o zaplacení 10 000 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání obou účastníků proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2024, č. j. 38 Cm 67/2021-316

Předchozí průběh řízení

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Trutnově dne 4. 12. 2020 se původní žalobce [Jméno žalobce B]. domáhal, aby soud uznal žalovaného povinným zaplatit mu částku 10 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % od 9. 6. 2020 do zaplacení.

2. Žalobce tvrdí, že žalovaný je společníkem společnosti [právnická osoba]., v níž drží 100% podíl na základním kapitálu, a ve společnosti [právnická osoba]., v níž drží 50% podíl na základním kapitálu (dále jen „podíly“ a „společnosti“). Žalovaný měl v úmyslu podíly prodat a žalobce měl o tuto investiční příležitost zájem. Proto sepsali Dohodu o hlavních podmínkách transakce spočívající v prodeji a nabytí podílu ve společnostech ze 17. 3. 2020 (dále jen „Term Sheet“), která obsahovala základní podmínky uvažované transakce. Term Sheet však nepředstavoval smlouvu o smlouvě budoucí. Podle čl. 3 (i) a. [Anonymizováno] zaplatil žalobce žalovanému zálohu na kupní cenu ve výši 10 000 000 Kč. Podle čl. 4 Term Sheetu měla být koupě podílů financována kombinací vlastních zdrojů žalobce a bankovního financování. Žalovaný vzal na vědomí, že může nastat situace, kdy banky přestanou transakce takovéhoto druhu financovat. K tomu také došlo, neboť financující banka (Česká spořitelna, a.s.) odmítla právě z uvedeného důvodu poskytnout žalobci úvěr, a to přípisem z 31. 3. 2020 s odkazem na aktuální situaci vzniklou pandemií Covid-19. Česká spořitelna potvrdila své odmítnutí znovu 17. 6. 2020 s odkazem na nejistý budoucí vývoj. Žalovaný se pokoušel žalobci pomoci s financováním transakce, avšak podařilo se mu získat pouze příslib mezaninového úvěru na 1 rok a nedostačující částku. Účastnicí se pokusili věc vyřešit dohodou na telekonferenci dne 17. 4. 2020, jejíž výsledky shrnul zprostředkovatel transakce [Anonymizováno] (ze společnosti [právnická osoba].) tak, že nepodaří-li se žalobci získat do 31. 7. 2020 za přiměřeného úsilí nabídku na financování, diskuse o transakci se ukončí a žalovaný vrátí zaplacenou zálohu. O tom měl být uzavřen dodatek k [Anonymizováno]. Pokud by se strany nedohodly ani na dodatku, měl žalovaný rovněž vrátit zálohu. Žalovaný nereagoval na návrh dodatku Term Sheetu ze strany žalobce. Žalobce proto dopisem z 2. 6. 2020 odstoupil od Term Sheetu a vyzval žalovaného k vrácení zálohy. Žalovaný reagoval poukazem na čl. 8 Term Sheetu, podle kterého v případě, že žalobce nebude realizovat transakci z důvodů jiných, než pro makroekonomický pokles s významným regionálním dopadem na trh bankovního financování, v jehož důsledku přestanou banky nové akvizice tohoto typu financovat a který bude odůvodněn ze strany financující banky tak, že právě z těchto důvodů neposkytuje takové akviziční financování, náleží žalovanému smluvní pokuta ve výši 10 000 000 Kč, tj. prodávající má právo ponechat si složenou zálohu na kupní cenu. Tento zápočet smluvní pokuty považuje žalobce za nedůvodný.

3. Usnesením z 2. 3. 2021, č. j. Ncp 130/2021-34, rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, a věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu věcně příslušnému (dále jen „soud prvního stupně“).

4. Žalovaný ve svém vyjádření zdůraznil, že v čl. 13 Term Sheetu (ze 17. 3. 2020) poskytl žalobci exkluzivitu v tom směru, že se zavázal nejednat o prodeji podílů s nikým jiným, a to do 15. 4. 2020. Žalovaný má za to, že aby žalobce uspěl s žalobou o vrácení zálohy, musí v souladu s čl. 8 Term Sheetu tvrdit a prokázat, že došlo k makroekonomickému poklesu, že tento pokles měl regionální dopad na celý trh bankovního financování, že tento dopad byl významný, že v důsledku toho banky úplně přestaly financovat nové akvizice, že takové akvizice jsou obdobného typu jako účastníky uvažovaná transakce a že pouze těmito skutečnostmi je odůvodněno neposkytnutí úvěru ze strany financující banky. Z vyjádření České spořitelny z 31. 3. 2020 však taková skutečnost neplyne. Banka odůvodnila svůj postoj pouze aktuální situací zapříčiněnou pandemií a nedostatkem predikce budoucího vývoje. Žalobce však neprokázal, že by banky akvizice podobného typu přestaly financovat. Žalovaný odmítl dodatek k Term Sheetu z toho důvodu, že si jím chtěl žalobce zajistit bezproblémové ukončení transakce v době, kdy mu žalovaný poskytl jak exkluzivitu, tak informace o společnostech. Žalovaný považuje za přiměřené, jestliže si za této situace ponechal složenou zálohu, která činí cca 2 % z uvažované kupní ceny.

5. Usnesením ze dne 14. 5. 2024, č. j. 9 Cmo 244/2023-281, zrušil Vrchní soud v Praze první rozsudek soudu prvního stupně v projednávané věci ze dne 4. 7. 2023, č. j. 38 Cm 67/2021-248, a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a to pro nepřezkoumatelnost jeho skutkových zjištění o obsahu Term Sheetu.

Napadený rozsudek

6. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem žalobě vyhověl (výrok I.) a žalovanému uložil zaplatit žalobci náklady řízení (výrok II.).

7. Z Term Sheetu soud prvního stupně zjistil, že původní žalobce zamýšlel koupit podíly od žalovaného za 500 mil Kč s případným navýšením o motivační odměnu. Záloha na ni ve výši 120 mil Kč byla co do částky 10 mil. Kč splatná do tří pracovních dnů ode dne podpisu Term Sheetu, zbývajících 110 mil. Kč mělo být zaplaceno do 15. 4. 2020 s tím, že tato lhůta může být prodloužena. Financování mělo být zajištěno kombinací vlastních zdrojů kupujícího a bankovního financování. Kupující deklaroval, že věří, že získání bankovního financování nic nebrání, ovšem vyjádřil obavu, že může dojít k makroekonomickému poklesu s významným regionálním dopadem na trh bankovního financování, na jehož základě přestanou banky nové akvizice podobného typu financovat. Pokud by k tomu došlo, měly to strany smlouvy diskutovat na společném jednání. Podle čl. 8 Term Sheetu, označeného jako Pokuta, pokud kupující převod nerealizuje z důvodů jiných, než z důvodů makroekonomického poklesu s významným regionálním dopadem na trh bankovního financování, v jehož důsledku přestanou banky nové akvizice obdobného typu financovat a který bude odůvodněn ze stran financující banky tak, že právě z těchto důvodů neposkytuje takové akviziční financování, případně z důvodů na straně prodávajícího (např. neposkytnutí potřebné součinnosti), náležela prodávajícímu smluvní pokuta ve výši 10 mil. Kč, tj. prodávající měl právo si ponechat v této výši složenou zálohu na kupní cenu. Zaplacení smluvní pokuty zbavuje kupujícího povinnosti uhradit dluh smluvní pokutou utvrzený. Žalovaný se ve smlouvě zavázal nejednat o prodeji podílů s žádnou třetí osobou. Term Sheet nepředstavoval smlouvu o smlouvě budoucí a s výjimkou ustanovení o pokutě, důvěrnosti poskytnutých informací a exkluzivitě jednání s původním žalobcem nebyl pro strany závazný.

