Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 292/2024-51 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.292.2024.1 Usnesení

o schválení konečné zprávy a o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 27. 8. 2024, č. j. 38 Cm 7/2022-43,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 11. 11. 2024

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Radky Zahradníkové Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatelky: [Anonymizováno]., IČO [IČO]

sídlem [adresa]

likvidátorka zaniklé právnické osoby [Jméno navrhovatelky], IČO [IČO navrhovatelky] sídlem [Adresa navrhovatelky]

o schválení konečné zprávy a o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 27. 8. 2024, č. j. 38 Cm 7/2022-43,


Usnesení soudu prvního stupně se mění ve výroku II. tak, že likvidátorce [Anonymizováno]., IČO [IČO], sídlem [adresa], se přiznává odměna likvidátora ve výši 10 000 Kč s tím, že část odměny ve výši 7 822 Kč byla uhrazena vyplacením části nevyčerpané zálohy a zbývající částka 2 178 Kč bude likvidátorce vyplacena z rozpočtových prostředků soudu a ve výroku IV. tak, že se povinnost vrátit část nespotřebované zálohy likvidátorce neukládá.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh navrhovatelky na schválení konečné zprávy (výrok I.). Výrokem II. stanovil navrhovatelce, Lechovský & Backa, v.o.s., IČO [IČO], se sídlem [adresa], s provozovnou na adrese [adresa], za výkon funkce likvidátorky právnické osoby [Jméno navrhovatelky]., v likvidaci, IČO [IČO navrhovatelky], dříve se sídlem [Adresa navrhovatelky], odměnu ve výši 7 000 Kč a příslušnou DPH, která jí bude vyplacena soudem z rozpočtových prostředků státu po právní moci tohoto usnesení. Výrokem III. přiznal navrhovatelce, [Anonymizováno]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], s provozovnou na adrese [adresa], náhradu účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, která byla plně uhrazena z poskytnuté zálohy. Výrokem IV. uložil navrhovatelce, [Anonymizováno]., IČO [IČO], se sídlem [adresa], s provozovnou na adrese [adresa], aby část nespotřebované zálohy ve výši 7 822 Kč vrátila, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v [adresa], č. účtu 19-3024411/0710, pod variabilním symbolem 3822000722.

2. Rozhodl na základě toho, že právnická osoba [Jméno navrhovatelky], IČO [IČO navrhovatelky], dříve se sídlem [Adresa navrhovatelky] (dále jen „společnost“), byla zapsána v obchodním rejstříku vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. C 7880, a dne 7. srpna 2024 byla u obchodního rejstříku vymazána. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 30. května 2022, č. j. 38 Cm 7/2022-22, které nabylo právní moci dne 29. června 2022, bylo rozhodnuto o zrušení právnické osoby, nařízení její likvidace (výrok I.) a navrhovatelka byla jmenována likvidátorkou této právnické osoby (výrok II.) Usnesením ze dne 9. listopadu 2022, č. j. 38 Cm 7/2022-28, byla navrhovatelce poskytnuta záloha na náklady likvidace ve výši 10 000 Kč. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 6. srpna 2024 navrhovatelka předložila soudu ke schválení konečnou zprávu ze dne 5. srpna 2024. Z konečné zprávy navrhovatelky jako likvidátorky právnické osoby vyplynulo, že nebyl zjištěn žádný majetek právnické osoby, že pohledávku přihlásil pouze 1 věřitel, a že vzhledem k nemajetnosti právnické osoby navrhovatelka podala návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku dle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen "z. v. r."). Vzhledem k tomu, že výmazem z veřejného rejstříku právnická osoba zanikla, bylo řízení o schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a účetní závěrky bezpředmětným, soud prvního stupně návrh na schválení konečné zprávy a účetní závěrky zamítl. Podáním ze dne 26. srpna 2024 navrhovatelka navrhla, aby jí byla přiznána za likvidaci právnické osoby odměna ve výši 12 000 Kč. Dále navrhovatelka požadovala náhradu hotových výdajů likvidátora ve výši 2 178 Kč, které soudu vyčíslila a doložila (2x zveřejnění vstupu do likvidace v Obchodním věstníku ve výši 2 178 Kč). K hotovým výdajům navrhovatelka uvedla, že byly plně uhrazeny z poskytnuté zálohy. Nespotřebovanou část zálohy navrhla použít na úhradu odměny.

