o vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění ze dne 12. 2. 2020, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2022 č. j. 72 Cm 128/2020-57,

1. Návrhem ze dne 12. 5. 2020 se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka konaného dne 12. 2. 2020 ve znění: „V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav.“ Uvedli, že mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku č. [Anonymizováno], v domě č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], příslušnými spoluvlastnickými podíly na společných částech a domu pozemku, vše k.ú. [adresa], obec [adresa]. Uvedli, že jsou členy účastníka. Dne 12. 2. 2020 se konalo shromáždění účastníka, které přijalo, mimo jiné, pod bodem 5. programu rozhodnutí: „Finanční rozpočet byl odsouhlasen v rozsahu navrženém výborem SVJ. V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav.“ (dále také jen „napadené rozhodnutí“). Navrhovatelé se shromáždění účastníka neúčastnili, o čemž účastníka předem informovali. Shromáždění bylo svoláno pozvánkou ze dne 28. 1. 2020 s uvedením programu v sedmi vymezených bodech, kdy bod 5. programu byl vymezen takto: „Odsouhlasení finančního rozpočtu pro rok 2020 s výhledem na další období“. Podle navrhovatelů je napadené rozhodnutí neplatné v části týkající se zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav, a to zejména pro absenci zařazení tohoto rozhodnutí na pořad jednání dle pozvánky. Samotné rozhodnutí ve znění „V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu opravu, je zcela neurčité a nepřezkoumatelné, není z něj zřejmé, jaká výše záloh má být hrazena, ani od jaké výše záloh se uváděný dvojnásobek vypočítává.

2. Podle účastníka spolu s pozvánkou byly navrhovatelům doručeny i podklady k nejdůležitějším bodům programu, včetně návrhu rozpočtu na rok 2020, z něhož jednoznačně vyplývala informace o navýšení příspěvků do fondu dlouhodobé zálohy pro případ schválení tohoto bodu programu. Tato záležitost byla podrobně na shromáždění řešena. Z pozvánky a podkladů bylo dle účastníka zřejmé, že bude hlasováno o navýšení plateb do fondu oprav o polovinu. Navrhovatelé se shromáždění neúčastnili, nehlasovali.

3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. ledna 2022 č. j. 72 Cm 128/2020-57 rozhodl takto: „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí účastníka [Jméno advokáta B] přijaté na shromáždění dne 12. 2. 2020 ve znění: „V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav.“, s e z a m í t á“ (výrok I.), „Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastníkovi společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 13 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka“ (výrok II.).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Navrhovatelé jsou členy účastníka. Pozvánkou účastníka ze dne 28. 1. 2020 byli navrhovatelé pozváni na shromáždění účastníka konaného dne 12. 2. 2020. Pod bodem 5. pozvánky je uvedeno, že se bude na shromáždění projednávat „Odsouhlasení finančního rozpočtu pro rok 2020 s výhledem na další období“. Emailem účastníka byla navrhovatelům a jejich právnímu zástupci zaslána pozvánka a dále podklady pro jednání na shromáždění, mezi nimž byla i listina finanční rozpočet na rok 2020. V řádku týkajícím se příspěvků do fondu je uvedeno „Zdvojnásobení příspěvku“. Shromáždění účastníka přijalo dne 12. 2. 2020 pod bodem 5. označeném Odsouhlasení finančního rozpočtu pro rok 2020 s výhledem na další období napadené rozhodnutí ve znění: „Finanční rozpočet byl odsouhlasen v rozsahu navrženém výborem SVJ. V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav.“. Do pravomoci shromáždění náleží rozhodování o výši a splatnosti příspěvků do fondů společenství (čl. 5 odst. 2 písm. f) stanov účastníka. Navrhovatelé se shromáždění nezúčastnili. Člen společenství má právo zejména účastnit se jednání a rozhodování shromáždění vlastníků jednotek (čl. 8 odst. 1 písm. b/ stanov účastníka).

5. Navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti napadené rozhodnutí účastníka přijatém na shromáždění konaném dne 12. 2. 2020, tedy ve znění: „Finanční rozpočet byl odsouhlasen v rozsahu navrženém výborem SVJ. V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav.“. Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o zvýšení příspěvku do fondu oprav o jednu polovinu. Navrhovatelé se domáhali vyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí, šlo tedy o návrh na vyslovení (určení) neplatnosti usnesení shromáždění posle § 1209 o.z. Návrh byl podán k soudu dne 12. 5. 2020 a napadené rozhodnutí bylo přijato dne 12. 2. 2020, návrh byl podán včas (§ 1209 odst. 1 o.z.). Soud prvního stupně se dále zabýval tím, zdali jsou navrhovatelé osobami aktivně legitimovanými k návrhu. Navrhovatelé se shromáždění účastníka konaného dne 12. 2. 2020 nezúčastnili a nehlasovali proti napadenému rozhodnutí. Navrhovatelé nejsou aktivně věcně legitimovanými k podání žaloby podle § 1209 odst. 1 o.z., neboť za situace, že nehlasovali o návrhu usnesení, nelze je považovat za přehlasované vlastníky. Ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. zakotvuje právo přehlasovaného vlastníka jednotky, nesouhlasí-li s usnesením přijatým shromážděním, navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která je předmětem dotčeného usnesení. Postupem podle § 1209 odst. 1 o.z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Při rozhodování podle citovaného ustanovení jde o zásah veřejné moci do soukromoprávních vztahů a institut upravený v ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. lze připustit pouze ve zcela odůvodněných a výjimečných případech. Právo obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je proto omezeno nejen z hlediska osobního a časového, nýbrž i z hlediska věcného. Uplatnit je může toliko přehlasovaný vlastník jednotky. Účelem ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. je ochrana práv a oprávněných zájmů vlastníků jednotek, jakož i obecná ochrana zákonnosti ve vnitřních poměrech společenství, resp. souladu těchto vnitřních poměrů s autonomní úpravou provedenou ve stanovách, a zprostředkovaně i ochrana všech dalších osob, jež mohou být těmito vnitřními poměry dotčeny.

6. Dále uvedl soud prvního stupně, že navrhovatelé namítali, že pokud bylo v pozvánce uvedeno pouze odsouhlasení finančního rozpočtu pro rok 2020 s výhledem na další období, pak si mohli rozmyslet, zdali se příslušného shromáždění zúčastní, či nikoliv. Navrhovatelé měli za to, že v pozvánce nebylo uvedeno, že bude rozhodováno o zvýšení příspěvku do fondu oprav na dvojnásobek. Navrhovatelé namítali, že musí být dána jistota o tom, o čem se bude na příslušném shromáždění rozhodovat. Za podstatné považovali, že v daném případě bylo rozhodováno o něčem, o čem být rozhodováno nemělo, čímž měly být porušeny stanovy účastníka i zákon. Soud prvního stupně se ovšem s argumentací navrhovatelů, že nevěděli, že na shromáždění se bude rozhodovat o zvýšení příspěvku do fondu oprav na dvojnásobek, neztotožnil. V pozvánce je sice pod bodem 5. uvedeno „Odsouhlasení finančního rozpočtu pro rok 2020 s výhledem na další období“, ovšem součástí pozvánky byla i listina finanční rozpočet na rok 2020, z níž je zřejmé, že příspěvek do fondu má být zvýšen na dvojnásobek. Součástí pozvánky byly i listiny - finanční správa na rok 2018 a na rok 2019, z nichž je patrné, že příspěvek do fondu činil 154 200 Kč a z listiny finanční rozpočet na rok 2020 je patrné, že příspěvek do fondu činí 308 400 Kč. Současně je v listině finanční rozpočet na rok 2020 u příspěvku do fondu uvedeno „zdvojnásobení příspěvku“. Pozvánka na shromáždění musí obsahovat program jednání shromáždění a k pozvánce musí být připojeny podklady k nejdůležitějším bodům jednání nebo informace o tom, kde se může člen společenství s těmito podklady seznámit (čl. 5 odst. 3 věta čtvrtá a pátá stanov účastníka). Pozvánka sice v bodu 5. pozvánky výslovně neobsahuje, že příspěvek do fondu má být zvýšen na dvojnásobek, ovšem k pozvánce byl připojen i finanční rozpočet na rok 2020, z něhož tato informace patrná je. Navrhovatelům bylo před konáním shromáždění známo, že shromáždění bude rozhodovat o zvýšení příspěvku do fondu na dvojnásobek. Navrhovatelé byli na shromáždění účastníka řádně pozváni, byla jim zaslána pozvánka spolu s podklady, z nichž bylo patrné, o čem bude shromáždění rozhodovat, přičemž navrhovatelé se shromáždění nezúčastnili a proto je nelze považovat za přehlasované vlastníky dle § 1209 odst. 1 o.z.; navrhovatelé nejsou tedy aktivně legitimováni k návrhu. Jelikož navrhovatelé nejsou aktivně legitimováni k návrhu, nezabýval se soud prvního stupně již dalšími námitkami navrhovatelů a návrh jako nedůvodný ve výroku I. tohoto usnesení zamítl.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé v zákonné lhůtě odvolání s tím, že jsou přesvědčeni o svém právu podat návrh na vyslovení neplatnosti uvedeného rozhodnutí nikoliv v postavení přehlasovaných vlastníků ve smyslu ustanovení § 1209 o.z., ale z důvodu rozporu napadeného rozhodnutí se zákonem ve smyslu ustanovení § 258 o.z. Samotné rozhodnutí ve znění „V této souvislosti bylo odsouhlaseno zdvojnásobení příspěvku do fondu oprav“, je zcela neurčité, tudíž nepřezkoumatelné. Z takovéhoto rozhodnutí není zřejmé, jaká výše záloh má být hrazena, ani od jaké výše záloh se uváděný dvojnásobek vypočítává. Bod projednání záležitost změny výše odvodů do fondu oprav nebyl na pozvánce shromáždění ze dne 28. 1. 2020 vůbec uveden. V souladu s obecnými principy právní jistoty, jsou pro určení předmětu rozhodování relevantní toliko údaje vymezené na pozvánce k jednání, kdy přílohy k této pozvánce neslouží k dalšímu vymezení předmětu jednání, ale toliko k doložení podkladů potřebných k přijetí kvalifikovaného rozhodnutí vymezeného na pořadu jednání. Shromáždění vlastníků účastníka konaného dne 12. 2. 2020 se neúčastnili všichni členové společenství, tedy pořad jednání nebylo možné rozšiřovat o další body rozhodování. Z čl. 5 odst. 2 písm. f) stanov jednoznačně vyplývá, že o výši odvodů do fondů společenství má být rozhodováno v samostatném rozhodnutí, což odpovídá i charakteru povinnosti, která z takového rozhodnutí pro členy účastníka vyplývá. Jelikož je rozhodnutím o navýšení odvodů do fondů oprav ukládána členům společenství finanční povinnost, která je společenstvím vymahatelná a s jejím neplněním jsou spojeny i navazující sankce, musí takovéto rozhodnutí splňovat náležitosti vykonatelného rozhodnutí. Odpovídající formulace rozhodnutí pak musí být vymezena již na svolavatelem vypracovaném pořadu zasedání. Podklady k pozvánce tvoří podklady pro rozhodování účastníků, ale nemohou svým obsahem nahrazovat obsah této pozvánky. Neurčitost, nesrozumitelnost a zaměnitelnost pozvánky či její části jsou vadami, které nejsou zhojitelné odkazem na přílohy k pozvánce. Odvolatelé navrhli, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Vzhledem k datu konání shromáždění - den 12. 2. 2020, se na danou věc aplikuje ust. § 1209 odst. 1 o.z. ve znění účinném do od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2020, jak ostatně fakticky správně učinil soud prvního stupně.

10. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu a v souladu se zákonem, z provedených důkazů zjistil všechny relevantní skutečnosti a potažmo tak dostatečně objasnil skutkový stav věci. Věc rovněž posoudil zcela správně i po stránce právní.

