o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 21. 7. 2023, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 5. 2024, č. j. 68 Cm 232/2023-80

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení náhradní valné hromady společnosti [právnická osoba]. ze dne 21. 7. 2023, kterým byla schválena účetní závěrka společnosti za rok 2022 (výrok I.). Výrokem II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit společnosti, k rukám [tituly před jménem]., advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 10 743 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

2. Rozhodl tak o návrhu navrhovatele doručeném soudu prvního stupně dne 12. 10. 2023, kterým se navrhovatel - minoritní akcionář společnosti [Jméno advokáta B]. (dále jen „společnost“) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti konané dne 21. 7. 2023, kterým byla schválena účetní závěrka společnosti za rok 2022.

3. Soud prvního stupně zjistil, že společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem (oddíl B vložka 1168), její základní kapitál ve výši 8 000 000 Kč je rozdělen na 800 akcií na jméno v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě každé z nich ve výši 10 000 Kč. Předsedou představenstva je [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno]. Dle stanov společnosti ve znění účinném ke dni 21. 7. 2023 valná hromada rozhoduje o schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky (čl. VI odst. 13 písm. g). Strany učinily nesporným, že navrhovatel byl k datu konání valná hromady i k datu projednání věci u soudu akcionářem společnosti. V pozvánce na náhradní valnou hromadu společnosti konanou dne 21. 7. 2023 bylo na pořadu jednání celkem 11 bodů programu, pod bodem 5) je uvedeno: „Schválení účetní závěrky za rok 2022“. Z informací a odůvodnění navrhovaných usnesení valné hromady bylo ve vztahu k uvedenému bodu uvedeno: „Společnost umožní každému akcionáři nahlédnout po uveřejnění pozvánky v sídle společnosti do účetní závěrky společnosti za rok 2022, současně bude zveřejněna na internetových stránkách společnosti.“ Na internetových stránkách společnosti byla zveřejněna pozvánka na řádnou VH konanou dne 29. 6. 2023 (zveřejněno dne 29. 5. 2023), rozvaha podle přílohy č. 1 a výkaz zisku a ztráty ve druhovém členění podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (zveřejněno 2. 6. 2023 ), odpověď na námitky k programu VH dne 29. 6. 2023 a odpovědi na návrh programu valné hromady [Anonymizováno] 29. 6. 2023 (vše zveřejněno v uvedený den), dále informace akcionářům 22. 6. 2023 (datum zveřejnění 23. 6. 2023 ) a pozvánka na náhradní valnou hromadu konanou dne 21. 7. 2023 (zveřejněno 30. 7. 2023). Společnost předala dne 10. 6. 2023 navrhovateli podklady a dokumenty vztahující se k valné hromadě konané dne 29. 6. 2023, což se podává z protokolu o předání podkladů na valnou hromadu. Dokumenty zahrnovaly mimo jiné výkaz zisku a ztráty a rozvahu společnosti k 31. 12. 2023, zprávu o vztazích za rok 2022, zápisy ze zasedání dozorčí rady a představenstva společnosti a dále doklady uvedené shora pod bodem 5 tohoto rozhodnutí. Navrhovatel se k pozvánce na řádnou valnou hromadu vyjádřil písemně podáním ze dne 16. 6. 2023, kdy mimo jiné uvedl důvody nesouhlasu s navrhovaným usnesením o schválení účetní závěrky tak, že žádá předsedu představenstva, aby nechal účetní závěrku za roky 2017-2022 ověřit nezávislým auditorem, který prověří, zda se předseda představenstva nedopustil účelového zneužívání pravomocí předsedy představenstva v rozporu se stanovami společnosti a ZOK. Domnívá se, že dochází k odčerpávání finančního plnění či jiných náhrad ve prospěch předsedy představenstva jako většinového akcionáře na úkor navrhovatele coby menšinového akcionáře, dochází ke zneužívání dominantního postavení, možná dochází k obcházení zákona a krácení daní obchodováním s osobou blízkou. Zároveň vznesl řadu požadavků a vyzval ke konkrétním sdělením vztahujícím se k předchozí činnosti společnosti a rozhodování valné hromady počínaje rokem 2014. Navrhovatel se dále domáhal doplnění programu náhradní valné hromady. Společnost námitky navrhovatele přijala, což potvrdila přípisem ze dne 22. 6. 2023 s uvedením, že na podněty navrhovatele bude reagovat na webových stránkách společnosti. Odpovědi pak zveřejnila dne 29. 6. 2023. Ze zápisu z jednání náhradní valné hromady společnosti konané dne 21. 7. 2023, která měla na programu celkem 9 bodů jednání, tedy včetně dvou bodů navržených navrhovatelem, vyplývá (ve vztahu k napadenému usnesení), že akcionáři byli seznámeni s obsahem všech hlavních položek účetní závěrky společnosti za rok 2022 s důrazem na stav výnosů, nákladů bez daně z příjmu právnických osob a ztráty před zdaněním. Dále byla podána zpráva o stavu pokladny a účtu k 31. 12. 2022 i celkovému stavu finančních prostředků, pohledávek a závazků k uvedenému dni, bylo vysvětleno, z jakých (zákonných) důvodů nemá společnost povinnost ověřovat řádnou účetní závěrku a výroční zprávu auditorem. V rámci rozpravy vznesl navrhovatel námitku ve znění: „Nesouhlasím s uvedeným návrhem, který není doložen žádnými překontrolovatelnými údaji. Jedná se o účelovou manipulaci s náklady a výnosy PP a většinového vlastníka. Žádám o předložení účetnictví za rok 2022.“ Poté byla ukončena rozprava a přistoupeno k hlasování, kdy návrh na schválení účetní závěrky za rok 2022 byl 576 hlasy přítomných akcionářů přijat.

4. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podán včas osobou aktivně legitimovanou, kdy projev vůle navrhovatele uskutečněný na napadené valné hromadě ve vztahu k rozhodování o přijetí usnesení, kterým byla schválena účetní závěrka společnosti za rok 2022 posoudil podle obsahu jako protest proti uvedenému usnesení. Navrhovatel v rámci protestu uvedl, že ke schválení předložená účetní závěrka za rok 2022 není doložena žádnými překontrolovatelnými údaji s tvrzením, že se jedná o účelovou manipulaci s náklady a výnosy předsedy představenstva a většinového vlastníka. Zároveň požádal o předložení účetnictví za rok 2022. Soud prvního stupně, vázán rozsahem odůvodnění protestu, uzavřel, že společnost před konáním napadené valné hromady předložila dne 10. 6. 2023 navrhovateli řadu dokumentů a podkladů vztahujících se právě k účetní závěrce za rok 2022 (bod 10 rozhodnutí), stejně tak se k této vyjádřila v rámci zveřejněného vyjádření ze dne 29. 6. 2023 a ostatně i na valné hromadě samotné. Navrhovatel ve svém protestu neuvedl žádná konkrétní tvrzení o tom, že by účetní závěrka za rok 2022 odporovala právním předpisům či stanovám společnosti, neuvedl, resp. neoznačil žádné konkrétní doklady, které jsou dle jeho názoru potřebné pro případné „překontrolování“ účetní závěrky, svá tvrzení o účelové manipulaci nepodložil žádnými konkrétními důkazy. Soud prvního stupně tak má za to, že v projednávaném případě nebyl naplněn požadavek určitosti protestu, stejně tak s ohledem na označený aktivní přístup společnosti k navrhovateli neshledává důvodnou námitku stran tvrzeného zneužití hlasovacího práva. Naopak postup a jednání navrhovatele, zejména v podobě opakovaného požadavku na zpětná prověření účetních závěrek společnosti počínaje rokem 2017 ve spojení s opakovanými žádostmi o historické prověřování hospodaření společnosti, nasvědčuje šikanóznímu jednání navrhovatele vyplývajícímu z narušeného vztahu mezi navrhovatelem a společností. Soud prvního stupně proto návrh zamítl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel z § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání s odůvodněním, že všechna řízení iniciovaná navrhovatelem proti společnosti ohledně různých usnesení valných hromad společnosti souvisí se sporem o odkup akcií, který je mezi účastníky veden. Napadání usnesení valných hromad společnosti je jediným právním obranným prostředkem, který má navrhovatel k dispozici. Nejedná se o snahu společnost bezdůvodně šikanovat. Společnost konzistentně a vytrvale činí kroky, kterými se snaží hodnotu společnosti snižovat, aby částka vyplácená navrhovateli při odkupu akcií byla co možná nejnižší. Společnost při svém jednání využívá různých kreativních způsobů. Někdy uměle vykazuje ztrátu, jindy záměrně uzavírá pro sebe nevýhodné smlouvy, nebo dlouhodobě nevyplácí zisk bez důležitého důvodu, čímž poškozuje navrhovatele. Navrhovatel konstantně požaduje buď nahlédnutí do kompletního účetnictví společnosti anebo provedení auditu účetních závěrek renomovanou auditorskou společností. Navrhovatel má oprávněnou obavu, že ani účetní závěrka schválená na valné hromadě dne 21. 7. 2023 nepodává věrný a poctivý obraz finanční pozice společnosti a je tedy v rozporu s účetními předpisy. Prvostupňový soud posuzoval jeho návrh příliš formalisticky, když dospěl k závěru, že jeho protest je neurčitý. Pokud navrhovateli není umožněno nahlédnout do kompletního účetnictví, nelze od něj spravedlivě očekávat, že přesně určí, v čem konkrétně společnost účtuje v rozporu s účetními předpisy. Navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že návrhu zcela vyhoví.

