o neplatnost vyloučení člena ze spolku, o odvolání účastníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 15. 10. 2021, č. j. 38 Cm 106/2019-191

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Liberci dne 23. 6. 2017 domáhal se navrhovatel vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze [právnická osoba]. (dále jen „spolek“), ze dne 25. 3. 2017 pod bodem 6 zápisu, kterým byl navrhovatel vyloučen ze spolku.

2. Navrhovatel tvrdil, že si společně s [Anonymizováno] a další osobou dne 13. 1. 2017 v nočních hodinách zapůjčili z letiště traktor, který je ve vlastnictví spolku, a jeli s ním vyprostit vozidlo Jana Loudy, které na zasněžené silnici nevyjelo kopec směrem k letišti. Po návratu zjistili, že [Anonymizováno] chybí mobilní telefon, a vyrazili jej traktorem zpět hledat. Přitom se jim traktor na zasněžené cestě rozjel s kopce tak, že nešel zastavit, a nakonec sjel ze silnice a převrátil se přes střechu. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. Ráno [Anonymizováno] zajistil vyproštění traktoru, který s navrhovatelem vrátili na letiště. Při nehodě se rozbila dvě skla kabiny traktoru, praskla její střecha, byla poškozena kapota, maska a výfuk. [Anonymizováno] škodu nahlásil předsedovi spolku a přislíbil opravu. Dne 22. 1. 2017 se konalo mimořádné zasedání rady spolku za účelem projednání incidentu. Rada nařídila navrhovateli a [Anonymizováno] opravit traktor do konce února 2017. Následně rada hlasovala o vyloučení navrhovatele a [Anonymizováno] k čemuž nedošlo pro nedostatek hlasů. Poté se rada usnesla navrhnout vyloučení obou jmenovaných na členské schůzi 25. 3. 2017. Navrhovatel a [Anonymizováno] splnili rozhodnutí rady spolku a traktor do konce února 2017 opravili. Přesto členská schůze rozhodla dne 25. 3. 2017 po nastínění incidentu a diskusi tajným hlasování rozhodla o vyloučení navrhovatele a [Anonymizováno]. Proti rozhodnutí rady není podle stanov spolku opravný prostředek. Podle navrhovatele bylo usnesení členské schůze v rozporu se stanovami jak z hmotněprávní, tak i z procesní stránky, neboť ze zápisu není zřejmé, kdo vyloučení navrhl, zda bylo navrhovateli umožněno se hájit, a rozhodnutí o vyloučení nebylo navrhovateli ani doručeno. Není ani jasné, zda měla členská schůze vůbec pravomoc o vyloučení rozhodnout.

3. Družstvo především namítlo, že navrhovatel byl na členské schůzi seznámen s tím, proč se navrhuje jeho vyloučení, že vyloučení navrhla rada spolku a že se na členské schůzi mohl k návrhu vyjádřit. Členská schůze mohla navrhovatele vyloučit podle stanov spolku pro narušování vztahů mezi členy nebo pro poškození zájmů spolku. Navrhovatel se dlouhodobě choval nevhodně, a poškozoval tak zájmy spolku a jeho dobré jméno.

4. Usnesením ze dne 13. 6. 2019, č. j. Ncp 168/2019-74, Vrchní soud v Praze rozhodl o věcné příslušnosti krajských soudů v projednávané věci, a věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

5. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným usnesením návrhu vyhověl (výrok I.) a navrhovateli přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Za nesporné považoval, že navrhovatel byl od 22. 3. 2014 řádným členem spolku, že si dne 13. 1. 2017 ve večerních hodinách s [Anonymizováno] půjčili z prostor letiště traktor ve vlastnictví spolku, který poškodili, že incident byl projednán v radě spolku dne 22. 1. 2017 za přítomnosti navrhovatele, že rada spolku rozhodla o podání návrhu na vyloučení navrhovatele členské schůzi, že členská schůze dne 25. 3. 2017 rozhodla o navrhovatelově vyloučení, že na jednání členské schůze byl navrhovatel osobně přítomen a že mu spolek nedoručil písemné rozhodnutí o vyloučení.