11. Podle § 1209 odst. 1 o.z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. Základním předpokladem úspěšnosti navrhovatele při podání návrhu dle § 1209 odst. 1 o.z. je tedy to, že navrhovatel musí být přehlasovaným vlastníkem, návrh musí být podán ve tříměsíční prekluzivní lhůtě a musí pro jeho podání existovat tzv. důležitý důvod. Tyto tři zákonné podmínky musí být splněny všechny naráz, nesplnění i jen jediné z nich neumožňuje soudu návrhu vyhovět. Z hlediska osoby navrhovatele je nutné, aby byla dána jeho aktivní věcná legitimace v řízení dle § 1209 odst. 1 o.z. tedy aby byl vlastníkem jednotky a potažmo tak členem společenství, jehož rozhodnutí shromáždění napadá. To v daném případě splněno bylo. Další podmínkou aktivní věcné legitimace navrhovatele je nicméně i to, že navrhovatel - vlastník jednotky - člen společenství a potažmo tak i člen shromáždění musí být při rozhodování o jím napadeném usnesení shromáždění přehlasován. Musí tedy aktivně hlasovat proti tomuto usnesení (nemůže se tedy zdržet hlasování či hlasovat dokonce pro). Není-li člen na shromáždění přítomen, pak je rozhodné, zda byl na něj řádně pozván, tedy konání shromáždění mu bylo řádně oznámeno. Je-li tomu tak, pak jen pro jeho nepřítomnost nelze ani takovéhoto vlastníka považovat za přehlasovaného. A contrario platí, že nebyl-li řádně na shromáždění pozván, pročež se proto shromáždění nezúčastnil, lze jej považovat za přehlasovaného vlastníka (viz. usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 7 Cmo 188/2009). Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 3607/2018: „z možnosti podat návrh na přezkum rozhodnutí v důležité záležitosti není bez dalšího vyloučen vlastník jednotky, který se hlasování nezúčastnil a s rozhodnutím nesouhlasí“. Nicméně podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017 sp.zn. 26 Cdo 4567/2016: „Postupem podle § 1209 odst. 1 o. z. se přehlasovaný vlastník jednotky může u soudu domáhat pouze určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním; může tak učinit pouze do uplynutí prekluzivní lhůty tří měsíců počítané ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl (omezení časové), a jen tehdy, je-li pro to důležitý důvod (omezení věcné)“. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020 sp.zn. 26 Cdo 1051/2019 : Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2018, sp.zn. 26 Cdo 5883/2017, ze dne 18. 4. 2018, sp.zn. 26 Cdo 781/2018) „nelze za přehlasovaného vlastníka považovat vlastníka, který se účastnil zasedání shromáždění a hlasoval při něm pro přijetí napadeného usnesení nebo se hlasování zdržel; není přitom podstatné, zda byl vlastník osobně přítomen na shromáždění či se nechal zastoupit třetí osobou, stejně tak jako důvod, pro který nehlasoval proti později zpochybněnému rozhodnutí. Přehlasovaným vlastníkem však může být výjimečně i vlastník, který se shromáždění neúčastnil (např. z vážných zdravotních či jiných obdobných důvodů) a s rozhodnutím nesouhlasí.“ V daném případě navrhovatelé netvrdili, tím spíše pak ani neprokazovali, že by se shromáždění nezúčastnili proto, že jim nebylo jeho konání řádně oznámeno či z vážných důvodů, vyjma argumentů vztahujícím se k obsahu pozvánky na shromáždění. Pokud jde o obsah pozvánky na shromáždění, je odvolací soud zcela zajedno se závěry soudu prvního stupně, a to že pozvánka sice v bodu 5. výslovně neobsahuje, že příspěvek do fondu má být zvýšen na dvojnásobek, ovšem k pozvánce byl připojen i finanční rozpočet na rok 2020, z něhož tato informace patrná je, a to dostatečně určitě a srozumitelně. Navrhovatelům tak bylo před konáním shromáždění známo, že shromáždění bude rozhodovat o zvýšení příspěvku do fondu na dvojnásobek. Navrhovatelé byli na shromáždění účastníka proto řádně pozváni, byla jim zaslána pozvánka spolu s podklady, z nichž bylo patrné, o čem bude shromáždění rozhodovat. Z ničeho nevyplývá, že by výlučně pozvánka na shromáždění musela obsahovat všechny pro rozhodování členů shromáždění relevantní informace. Naopak, je zcela logické a opodstatněné, aby (pro řešení otázky přehlasovaných vlastníků) byly pro rozhodování členů shromáždění relevantní informace uvedeny též i v přílohách, tvořících nedílnou součást pozvánky. Jinak řečeno, tvoří-li přílohy nedílnou součást pozvánky, byly-li tudíž oznámeny i ony stejným způsobem a ve stejné lhůtě jako samotná pozvánka všem členům společenství, pak lze i na v přílohách obsažené informace nahlížet jako na informace, obsažené přímo v pozvánce. Bylo-li tedy v daném případě v příloze č. 4 pozvánky - finančním rozpočtu na rok 2020 uvedeno „zdvojnásobení příspěvku do fondu“, bylo z tohoto jednoznačně patrné, že schválením tohoto finančního rozpočtu je schvalováno též i zdvojnásobení „příspěvku do fondu“. Pozvánku na shromáždění s jejími přílohami nelze z hlediska postavení navrhovatelé coby „přehlasovaných vlastníků“ (viz výše provedený výklad) považovat za chybnou, neboť tito se měli možnost seznámit s otázkami, jež budou shromáždění projednávány. Navrhovatelé tedy věděli, že bude projednáváno resp. i schvalováno „zdvojnásobení příspěvku do fondu“ na rok 2020, tedy do budoucna. Navrhovatelé se však shromáždění o své vůli nezúčastnili, pročež je z uvedených důvodů nelze považovat za přehlasované vlastníky ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. Navrhovatelé nejsou proto aktivně věcně legitimováni k návrhu a soud prvního stupně tak rozhodl správně, když jejich návrh zamítl. Navrhovateli tvrzenými věcnými důvody tvrzené neplatnosti usnesení shromáždění bylo a je proto již zcela nadbytečné se zabývat.

12. Argument odvolatelů o tom, že návrh podali nikoliv v postavení přehlasovaných vlastníků ve smyslu ustanovení § 1209 o.z., ale z důvodu rozporu napadeného rozhodnutí se zákonem ve smyslu ustanovení § 258 o.z., je nutné z výše uvedených důvodů odmítnout. Rozpor usnesení shromáždění se zákonem či stanovami společenství soud ve smyslu § 1221 ve spojení s § 258 o.z. samozřejmě přezkoumává, leč toliko jen tehdy, jsou-li kumulativně splněny výše jmenované tři podmínky takovéhoto přezkumu - návrh podaný v prekluzivní lhůtě, navrhovatelé byli přehlasovanými vlastníky a jde o důležitý důvod. Minimálně jeden, leč viz níže uvedené v daném případě dva důvody, nebyly splněny.

13. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud připomíná judikaturu Nejvyššího soudu ohledně tzv. důležitého důvodu ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z., kdy podle usnesení sp.zn. 26 Cdo 4567/2016 „Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití; takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav, nejde-li o zvýšení extrémní“. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2019 sp.zn. 26 Cdo 3231/2018: „Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Takovým usnesením zásadně není rozhodnutí o zvýšení plateb do fondu oprav (příspěvků na správu domu a pozemku), nejde-li o zvýšení extrémní (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016), a nemůže jím být ani usnesení o stanovení výše příspěvků podle stanov (ve stejné výši pro všechny typy jednotek - jako v předmětné věci). Došlo-li napadeným rozhodnutím ke zvýšení příspěvků na správu domu a pozemku pro vlastníky nebytové jednotky (garáže) z částky 10 Kč na 31 Kč za 1 m2 podlahové plochy, nelze - z pohledu současné socioekonomické situace - považovat takové navýšení za natolik intenzivní, že by vyžadovalo zásah veřejné moci.“ Měl-li by tedy odvolací soud hodnotit tuto otázku, pak dvojnásobné zvýšení příspěvku do fundu v daném případě za důležitý důvod považován judikaturou Nejvyššího soudu není.

14. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. a § 1 odst. 3 z. ř. s. potvrdil jako správné.

15. Odvolací soud podle § 1 odst. 3 z. ř. s. a podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, a to dle úspěchu ve věci. Plný úspěch v odvolacím řízení měl účastník - společenství, pročež mu náleží náhrada účelně vynaložených nákladů představovaných náhradou nákladů právního zastoupení. Ty jsou tvořeny náhradou za jeden úkon právní služby (viz 9 odst. 4 písm. c) a § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění novel) ve výši 3 100 Kč a paušální náhradou hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění novel). Celkem jsou tak navrhovatelé, společně a nerozdílně, povinni zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 3 400 Kč., do tří dnů od právní moci usnesení odvolacího soudu.