o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky a Lucie Císařové, nar. 11. března 1977, bytem Radlická 3207/88a, Smíchov, 150 00 Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2022 č. j. C 135057/RD36/MSPH, Fj 385324/2022/MSPH,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že z obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 135057, vymazal statutární orgán - jednatelku [Jméno navrhovatelky B] a zapsal u ní den zániku funkce: 4. října 2022. Do obchodního rejstříku zapsal statutární orgán - jednatele [právnická osoba], den vzniku funkce: 4. října 2022.

2. Proti usnesení soudu prvního stupně byla podána téhož dne - tj. 1. 11. 2022, dvě odvolání. Jedno učinila společnost (navrhovatelka) jednající [Jméno navrhovatelky B] coby „jednatelkou“ a druhé odvolání bylo podáno [Jméno navrhovatelky B] coby fyzickou osobou.

3. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud se musel primárně zabývat otázkou, zda odvolání za společnost podala osoba oprávněná za společnost před soudem jednat. Dospěl k závěru, že nikoliv.

4. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. (aplikovaném ve spojení s § 120 z. v. r.) soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. To promítnuto do posuzované věci znamená, že primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. (aplikovaném ve spojení s § 120 z. v. r.) učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě za společenství učinila procesní úkon - odvolání - osoba, která k tomu nebyla oprávněna (jak rozvedeno níže).

5. Ohledně přezkumu usnesení valné hromady (též rozhodnutí - usnesení jediného společníka přijaté při výkonu působnosti valné hromady) odvolací soud poukazuje na závěry Nejvyššího soudu v jeho usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, v němž výslovně uvedl, že „Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné …“

6. Dle k návrhu doloženého rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti [Jméno navrhovatelky A]. (dále též jen „společnost“) rozhodl dne 4. října 2022 insolvenční správce dlužnice [Jméno navrhovatelky B], na něhož přešlo dispoziční oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dle § 246 odst. 1 ins. zák., do které byl zahrnut i „obchodní“ podíl dlužnice o velikosti 100% na společnosti, o tom, že odvolává z funkce jednatele společnosti [Jméno navrhovatelky B] a novým jednatelem společnosti volí [právnická osoba]. Odvolací soud k tomu poznamenává, že z doloženého usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2022 č. j. MSPH 59 INS 6052/2022-A-32 vyplývá, že účinky prohlášení konkursu na dlužnici nastaly dne 8. 8. 2022, tím pádem jí zanikla ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k. (ve znění do 30. 6. 2023) a § 8 odst. 1 a 2 ž.z. v rozhodném znění funkce jednatelky již dříve - ke dni účinků prohlášení konkursu - dne 8. srpna 2022. Dle odborné právní teorie „pro posouzení zda a kdy u člena orgánu nastala překážka výkonu funkce, není podstatné určení okamžiku od kterého nelze provozovat živnost, rozhodný je samotný fakt, že byl na majetek člena orgánu prohlášen konkurs“ - viz komentář k § 46 z. o. k. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha : C.H. Beck, 2020.

7. [Jméno navrhovatelky B] coby bývalá jednatelka společnosti nebyla ke dni učinění odvolání (tj. den 1. 11. 2022) oprávněna za společnost coby odvolatelku před soudem jednat. Odvolací soud proto na odvolání společnosti, jednající [Jméno navrhovatelky B], nahlížel jako na podané někým, kdo nebyl oprávněn za tuto společnost před soudem jednat - podávat (a podepisovat) odvolání. Jde o nedostatek podmínky řízení. Vzhledem k podání předmětného návrhu společností (jednající „novým“ jednatelem) na výmaz bývalé jednatelky [Jméno navrhovatelky B], a zápis nově zvoleného jednatele, je zřejmé, že v daném případě by popsaný nedostatek podmínky řízení (tj. aby za společnost jednala oprávněná osoba) nebyl odstraněn na základě výzvy odvolacího soudu, pročež by byl takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Za této procesní situace odvolacímu soudu nezbylo, než odvolací řízení zahájené odvolání podaném za předmětnou společnost s ručením omezeným [Jméno navrhovatelky B] coby jednatelkou zastavit (§ 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.).

8. Odvolací soud se dále stran odvolání podaného [Jméno navrhovatelky B] coby fyzickou osobou musel zabývat otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv. Dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

9. Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“

10. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena i jeho subjektivní přípustnost, tedy kdo je k jeho podání oprávněn. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněn výlučně jen účastník řízení. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda odvolatelka byla účastníkem předmětného rejstříkového řízení.

11. Dle § 84 z. v. r. „Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.“

12. V daném případě podala návrh na zápis změn zapsaná osoba - společnost, tudíž společnost byla i jediným účastníkem rejstříkového řízení. Účastníky rejstříkového řízení nejsou osoby zapisované do veřejného rejstříku v rámci zápisu právnické osoby např. členové statutárního nebo jiného orgánu, ledaže taková osoba sama podá návrh na zápis změn a stane se účastníkem řízení z titulu navrhovatele (viz § 11 z. v. r.). Shrnuto, účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn (údajů zapisovaných u navrhovatelky coby „zapsané osoby“) do obchodního rejstříku byla pouze navrhovatelka coby zapsaná osoba (tj. společnost) a nikdo jiný. Osoba odvolatelky coby fyzické osoby proto nebyla subjektivně legitimována k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud odvolání [Jméno navrhovatelky B] proti usnesení soudu prvního stupně odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř., aniž by byl oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek.