o návrhu na změnu zápisu ve spolkovém rejstříku sp. zn. L 75952, o žalobě na obnovu řízení podané Danielem Kartákem, nar. 04. července 1987, bytem Rákosová 2293, 288 02 Nymburk, zastoupeným Mgr. Ivou Pokornou, advokátkou se sídlem ve Stehelčevsi, A. Kabátové 258, k odvolání Daniela Kartáka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2023, č. j. 71 Cm 239/2023-17,

1. Dne 25. 8. 2023 podal [Jméno advokátky B] u soudu prvního stupně žalobu na obnovu řízení (dále jen „žaloba“). Uvedl, že byl „usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2023 č. j. Fj 291741/2023, sp. zn. L 75952/MSPH“, vymazán ze spolkového rejstříku, kde byl zapsán jako místopředseda spolku [Jméno navrhovatele]., IČO [IČO navrhovatele] (dále jen „spolek“). Jako důvod pro obnovu řízení uvedl § 228 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Dále uvedl, že ze své funkce ve výboru spolku nikdy neodstoupil a ani spolkem předložená listina v předmětném rejstříkovém řízení toto neprokazuje. Navíc upozorňuje, že listina, kterou spolek k návrhu předložil, nesplňuje náležitosti listiny, kterou je možno k návrhu přiložit. Dále konstatoval, že byla dodržena tří měsíční lhůta pro podání žaloby pro obnovu řízení dle § 233 o. s. ř. Navrhl, aby soud povolil obnovu řízení a poté rozhodl tak, že návrh na změnu zápisu týkající se jeho osoby se zamítá.

2. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh na obnovu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod č. j. Fj 291741/2023, L 75952/RD51/MSPH (výrok I.). Výrokem II. rozhodl, že [Jméno advokátky B] je povinen zaplatit spolku na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč.

3. V odůvodnění výše uvedeného usnesení soud prvního stupně objasnil, že v rejstříkovém řízení, které je zahájeno na návrh, je účastníkem řízení vždy zapsaná osoba a je-li navrhovatelem někdo jiný, tak pak i on. Jako soudu, který vede veřejný rejstřík mu bylo známo, že návrh v předmětném rejstříkovém řízení podal spolek a účastníkem tohoto rejstříkové řízení tak byl pouze spolek. Soud prvního stupně zdůraznil, že zapsanou osobou je ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. (dále jen „z. v. r.“) osoba, o které se vede rejstříkový spis a usoudil, že se [Jméno advokátky B] nejspíše mylně za tuto osobu považuje. Soud prvního stupně tak uzavřel, že jelikož [Jméno advokátky B] nebyl účastníkem předmětného rejstříkového řízení, byla podána žaloba na obnovu řízení osobou, která k tomu nebyla subjektivně legitimována, neboť žalobu na obnovu řízení může podat dle § 228 odst. 1 o. s. ř. pouze účastník řízení. Jelikož soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobu na obnovu řízení podala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, rozhodl bez nařízení jednání.

4. Výrok II. odůvodnil soud prvního stupně § 142 odst. 1 o s. ř. s tím, že „zástupce žalobce“ (myšlen zástupce spolku) vykonal v řízení 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), konkrétně převzetí zastoupení a sepis písemného podání ve věci samé. Dále přiznal spolku náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Náklady řízení přiznal soud včetně 21 % DPH, jelikož je zástupce spolku registrován jako plátce DPH.

5. Proti výše uvedenému usnesení podal [Jméno advokátky B] včasné odvolání. Namítá, že v předmětném rejstříkovém řízení nebyly splněny zákonné předpoklady a uvádí, že skutečnosti během něho zapsané (výmaz navrhovatele jako místopředsedy spolku ze spolkového rejstříku) nevyplývají z listin předložených spolkem. Navíc se domnívá, že spolkem předložené listiny nesplňovaly požadavky plynoucí z § 19 z. v. r. Dále uvádí, že z funkce místopředsedy spolku neodstoupil, a proto neexistuje žádná listina, která by mohla být podkladem pro jeho výmaz ze spolkového rejstříku. Konstatuje, že soud prvního stupně posuzoval žalobu špatně a měl ji dle obsahu posoudit jako návrh dle § 101 odst. 2 z. v. r., a ne jako žalobu na obnovu řízení dle § 228 o. s. ř. Uvádí tak, že přestože nebyl účastníkem v rejstříkovém řízení týkající se výmazu jeho osoby, měl oprávnění se bránit proti svému výmazu, což i v zákonné lhůtě učinil. Dále pak uvádí, že e-mail předložený spolkem v rejstříkovém řízení byl předložen v podobě výstupu z autorizované konverze dokumentu z listinné do elektronické podoby a nebyl opatřen jeho uznávaným elektronickým podpisem. Je tedy toho názoru, že se jedná o konverzi zdánlivou, která nemůže vyvolávat žádné právní účinky a rejstříkový soud měl tak k tomuto přihlédnout z úřední povinnosti. Obsah předmětného e-mailu byl špatně vyložen. V textu e-mailu bylo uvedeno, že žádá „o ukončení v roli jednatele v projektu [právnická osoba]“ a ne, že žádá o ukončení účasti ve spolku. Upozorňuje tedy, že na funkci místopředsedy spolku nerezignoval. Dále uvádí, že bylo o žalobě rozhodnuto, aniž by bylo nařízeno jednání a že nebyl v souladu s § 5 o. s. ř. poučen o svých procesních právech. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. K podanému odvolání se spolek vyjádřil podáním ze dne 6. 11. 2023. Uvádí, že [Jméno advokátky B] již dříve jednoznačně projevil vůli rezignovat z funkce člena výboru spolku a ve spolku již nepůsobit. Navíc byla rezignace [Jméno advokátky B] projednána i výborem za účasti [Jméno advokátky B], a to na jednání dne 2. 7. 2023. Následně pak svou vůli rezignovat projevil [Jméno advokátky B] i během komunikace s předsedou spolku. Údajně si pak [Jméno advokátky B] svou rezignaci rozmyslel, avšak spolek jeho zpětvzetí rezignace již odmítl. Objasňuje, že se v rámci spolku nikdy nerozlišovalo mezi organizací (spolkem) a projektem. Navíc uvádí, že spolek se žádného jiného projektu v době podání rezignace nezúčastnil. Domnívá se, že v rejstříkovém řízení prokazovanou skutečnost doložil potřebnými listinami, ze kterých rezignace [Jméno advokátky B] a její projednání příslušným orgánem jednoznačně vyplývala. Upozorňuje také, že zákon nestanovuje žádnou požadovanou formu rezignace. Dále je toho názoru, že soud prvního stupně podanou žalobu správně posoudil jako žalobu na obnovu řízení. Soud si nemůže dle spolku domýšlet obsah úkonu nebo z úkonu činit závěry, které z něj nevyplývají. Navíc k přezkumu řízení o zápis dle § 101 odst. 2 z. v. r. má dojít pouze v případě, kdy zápis ve veřejném rejstříku neodpovídá skutečnému stavu, což však není tento případ. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil a přiznal spolku náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 10. 4. 2024 doplnil [Jméno advokátky B] své odvolání. Opakuje svá tvrzení uvedená již v podaném odvolání a znovu upozorňuje, že listina, která má dle spolku dokládat odstoupení [Jméno advokátky B] z funkce místopředsedy, byla rejstříkovému soudu předložena v podobě výstupu z autorizované konverze z listinné do elektronické podoby, kdy vytisknutý e-mail nechal spolek na kontaktním místě veřejné správy CzechPoint převést z listinné do elektronické podoby, ačkoliv dokument nemohl být konvertován. Nejenom tedy, že požadované skutečnosti z listin nevyplývaly, nebyly ani listiny způsobilým podkladem pro provedení zápisu do veřejného rejstříku.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání [Jméno advokátky B] bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že není důvodné.

9. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) „žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:

a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;

b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci (odst. 1).

Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání (odst. 2).“

10. Dle § 235a odst. 2 o. s. ř. „Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.“

11. Podle § 235f o. s. ř. „zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání“.

12. Podle § 84 z. v. r. „účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.“

13. Podle ustálené judikatury může žalobu na obnovu řízení podat jen účastník původního řízení, případně jeho právní nástupce (např. dědic). Ostatními účastníky jsou ti, kdo byli účastníky původního řízení, případně jejich právní nástupci. Účastníci řízení o žalobě na obnovu řízení se označují stejně, jako byli označeni v původním řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 558/2001, uveřejněné pod R 43/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jako navrhovatel má tedy být v projednávané věci označen spolek, nikoli [Jméno advokátky B]. [Jméno advokátky B] přitom účastníkem původního (rejstříkového řízení nebyl a ani být neměl.

14. Jak vyplývá z § 84 z. v. r., je účastníkem řízení pouze navrhovatel a zapsaná osoba. „Kromě navrhovatele a zapsané osoby, jiné osoby účastníky rejstříkového řízení být nemohou, byť by se zápis do veřejného rejstříku jejich práv dotýkal“ (srov. Hampel, P.; Walder. I. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 252). Jako zapsanou osobu označuje § 1 odst. 2 z. v. r. právnickou nebo fyzickou osobu, o které se do veřejného rejstříku zapisují zákonem stanovené údaje. Lze také říci, že zapsanou osobou je osoba, o které se vede rejstříkový spis (srov. Havel, M., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 330 s.). Účastníky rejstříkového řízení tak nejsou osoby, které jsou zapisované do veřejného rejstříku, jako je tomu tak například i u členů výboru spolku. Tato osoba se stane účastníkem řízení pouze v případě, že sama podá návrh na zápis změn a stane se tak účastníkem řízení z titulu navrhovatele. V daném případě podal návrh na výmaz spolek (zapsaná osoba), který byl tak i jediným účastníkem předmětného rejstříkového řízení.

15. Na základě shora uvedeného odvolací soud uzavírá, že v předmětném rejstříkovém řízení nebyl [Jméno advokátky B] účastníkem řízení a není tak oprávněn k podání žaloby na obnovu řízení.

16. Odvolací soud ani nepřisvědčil námitce [Jméno advokátky B], že soud prvního stupně měl podanou žalobu podle obsahu posoudit jako obranu proti zápisu dle § 101 odst. 2 z. v. r., a ne jako žalobu na obnovu řízení dle § 228 odst. 1 o. s. ř. Z podané žaloby zřetelně vyplývá, že se jedná o žalobu na obnovu řízení. [Jméno advokátky B] v ní zcela konkrétně uvedl, že je usnesení vydané v rejstříkovém řízení napadáno „z důvodu uvedeného v § 228 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb.“ s tím, že v žalobě uvedené skutečnosti nemohl použít v původním řízení a zcela jednoznačně mohou přivodit pro něj příznivější rozhodnutí. Taktéž uvedl, že je v jeho případě zachována lhůta pro podání žaloby dle § 233 o. s. ř., jelikož byla žaloba podána ve lhůtě 3 měsíců, kdy se dozvěděl o důvodu obnovy řízení.

17. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně mohl v daném případě v souladu s § 235f o. s. ř. rozhodnout bez jednání, jelikož žaloba na obnovu řízení byla zamítnuta z důvodu, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn.

18. Lze proto shrnout, že soud prvního stupně postupoval správně, když žalobu na obnovu řízení zamítl, jelikož ji podala osoba, která k tomu nebyla oprávněna. K tomu nutno doplnit, že rejstříkové řízení neslouží k řešení sporů mezi členy spolku a spolkem. Má-li [Jméno advokátky B] za to, že je i nadále místopředsedou spolku, může se určení této skutečnosti domáhat návrhem podle § 80 o. s. ř.

19. Na základě všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. a § 167 odst. 2 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

20. Ohledně náhrady nákladů řízení odvolací soud uvádí, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, nelze rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení považovat za rozhodnutí ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, ze dne 27. 6. 2013).

21. Při rozhodování o nákladech řízení před odvolacím soudem postupoval odvolací soud podle § 141 odst. 1 o. s. ř., a proto navrhovateli přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 2 238,50 Kč, které se skládají z:

a. odměny za zastupování advokátem spočívající v mimosmluvní odměně za jeden úkon ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 1 písm. k), odst. 2 písm. c) a odst. 3 advokátního tarifu ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 1 550 Kč,

b. jednoho režijního paušálů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 388,50 Kč.