o návrhu na zápis změny do spolkového rejstříku, k odvolání navrhovatele zastoupeného JUDr. Janem Žákem, advokátem, sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. října 2023 č. j. L 12198/RD21/KSUL, Fj 61765/2023/KSUL-59,

1. Dne 19. 10. 2023 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) návrh na zápis změn do spolkového rejstříku, přičemž navrhovatelem byl spolek [Jméno navrhovatele A]. (dále též jen „spolek“), za nějž návrh podal [Jméno navrhovatele B] - předseda. Předmětem návrhu byl zápis změny sídla spolku, změny jeho účelu a dále výmaz předsedy [právnická osoba] a zápis dne zániku funkce k datu 24. 3. 2023 a zápis nového předsedy [Jméno navrhovatele B], den vzniku funkce: 11. 10. 2023. K návrhu doložil čestné prohlášení a souhlas zapisované osoby do spolkového rejstříku - [Jméno navrhovatele B], souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, zápis z členské schůze spolku konané dne 11. 10. 2023, dle něhož došlo ke schválení navržených stanov a dále členská schůze schválila předsedou spolku [Jméno navrhovatele B] (zákonného zástupce nezletilého člena spolku [adresa]), přičemž dle zápisu o funkci předsedy spolku projevil zájem [Jméno navrhovatele B] a [právnická osoba], prezenční listinu k zasedání členské schůze ze dne 11. 10. 2023, včetně plných mocí, dle níž se členské schůze účastnilo ať již osobně či v zastoupení 22 členů, mj. i [právnická osoba] a [Anonymizováno].

2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že v spolkovém rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu L, vložce číslo 12198 vymazal dosud zapsanou adresu sídla spolku, jeho účel, statutární orgán - předsedu [právnická osoba] a zapsal novou adresu sídla, účel, předsedu [Jméno navrhovatele B], den vzniku funkce: 11. 10. 2023 a u vymazávaného [právnická osoba] zapsal den zániku funkce: 25. 3. 2023. Rozhodnutí nebylo odůvodněno.

3. Dne 31. 10. 2023 v 8:50 hod. bylo na podatelně rejstříkového soudu „osobně“ podáno „Vzdání se práva na odvolání proti usnesení“ jež bylo podáno za spolek [Jméno navrhovatele B].

4. Dne 31. 10. 2023 v 12:50 hod. došlo rejstříkovému soudu odvolání spolku proti usnesení soudu prvního stupně, a to prostřednictvím advokáta [Jméno navrhovatele C] (jemuž udělil plnou moc za spolek dne 20. 10. 2023 [právnická osoba] s označením předseda spolku). K odvolání doložil mj. zápis z členské schůze spolku ze dne 15. 3. 2023 a prezenční listinu s podpisy [Anonymizováno] a [právnická osoba]. Dle bodu 4. tohoto zápisu byl předsedou zvolen [právnická osoba] (pro 2 hlasy) a dále doložil prohlášení podepsané [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (s jejich úředně ověřenými podpisy), že [právnická osoba], [Anonymizováno], [adresa] jsou jedinými členy spolku, že nedošlo k přijetí nového člena spolku…

5. Stěžejní odvolací námitky byly následující:

1) Návrh nebyl podán oprávněnou osobou - jíž je pan [právnická osoba], jež byl členskou schůzí spolku znovuzvolen předsedou spolku dne 15. 3. 2023, nýbrž osobou, která se za zástupce spolku neoprávněně vydává, ač jím není.

2) Pan [právnická osoba] nemohl být a nebyl odvolán z funkce předsedy spolku, když pro jeho odvolání nehlasoval žádný z celkem 3 členů spolku, kteří se tak jako jediní mohli účastnit členské schůze, která může dle stanov o odvolání a jmenování předsedy spolku rozhodnout.

3) Spolek má od svého vzniku nezměněný počet členů (3), kterými jsou [právnická osoba] ([Anonymizováno]), [Anonymizováno] ([adresa], přičemž tito členové nikdy jako členové spolku nehlasovali o přijetí nového člena spolku, ani se neúčastnili žádné členské schůze spolku, při které by bylo rozhodováno o přijetí nového člena, pročež tak nemohlo dojít a nedošlo k přijetí jakéhokoliv nového člena spolku, neboť podle stanov o přijetí nového člena rozhoduje členská schůze (čl. VII odst. 7.1, věta druhá stanov).