6. Proti výroku II. usnesení podala odvolání i společnost a namítala, že soudem prvního stupně nebyla přiznána odměna za jeden úkon právní služby spočívající v poradě s klientem přesahující jednu hodinu před ústním jednáním konaným před soudem prvního stupně dne 28. 5. 2024 s odůvodněním, že se jedná o neúčelně vynaložený náklad. Navrhla, aby odvolací soud změnil výrok II. napadeného usnesení tak, že účastníkovi přizná na náhradě nákladů řízení částku 14 143 Kč. Dále ve vyjádření k odvolání navrhovatele navrhla, aby odvolací soud výrok I. jako věcně správný potvrdil.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že obě odvolání byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že zatímco odvolání navrhovatele důvodné není, odvolání účastníka důvodné je.

8. Odvolací soud předesílá, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je řízením ve statusové věci obchodní korporace ve smyslu § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a má povahu řízení nesporného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, uveřejněné pod R 46/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomu také odpovídá označení účastníků řízení.

9. Podle § 428 zákona o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“), každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odstavec 1). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odstavec 2).

10. Podle § 424 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu (odstavec 1). Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl (odstavec 2).

11. Podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

12. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že návrh na vyslovení neplatnosti sporného usnesení byl podán včas (ve lhůtě podle § 259 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. - dále jen „o. z.“) a že navrhovatel je jako akcionář společnosti, který podal proti spornému usnesení protest, k podání návrhu aktivně legitimován.

13. Podle ustálené judikatury „akcionář, který vznáší protest proti usnesení valné hromady, musí sdělit, proč tak činí, tj. uvést důvody, pro které má za to, že určité usnesení valné hromady odporuje právním předpisům či stanovám společnosti. Neplatnosti usnesení valné hromady se následně může domáhat toliko z důvodů, které on sám, popř. jiná oprávněná osoba, uplatnili formou protestu (s výjimkami určenými ustanovením § 424 odst. 1 z. o. k.). K naplnění účelu protestu postačí, když akcionář okolnosti, v nichž spatřuje rozpor usnesení valné hromady s právními předpisy či stanovami, uvede stručně (např. že nebyla dodržena lhůta pro svolání valné hromady, že valná hromada není usnášeníschopná, že pro přijetí daného usnesení nebyl odevzdán dostatečný počet hlasů atd.).“ (srov. zejm. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 787/2018).

14. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že je nutné námitky navrhovatele k bodu 3. pořadu jednání náhradní valné hromady výkladem dle obsahu podle § 555 odst. 1 o. z. posoudit jako protest proti přijatému usnesení valné hromady. Odvolací soud shledává shodně se soudem prvního stupně protest navrhovatele neurčitým v části, kdy navrhovatel namítá „účelovou manipulaci s náklady a výnosy PP a většinového vlastníka.“ Navrhovatel totiž blíže nerozvádí, jak konkrétně má být účelově manipulováno s náklady a výnosy a v čem má účelová manipulace spočívat. Odvolací námitka navrhovatele, že prvostupňový soud posuzoval jeho návrh příliš formalisticky, když dospěl k závěru, že jeho protest je neurčitý, je tak nedůvodná.

15. Ve zbývající části „nesouhlasím s uvedeným návrhem, který není doložen žádnými překontrolovatelnými údaji. Žádám o předložení účetnictví za rok 2022.“ ho však odvolací soud na rozdíl od závěru soudu prvního stupně shledává dostatečně určitým ve smyslu uvedené judikatury. Z protestu, který byl zaznamenán v zápisu z valné hromady, je zjevné, že navrhovatel nesouhlasí s návrhem proto, že nebyl doložen žádnými překontrolovatelnými údaji a požádal o předložení účetnictví za rok 2022.

16. Podle § 18 zákona o účetnictví účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji (a) rozvaha (bilance), (b) výkaz zisku a ztráty, (c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6 (odstavec 1). Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem (odstavec 4). Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu (odstavec 5).

17. Možnost sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu i pro akciové společnosti vložila do zákona o účetnictví novela č. 221/2015 Sb. v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, a to za účelem snížení administrativní zátěže malých a mikro účetních jednotek (viz důvodová zpráva k citované novele). Zákonodárce tedy zcela vědomě omezil rozsah informací, které účetní závěrky takových účetních jednotek poskytují svým uživatelům. Nelze tedy podle odvolacího soudu z obecného požadavku na věrnost a poctivost účetní závěrky konstruovat požadavek, aby společnost sestavovala podrobnější účetní závěrku, než jakou jí ukládá zákon. Zákon o účetnictví nicméně nebrání tomu, aby takový požadavek byl zakotven ve stanovách společnosti, k čemuž však v projednávané věci nedošlo. Proto odvolací námitka a požadavek navrhovatele na provedení auditu účetních závěrek renomovanou auditorskou společností, není důvodný.

18. Účastník, jenž je malou účetní jednotkou (§ 1b odst. 2 zákona o účetnictví) a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 20 odst. 1 písm. c) zákona o účetnictví), je ze zákona povinen sestavit účetní závěrku, která bude sestávat z rozvahy ve zkráceném rozsahu (§ 9 odst. 3 písm. b) zákona o účetnictví), z výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu a z přílohy. Tyto náležitosti schválená účetní závěrka společnosti za rok 2022 splňuje. A tyto dokumenty společnost také navrhovateli oproti podpisu předala dne 10. 6. 2023, jak se podává z protokolu o předání podkladů na valnou hromadu. Dokumenty zahrnovaly mimo jiné výkaz zisku a ztráty a rozvahu společnosti k 31. 12. 2022, zprávu o vztazích za rok 2022, zápisy ze zasedání dozorčí rady a představenstva společnosti.

19. Nadto z informací a odůvodnění navrhovaných usnesení valné hromady bylo ve vztahu k bodu 5. v pozvánce na náhradní valnou hromadu společnosti konanou dne 21. 7. 2023 uvedeno, že společnost umožní každému akcionáři nahlédnout po uveřejnění pozvánky v sídle společnosti do účetní závěrky společnosti za rok 2022, současně bude zveřejněna na internetových stránkách společnosti. Na internetových stránkách společnosti byla zveřejněna pozvánka na řádnou valnou hromadu konanou dne 29. 6. 2023, rozvaha podle přílohy č. 1 a výkaz zisku a ztráty ve druhovém členění podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., odpověď na námitky k programu valné hromady dne 29. 6. 2023 a odpovědi na návrh programu valné hromady [Anonymizováno] 29. 6. 2023, dále informace akcionářům 22. 6. 2023 a pozvánka na náhradní valnou hromadu konanou dne 21. 7. 2023.

20. Na základě toho nelze než konstatovat, že navrhovateli byly předány dokumenty k návrhu na schválení účetní závěrky za rok 2022, které obsahovaly překontrolovatelné údaje, kdy navrhovateli byla předložena účetní závěrka za rok 2022 ve zkráceném rozsahu. Pokud navrhovatel nebyl schopen posoudit obsah této účetní závěrky sám, nic mu nebránilo, aby si přizval účetního poradce, či jiného odborníka, který obsah účetní závěrky posoudil nejen z hlediska správnosti výpočtu, ale i z hlediska povinných náležitostí a konečně z pohledu toho, zda účetní závěrka podává poctivý a věrný obraz o majetku a závazcích společnosti. To však navrhovatel neučinil. Na základě toho lze jako nedůvodnou odmítnout námitku navrhovatele, že pokud není navrhovateli umožněno nahlédnout do kompletního účetnictví, nelze od něj spravedlivě očekávat, že přesně určí, v čem konkrétně společnost účtuje v rozporu s účetními předpisy. Odvolací soud neshledal důvody pro doplnění dokazování, neboť námitky vznesené v protestu nevyžadují odborné posouzení, když navrhovatel, namítající obecnou nepodloženost zkrácené účetní závěrky, nenamítal, že by účetnictví společnosti bylo chybně vedeno nebo že by účetní závěrka byla nesprávně sestavena.

21. Nad rámec shora uvedeného odvolací soud uvádí, že v malých účetních jednotkách, vedle zdroje informací představovaného uvedenými vysvětleními, sehrává významnou a nezastupitelnou kontrolní funkci dozorčí rada garantující dodržování zákonů a stanov společnosti § 446 z. o. k. také ve vztahu k poskytování ekonomických informací akcionářům, skrze naplňování své hlavní úlohy spočívá v dohledové (kontrolní) činnosti. Kontrolní působnost dozorčí rady zákon vymezuje v obecné rovině jako dohled na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti a vedle toho může dozorčí rada ovlivňovat chod a řízení společnosti na základě oprávnění jmenovat a odvolávat členy představenstva (personální působnost), které jí náleží za předpokladu, že je to určeno ve stanovách (viz § 438), popř. tím, že dává souhlas k určitým právním jednáním nebo je může zakázat (§ 49, § 56 odst. 2). Kromě toho má dozorčí rada i působnost ve vztahu k valné hromadě a akcionářům.