3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že v daném případě jedinou okolností pro zvýšení odměny je skutečnost, že byla likvidátorkou osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců, kdy činnost navrhovatelky při likvidaci právnické osoby nijak nevybočovala z běžné činnosti při likvidaci nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců, stanovil soud prvního stupně odměnu navrhovatelky za výkon funkce likvidátorky právnické osoby ve výši 7 000 Kč a příslušnou DPH, neboť likvidátorka je plátkyní DPH. Pokud jde o náhradu hotových výdajů navrhovatelky jako likvidátorky právnické osoby, navrhovatelka vyčíslila a doložila účelně vynaložené hotové výdaje ve výši 2 178 Kč, proto soud prvního stupně postupem dle ustanovení § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal navrhovatelce jako likvidátorce právnické osoby náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, které byly plně uhrazeny z poskytnuté zálohy. Vzhledem k tomu, že navrhovatelce jako likvidátorce právnické osoby byla soudem prvního stupně na hotové výdaje poskytnutá záloha ve výši 10 000 Kč, a část ze zálohy nebyla spotřebována, soud prvního stupně uložil navrhovatelce, aby část nespotřebované zálohy ve výši 7 822 Kč vrátila, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání, a to do výroku II. a závislého výroku IV. s odůvodněním, že nesouhlasí s názorem soudu prvního stupně, že činnost likvidátora u nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců obvykle zahrnuje pouze běžné administrativní činnosti nevyžadující žádnou zvláštní odbornost. Likvidátor není běžným administrativním pracovníkem. Odměna ve výši 7 000 Kč nemůže být považována za adekvátní, neboť stěží pokryje likvidátorovi provozní náklady. Přestože likvidace nemajetné právnické osoby může mít své specifické rysy, rozsah a odborné nároky jsou srovnatelné. Odměna insolvenčního správce přitom činí 45 000 Kč. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo aby napadené usnesení změnil tak, že likvidátorovi přizná požadovanou odměnu.

5. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a IV. podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 z. ř. s., a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné. Výrok I. a III. nabyly samostatně právní moci.

6. Vzhledem k tomu, že odvolatelka byla jmenována likvidátorkou společnosti v roce 2022 (usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. května 2022, č. j. 38 Cm 7/2022-22, které nabylo právní moc dne 29. června 2022), je třeba vycházet z právní úpravy účinné v době, kdy byla likvidátorka soudem jmenována do své funkce.

7. Podle § 195 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

8. Podle § 198 odst. 1 o. z. likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům. Podle odstavce 2 likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.

9. Podle § 4 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále také jen „nařízení“), jsou-li odměna a hotové výdaje náležející likvidátorovi, likvidačnímu správci a členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem hrazeny státem, vyplácí tyto částky soud, který odměnu určil.

10. Podle § 9 odst. 2 nařízení likvidátor má právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů. Podle odstavce 3 hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50 000 Kč.

11. Z obsahu předloženého spisu se podává, že likvidátorka po ukončení likvidace podala soudu dne 5. srpna 2024 konečnou zprávu likvidátora o průběhu likvidace včetně zprávy o rozdělení likvidačního zůstatku, v níž podrobně popsala své kroky, které směřovaly k likvidaci společnosti a posléze k jejímu výmazu z obchodního rejstříku dne 7. srpna 2024.

12. Usnesením ze dne 9. listopadu 2022, č. j. 38 Cm 7/2022-28, byla navrhovatelce poskytnuta záloha na náklady likvidace ve výši 10 000 Kč.

13. Likvidátorka v návrhu ze dne 6. 9. 2023 požadovala přiznat náhradu hotových výdajů v celkové výši 2 178 Kč za zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace dne 7. 4. 2022 a dne 21. 4. 2022 - celkem 2 178 Kč (faktura ze dne 5. 4. 2022 za dvě zveřejnění po 900 Kč + DPH). Tato částka byla likvidátorce přiznána výrokem III., který nebyl napaden odvoláním a nabyl samostatně právní moci. Náhradu jiných hotových výdajů neuplatnila.