8. Soud prvního stupně dále zjistil, že původní žalobce uhradil žalovanému dne 20. 3. 2020 zálohu ve výši 10 mil. Kč. Dopisem z 31. 3. 2020 sdělil zástupce České spořitelny členovi představenstva žalobce [Anonymizováno], že banka posoudila financování jejich akvizičního záměru. Bohužel však aktuální situace vzniklá pandemií Covid-19 bance nedovolila dostatečně predikovat budoucí situaci, včetně ekonomických výhledů a dopadů pandemie na schopnost firmy splácet akviziční úvěr. Jak původní žalobce, tak banka by byli vystaveni nepřiměřenému kreditnímu riziku. Banka uvedla, že se ráda vrátí k projednání financování, dovolí-li to zdravotní a ekonomická situace, ovšem nemohla předvídat, kdy se tak stane.

9. Soud prvního stupně dále z emailové korespondence účastníků zjistil, že 17. 3. 2020 byl původnímu žalobci zpřístupněn virtuální data room pro účely hloubkové prověrky společnosti. Původní žalobce žádal dne 30. 3. 2020 o doplnění dokumentů a informací. Dne 23. 4. 2020 sdělil právní zástupce původního žalobce zprostředkovateli transakce [Anonymizováno] (email byl v příloze zaslán i přímo žalovanému), že původnímu žalobci bylo odmítnuto akviziční financování z důvodu poklesu na trhu. Sdělil, že tím bylo aktivováno právo původního žalobce nepokračovat v transakci a na vrácení zálohy, rádi by však našli cestu, jak v transakci pokračovat.

10. Emailem z pondělí 27. 4. 2020 shrnul [Anonymizováno] páteční telefonickou diskusi tak, že původní žalobce měl připravit protinávrh textace dodatku č. 1 k Term Sheetu, v němž navrhne podmínky bankovního financování, za kterých bude financovat transakci. Transakce poběží podle harmonogramu dohodnutého v dodatku. Původní žalobce měl dokončit due diligence, zaslat závaznou nabídku a mělo se jednat o finální podobě transakční dokumentace. V mezidobí měl původní žalobce jednat s bankami o financování. Pokud by do 31. 7. 2020 při vynaložení přiměřeného úsilí nabídku, která bude obsahovat alespoň v dodatku č. 1 Term Sheetu uvedené podmínky financování nebo lepší a strany se nedohodou jinak, měla být diskuse o transakci ukončena a žalovaný měl vrátit zálohu ve výši 10 000 000 Kč. Pokud by se strany nedohodly ani na podobě dodatku č. 1 Term Sheetu, měla být diskuse nad transakcí rovněž ukončena a záloha žalovaným vrácena. Závěrem žádal [Anonymizováno] o potvrzení, že všichni rozuměli pátečnímu telefonátu jednotně.

11. Emailem z 28. 4. 2020 zaslal [adresa], člen představenstva původního žalobce, [Anonymizováno] návrh dodatku k Term Sheetu. Následující den zaslal [Anonymizováno] zástupcům původního žalobce aktualizovaný harmonogram transakce. Dne 30. 4. 2020 zaslal [adresa] nabídku na koupi podílů. V emailu ze 7. 5. 2020 uvedl [Anonymizováno], že se úpravami odchylují od původně dohodnuté podoby transakce a mají rozdílné pohledy na klíčová témata, navrhují proto osobní schůzku. Emailem z 11. 5. 2020 navrhl [Anonymizováno] zástupcům původního žalobce financovat transakci formou bridge/mezaninového financování. Pokud by původní žalobce tuto cestu nepřijal, byl by žalovaný nucen vystoupit z exkluzívního jednání s původním žalobcem a diskutovat i s dalšími zájemci v rámci výběrového řízení. [Anonymizováno] odpověděl dne 12. 5. 2020, že neobdrželi reakci na žádný z navržených dokumentů a že s ohledem na aktuální vývoj transakce a informace poskytnuté bankami neuvažují o využití překlenovacího financování. Zástupce žalovaného emailem z 15. 5. 2020 upozornil na to, že kroky původního žalobce neodpovídají podmínkám Term Sheetu a informoval, že některé banky (zejména Oberbank) jsou ochotny stále jednat o akvizičním financování. [Anonymizováno] v emailu z 19. 5. 2020 upozornil na to, že v Term Sheetu bylo od počátku uvedeno, že pokud nebude původnímu žalobci poskytnuto akviziční financování, nebude povinen pokračovat v transakci. Tato podmínka se naplnila. Původní žalobce navrhl revidovat [Anonymizováno] a nahradit ho novým, nakonec přistoupil na jeho pouhý dodatek, který měl připravit žalovaný. Po obdržení návrhu zjistili, že návrh neobsahuje telefonicky předjednané klíčové body. Protože žalobce obdržel zamítavé stanovisko banky k akvizičnímu financování a nebyla nalezena shoda na dodatku Term Sheetu, žádal žalovaného o vrácení zálohy s tím, že pokud obdrží příznivější stanovisko banky, nevyhýbá se pokračování v jednání. Právní zástupce žalovaného reagoval dne 2. 6. 2020 tak, že z jednání původního žalobce v posledních měsících je zřejmá snaha závazkům z Term Sheetu nedostát, že původní žalobce dodnes nepředložil žalovanému odmítnutí akvizičního financování odpovídající podmínkám Term Sheetu, že žalobci poskytl exkluzivitu a umožnil mu důkladně due dilligence a je pro něj nepředstavitelné, že by měl zálohu vracet.

12. Soud prvního stupně provedl dokazování také návrhy dodatku k Term Sheetu. První návrh rozšiřuje Term Sheet o oslovované banky, a to Českou spořitelnu, a.s., Oberbank AG, Raiffeisenbank a.s. a Komerční banku, a.s. s tím, že podmínkou vrácení zálohy je navíc neúspěšné oslovení uvedených bank.

13. Soud prvního stupně vyslechl jako svědka Petra Kmoníčka, který je zaměstnancem [právnická osoba]., která pro žalovaného pracovala na základě smlouvy o poradenské činnosti ve věci hledání investora. Jeho úkolem byla administrace procesu, nebyla mu udělena plná moc. Textace Term Sheetu byla kolektivní práce.

14. Jako účastníka vyslechl soud prvního stupně [Anonymizováno], tehdy člena představenstva původního žalobce. Původní žalobce chtěl společnosti přikoupit do nově zformované skupiny. Většina jednání probíhala vzhledem k pandemii Covid-19 telefonicky, kromě něj se jich účastnil za původního žalobce [Anonymizováno] a někdy i [Anonymizováno], žalovaný osobně a diskusi moderoval [Anonymizováno]. Výsledek jednání byl promítnut do [právnická osoba] na kupní cenu měla být v případě nevypořádání nákupu vrácena. Měla reflektovat to, že žalovaný nebude jednat s dalšími zájemci. Žalovaným byli ujišťováni, že v případě neuskutečnění transakce bude záloha vrácena bezpodmínečně.

15. [Anonymizováno], člen představenstva původního žalobce v dané době, před soudem prvního stupně vypověděl, že se s žalovaným na osobním jednání dohodli, že jedinou financující bankou bude Česká spořitelna, neboť s ní mají nejlepší vztahy, a žalovaný si výslovně nepřál, aby původní žalobce o jednání stran informoval širší plénum bank. Majoritní akcionář a člen dozorčí rady původního žalobce [Anonymizováno] vyjádřil obavu ohledně vývoje situace s pandemií Covid-19. Proto vzniklo ujednání týkající se makroekonomické situace, protože původní žalobce nevěděl, jak to jinak specifikovat. O povinnosti jednat s více bankami se s žalovaným nikdy nebavil. Mezaninové financování nebyla pro původního žalobce vhodná varianta. Současně se naplnila obava a pandemie Covid-19 omezila fungování v ČR v zásadní míře. S žalovaným se dohodli na dodatku k Term Sheetu. Žalovaný vyjádřil pochopení a ujišťoval žalobce, že mu záloha bude vrácena. Na dodatek k Term Sheetu se původnímu žalobci přes urgence nedostávalo odpovědi. Proto se rozhodli od transakce odstoupit. Petr Kmoníček vystupoval jako zástupce žalovaného. Původní žalobce jednal s Českou spořitelnou, Komerční bankou a další bankou doporučenou žalovaným.