22. Akcionáři společnosti, která je malou účetní jednotkou, a proto nemá účetní závěrku ověřenou auditorem, se ve smyslu shora uvedeného musí spolehnout na to, že správnost jejího sestavení prověřila dozorčí rada. Zpráva dozorčí rady ze dne 4. 5. 2023 přitom byla v daném případě navrhovateli dne 29. 5. 2023 předána. Nelze přijmout závěr, že by akcionáři měli mít právo na informace o hospodaření společnosti ve větším rozsahu, než který je dán zákonem a stanovami společnosti. Stejně tak skutečnost, že akcionáři, kteří jsou zároveň členy představenstva, mají z titulu své funkce podrobnější informace o hospodaření společnosti, než ostatní akcionáři, nepředstavuje nerovnost mezi akcionáři rozpornou s § 212 odst. 1 o. z., neboť uvedené souvisí se skutečností, že představenstvu náleží obchodní vedení společnosti.

23. V projednávané věci představenstvo společnosti bylo na valnou hromadu konanou dne 21. 7. 2023 připraveno. Byla přítomna vedoucí ekonomického odboru, která seznámila akcionáře s obsahem všech hlavních položek účetní závěrky společnosti za rok 2022. Dále přítomným akcionářům vysvětlila, že společnost nemá zákonnou povinnost mít auditorem ověřenou řádnou účetní závěrku a výroční zprávu, neboť nepřekročila ani nedosáhla alespoň jedno z posuzovaných kritérií podle zákona o účetnictví.

24. Za shora uvedené situace odvolací soud uzavřel, že se akcionářům na valné hromadě dostalo dostatečných informací k tomu, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda účetní závěrku schválí.

25. Podle právního názoru odvolacího soudu nesouhlas akcionáře se způsobem, jakým představenstvo hospodaří s majetkem společnosti (např. jak se rozhoduje, do čeho bude investovat) se i v projednávaném případě projevilo v průběhu hlasování akcionářů proti návrhu na schválení účetní závěrky a uvedené se může projevit i v jiném akcionářově právním jednání, což však neznamená bez dalšího rozpor usnesení o schválení účetní závěrky se zákonem a stanovami.

26. Odvolací soud tedy uzavřel, že napadené usnesení bodu 3. valné hromady ze dne 21. 7. 2023 není v rozporu se zákonem ani stanovami z důvodů vymezených protestem.

27. Odvolací soud proto ze všech shora uvedených důvodů usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

28. Odvolací soud se však ve shodě s účastníkem neztotožnil s rozsahem soudem prvního stupně úspěšnému účastníkovi přiznaných nákladů řízení, když právnímu zástupci účastníka náleží celkově 14 143 Kč za čtyři úkony právní služby vykonané v řízení před soudem prvního stupně sestávající z:

- odměny za zastupování advokátem spočívající ve čtyřech úkonech právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé, porada s klientem, účast u jednání před soudem prvního stupně) ze základu 50 000 Kč (§ 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč,

- 4 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč/úkon,

- cestovních výdajů v částce 343 Kč na trase [adresa] a zpět,

- náhrady za promeškaný čas cestou k jednání odvolacího soudu za 2 půlhodiny po 100 Kč.

29. Odvolací soud považuje na rozdíl od názoru soudu prvního stupně odměnu za poradu s klientem dne 20. 5. 2024 před ústním jednání před soudem prvního stupně v rozsahu přesahujícím jednu hodinu za účelně vynaložený náklad.

30. Z tohoto důvodu odvolací soud změnil napadené usnesení ve výroku II. tak, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradě nákladu řízení částku 14 143 Kč do tří dnu od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce účastníka.

31. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému účastníkovi.

32. Náklady účastníka činí 10 882 Kč a sestávají z:

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2,5 úkonech právní služby (odvolání proti nákladovému výroku, vyjádření k odvolání navrhovatele, účast při odvolacím jednání) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč,

b. 3 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 900 Kč,

c. náhrady cestovného právního zástupce z Teplic do Prahy a zpět ve výši 1 632 Kč,

d. náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 600 Kč.