6. Ze stanov spolku soud prvního stupně zjistil, že o vyloučení člena rozhoduje rada spolku, a to pro neplnění usnesení členské schůze, pro závažné porušení povinností plynoucích z členství ve spolku, pro neuhrazení finančních závazků vůči spolku ani po upozornění, a členská schůze pro narušování vztahů mezi členy nebo pro poškození zájmů spolku. Člen spolku je povinen zachovávat pravidla slušného chování a vzájemné úcty vůči ostatním členům a chovat se tak, aby nebyla snížena vážnost nebo poškozeny zájmy spolku i ostatních členů. Členská schůze je usnášeníschopná při účasti nadpoloviční většiny členů s hlasovacím právem (hlasovat mohou jen řádní členové s uhrazeným členskými příspěvky na daný rok a bez dluhů proti spolku po splatnosti) a usnesení přijímá nadpoloviční většinou. Výkonným orgánem spolku je rada, statutárním orgánem předseda, spolek má kontrolní a revizní komisi, avšak nemá komisi rozhodčí. Podle zápisu z jednání rady spolku dne 22. 1. 2017 byli jednání účastni jako hosté i navrhovatel a [Anonymizováno]. Na jednání byl řešen incident s traktorem, s nímž měli jmenovaní jezdit po pozemních komunikacích v [Anonymizováno] pod vlivem alkoholu, ačkoli traktor na pozemní komunikace nesmí, přičemž již dříve se navrhovatel měl dopustit excesívních jednání (zapálení balíku slámy pana [Anonymizováno]). Rada nařídila navrhovateli a [Anonymizováno] zařídit opravu traktoru do 28. 2. 2017 s tím, že jinak opravu zařídí spolek na jejich náklady, a následně hlasovala o jejich vyloučení. Návrh nebyl schválen poměrem hlasů 2:3. Poměrem hlasů 3:2 byl schválen návrh předložit členské schůzi návrh na vyloučení navrhovatele a [Anonymizováno] s tím, že se bude hlasovat tajně. Kontrolní komise podle zápisu ze schůze dne 2. 2. 2017 konstatovala, že rada ve věci navrhovatele a [Anonymizováno] postupovala v souladu se stanovami spolku. Podle zápisu ze schůze rady dne 4. 3. 2017 měl [Anonymizováno] oznámit, že traktor je opraven, a vyslovit lítost nad předeslaným jednáním s tím, že se napříště polepší. Navrhovatel měl uvést, že vinu necítí a nic vážného nezpůsobil, nicméně se ztotožnil s prohlášením [Anonymizováno].

7. Ke sporné členské schůzi soud prvního stupně zjistil, že byla svolána na 25. 3. 2017 na 9:00 hodin a na programu bylo pod bodem 8 hlasování o členství [Anonymizováno] a navrhovatele. Schůze se podle prezenční listiny zúčastnilo 42 z 50 řádných členů, přičemž 7 členů se účastnilo v zastoupení. Pod bodem 8 přednesl předseda spolku stručné shrnutí situace s poškozením traktoru, načež proběhla diskuse s [Anonymizováno] navrhovatelem. V následném tajném hlasování hlasovalo ze 41 přítomných členů 23 pro vyloučení, 17 proti a jeden hlasovací lístek byl neplatný. Soud prvního stupně vedl dokazování i k otázce, zda měli všichni hlasující uhrazeny členské příspěvky a závazky vůči spolku, a zjistil, že u několika z nich tomu tak nebylo. Ve skutečnosti tak hlasovalo celkem 36 řádných členů, a i kdyby všichni ti, kdo neměli uhrazeny členské příspěvky, hlasovali proti vyloučení, sešlo by se pro vyloučení 19 hlasů, což by stačilo pro přijetí usnesení.

8. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že návrh byl podání včas a navrhovatel je k jeho podání jako vyloučený člen aktivně legitimován. Navrhovatel a [Anonymizováno] závažně porušili povinnosti vyplývající z jejich členství ve spolku, neboť protiprávně užili věc spolku, když s traktorem spolku jezdili po pozemních komunikacích, přestože traktor k tomu nebyl způsobilý, a přitom jej poškodili, čímž závažným způsobem poškodili zájmy spolku. Spolku však nevznikla újma zvlášť závažná, neboť za takovou je třeba považovat újmu, která by ohrozila samotnou existenci či fungování účastníka. Vzniklou újmu bylo možné odčinit a navrhovatel s [Anonymizováno] opravou traktoru újmu odčinili. Tím, že navrhovateli nebyl návrh na vyloučení doručen písemně, byl krácen na svém právu se seznámit s návrhem, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co je mu ku prospěchu. Navrhovatel byl však seznámen s důvody, proč je navrhováno jeho vyloučení, a měl možnost se k návrhu vyjádřit a uvést a doložit vše, co je mu ku prospěchu, a to jak na schůzi rady, tak na členské schůzi, a proto nebylo uvedené porušení zákona způsobilým důvodem pro vyslovení neplatnosti vyloučení navrhovatele ze spolku. Členská schůze byla řádně svolána, vyloučení navrhovatele bylo na programu schůze a usnesení bylo přijato potřebnou většinou. V rozporu s § 239 odst. 2 občanského zákoníku nebylo rozhodnutí o vyloučení navrhovateli doručeno. Ani to však soud prvního stupně nepovažoval za způsobilý důvod pro vyslovení neplatnosti napadeného usnesení, neboť navrhovatel byl přímo na schůzi seznámen s důvody vyloučení i s výsledkem hlasování.

