o. z. jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval.
7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 27 Cdo 907/2017, dovodil, že „výrok pravomocného soudního rozhodnutí o jmenování likvidátora (v němž soud posuzoval taktéž otázku vhodnosti jmenované osoby) je závazný pro každého [viz § 27 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), ve spojení s § 1 odst. 2 z. ř. s. a § 167 odst. 2 o. s. ř.]. Z toho plyne, že v řízení o odvolání likvidátora z funkce (§ 191 odst. 2 o. z.) může soud otázku vhodnosti osoby likvidátora opětovně posuzovat jen tehdy, nastalali taková změna poměrů (skutkových okolností), jež by mohla vést k závěru, podle něhož není původně jmenovaná osoba nadále vhodná pro výkon funkce likvidátora.“
8. Odvolací soud zastává názor, vyslovený již v usnesení ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 7 Cmo 179/2020, uveřejněném v Právních rozhledech č. 8/2021, podle kterého „§ 191 odst. 2 ObčZ o tzv. sankčním odvolání likvidátora je k obecnému ustanovení § 194 ObčZ v postavení ustanovení speciálního, reagujícího jen na situaci řádného neplnění povinností likvidátora. Nikoli však na jinou potřebu likvidátora odvolat. Obecně tedy platí, že soud je oprávněn odvolat likvidátora, jehož do funkce jmenoval. […] Obdobně může nastat situace, kdy se vyskytla osoba, jíž je fungování nyní likvidované právnické osoby známo z minulosti, má o ní detailní informace i zkušenosti s jejím chodem či řízením v minulosti a souhlasí s tím, že by funkci likvidátora vykonávala. Objektivně nahlíženo, existuje vhodnější osoba k výkonu funkce likvidátora než likvidátor jsoucí dosud ve funkci. Podle odvolacího soudu není důvodu, aby - nastal-li objektivní důvod k odvolání stávajícího likvidátora a jeho nahrazení likvidátorem novým - to mohlo být učiněno jen v případě, že likvidátor nebyl jmenován soudem. Z objektivního důvodu je proto soud oprávněn odvolat soudem jmenovaného likvidátora. Z hlediska účelu likvidace a potažmo tak i účelového výkladu výše cit. zákonných ustanovení je namístě, aby likvidace byla vykonávána osobou k tomu nejlépe po všech stránkách disponovanou. Nemůže být přitom na překážku, že tato osoba nebyla jmenována hned na počátku likvidace, ale že možnost jejího jmenování vznikla, resp. byla dána, až v průběhu likvidace. Hledisko naplňování účelu likvidace co nejkvalitnějším způsobem, a potažmo tak likvidátorem k tomu maximálně disponovaným, se tedy uplatní nejenom u likvidátora nejmenovaného rozhodnutím soudu, ale není rozumného (ani zákonného) důvodu, aby se neuplatnilo též u likvidátora jmenovaného soudem. Jinak řečeno, likvidátora jmenovaného soudem může soud z funkce odvolat nikoli jen proto, že řádně neplní své povinnosti, ale též přispěje-li to ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace. Na jeho místo může pak jmenovat likvidátora nového, u nějž kvalitnější a efektivnější průběh likvidace lze na základě objektivně daných skutečností předpokládat. Kvalitnější a efektivnější provedení likvidace znamená, že výměna likvidátora nebude mít negativní vliv na výsledky dosavadního průběhu likvidace ani její další průběh, ale naopak je dán reálný předpoklad, že likvidace proběhne ekonomicky a efektivně, v souladu se zákonem a dostatečně rychle. Např. byl-li původním likvidátorem jmenován insolvenční správce mající své sídlo několik set kilometrů od sídla likvidované právnické osoby a neznalý konkrétních poměrů a fungování likvidované právnické osoby, je v souladu se zákonem, aby byl na jeho místo jmenován likvidátor, který je členem statutárního orgánu likvidované právnické osoby, sídlí, resp. bydlí, v blízkém okruhu jejího sídla a je detailně obeznámen s její mnohaletou činností a fungováním.“
9. Obdobná situace nastala i v projednávané věci. Odvolací soud souhlasí se skutkovými závěry soudu prvního stupně, podle kterých stávající likvidátor neporušil své povinnosti. Nicméně sám stávající likvidátor si stěžuje na nedostatek součinnosti ze strany společnosti a dosud činil pouze kroky směřující ke zjištění jejího majetku. Zároveň se aktivizovala osoba, která je členem představenstva společnosti a souhlasí se svým ustanovením likvidátorem. Odvolací soud nezjistil, že Dominiku Jechovi bránila ve výkonu funkce likvidátora překážka výkonu funkce ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k., ani že by nebyl způsobilý funkci vykonávat ve smyslu § 152 odst. 2 o. z. Osoba, která dosud byla členem statutárního orgánu společnosti, má zajisté větší přehled o jejím majetku a závazcích, než který může získat z veřejně dostupných zdrojů likvidátor vybraný ze seznamu insolvenčních správců. Z dosavadního průběhu řízení vyplývá, že Dominik Jech se poučil ze svých dosavadních pochybení a hodlá se nyní výkonu funkce likvidátora plně věnovat, zároveň má zjevně k dispozici i právní pomoc v osobě právního zástupce navrhovatele, který byl dokonce ochoten převzít i samotnou funkci likvidátora. Oproti stavu, ze kterého vycházel soud při jmenování stávajícího likvidátora, tedy došlo ke změně poměrů. Za situace, kdy jmenování Dominika Jecha navrhuje jediný akcionář společnosti, který má zajisté právní zájem na tom, aby likvidace proběhla řádně a bez průtahů, neboť po skončení likvidace obdrží likvidační zůstatek, považuje odvolací soud za rozumný a se zákonem souladný postup, aby stávající likvidátor byl z funkce odvolán a likvidátorem byl jmenován Dominik Jech.
10. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že stávajícího likvidátora odvolal z funkce a novým likvidátorem jmenoval [Anonymizováno]. Odvolací soud se přitom ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že mezi stávajícím likvidátorem a společností nenastal střet zájmů, který by vyvolal potřebu jmenovat společnosti kolizního opatrovníka. Z obsahu spisu totiž nevyplývá, že by zájmem stávajícího likvidátora nebylo řádné a včasné ukončení likvidace, jeho zájem je tedy v souladu se stejným zájmem společnosti.
11. Pro úplnost odvolací soud doplňuje, že stávající likvidátor má právo na náhradu hotových výdajů a právo na poměrnou část odměny za dosud provedené úkony v rámci likvidace (§ 195 o. z. a § 8 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Stávající likvidátor je podnikající fyzickou osobou (advokátem a insolvenčním správcem), která právně jedná pod svým jménem (§ 422 o. z.); tomu odpovídá také jeho označení v záhlaví.
12. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl podle § 23 z. ř. s., neboť se (jak vysvětleno ve shora citovaném usnesení zdejšího soudu) jedná o řízení, které by mohlo být zahájeno i bez návrhu. Ve věci by ostatně nebylo ani spravedlivé požadovat náhradu nákladů řízení po neúspěšném stávajícím likvidátorovi, neboť nebyl odvolán pro porušení svých povinností.
Proti tomuto usnesení lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).