16. Soud prvního stupně vyslechl i žalovaného, který potvrdil, že od společnosti [Anonymizováno] objednal činnost, který měla směřovat k prodeji podílů. Dodatek k Term Sheetu nebyl uzavřen proto, že se s původním žalobcem nebyli schopni shodnout na podmínkách.

17. Soud prvního stupně uvedl, že neuvěřil tvrzení žalovaného, že neexistovala dohoda o vrácení zálohy. Původní Term Sheet se týkal financování z jedné banky. Soud prvního stupně uvěřil [Anonymizováno] v tom, že podmínky vrácení zálohy byly ujednány z důvodu obav z pandemie Covid-19, jakož i v tom, že původně měla být transakce financována jednou bankou, což odpovídá i textaci [Anonymizováno], jakož i tomu, že v rámci jednání o dodatku měl být Term Sheet rozšířen o další financující banky. Proto nevěřil [Anonymizováno] jeho výpověď o tom, že od počátku bylo řešeno financování více bankami. Skutečnost, že v době uzavření Term Sheetu na jaře 2020 byla z důvodu pandemie Covid-19 vyhlášen nouzový stav, který měl významný vliv na ekonomiku České republiky, považoval soud prvního stupně za obecně známou.

18. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že článek 8 Term Sheetu představuje závazné smluvní ujednání, které lze vyložit podle skutečného úmyslu jednajících, který byl druhé straně znám. Žalobce měl v úmyslu získat financování od jedné banky. Skutečným úmyslem původního žalobce bylo podmínkou makroekonomického poklesu s významným regionálním dopadem zohlednit pandemii Covid-19, která vyvolala nejistou situaci na trhu financování, což bylo známo i žalovanému. Z emailu z 27. 4. 2020 podle soudu prvního stupně vyplynulo, že obě strany považovaly podmínky čl. 8 za naplněné a ve snaze zamezit zmaření transakce vyjednávaly o novém financování a změně Term Sheetu. Byť je formulace podmínek vrácení zálohy složitá, měl soud skutečný úmysl stran za zjištěný a složitost formulace připsal velikosti a formálnosti transakce. Protože soud považoval podmínky vrácení zálohy za splněné, nezabýval se otázkou, zda mohl být Term Sheet změněn ústně. Byť je čl. 8 Term Sheetu označen jako pokuta, nejednalo se podle soudu prvního stupně o smluvní pokutu, neboť ta může být ujednána jen za porušení smluvní povinnosti. Uvedené ujednání posoudil podle jeho obsahu jako smluvní ujednání o podmínkách vrácení zálohy na kupní cenu. V řízení pak nebylo zjištěno, že by obsahem ujednání stran bylo právo žalovaného zálohu si ponechat odměnou za poskytnutou exkluzivitu při vyjednávání a za provedení due diligence původním žalobcem. Soud prvního stupně považoval podmínky vrácení zálohy za splněné, a proto žalobě vyhověl. Protože si strany neujednaly dobu plnění zálohy, byl žalovaný povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě, a to s úroky z prodlení v zákonné výši.

Odvolání a vyjádření k němu

19. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, ve kterém nesouhlasí se závěry soudu prvního stupně při výkladu čl. 8 Term Sheetu o podmínkách vrácení zálohy. Žalovaný je přesvědčen, že s ohledem na princip poctivosti a zásadu, že smlouvy mají být plněny, musí ve sporu uspět. Podle žalovaného podmínky vrácení kupní ceny splněny nebyly. Soud prvního stupně ve skutečnosti nezjišťoval skutečnou vůli stran. Některé důkazy nehodnotil vůbec, jiné selektivně a o těch, které se nehodily do rámce jeho záměru žalobu zamítnout, konstatoval, že jim neuvěřil, avšak neodůvodnil, proč. Hodnocení důkazů soudem prvního stupně považoval žalobce za libovolné a nepřezkoumatelné. Rozhodující soudkyně vyšla přitom z výslechů, jimž nebyla osobně přítomna, neboť je provedl její penzionovaný předchůdce. Tím byla porušena zásada přímosti. Soud prvního stupně měl podle žalovaného provedené výslechy svědka a účastníků zopakovat, aby je mohl řádně hodnotit.

20. Soud prvního stupně měl podle žalovaného nejprve interpretovat čl. 8 Term Sheetu, tj. zabývat se tím, jak uvedenému ujednání rozuměly smluvní strany, proč bylo do Term Sheetu začleněno, kdo je jeho autorem a koho má chránit. Až po zjištění obsahu uvedeného pravidla se měl zabývat tím, zda toto pravidlo bylo naplněno. Soud prvního stupně však obě otázky smísil a dospěl rovnou k závěru, že čl. 8 Term Sheetu byl naplněn. Pokud by soud prvního stupně postupoval uvedeným způsobem, musel by podle žalovaného přihlédnout k výpovědím [Anonymizováno] a [Anonymizováno], podle kterých bylo ujednání začleněno do Term Sheetu na požadavek žalobce. [Anonymizováno] připustil ohledně podmínky makroekonomické situace, že nevěděli, jak to předem specifikovat. Z toho žalovaný dovozuje, že formulaci čl. 8 Term Sheetu předcházela vědomá úvaha žalobce o jeho znění. Pak mělo být zohledněno přesné znění textu, tím spíše za situace, kdy původní žalobce je podnikatel se zkušenostmi s obdobnými akvizicemi, a měl by mu tedy být znám význam pojmů jako makroekonomický pokles, trh bankovního financování, akvizice podobného typu. Navíc při vyjednávání o dodatku Term Sheetu nenavrhovala žádná ze stran změnu podmínek vrácení zálohy. Pokud by touto ujednání původní žalobce rozuměl jinak, než jak bylo formulováno, navrhl by jeho změnu. Formulaci čl. 8 Term Sheetu zopakoval původní žalobce i ve svém dopisu z 2. 6. 2020, kde jí odůvodnil své rozhodnutí v transakci nepokračovat. Stejně tak žalovaný se dopisem z 8. 7. 2020 domáhal po původním žalobci předložení vyjádření financující banky. Z uvedeného tedy plyne, že žalovaný vrácení zálohy neslíbil a že až do uvedené doby neznal skutečný důvod odmítnutí financování transakce ze strany České spořitelny. Soud prvního stupně přitom shora uvedené následné chování smluvních stran nevzal v úvahu při výkladu čl. 8 Term Sheetu a nevysvětlil, proč tak neučinil.

21. Za nesprávný považuje žalovaný také závěr soudu prvního stupně, že transakci měla financovat jediná banka, přičemž ani nevysvětlil, proč tuto skutečnost považoval za podstatnou. Zřejmě však z důvodu posouzení, zda odmítnutí financování ze strany jedné banky bylo dostatečné pro bezplatné opuštění transakce. Sám [Anonymizováno] však vypověděl, že mu z textu smlouvy nebylo jasné, zda se má jednat o jednu nebo více bank, avšak [Anonymizováno] mu sdělil, že mu dané ustanovení dává více možností. [Anonymizováno] i [adresa] se shodli, že se jednalo s více bankami, žalovaný vypověděl, že na jedné bance netrval, a původní žalobce v dopise z 2. 6. 2020 sám uvedl, že mu financující banky odmítly poskytnout úvěr. Žalovanému proto uniká, jak soud prvního stupně mohl dovodit, že transakce měla být financována jednou bankou.