9. Podle soudu prvního stupně neupravují stanovy zvláštní důvody pro vyloučení účastníka ani otázku výzvy před vyloučením. K rozhodnutí o vyloučení tak bylo třeba splnit podmínky dané § 239 odst. 1 o. z. Navrhovatel byl vyzván, aby zjednal nápravu stavu vzniklého porušením jeho povinností člena, což opravou traktoru učinil. Za této situace nebyly splněny podmínky pro jeho vyloučení ze spolku. Proto soud prvního stupně vyslovil neplatnost navrhovatelova vyloučení.

10. Proti tomuto rozsudku podal odvolání spolek, podle kterého stanovy spolku určují důvody i podmínky vyloučení člena odlišně od zákonné úpravy v § 239 odst. 1 o. z., a nevyžadují výzvu k nápravě, která by předcházel rozhodnutí o vyloučení. Soud prvního stupně měl aplikovat výlučně stanovy spolku. Pokud tak nečinil, porušil princip dobrovolnosti, podle kterého nikdo nemůže nutit spolek, aby někoho navždy akceptoval jako člena, a zásadu spolkové autonomie, které jsou oba součástí práva svobodně se sdružovat podle čl. 20 Listiny základních práv a svobod. Z postupu soudu prvního stupně nebylo možno odhadnout, že se úvahy soudu prvního stupně ubírají uvedeným směrem, a spolek se k tomu nemohl náležitě vyjádřit a navrhnout důkazy svědčící v jeho prospěch. Spolek rovněž nesouhlasil s výkladem pojmu zvlášť závažná újma, který je v podání soudu prvního stupně příliš restriktivní. Podle něj jde o zvlášť závažnou újmu tehdy, nelze-li po zbývajících členech spolku spravedlivě požadovat, aby ve spolku s provinivším se členem setrvávali. Ani v tomto rozsahu nebylo spolku umožněno se vyjádřit a navrhnout důkazy. Spolek navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že žalobu zamítne, případně je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

11. Navrhovatel ve svém vyjádření upozornil na to, že podle stanov má o vyloučení rozhodovat především rada spolku, proti jejímuž rozhodnutí se člen může odvolat k členské schůzi. V projednávané věci však rada o vyloučení nerozhodla a naopak uložila povinnost napravit škodu, a proto by už k žádnému vyloučení dojít nemělo. Doplnil, že navrhovatel nebyl řidičem traktoru, pouze do něj přisedl k panu [Anonymizováno]. Napadené rozhodnutí je podle navrhovatele chybné i formálně, protože má obsahovat výrok i odůvodnění a vylučovaný člen musí být s obojím seznámen. Družstvo navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, avšak neshledal je důvodným.

13. Úvodem odvolací soud připomíná, že řízení o vyslovení neplatnosti vyloučení člena spolku je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) a má povahu řízení nesporného (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4173/2020).

14. Odvolací soud je předně toho názoru, že soud prvního stupně provedl ve věci obsáhlé a pro potřeby rozhodnutí dostatečné dokazování. K námitce spolku, že mu soud prvního stupně nedal příležitost vyjádřit se k některým otázkám a navrhnout k nim důkazy, neboť mu nebyl znám právní názor soudu prvního stupně, odvolací soud podotýká, že v nesporném řízení mají účastníci možnost uvádět nová tvrzení a navrhovat důkazy i v odvolacím řízení (§ 28 odst. 1 z. ř. s.). Spolek přesto žádná nová tvrzení neuvedl a důkazy nenavrhl, ačkoli mu z napadeného usnesení právní názor soudu prvního stupně znám byl. Odvolací soud sám potřebu doplnit dokazování neshledal.

15. Podle § 239 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) neurčí-li stanovy něco jiného, může spolek vyloučit člena, který závažně porušil povinnost vyplývající z členství a v přiměřené lhůtě nápravu nezjednal ani po výzvě spolku. Výzva se nevyžaduje, nelze-li porušení povinnosti odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu (odstavec 1). Rozhodnutí o vyloučení se doručí vyloučenému členu (odstavec 2).