4) Předsedovi spolku panu [Anonymizováno] je známo, že se skupina osob, které nejsou členy spolku, dne 11. 10. 2023 zúčastnilo srocení, na kterém se tyto osoby vydávaly za členskou schůzi a o tomto srocení byl vyhotoven zápis. Uvedené srocení nebylo členskou schůzí, když členské schůze se mohou účastnit jen členové spolku, jimiž jsou [právnická osoba], [Anonymizováno], [adresa], proto ani nemohlo na uvedeném srocení neoprávněných osob (nečlenů) dojít k hlasování a rozhodnutím členské schůze. Nemohlo dojít k platné volbě předsedy spolku a všechna přijatá rozhodnutí jsou nicotná a nejedná se o rozhodnutí členské schůze spolku. Soud tedy pochybil, nezaobíral-li se otázkou členství osob vydávajících se za členy spolku na srocení dne 11. 10. 2023 a považoval-li takové srocení za členskou schůzi.

6. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud návrh na zápis změn odmítl, ev. zamítl.

7. Podáním došlým soudu prvního stupně dne 14. 11. 2023 došlo k „doplnění písemností k zápisu do veřejného rejstříku“, jež bylo za spolek podáno [Jméno navrhovatele B] - označeným jako předsedou spolku. V podání se spolek chronologicky vyjadřoval k odvolání podanému prostřednictvím advokáta [Jméno navrhovatele C] a prohlášení bratrů [Anonymizováno] a dalším skutečnostem - viz číslo listu 73 a násl. a dokládal další listiny (obsáhlý soubor příloh). V podání mj. uvedl, že pozvánku na členskou schůzi konanou dne 11. 10. 2023 zaslal všem členům a zákonným zástupcům sám [právnická osoba] a že se [právnická osoba] a [tituly před jménem] řádně zapsali do prezenční listiny, navíc měl [právnická osoba] na členské schůzi plné moci od jiných členů, za které hlasoval…

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Předně k otázce, zda je [právnická osoba] oprávněn jednat za spolek a udělovat plnou moc advokátovi a tedy oprávněn podávat za spolek odvolání, odvolací soud uvádí, že otázka jmenování nového statutárního orgánu, a tedy vyřešení toho, kdo je oprávněn zastupovat spolek, je právě předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení odvolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že [právnická osoba] není oprávněn odvolatele zastupovat v odvolacím řízení (a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.). Ke stejnému závěru jako odvolací soud v obdobné věci ohledně spornosti týkající se oprávnění zastupovat účastníka řízení ostatně dospěl i dovolací soud - viz jeho usnesení ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 bod 27 odůvodnění: „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl J. O. jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že J. O. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“ Tyto závěry se ovšem mutatis mutandis uplatní i ohledně toho, že nelze v době rozhodování odvolacího soudu uzavřít (z níže vyložených důvodů), zda [Jméno navrhovatele B] byl oprávněn se za spolek vzdávat práva odvolání či nikoliv.

10. Dle § 90 odst. 1 z. v. r. „Nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy,…“

11. Dle § 245 o. z. „Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“

12. Z hlediska posuzované věci je třeba vyjít z následujícího:

1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.

2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení členské schůze spolku, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového rozhodnutí orgánu spolku, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti, což v daném případě nebylo ani tvrzeno) jako na rozhodnutí platné.

3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí spolku hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.

13. Výše uvedené závěry odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje a jež je plně použitelná i pro spolek. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), rejstříkový soud přihlédnout musí.“ V následném usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud vyšel z tohoto závěru a uvedl následující: „Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jinak řečeno, vady, které způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017 Nejvyšší soud dovodil, že „…nevyslovil-li soud (dosud) neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.“

14. Odvolací soud tedy shrnuje, že rejstříkový soud je povinen zkoumat doložené listiny a z nich vyplývající skutečnosti z hlediska „nicotnostních“ důvodů a pakliže jsou dány, zohlednit je ve svém rozhodnutí. V daném případě soud prvního stupně své rozhodnutí vůbec neodůvodnil. Absence odůvodnění činí předmětné rozhodnutí z hlediska „nicotnostních“ důvodů, jež je na rozdíl od „neplatnostních“ důvodů, rejstříkový soud povinen zohlednit, zcela nepřezkoumatelné, neboť nelze zjistit, zda se rejstříkový soud „nicotnostními“ důvody vůbec zabýval či nikoliv. To znamená, že není přezkoumatelná stěžejní skutečnost, zda se soud prvního stupně vůbec zabýval tím, zda členská schůze spolku konaná dne 11. 10. 2023 byla skutečně členskou schůzí spolku či zda se o členskou schůzi spolku vůbec nejednalo, a tedy zda se na rozhodnutí na ní přijatá hledí, jako by nebyla přijata (tzv. „nicotná“ rozhodnutí). Pakliže by totiž nešlo o členskou schůzi spolku, byla by na ní přijatá rozhodnutí tzv. nicotná, k čemuž je rejstříkový soud povinen přihlížet ex officio. Naopak, pokud by se případně jednalo jen o „neplatnostní“ důvody, bylo by třeba na tam přijatá rozhodnutí hledět jako na platná, dokud by případně nebyla tzv. statusovým soudem (tedy nikoliv rejstříkovým soudem) vyslovena jejich neplatnost. Absence odůvodnění tedy neumožňuje odvolacímu soudu přezkoumat správnost předmětného rozhodnutí a je to sám o sobě důvod pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí.