22. Podle žalovaného dále ze sdělení České spořitelny neplyne, že by byly naplněny všechny podmínky čl. 8 Term Sheetu, za kterých mělo žalobci vzniknout právo na vrácení zálohy. Banka především neuvádí, že by došlo k makroekonomickému poklesu, že by tento pokles měl významný dopad na trh bankovního financování, že by proto banky přestaly obdobné akvizice financovat, a že z uvedených důvodů odmítá úvěr poskytnout. Podle účastnického výslechu [Anonymizováno] byly důvody odmítnutí financování ve skutečnosti jiné, a to rekvalifikace různých oborů uvnitř banky. Dopis České spořitelny z 31. 3. 2020 původní žalobce žalovanému záměrně nepředložil, a proto žalovaný nemohl akceptovat splnění podmínek vrácení zálohy. Výsledkem konferenčního hovoru účastníků byla pouze dohoda na tvorbě dodatku č. 1 Term Sheetu. Pokud by bylo přislíbeno vrácení zálohy, neměla by jeho tvorba smysl. Tak je třeba rozumět i emailu z 27. 4. 2020, na jehož konci se Petr Kmoníček táže, zda hovoru porozuměli všichni stejně. Zřejmě tomu tak nebylo, což potvrzuje následný sled událostí. Pokud žalovaný s původním žalobcem dále jednal, činil tak nad rámec svých povinností v zájmu na úspěšném završení obchodu.

23. Žalovaný upozornil na to, že záhlaví Term Sheetu jsou uvedeny i další osoby, včetně [Anonymizováno], k čemuž svědek [Anonymizováno] uvedl, že v době jeho sepisu ještě nebylo jasné, kdo bude kupujícím. Česká spořitelna přitom svou odpověď adresuje pouze [Anonymizováno], přičemž se navzdory zvyklostem a očekáváním nevěnovala výši úvěru, bonitě dlužníka, okolnostem čerpání úvěru apod. Nešlo tedy o řádné odmítnutí financování, nýbrž o nahodilé a neprůkazné konstatování, které ani náznakem nenaplňuje parametry čl. 8 Term Sheetu. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl.

24. Původní žalobce ve svém vyjádření uvedl, že soud prvního stupně podle něj v potřebném rozsahu a v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu zjistil skutkový stav a věc správně posoudil i po právní stránce. Skutečným úmyslem původního žalobce bylo obdržet financování od jediné banky, která financování odmítla z důvodů v Term Sheetu uvedených. Obě strany naplnění čl. 8 Term Sheetu akceptovaly, což se projevilo v emailu z 27. 4. 2020. Původní žalobce uvedl, že neměl povinnost realizovat transakci a žalovanému proto nemohlo vzniknout právo na smluvní pokutu. Nabyvatelem podílu měl vždy být původní žalobce. Žalovaný nereagoval na návrh původního žalobce na uzavření dodatku č. 1 k Term Sheetu. Žalovaný podle původního žalobce v odvolání vytrhává z kontextu určité části svědeckých a účastnických výpovědí. Poukazuje na to, že proti emailu z 27. 4. 2020 nevznesl nikdo jakékoli výhrady. Názor žalovaného, že při změně obsazení soudu by mělo být opakováno dokazování, považuje za ojedinělý a nepřiléhavý. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

25. Žalovaný své odvolání několikrát doplnil. Zdůraznil, že na rozdíl od původního žalobce není podnikatelem a ve vztahu k němu je slabší smluvní stranou. Upozornil na to, že původní žalobce ještě v žalobě vycházel z textu čl. 8 Term Sheetu a dovozoval jeho naplnění, jakož i na to, že strany dbaly na to, aby jejich ujednání měla vždy písemnou formu, přestože ji zákon nevyžaduje, a dále na to, že tvrzení původního žalobce se v průběhu řízení měnila, což podrývá jejich důvěryhodnost. Tato důvěryhodnost je navíc postižena i skutečností, že spornou zálohu ve výši 10 000 000 Kč získal původní žalobce od [Anonymizováno], který požaduje její vrácení přihláškou pohledávky vůči společnosti [právnická osoba]., která se s ním měla na zápůjčce podílet, avšak neučinila tak. [Anonymizováno] potom původní žalobce dluží odměnu za výkon funkce člena představenstva a [Anonymizováno] nájemné ve výši přesahující 1 milion Kč. Jmenovaní proto mají zájem na úspěchu žalobce v projednávané věci. Zároveň uvedené skutečnosti vedou žalovaného k závěru, že důvodem odmítnutí financování transakce původnímu žalobci nebyla špatná situace na trhu bankovního financování, nýbrž nevyhovující ekonomická situace původního žalobce. Žalovaný je proto přesvědčen, že jediným cílem původního žalobce bylo získat interní informace o společnostech a následně od transakce odstoupit.

26. V průběhu odvolacího řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 6. 2025, č. j. MSPH 78 INS 1049/2029-A-33, zjistil úpadek původního žalobce, na jeho majetek prohlásil konkurs a insolvenčním správcem jmenoval žalobce současného. Posledně jmenovaný navrhl, aby v řízení bylo pokračováno, a stal se tak podle § 264 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. účastníkem řízení namísto původního žalobce.

Posouzení věci odvolacím soudem

27. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

a) Zopakované a doplněné dokazování

28. Odvolací soud, který na základě odvolání žalovaného měl za to, že na základě důkazů provedených soudem prvního stupně lze dospět k jiným skutkovým zjištěním, zopakoval podstatnou část dokazování soudem prvního stupně (§ 213 odst. 2 o. s. ř.). Z listinných důkazů, které soud prvního stupně provedl, odvolací soud zjistil totéž, co soud prvního stupně, pročež odkazuje na shrnutí jejich obsahu v odstavcích 7 až 12 shora.

29. Odvolací soud navíc provedl i důkaz reakcí právního zástupce žalovaného na žádost o vrácení zálohy z 8. 7. 2020, kterou žalovaný navrhl jako důkaz již podáním ze 17. 3. 2022 (č.l. 147 p. v. spisu). Žalovaný v této reakci odmítá zálohu vrátit s tím, že z dosavadního jednání původního žalobce je zřejmá snaha nedostát závazkům z Term Sheetu a transakci nerealizovat za využití různých zástupných důvodů. Zástupce žalovaného podotýká, že žalovanému dosud nebyly doloženy jakékoli podklady, podle kterých banky oslovené původním žalobcem odmítly financování z důvodu makroekonomického poklesu s významným regionálním dopadem na trh bankovního financování, v důsledku něhož by bankovní sektor přestal financovat obdobné akviziční transakce. Upozorňuje, že k takovému poklesu objektivně nedošlo. Stejně tak popírá, že by neposkytl při dojednávání transakce potřebnou součinnost.

30. Odvolací soud dále doplnil dokazování o insolvenční návrh věřitele [právnická osoba]. proti původnímu žalobci ze dne 28. 2. 2025, ve kterém se uvádí, že vedle pohledávky uvedeného insolvenčního navrhovatele má za původním žalobcem pohledávku rovněž [adresa], a to ve výši 6 622 298 ze zápůjčky v původní výši 10 000 000 Kč snížené o započtené pohledávky původního žalobce za [Anonymizováno]. V insolvenčním návrhu se odkazuje na přihlášku pohledávky [Anonymizováno] za dlužníkem [právnická osoba]. do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 2885/2023, v níž [adresa] uvádí, že uvedených 10 000 000 Kč zapůjčil původnímu dlužníkovi za účelem úhrady zálohy na kupní cenu za podíly s tím, že mezi ním a [právnická osoba]., bylo dohodnuto, že posledně jmenovaná mu uhradí ze zapůjčených 10 milionů Kč podíl ve výši 70 %, který odpovídal podílu stran dohody na základním kapitálu původního žalobce. [Anonymizováno] se do insolvenčního řízení vedeného proti původnímu žalobci přihlásil s pohledávkou ve výši 875 731,53 Kč na odměně za výkon funkce člena představenstva za období prosinec 2020 až srpen 2021. [adresa] se do insolvenčního řízení proti původnímu žalobci přihlásil s pohledávkou ve výši 1 001 114,12 Kč na nezaplaceném nájemném za období od července do listopadu 2022.

31. Důkazy uvedené v předchozím odstavci odvolací soud připustil podle § 205a písm. c) o. s. ř., neboť jimi měla být podle tvrzení žalovaného zpochybněna věrohodnost výpovědí bývalých členů představenstva původního žalobce, pánů [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

32. Žalovaný před odvolacím soudem vypověděl, že společnost [Anonymizováno] si najal za účelem administrace prodeje podílů. Jeho úkolem bylo vyhledat kupce, následně byl přítomen u některých jednání, většina se konala v kanceláři [Anonymizováno]. Jejich pracovník [Anonymizováno] administroval Term Sheet. Kdo ho koncipoval, si žalovaný už nepamatoval. Záloha měla zajistit důvěryhodnost zájemce, neboť mu byly poskytnuty podklady, žalovaný měl s vyjednáváním náklady na právní zástupce a poradce. Na dotaz, co bylo míněno ustanovením o podmínkách vrácení zálohy, žalovaný vypověděl, že přesně všechna ustanovení Term Sheetu nezná, ale když je původní žalobce oslovil, že má problém se sháněním peněz, tak jim byl připraven pomoci s financováním, což bylo odmítnuto. Uvnitř původního žalobce se zřejmě na základě interního rozkolu rozhodli, že podíly nechtějí koupit. Předtím žalovaný neměl důvod zpochybňovat solventnost původního žalobce, protože člen dozorčí rady původního žalobce pan [Anonymizováno] nepatří k úplně chudým lidem. Nebyl důvod se ptát, kde na to vezme, navíc je znal i pan [Anonymizováno] a v podstatě je žalovanému doporučil. Potvrdili mu, že vlastní zdroje mají. Žalovaný popřel, že by požadoval financování jen jednou bankou, zástupci původního žalobce podle něj sami uváděli, kam si pro peníze půjdou a žalovaný s tím neměl problém, protože také má většinu financování od České spořitelny a podle původního žalobce to měla být jedna z bank, kam chtěli pro peníze jít. Covid představoval extrémní situaci, nicméně žalovaný měl trpělivost, byl připraven posečkat a hledalo se řešení. Žalovaný na prodej podílů netlačil, ostatně společnosti dodnes vlastní a Covid přestály úplně bez problémů. Po nastínění emailu [Anonymizováno] z 27. 4. 2020 žalovaný popřel, že by se s původním žalobcem dohodli na vrácení zálohy v případě, kdy by nedošlo k uzavření dodatku k Term Sheetu. Podle žalovaného je to vytržené z kontextu, protože v té době už bylo jasné, že původní žalobce nemá zdroje a nechce koupit. Financování za podmínek popsaných v návrhu dodatku předloženém původním žalobcem by nemohla žádná banka poskytnout. Mezi účastníky hovoru na straně prodávajícího zazněly silné emoce, navzájem se dohadovali. Pro žalovaného vždy platilo, co je uzavřeno v Term Sheetu. Strany byly od počátku domluveny tak, že pokud by se jakékoli parametry měnily, uzavře se dodatek. Na dotaz soudu, zda žalovaný nějak reagoval na výzvu v uvedeném emailu, aby potvrdil jeho obsah, žalovaný neodpověděl. Z předchozí doby znal žalovaný [Anonymizováno]. Pochybnosti o solventnosti původního žalobce začal mít v době, kdy měla být zaplacena druhá splátka. Společnosti za Covidu normálně fungovaly, pročež ze strany bank nebyl důvod akvizici nefinancovat, maximálně mohly požadovat větší ekvitu nebo nějaké dozajištění. Žalovaný dělal akvizice podobného rozsahu i za covidu. Problém původního žalobce byl podle něj v tom, že do něj společníci tu ekvitu nechtěli vložit.

33. Jako svědka odvolací soud vyslechl [Anonymizováno]. Potvrdil, že je zaměstnancem [právnická osoba], která byla na základě poradenské smlouvy transakčním poradcem žalovaného ve věci vyhledání investora pro společnosti. [Anonymizováno] znal pana [Anonymizováno] z dřívějška, s původním žalobcem řešil předchozí transakci přímo svědek. Těch 10 milionů Kč byla záloha na kupní cenu a zároveň měla být pokutou pro případ, že nebude podle Term Sheetu plněno. Tak měla fungovat kromě případu, že se významně změní situace na trhu, banky přestanou financovat transakce, protože přicházel covid, a původní žalobce nezíská financování. Druhá varianta byla pochybení na straně prodávajícího. Ze svědkových zkušeností se podmínky financování v té době měnily, ale obecně banky akvizice financovat nepřestaly. Vnímal to tak, že by jim původní žalobce měl doložil písemné vyjádření více bank, že nejsou připraveny transakci financovat. Podmínky financování však v původním Term Sheetu řešeny nebyly, až v dodatku, který nebyl podepsán. Svědek si nebyl vědom, že by žalovaný omezoval původního žalobce ve výběru bank. Spořitelnu jmenoval jako financující banku původní žalobce. Cílem emailu z 27. 4. 2020 bylo ujasnit si zadání první verze dodatku Term Sheetu. Šlo o zápis z jednání. Na výzvu k potvrzení shody na obsahu zápisu strany nereagovaly. Neměl pocit, že by tím žalovaný slíbil zálohu vrátit. Komentáře stran se v následujících jednáních velmi lišily, takže si řekly, že když se nedohodnou, jedou podle starého Term Sheetu. Nebyl si jist, zde bylo v Term Sheetu dohodnuto, že může být měněn pouze písemně, avšak bývá obvyklé, že dohody v rámci takových transakcí jsou písemné posvěcené právními zástupci. Jinak jde jen o diskusi a sdělování názorů stran. Obsah emailu z 27. 4. 2020 nevnímal jako právně závaznou dohodu. Sám neměl oprávnění žalovaného zastupovat při právních jednáních. Strany se neshodly na tom, že vyjednávání ukončují z důvodů dohodnutých v Term Sheetu. Svědek si nepamatoval, že by vyjednávání dodatku Term Sheetu probíhalo v nestandardně emotivní rovině. Ustanovení o vrácení zálohy bylo do Term Sheetu vloženo na požadavek původního žalobce, který chtěl zálohu zpět v případě, že trh přestane takové transakce financovat, a proto ji nebude možné dokončit. Žalovaný s tím souhlasil, ale s tím, že záloha mu zůstane v případě, že by původní žalobce neplnil Term Sheet a nevyvíjel úsilí. Svědek sám neviděl žádný dokument, který by potvrzoval odmítnutí financování bankou, řešil však požadavek žalovaného na dodání takového dokumentu. Zprávu o odmítnutí financování obdržel svědek jen ústně. Kupujícím v takových transakcích někdy bývá i nově vzniklá společnost, proto bylo v Term Sheetu na straně kupující uvedeno více osob. Jako poradci často do poslední chvíle nevědí, kdo bude kupujícím. Kupuje-li účelově založené společnost, vyžadují banky ještě zajištění ze strany solventní osoby. Term Sheet byl výsledkem společného jednání, první návrh textu vytvořili oni (tj. [Anonymizováno]), pak se k němu vyjádřili právní zástupci obou stran. Záloha byla vstupenkou k exkluzivitě, která zajišťovala původnímu žalobci čas na dojednání transakčních dokumentů. Dodatek Term Sheetu odmítl žalovaný proto, že podmínky financování vymíněné původním žalobcem byly poměrně striktní na to, aby jich bylo možné dosáhnout.

34. Odvolací soud vyslechl také bývalého člena představenstva původního žalobce [Anonymizováno]. Uvedl, že zůstává třicetiprocentním akcionářem původního žalobce, za kterým uplatňuje v konkursu pohledávky. Cílem koupě podílů bylo rozšířit skupinu firem působících ve stejném sektoru jako původní žalobce. Byl připraven vložit do této transakce část peněz, které získal prodejem části akcií původního žalobce. K řešení otázky, jak tyto prostředky vložit do původního žalobce, se nedostali. Nebyl ani pevně stanoven podíl cizích a vlastních zdrojů na financování. Dokázal si však dobře představit, že akcionáři původního žalobce dají dohromady zbytek zálohy na kupní cenu ve výši 110 000 000 Kč, která měla být zaplacena v dubnu 2020. Přínosem druhého akcionáře pro původního žalobce byla mj. jeho schopnost dojednávat úvěry. [právnická osoba] byl připraven dát do zástavy za úvěr nějakou nemovitost. Byli dohodnutí tak, že na vlastní zdroje přispějí v poměru vlastnictví akcií, tj. [adresa] z 30 % a [právnická osoba] ze zbývajících 70 %. Sám měl tehdy k dispozici nějakých 230 milionů Kč, u druhého akcionáře vycházel z toho, že má k dispozici násobně více. Vyjednávání s bankami měl na starosti pan [Anonymizováno]. Vyjednával především s Českou spořitelnou a zřejmě i s dalšími bankami. [adresa] se staral především o prověrku společností, v čem jsou silné, jaké jsou možné synergie s podnikáním původního žalobce. Prověrka vyšla tak, že se jednalo o zdravé společnosti. Záloha ve výši 10 000 000 Kč měla původnímu žalobci zajistit exkluzivitu při vyjednávání. O podmínkách vrácení zálohy nevěděl, překvapilo jej, že si žalovaný zálohu nechal, protože ji považoval za vratnou. Původnímu žalobci půjčil těch 10 000 000 Kč, které se poslaly žalovanému. Právní rovinu dohody neřešil, hledal v ní informace týkající se provozu společností. Až do odmítnutí financování vrácení zálohy pro žalobce vůbec nebyl možný scénář. Vždycky vycházel z toho, že podíly koupí původní žalobce, rozhodně neuvažoval o tom, že by je nabyl sám. V době vyjednávání o sporné transakci byl původní žalobce zdravá firma se funkčními zaměstnanci a několika desítkami velkých projektů v dohledu. Neměl v podstatě žádné úvěry. Telefonicky se žalovaného ptal, zda je záloha vratná, a byl ujištěn, že ano. Komunikoval s panem [Anonymizováno] a sdělil mu, že je problém s financováním. Obsah všech diskusí se vždy promítl do písemné formy. Covid-19 podle něj vyvolal obrovský útlum. Věděl v té době o několika firmách, které byly na prodej a podle něj to muselo mít dramatických dopad na počet takových transakcí.

35. Odvolací soud zopakoval i výslech bývalého člena představenstva původního žalobce [Anonymizováno]. Vypověděl, že se této funkce ujal jako spolupracovník hlavního investora [právnická osoba] [Anonymizováno]. Původního žalobce jim ke koupi nabídl [Anonymizováno]. Mezi akcionáři původního žalobce byla uzavřena akcionářská dohoda, podle které byl původní majitel pan [Anonymizováno] pověřen řízením původního žalobce. Při vyjednávání akvizice podílů se nejvíce jednání s bankami věnoval právě [Anonymizováno]. Žalovaný trval na tom, že původní žalobce smí jednat jen s jednou bankou, protože nechtěl, aby se rozkřiklo, že jsou společnosti na prodej. Když pak zjistil, že jednání s Českou spořitelnou nejsou na dobré cestě, trval na tom, aby jednali s více bankami. Vyslýchaný jednal s Komerční bankou a pak ještě s jedním bankéřem, kterého kontaktoval žalovaný. Nabídka však přes urgence nepřišla žádná. Žalovaný ještě doporučoval J&T banku, ale ta nabízela jen mezaninové financování, které je dražší a pro původního žalobce bylo neprůchozí. Česká spořitelna i Komerční banka neposkytly financování s ohledem na situaci na trhu, vyčkávaly na další vývoj. Pan [Anonymizováno] z České spořitelny říkal, že nevědí, co se v oborech jako gastronomie nebo stavebnictví bude dít a neumějí posoudit, zda mohou učinit nabídku. Společnosti se zabývaly elektromontážními pracemi. Průběh vyjednávání o financování podobných akvizic popsal [Anonymizováno] tak, že osloví dvě, výjimečně tři banky se záměrem na koupit určité společnosti. Banka společnost prověří a učiní indikativní nabídku podmínek úvěru. Po schválení klientem banka posoudí věc ještě jednou a nabídku zpřesní, často požaduje zajištění. Navíc banka má vlastní zdroje informací, takže pro investora představuje i druhou analýzu stavu cílové společnosti. Ve věci koupě podílů od žalovaného však banky žádnou indikativní nabídku nedaly, protože neuměly posoudit, zda bude financování vycházet. Potvrzení o tom dostali jen od České spořitelny, od dalších dvou bank nepřišlo nic, ale původní žalobce se také nezavázal, že by měl doložit odmítnutí v písemné podobě. Žalovaný byl o vývoji informován na denní bázi.

36. V době, kdy se o prodeji podílů začalo jednat, přišel podle [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tím, že hrozí virus z Číny a že je třeba dát do Term Sheetu nějakou pojistku. Dnes by věděli, jak to přesně formulovat, tehdy chtěli dát druhé straně na vědomí, že vidí hrozbu, černou labuť. Vyjednával o tom s panem [Anonymizováno] a připustil, že se to formuluje těžko. Term Sheet nebyl smlouvou o smlouvě budoucí, ale dokument o shodě na tom, jak si strany transakci představují. Záloha ve výši 10 000 000 Kč měla žalovanému prokázat vážný zájem původního žalobce na koupi podílů. Podíly měl kupovat původní žalobce, ovšem ne z vlastních zisků, nýbrž z peněž poskytnutých akcionáři např. formou příplatku do vlastního kapitálu. Měl za to, že Term Sheet je nezávazný celý, že závazná je kupní smlouva. Závazná písemná dohoda je taková, o které strany řeknou, že taková je. Když banka odmítla financování, přestaly se shodovat představy stran o dalším postupu při transakci. Žalovaný u osobního jednání potvrdil, že zálohu vrátí, proto [Anonymizováno] žádal od pana [Anonymizováno], aby udělal zápis, všem ho poslal a žalovaný nenapsal, že by ho špatně pochopili. Očekávali, že podíl vlastních zdrojů na financování bude cca 30 %, ideálně méně. Pan [Anonymizováno] měl peníze z předchozí transakce, kdy prodal 70 % své firmy. První zálohu ve výši 10 000 000 Kč složil pan [Anonymizováno] a byli domluveni, že [právnická osoba] bude posílat peníze dál tak, aby se naplnil poměr příspěvků akcionářů 30:70. S placením kupní ceny nemohli být v prodlení, protože transakční dokumentace nebyla nikdy uzavřena. Původní žalobce nebyl zadlužen, později získal od České spořitelny úvěr zhruba 8 milionů Kč na provozní financování.

b) K výkladu Term Sheetu a hodnocení důkazů

37. Odvolací soud již ve svém předchozím rozhodnutí v projednávané věci uvedl, že pro projednávanou věc je stěžejní posoudit, zda žalobci vznikl nárok na vrácení složené zálohy ve výši 10 000 000 Kč, či zda byl žalovaný naopak oprávněn si složenou zálohu ponechat. Pro řešení této otázky je zapotřebí zjistit obsah ujednání o vrácení zálohy v čl. 8 Term Sheetu a také, zda toto ujednání bylo případně později změněno či nahrazeno ujednáním jiným, zejména dohodnutým na telekonferenci, jejíž obsah se promítl do emailu zaslaného účastníkům zprostředkovatelem transakce [Anonymizováno] dne 27. 4. 2020. S žalovaným pak nutno souhlasit v tom, že až po zjištění obsahu ujednání Term Sheetu o vrácení zálohy lze řešit otázku, zda podmínky vrácení byly naplněny.