16. Podle § 240 o. z. neurčí-li stanovy jiný orgán, rozhoduje o vyloučení člena statutární orgán (odstavec 1). Neurčí-li stanovy jinak, může návrh na vyloučení podat v písemné formě kterýkoli člen; v návrhu se uvedou okolnosti osvědčující důvod pro vyloučení. Člen, proti kterému návrh směřuje, musí mít příležitost se s návrhem na vyloučení seznámit, žádat o jeho vysvětlení a uvést i doložit vše, co mu je k prospěchu (odstavec 2).

17. Podle § 241 odst. 1 o. z. člen může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí v písemné formě navrhnout, aby rozhodnutí o jeho vyloučení přezkoumala rozhodčí komise, ledaže stanovy určí jiný orgán. Podle § 242 o. z. vyloučený člen může do tří měsíců od doručení konečného rozhodnutí spolku o svém vyloučení navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vyloučení; jinak toto právo zaniká. Nebylo-li mu rozhodnutí doručeno, může člen návrh podat do tří měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy byl po vydání rozhodnutí zánik jeho členství vyloučením zapsán do seznamu členů; jinak toto právo zaniká.

18. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

19. Odvolací soud se ztotožňuje s právním názorem soudu prvního stupně, že zákonná úprava procesu vylučování člena vyžaduje, aby návrh na vyloučení byl podán písemně, a aby byl doručen vylučovanému členovi před jednáním orgánu, který má rozhodnout o vyloučení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4173/2020) a stejně tak aby rozhodnutí o vyloučení spolek vyhotovil písemně a členovi spolku je doručil (viz text § 241 odst. 1 a 242 o. z.). K tomu nutno doplnit, že stanovy spolku upravují v čl. IV odst. 14 pouze proces rozhodování rady spolku o vyloučení a rozhodování členské schůze o odvolání vylučovaného člena. Proces v případě, kdy o vyloučení rozhoduje přímo členská schůze (případ uvedený v čl. IV odst. 11 poslední odrážce stanov) však stanovami upraven není. Uplatní se tedy postup zákonný, který v případě navrhovatele dodržen nebyl, protože mu nebyl doručen písemně ani návrh na vyloučení, ani rozhodnutí o vyloučení.

20. K náležitostem rozhodnutí samotného považuje odvolací soud doplnit, že takové rozhodnutí je právním jednáním spolku vůči členovi, a musí tedy splňovat podmínky určitosti a srozumitelnosti ve smyslu § 545 a násl. o. z. Musí z něj tedy být zřejmá vůle spolku člena vyloučit a musí v něm být určitým způsobem popsáno jednání (případně opomenutí) vylučovaného člena, které je důvodem vyloučení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1981/2010). Protože nejde o správní ani soudní rozhodnutí, nelze na ně klást nároky, které procesní předpisy na taková rozhodnutí kladou.

21. Z ustálené judikatury potom plyne, že řízení o přezkum vyloučení člena spolku je zvláštním případem řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku podle § 258 a násl. o. z. I v tomto řízení lze tedy aplikovat § 260 o. z. a neplatnost nevyslovit, jestliže zjištěná porušení zákona nebo stanov neměla závažné právní následky (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4916/2015, uveřejněné pod R 59/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Účelem doručení návrhu na vyloučení i rozhodnutí o vyloučení je, aby se vylučovaný člen mohl seznámit s tím, co je mu kladeno za vinu, a efektivně se bránit. V projednávané věci přitom bylo nesporné, že navrhovatel věděl, co je mu kladeno za vinu (neboť byl přítomen jak na schůzi rady, která se usnesla na podání návrhu na jeho vyloučení, tak i na členské schůzi) a bylo mu umožněno se proti vyloučení bránit; stejně tak byl seznámen s rozhodnutím o vyloučení. Lze tak konstatovat, že účel citovaných ustanovení byl naplněn a formální nedostatek spočívající v chybějícím písemném vyhotovení neměl závažné právní následky.

22. Odvolací soud se dále ztotožňuje se soudem prvního stupně v hodnocení navrhovatelova chování (jízda spolkovým traktorem po pozemní komunikaci, přestože traktor k takovému provozu nebyl způsobilý, spojená navíc s poškozením traktoru) jako závažného porušení členských povinností. Navrhovatel jednak jízdou takovým traktorem porušil obecně závazné právní předpisy o provozu na pozemních komunikacích (zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích), jednak poškodil zájmy spolku tím, že poškodil jeho majetek (viz čl. VI písm. a/ a d/ stanov). Z hlediska povinností člena spolku přitom není podstatné, že navrhovatel vozidlo sám neřídil a pouze pomáhal s vyproštěním jiného vozidla [Anonymizováno].