14. Odvoláním nastolenou otázkou v projednávané věci je, zda lze likvidátorce přiznat jí požadovanou odměnu nad rámec odměny již přiznané soudem prvního stupně.

15. Podle názoru odvolacího soudu je zcela v souladu s ustálenou soudní praxí v daném případě přiměřená výše odměny likvidátora v částce 10 000 Kč. Při stanovení výše odměny je třeba brát ohled nejenom na rozsah a složitost prováděné likvidace, leč též zohlednit míru odborné kvalifikace likvidátora, jakož i míru jeho odpovědnosti. Míra kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců je vysoká, když je dána velmi sofistikovanými podmínkami, za nichž může být osoba do seznamu insolvenčních správců zapsána. Též míra odpovědnosti likvidátora je značná. Je třeba vidět, že tato odpovědnost není odpovědností insolvenčního správce (jenž je ze zákona povinen se z činnosti insolvenčního správce do jisté míry pojistit), leč odpovědností voleného orgánu právnické osoby, viz. výše, tedy zcela jinou odpovědností. Plnou odpovědností za způsobenou újmu. Jak je výše rozvedeno, rozsah minimálně nutných úkonů likvidátora u právnické osoby s majetkem a u nemajetné právnické osoby je shodný, rozdíl je jen v rozsahu vypořádávání majetku a vyrovnávání dluhů. Za okolnost odůvodňující odvolacím soudem stanovenou výši odměny lze považovat i provedení likvidace v adekvátním časovém horizontu. Maximální výši odměny 20 000 Kč je možno přiznat jen výjimečně, a to u nejsložitějších likvidací.

16. V světle shora uvedeného neobstojí argumentace soudu prvního stupně o nemožnosti v dané věci přiznat likvidátorce vyšší odměnu než 7 000 Kč s tím, že činnost navrhovatelky při likvidaci právnické osoby nijak nevybočovala z běžné činnosti při likvidaci nemajetné a nečinné právnické osoby bez zaměstnanců. Odvolací soud proto v posuzované věci shledal za přiměřenou likvidátorem požadovanou odměnu ve výši 10 000 Kč. Rovněž neobstojí názor soudu prvního stupně, že je nutné přiznat likvidátorce z odměny DPH, neboť odměna likvidátora nepodléhá DPH, neboť se nejedná o zdanitelné plnění. O zdanitelné plnění se nejedná ani v případě, že je likvidátorem právnická osoba.

17. Vzhledem k tomu, že likvidátorce byla usnesením ze dne 9. listopadu 2022, č. j. 38 Cm 7/2022-28, vyplacena záloha ve výši 10 000 Kč a požadovala náhradu hotových výdajů ve výši 2 178 Kč, není povinna vrátit soudu ani část nespotřebované zálohy. Proto pokud soud prvního stupně uložil výrokem IV. odvolatelce, aby částku 7 822 Kč soudu vrátila, pochybil. Odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně, že soudem poskytnutá záloha slouží na úhradu nákladů likvidace a není určena k proplácení odměny. Odvolací soud je naopak toho názoru, že je účelné a hospodárné, aby k zápočtu vratky zálohy oproti odměně došlo, s tím, že ve zbývající výši 2 178 Kč bude odměna likvidátorce vyplacena z rozpočtových prostředků soudu.

18. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. změnil tak, výše likvidátorce přiznané odměny činí 10 000 Kč s tím, že část odměny ve výši 7 822 Kč byla uhrazena vyplacením části nevyčerpané zálohy a zbývající částka 2 178 Kč bude likvidátorce vyplacena z rozpočtových prostředků soudu; ve výroku IV. změnil tak, že se povinnost vrátit část nespotřebované zálohy likvidátorce neukládá.

19. Jelikož je likvidátorka jediným účastníkem řízení, nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek uvedených v § 237 o. s. ř.; lze jej podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.