38. Podle § 556 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec 2).

39. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

40. Uvedené ustanovení vykládá ustálená judikatura tak, že „soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním) […]. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první o. z. tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017, uveřejněný pod R 4/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

41. Proces hodnocení důkazů popsal Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2682/2013, uveřejněném pod R 93/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek: „Důkazy (přímé i nepřímé) hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu, nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Výsledky hodnocení důkazů umožňují soudu přijmout závěr o pravdivosti skutečnosti, která je předmětem dokazování, jestliže na jejich základě lze nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala, aniž by o tom mohly být rozumné pochybnosti. Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné (více či méně pravděpodobné), že se dokazovaná skutečnost stala, a připouštějí-li tedy i možnost (větší či menší pravděpodobnost) toho, že se dokazovaná skutečnost naopak nestala, nelze učinit závěr o pravdivosti této skutečnosti.“

42. Odvolací soud je přesvědčen, že všechny důkazy byly provedeny způsobem souladným se zákonem. Při hodnocení důkazů vycházel zejména z listinných důkazů (Term Sheetu samotného a emailové korespondence stran z doby předcházející a následující jeho uzavření), jejichž pravost nebyla účastníky zpochybněna, s výjimkou reakce žalovaného na žádost původního žalobce o vrácení zálohy z 8. 7. 2020, kterou měl zástupce žalovaného zaslat zástupci původního žalobce (a v kopii dalším účastníkům vyjednávání) téhož dne. O autenticitě tohoto dokumentu však odvolací soud nemá pochybnosti, neboť průvodní email k tomuto vyjádření předložil jako důkaz sám původní žalobce a jeho obsah odpovídá jak komunikaci, na které se v něm reaguje, tak obsahu reakce původního žalobce na něj. Původní žalobce se proto musel s tímto dokumentem seznámit.

43. Odvolací soud přihlížel při hodnocení důkazů i k vazbám vyslýchaných bývalých členů statutárního orgánu původního žalobce na stranu žalující. Je totiž zřejmé, že pokud by žalobce spornou pohledávku na vrácení zálohy vymohl, zvýšily by se tím šance na úhradu pohledávek, které přihlásili do insolvenčního řízení proti původnímu žalobci. Jak [adresa], tak [Anonymizováno] tedy mají zájem na tom, aby vypovídali ve prospěch žalobce. Na druhé straně žalovaný samozřejmě vypovídal především ve svůj prospěch. Z uvedeného ovšem neplyne, že by se z jejich výpovědí nedalo vycházet, odpovídají-li části jejich obsahu ostatním provedeným důkazům. Za vcelku neutrální, a tedy pro věc vedle listinných důkazů nejpodstatnější, odvolací soud považoval výpověď [Anonymizováno], který sice převod podílů zprostředkovával pro žalovaného, avšak je osobou na něm finančně i jinak nezávislou.

44. Všichni vyslýchaní se shodli, že účelem sporné zálohy na kupní cenu bylo především potvrzení vážnosti zájmu původního žalobce na uzavření transakce a že žalovaný se proti její úhradě zavázal nejednat o prodeji podílů s jinými případnými zájemci (a svědek [Anonymizováno] potvrdil, že takové zájemce [Anonymizováno] přinejmenším vytipoval). Stejně tak se všichni shodli na tom, že Term Sheet nepředstavoval závazek původního žalobce koupit podíly za podmínek v něm uvedených, nýbrž měl být především shrnutím dosavadních výsledků předběžných jednání stran, které mělo být v případě úspěšné prověrky hospodaření společností žalovaným podkladem pro přípravu smluvní dokumentace převodu podílů na původního žalobce. Pro věc je přitom podle soudu prvního stupně nepodstatné, zda nabyvatelem podílů měl být jedině původní žalobce, nebo případně i k tomuto účelu zvlášť založená obchodní společnost, neboť původní žalobce byl stranou Term Sheetu a byl to právě on, kdo složil spornou zálohu. Z Term Sheetu měla být právně závazná jen část ustanovení, která sám [Anonymizováno] za závazná označuje, zejména pak ustanovení o podmínkách vrácení zálohy, exkluzivitě a mlčenlivosti. Pokud [adresa] a zejména [Anonymizováno] považovali Term Sheet za nezávazný, měli zřejmě na mysli absenci závazku podíly koupit za uvažovanou cenu. Nezávaznost ustanovení o vrácení zálohy, exkluzivitě a mlčenlivosti by totiž ani z jejich pohledu nedávala smysl.

45. Mezi vyslýchanými panovala rovněž shoda na to, že původní žalobce měl kupní cenu zaplatit částečně z vlastních prostředků a částečně (z většiny) bankovním úvěrem. [Anonymizováno] připustil, že původní žalobce sám potřebnými prostředky nedisponoval a předpokládalo se, že tyto peníze poskytnou jeho akcionáři, a to [adresa] a (prostřednictvím [právnická osoba]) [Anonymizováno]. Žalovaný ve své účastnické výpovědi připustil, že o tomto způsobu financování transakce věděl a rovněž uvedl, že se byl mu byly známy poměry [Anonymizováno], a proto neměl pochybnosti o tom, že akcionáři původního žalobce jsou schopni potřebnou část kupní ceny, kterou nebude ochotna poskytnout banka, uhradit z vlastních prostředků. Za této situace považuje soud za lichou argumentaci právního zástupce žalovaného, podle které původní žalobce na nákup společností neměl prostředky a nikdy neměl v úmyslu skutečně podíly koupit; pouze chtěl získat interní informace o hospodaření společností. Navíc tato argumentace zazněla až v odvolacím řízení v rozporu s § 205a o. s. ř., neboť tato tvrzení mohl žalovaný uplatnit již před soudem prvního stupně.

46. Z výpovědi [Anonymizováno] i [Anonymizováno] vyplynulo, že ustanovení o podmínkách vrácení zálohy mělo za cíl postihnout riziko, které představovala přicházející pandemie Covid-19 a na které upozornil původní žalobce, resp. jeho člen dozorčí rady [Anonymizováno]. Původní žalobce se obával, že by mu banky mohly financování odmítnout z důvodu obav z nastupující epidemie. Soud opět nevidí důvod nevěřit [Anonymizováno], že přesně nevěděli, jak toto ustanovení formulovat, neboť v době uzavírání Term Sheetu nebylo jasné, jaké dopady bude postupující epidemie koronaviru mít na hospodářství a na trh bankovního financování akvizic. Ustanovení tedy mělo představovat doložku vyšší moci, podle které měl žalovaný vrátit zálohu tehdy, nepodaří-li se původnímu žalobci získat financování právě z důvodu vyšší moci, resp. z důvodu dopadů epidemie na ekonomiku. Žalovaný se odpovědi na tuto otázku otázku úmyslu stran při formulování podmínek vrácení zálohy vyhnul. Z výpovědí [Anonymizováno] i [Anonymizováno] však vyplynulo, že úmysl původního žalobce s ním byl konzultován. Svědčí o tom i email z 27. 4. 2020, podle kterého žalovaný, kterému [adresa] pouze oznámil, že původnímu žalobci odmítla banka poskytnout financování z důvodu poklesu na trhu (email z 23. 4. 2020, který obsahem odpovídá výpovědi [Anonymizováno]) a který v té neznal přesný text vyjádření České spořitelny, potvrdil, že zálohu vrátí, nepodaří-li se nalézt jiné financování, případně shodu na obsahu dodatku Term Sheetu. [Anonymizováno] potvrdil, že obsah emailu z 27. 4. 2020 odpovídá obsahu telekonferenčního jednání, o kterém referuje. Přihlédnuto bylo i k tomu, že žalovaný proti obsahu emailu neprotestoval. Vrátit zálohu odmítl až o více než měsíc později v době, kdy již bylo z rozdílných postojů stran zřejmé, že se transakce neuskuteční. Odvolací soud přihlédl i k samotné formulaci podmínek vrácení zálohy, která je jednak komplikovaná, jednak při doslovném výkladu velmi obtížně naplnitelná (předpokládá vlastně úplně zhroucení bankovního trhu a přesnou formulaci odmítnutí ze strany banky). Odvolací soud tedy uzavřel, že obsah čl. 8 Term Sheetu nelze vykládat doslovně, nýbrž je třeba jej v souladu s vůlí stran vyložit tak, že žalovaný měl zálohu vrátit tehdy, jestliže by banky odmítly transakci financovat z důvodu vážných potíží spojených s nadcházející epidemií koronaviru.

47. Za pro věc nepodstatný považuje odvolací soud i spor účastníků o to, zda žalovaný měl povinnost vyjednávat jen s jednou bankou nebo s více bankami. Odvolací soud nemá důvod nevěřit [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v tom, že původní žalobce vyjednával o financování s více bankami, byť písemnou odpověď obdržel jen od České spořitelny. Financování však nezískal od žádné z nich, a to právě z důvodu nejistoty vyvolané přicházející pandemií. Žalovanému ostatně nic nebránilo v tom, aby tuto jejich výpověď zpochybnil např. návrhem svědecké výpovědi bankéře, kterého měl [Anonymizováno] sám doporučit. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že je obecně známou skutečností, že pandemie koronaviru a zejména opatření spojená s bojem proti ní citelně zasáhla českou ekonomiku a vyvolala zejména v jejím počátku značnou nejistotu. Ostatně i [Anonymizováno] ve své výpovědi připustil, že zasažen byl i trh akvizic, byť část transakcí pokračovala dále. Obsah výpovědi [Anonymizováno] je v této části důvěryhodný i proto, že odpovídá uvedené obecně známé skutečnosti. Odpovídá tomu i písemné sdělení České spořitelny, která odmítla transakci v dané době financovat právě z důvodu nejistoty neumožňující řádně vyhodnocení úvěrového rizika. Odvolací soud přitom musí odmítnout argumentaci žalovaného, podle které by čl. 8 Term Sheetu naplnila jen odpověď banky přesně odpovídající formulaci uvedeného článku. Banka totiž zřejmě text Term Sheetu[Anonymizováno]neznala a nemohla tedy vědět, že má své vyjádření formulovat právě takto. Odvolací soud proto ve výsledku souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že důvod vrácení zálohy ujednaný v Term Sheetu byl naplněn, byť zčásti z jiných důvodů.

Vzhledem k předeslanému závěru je již nepodstatné, že všichni vyslýchaní se shodli na tom, že Term Sheet měl být podle jejich shodné vůle měněn pouze písemně, a obsah emailu z 27. 4. 2020 proto podle jejich vůle neměl sám o sobě představovat závaznou změnu Term Sheetu. Takovou změnou měl být až dodatek č. 1, na jehož obsahu se však strany nedohodly.

c) Právní posouzení nároku

48. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

49. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v jeho závěru, že sporné ujednání o podmínkách vrácení zálohy není ujednáním o smluvní pokutě. Smluvní pokutu lze totiž ujednat jen pro porušení smluvní povinnosti. Podle ustálené judikatury, „ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane skutečnost, která nepředstavuje porušení smluvní povinnosti dlužníka (žalované), nepůjde o smluvní pokutu, nýbrž - podle okolností - o ujednání o odstupném, případně o ujednání nepojmenované smluvní klauzule utvrzující dluh“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 272/2020, nebo usnesení téhož soudu ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1213/2023). Taková ujednání nejsou - v režimu právní úpravy platné od 1. 1. 2014 - v rozporu se zákonem.

50. Jestliže, jak shora vysvětleno, z Term Sheetu neplynula původnímu žalobci povinnost uzavřít s žalovaným smlouvu o převodu podílů, nemohla být ani pro případ nerealizace takového převodu ujednána mezi účastníky smluvní pokuta. Sporné ujednání čl. 8 Term Sheetu lze proto vyložit podle jeho obsahu (§ 555 o. z.) jako ujednání o vypořádání složené zálohy, resp. ujednání o tom, za jakých podmínek se složená záloha vrátí původnímu žalobci a za jakých podmínek si ji žalovaný může ponechat. Toto ujednání je navíc mezi stranami vyvážené, neboť původnímu žalobci měla být záloha vrácena jen v případě, že uvažovaný prodej podílů zmaří žalovaný nebo ve vymezených případech zásahu vyšší moci. V ostatních případech měl žalovaný právo si zálohu ponechat. Výše zálohy přitom nebyla ani nepřiměřená předpokládané hodnotě celé transakce.

51. Za zcela absurdní potom odvolací soud považuje argument žalovaného, že by měl být považován za slabší stranu. Již jen samotná skutečnost, že žalovaný zamýšlel v projednávané věci prodat podíly za půl miliardy korun, které navíc zřejmě netvořily jeho jediné jmění, a že mu v tomto procesu asistovat kvalifikovaný poradce a právní zástupce, vyvrací domněnku § 433 odst. 2 o. z., podle které se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

52. Odvolací soud proto považuje sporné ustanovení Term Sheetu tak, jak bylo shora vyloženo, za platné a zakládající mezi stranami smluvní závazek ve smyslu § 1723 odst. 1 o. z. Za správné potom považuje odvolací soud závěry soudu prvního stupně o splatnosti tohoto závazku, prodlení žalovaného a úrocích z prodlení. Pro stručnost tedy na ně odkazuje.

53. Odvolací soud proto napadený rozsudek potvrdil, neboť je věcně správný (§ 219 o. s. ř.).

Náklady řízení

54. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému žalobci. Náklady žalobce sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 8 plnohodnotných úkonech právní služby (vyjádření k odvolání z 27. 9. 2024, replika z 7. 5. 2025, účast u jednání odvolacího soudu dne 15. 5. 2025, kratšího než 2 hodiny /13:30-14:55/, vyjádření ve věci samé z 1. 8. 2025, účast u jednání odvolacího soudu dne 5. 8. 2025, delšího než 2 hodiny, závěrečný návrh z 11. 9. 2025, účast u jednání odvolacího soudu dne 18. 9. 2025) ze základu 10 000 000 Kč, podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 386 400 Kč,

b. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění před 1. 1. 2025, ve výši 300 Kč,

c. 7 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025, ve výši 3 150 Kč,

d. cestovného k jednání odvolacího soudu dne 15. 5. 2025 na trase [adresa] (2 x 81 km) osobním automobilem Škoda Octavia s kombinovanou spotřebou 7,1 l benzínu Natural 95/100 km (vyhláška č. 475/2024 Sb.), v částce 1 351,40 Kč, a jízdného vlakem na trase [adresa] a zpět ve výši 1 474 Kč,

e. cestovného k jednání odvolacího soudu dne 6. 8. 2025 vlakem na trase [adresa] a zpět ve výši 1 428 Kč,

f. cestovného k jednání odvolacího soudu dne 18. 9. 2025 vlakem na trase [adresa] a zpět ve výši 1 548 Kč,

g. náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6krát osmi půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 7 200 Kč,

h. náhrady za 21 % DPH ve výši 84 598,80 Kč.