15. Navíc v rámci odvolacího řízení spolek (za nějž jednal [Jméno navrhovatele B]) doložil v rámci svého podání „doplnění písemností k zápisu do veřejného rejstříku“ ze dne 14. 11. 2023 velké množství příloh, jimiž se soud prvního stupně vůbec nezabýval a ani nemohl zabývat vzhledem k datu jejich předložení. V podání jsou navíc i pro věc významná tvrzení. Prvotní posuzování předmětných tvrzení a doložených příloh odvolacím soudem namísto jejich posouzení soudem prvního stupně by však přesáhlo rámec odvolacího řízení. Toto je další důvod, který je sám o sobě důvodem pro zrušení odvoláním napadeného usnesení.

16. Výše uvedené má však i procesní konsekvence. Bylo-li by rozhodnutí členské schůze spolku o volbě statutárního orgánu ze dne 11. 10. 2023 „nicotné“, čímž se soud prvního stupně zřejmě vůbec nezabýval (s ohledem na tvrzení uvedená až v odvolání), nelze v době rozhodování odvolacího soudu ani postavit najisto, zda v daném případě za spolek jednal ten, kdo k tomu byl oprávněn. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn.

17. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací (tato by byla dána nepochybně).

18. Shrnuto, jelikož nicotnostními důvody se rejstříkový soud nejspíš vůbec nezabýval a zjišťování těchto důvodů odvolacím soudem by přesahovalo rámec odvolacího řízení, nelze v době rozhodování odvolacího soudu učinit ani závěr o tom, zda byly dány důvody pro ustanovení procesního opatrovníka a soud by v takovém případě pochybil, že jej neustanovil či zda tyto důvody dány nebyly.

19. Odvolací soud vzhledem ke všemu výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém jeho rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

20. Odvolací soud zdůrazňuje z hlediska dalšího postupu soudu prvního stupně, že ponejprv bude třeba vyjasnit, které skutečnosti jsou sporné a které nikoliv. V odvolání totiž spolek jednající [Anonymizováno], označeným jako předsedou spolku, zast. advokátem [Jméno navrhovatele C], uvedl, že „skupina osob, které nejsou členy spolku (když jedinými členy spolku jsou [právnická osoba], [Anonymizováno] a [adresa]), se dne 11. 10. 2023 v restauraci [Anonymizováno] ….zúčastnila srocení, které se tyto osoby vydávaly za členskou schůzi“. Z tohoto tvrzení vyplývá, že tohoto „srocení“ se neúčastnili členové spolku [právnická osoba] a [Anonymizováno], avšak dle spolkem (jednajícím [Jméno navrhovatele B], označeným jako předsedou) k návrhu předložené prezenční listiny k zápisu z jednání předmětné členské schůze ze dne 11. 10. 2023 naopak vyplývá, že tito se členské schůze účastnili - viz jejich podpisy na prezenční listině u jejich jmen a jejich podpisy na prezenční listině coby zmocněnců osob, jež jsou v této prezenční listině uvedeny. V doloženém zápisu je dokonce uvedeno, že [právnická osoba] projevil zájem o funkci předsedy. Bude třeba tedy nejprve vyjasnit, zda podpisy jmenovaných na doložené prezenční listině jsou sporovány (a je např. tvrzeno, že se jedná o falzifikáty podpisů).

21. Dle § 7 zákona č. 121/2008 Sb. „Vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu, jestliže a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou, nebo …“ Dle § 8 téhož zákona „Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve vlastní působnosti, jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.“

22. V posuzovaném případě je ze všeho výše uvedeného zřejmé, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro to, aby věc vyřídil (rozhodl) ve vlastní působnosti soudce, nikoliv vyšší soudní úředník.