23. Odvolací soud souhlasí se spolkem v tom, že § 239 o. z. má dispozitivní charakter, a stanovy spolku tak mohou upravit důvody vyloučení i jinak, a to i tak, že vyloučí výzvu k nápravě i v případech méně závažných porušení členských povinností. Nesouhlasí však již se závěrem, že stanovy spolku v projednávané věci (resp. jejich čl. IV odst. 11 poslední odrážka) takovou úpravu představují.

24. Spolkové stanovy jsou právním jednáním, které podléhá výkladu. Podle Nejvyššího soudu se stanovy družstva mají vykládat „tak, jak by jim rozuměla svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka a schopností jej používat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.) v postavení člena družstva“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019). Totéž podle odvolacího soudu platí i pro spolky.

25. Citovaný článek IV odst. 11 poslední odrážka stanov („Členství v [Anonymizováno] zaniká rozhodnutím Členské schůze o vyloučení pro narušování vztahů mezi členy nebo poškození zájmů [Anonymizováno].“) upravuje pouze důvody vyloučení člena a není z něj zřejmé, zda z uvedených důvodů může být člen vyloučen i bez předchozí výzvy k nápravě. Šíře a vágnost použitých pojmů (za narušování vztahů mezi členy lze považovat cokoli od slovní rozepře při provozu na letišti přes navázání milostného vztahu s partnerem jiného člena po jeho fyzické napadení, podobně je tomu u porušování zájmů spolku) svědčí z hlediska jistoty člena pro výklad takovou výzvu vyžadující. Navíc v projednávané věci rada spolku nepostupovala tak, jako by výzva nebyla potřeba, nýbrž učinila výzvu k nápravě. Vůči navrhovateli jako členovi spolku tak postupovala podle zákonné úpravy, a vyvolala tím oprávněné očekávání, že pokud navrhovatel výzvě vyhoví a nechá traktor opravit, bude tím zjednána náprava a důvod pro vyloučení navrhovatele odpadne. Jinak řečeno, jestliže rada spolku vyzvala navrhovatele k nápravě vzniklé újmy a navrhovatel újmu napravil, nemohla pak navrhnout členské schůzi vyloučení navrhovatele ze spolku pro již napravené porušení členských povinností.

26. Stejný argument vyvrací i námitku spolku, že výzva nebyla potřeba, neboť navrhovatelovo porušení povinností způsobilo spolku zvlášť závažnou újmu. Odvolací soud ve shodě se spolkem považuje obecné vymezení pojmu „zvlášť závažná újma“ soudem prvního stupně za příliš restriktivní. Zvlášť závažná újma nemusí nutně ohrozit samotnou existenci spolku nebo jeho fungování, postačí, pokud vzhledem k závažným následkům porušení členských povinností nelze po spolku (resp. jeho ostatních členech) spravedlivě požadovat, aby bylo zachováno členství provinivšího se člena (viz Hrabánek, D. in: Petrov, Výtisk, Beran a kol. Občanský zákoník. Komentář. Praha: C. H. Beck 2019, k § 239 marg. č. 6). V projednávané věci však tak závažná újma spolku nevznikla. Jednání navrhovatele a [Anonymizováno] lze sice označit za značně nezodpovědné, avšak navrhovatel s [Anonymizováno] vzniklou škodu nahradili a porušení povinností si uvědomují. K ohrožení života ani zdraví ostatních členů spolku ani třetích osob nedošlo, dobrá pověst spolku nebyla poškozena, k ohrožení hlavní spolkové činnosti (provozování letiště, letecké činnosti a leteckého výcviku) nedošlo, a nejednalo se ani o případ, kdy by navrhovatel jednal proti zájmům spolku nebo jeho členů ve zlém úmyslu. Navíc rada spolku, přestože k tomu byla podle stanov oprávněna, nerozhodla o vyloučení navrhovatele, nýbrž mu uložila opravit traktor. Tím vyvolala v navrhovateli oprávněné očekávání, že porušení členských povinností nepovažuje za zvlášť závažné a opravou traktoru bude vzniklá újma napravena.

27. Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

28. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému navrhovateli. Náklady navrhovatele sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 2 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč.