o neplatnost usnesení valné hromady ze dne 8. 6. 2021, o odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 72 Cm 165/2021-76

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 8. 9. 2021 se navrhovatelka vůči [právnická osoba]. (dále jen „společnost“), domáhala, aby soud rozhodl, že neplatné je usnesení valné hromady společnosti ze dne 8. 6. 2021 o schválení řádné účetní závěrky společnosti za rok 2020 a návrhu na rozdělení zisku.

2. Navrhovatelka v návrhu uvedla, že je akcionářkou společnosti. Představenstvo společnosti návrhem datovaným 23. 4. 2021 navrhlo akcionářům rozhodnutí per rollam uvedené v předchozím odstavci. K návrhu byly připojeny podmínky hlasování, hlasovací lístek, zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti v roce 2020, zpráva dozorčí rady, zpráva nezávislého auditora a výroční zpráva za rok 2020. Společnost přitom podle usnesení valné hromady ze 7. 5. 2015 a valné hromady z 17. 7. 2020 může vykupovat vlastní akcie. Ve výroční zprávě ani ve zprávě představenstva společnost neuvedla údaje o vlastních akciích vyžadované § 307 odst. 1 z. o. k. Navrhovatelka proto dopisem z 18. 5. 2021 požádala společnost o poskytnutí informací o vlastních akciích, o vysvětlení, proč tyto informace chybí ve výroční zprávě, jak se s touto absencí vypořádalo představenstvo a dozorčí rada a jak jsou vybírány osoby, kterým společnost vlastní akcie prodává. Dále žádala navrhovatelka o informace o neudělení souhlasu představenstva s prodejem akcií, o činnosti představenstva ve prospěch třetích osob, výkupu a prodeji vlastních akcií v letech 2015 až 2020 a o přijetí nápravných opatření. Rovněž požádala o poskytnutí seznamu akcionářů. Společnost však žádané informace neposkytla. Akcionáři tedy sporné usnesení schválili, aniž měli k dispozici potřebné podklady.

3. Společnost ve svém vyjádření považovala návrh za obstrukční. Navrhovatelka se podle společnosti pokouší se spřízněnými osobami skupovat akcie společnosti a má zájem o zrušení omezení převoditelnosti jejích akcií. Navrhovatelka napadla návrhem na vyslovení neplatnosti také usnesení valné hromady společnosti ze 17. 7. 2020 o nabývání vlastních akcií a dále se s několika dalšími akcionáři domáhá, aby společnost od ní akcie vykoupila za 170 % jejich jmenovité hodnoty. Společnost připustila, že její výroční zpráva za rok 2020 neobsahuje zákonem vyžadované údaje o vlastních akciích. Absence těchto údajů však neměla závažné právní následky. Zpráva představenstva totiž údaje o nákupu a prodeji vlastních akcií obsahovala, byť ve zjednodušené podobě. Společnosti nakoupila vlastní akcie za 5,251 milionů Kč a prodala vlastní akcie za 4,333 milionů Kč, což představuje nepatrnou část jejího vlastního kapitálu. Společnost navíc na dotazy navrhovatelky odpověděla dopisem z 28. 5. 2021, doručeným jí datovou zprávou do datové schránky.

4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh na vyslovení neplatnosti usnesení o schválení účetní závěrky za rok 2020 a návrhu na rozdělení zisku zamítl (výrok I.) a společnosti přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.).

5. Soud prvního stupně zjistil, že návrhem ze dne 23. 4. 2021 navrhlo představenstvo akcionářům společnosti usnesení per rollam, kterým by schválili řádnou účetní závěrku za rok 2020 a návrh na rozdělení zisku. Účetní závěrka, zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti, zpráva dozorčí rady a výrok auditora byly k dispozici na internetových stránkách společnosti. Navrhovatelka hlasovala proti spornému usnesení. Navrhovatelka dopisem ze dne 18. 5. 2021 žádala společnost, aby výroční zpráva byla v souladu s § 307 z. o. k., aby byla zveřejněna 30 dnů před konáním valné hromady a aby byl termín valné hromady odložen. Dopisem ze dne 28. 5. 2021 sdělila společnost navrhovatelce, že požadované údaje jsou součástí zprávy představenstva za rok 2020 a pokud je navrhovatelka považuje za nedostatečné, posílá v příloze podrobnější specifikaci. K dopisu byly přiloženy dvě přílohy, označené jako „odpověď na dopis ze dne 18.5.2021.pdf“ a „nabývání vlastních akcií.pdf“. V druhé z příloh byly údaje o prodeji a nákupu vlastních akcií za rok 2020. Pro sporné usnesení hlasovalo 86,39 % hlasů. Společnost podle zprávy představenstva nakoupila v roce 2020 vlastní akcie za 5 251 000 Kč a prodala vlastní akcie za 4 333 000 Kč. Dividendy za rok 2020 již společnost vyplatila.

6. Po právní stránce soud prvního stupně konstatoval, že navrhovatelka je k podání návrhu aktivně legitimována a návrh byl podán včas, v poslední den tříměsíční lhůty. S navrhovatelkou souhlasil v tom, že zpráva o podnikatelské činnosti společnosti neobsahuje náležitosti uvedené v § 307 z. o. k. Společnost nicméně odpověděla navrhovatelce na její dotazy, komu udělilo představenstvo souhlas s převodem akcií (tak, že navrhovatelka může do těchto údajů nahlédnout, avšak s ohledem na ochranu osobních údajů je nemůže navrhovatelce poskytnout), odkud společnost čerpala finance na nákup vlastních akcií (šlo o její běžné prostředky), kde je v účetní závěrce uvedeno, že společnost má vytvořen zvláštní rezervní fond na vlastní akcie (společnost nemá povinnost uvádět tento údaj v účetní závěrce a fond vytvořen má), jaké opatření představenstvo v roce 2020 přijalo, aby žádná osoba neměla více než 10 % akcií, zejména vůči skupině [Anonymizováno], když pan [Anonymizováno] sdělil, že má zájem vlastnit čtvrtinu akcií (stanovy společnosti jsou dostatečnou zárukou a vyjádření p. [Anonymizováno] v médiích nepřísluší společnosti komentovat). Společnost tak podle soudu prvního stupně zodpověděla všechny dotazy navrhovatelky. Přes porušení zákona ze strany společnosti soud prvního stupně neplatnost sporného usnesení nevyslovil. Navrhovatelka totiž podle něj před konáním valné hromady obdržela údaje, které měla obsahovat výroční zpráva. Chybějící údaje tedy pro ni neměly závažné právní následky. Soud prvního stupně přihlédl i k tomu, že pro napadené usnesení hlasovalo 86,39 % hlasů a že akcionářům již byly vyplaceny schválené dividendy.

7. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, v němž uvedla, že z napadeného usnesení není vůbec zřejmé, na základě jakých skutkových okolností soud prvního stupně aplikoval § 260 o. z. Sporné usnesení valné hromady zasáhlo podle navrhovatelky do práv akcionářů. Soud prvního stupně měl vzít v úvahu následky pro všechny dotčené osoby, nikoli jen pro navrhovatelku. Společnost je vlastněna mnoha drobnými akcionáři, zejména drobnými zemědělci bez právního vzdělání i zastoupení a bez zkušeností s investováním či fungováním akciové společnosti. Společnost má omezen převod akcií souhlasem představenstva. Představenstvo je podle usnesení valné hromady ze 7. 5. 2015 i podle zákona povinno informovat valnou hromadu o množství a ceně nakoupených akcií a návrhu na prodej akcií nakoupených společností. Představenstvo společnosti omezuje převod akcií tím, že neuděluje souhlas s jejich převodem mimo subjekty, které samo schválí, a na druhou stranu může vykupovat akcie a prodávat je spřízněným osobám. V roce 2020 představenstvo vykoupilo vlastní akcie v nominální hodnotě 5 251 000 Kč za cenu 2 226 300 Kč a prodalo vlastní akcie v nominální hodnotě 4 333 000 Kč za cenu 935 600 Kč. Na nákupu vlastních akcií tak společnost prodělala 3 397 400 Kč, což se akcionáři ovšem nedozvěděli. Akcionáři tedy neměli k dispozici informace potřebné pro hlasování. Společnost tyto údaje neuvedla úmyslně za účelem poškození práv minoritních akcionářů. Proto považuje navrhovatelka za nesprávný argument soudu prvního stupně, že pro sporné usnesení hlasovalo 86,39 % hlasů. Měli-li by totiž akcionáři uvedené informace, není vyloučeno, že by hlasovali jinak. Úmyslné neinformování akcionářů zajisté není v zájmu společnosti. Akcionářům nelze odepřít právo na informace podle § 307 z. o. k. Společnost opakovaně porušuje své zákonné povinnosti, naposledy před valnou hromadou v červnu 2023 opět neposkytla akcionářům informace požadované zákonem. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a vyhověl jejímu návrhu.

8. Společnost ve svém vyjádření považovala odvolání navrhovatelky za „kolorit“, kverulaci a obstrukci. Zopakovala, že navrhovatelka se pokusila se spřízněnými osobami společnost nepřátelsky ovládnout. Se svými žalobami proti společnosti neuspěla. Společnost považuje napadené usnesení za správné a dostatečně odůvodněné. Rozhodování o schválení účetní závěrky a rozdělení zisku na sporné valné hromadě nemělo podle společnosti žádný bezprostřední vztah k nespornému porušení notifikační povinnosti podle § 307 z. o. k. Společnost nabývala a pozbývala vlastní akcie v souladu se zákonem, přičemž v roce 2020 se podíl vlastních akcií na celkovém kapitálu společnosti zvýšil o 0,21 %. Nakupováním a částečným prodejem vlastních akcií v roce 2020 se na celkové hodnotě společnosti ani na jejím zisku nic nezměnilo. Nesplnění notifikační povinnosti podle § 307 z. o. k. proto nemělo, a ani mít nemohlo, žádný vliv na rozhodování akcionářů, zda schválí účetní závěrku za rok 2020 a rozdělení zisku. Účetní závěrku ověřil auditor. Porušení povinnosti podle § 307 z. o. k. proto nemělo pro společnost ani pro akcionáře závažné právní následky. O vůli akcionářů svědčí i většina 86,39 % všech hlasů. Vyslovením neplatnosti by navíc byl zasaženo do práv akcionářů nabytých v dobré víře, neboť společnost již vyplatila dividendy. Účast navrhovatelky na společnosti dříve či později skončí, neboť v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 48/2021 bylo společnosti uloženo vykoupit akcie navrhovatelky za cca 85 % jejich nominální hodnoty; navrhovatelka se odvolala. Informace o vlastních akciích za 2022 společnost řádně akcionářům poskytla. Společnost navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud doplnil dokazování o přílohu dopisu společnosti navrhovatelce ze dne 28. 5. 2021, obsahující tabulku nadepsanou „Nákup a prodej vlastních akcií v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020“. Tabulka obsahuje jednotlivé transakce s vlastními akciemi (nákup a prodej) s datem, nominální hodnotou převedených akcií a kupní cenou, dále součet nabytých a zcizených akcií za celé období včetně nominální hodnoty a podílu na základním kapitálu (nominální hodnota nabytých akcií představuje 1,19 % základního kapitálu společnosti). V kupních cenách nakoupila společnost vlastní akcie za 2 226 300 Kč a prodala za 935 600 Kč. Z výroční zprávy společnosti za rok 2020 se podává, že společnost vykazuje základní kapitál 440 177 000 Kč, z toho vlastní akcie představují 1 268 000 Kč, společnost je vykazuje v pasivech se znaménkem minus. Za rok 2020 dosáhla společnost zisku ve výši 36 484 000 Kč. Ze zprávy představenstva o podnikatelské činnosti v roce 2020 se ohledně vlastních akcií podává jen, že počáteční stav byl 2 337 000 Kč, nákup 5 251 000 Kč, prodej 4 333 000 Kč a konečný stav 3 255 000 Kč.

11. Podle § 428 zákona o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 33/2020 Sb. (dále jen „z. o. k.“), každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami (odstavec 1). Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy (odstavec 2).

12. Podle § 424 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu (odstavec 1). Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl (odstavec 2).

13. Podle § 418 z. o. k., připouští-li stanovy společnosti rozhodování per rollam, zašle osoba oprávněná ke svolání valné hromady všem akcionářům návrh rozhodnutí (odstavec 1). Návrh rozhodnutí obsahuje (a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění, (b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři, (c) podklady potřebné pro jeho přijetí a (d) další údaje, určí-li tak stanovy.

14. Podle ustálené judikatury „protest plní preventivní funkci, neboť umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a napravila (je-li to možné) vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost (všech či některých) usnesení valné hromady přijatých na zasedání valné hromady“ (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020). Tuto funkci může protest splnit jen tehdy, rozhodují-li akcionáři přímo na valné hromadě, kde mohou na vznesený protest reagovat. Naproti tomu v případě hlasování per rollam protest uvedenou funkci nemá, a proto zákon nepodmiňuje právo domáhat se vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady přijatého per rollam podáním protestu (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 7 Cmo 31/2017, uveřejněné v Obchodněprávní revui č. 7-8/2019 a Šuk., P. in Štenglová a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. Praha: C. H. Beck 2020, k § 424 marg. č. 18).

15. Podle § 307 odst. 1 z. o. k. v případě nabytí vlastních akcií obsahuje výroční zpráva podle jiného právního předpisu také tyto údaje (a) důvody nabytí akcií, k němuž došlo v průběhu účetního období, (b) počet a jmenovitou hodnotu akcií nabytých a zcizených v průběhu účetního období a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují, (c) počet a jmenovitou hodnotu akcií ve vlastnictví společnosti a jejich podíl na upsaném základním kapitálu, a to na počátku a na konci účetního období, (d) v případě nabytí nebo převodu za úplatu, protihodnotu poskytnutou za tyto akcie a (e) uvedení osoby, od které společnost akcie nabyla, ledaže je nabyla na evropském regulovaném trhu.

16. Podle § 316 odst. 1 z. o. k. společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond.

17. Podle § 436 z. o. k. účetní závěrku uveřejní představenstvo na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky (odstavec 1). Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku (odstavec 2).

18. S navrhovatelkou i se soudem prvního stupně lze souhlasit v tom, že výroční zpráva společnosti za rok 2020 neobsahuje všechny údaje o nabytí a pozbytí vlastních akcií, které vyžaduje § 307 odst. 1 z. o. k. Všechny stanovené údaje ostatně neobsahuje ani příloha zprávy z 28. 5. 2021, kterou společnost odpověděla na žádost navrhovatelky o doplnění chybějících informací. Lze tedy uzavřít, že výroční zpráva společnosti předložená akcionářům nesplňuje požadavky § 307 odst. 1 z. o. k. a všechny chybějící údaje společnost nedoplnila ani na žádost navrhovatelky.

19. K tomu nutno doplnit, že společnost nevykazuje vlastní akcie v rozvaze jako aktivum, nýbrž vykazuje je v pasivech se znaménkem minus. Neplatí tedy pro ni povinnost podle § 316 z. o. k. zřídit ve výši nominální hodnoty vlastních akcií rezervní fond. Nutno rovněž doplnit, že povinnosti společnosti při nabývání vlastních akcií plynou z čl. 63 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 o některých aspektech práva obchodních společností. Cílem právní úpravy nabývání vlastních akcií je zabránit vykazování fiktivního základního kapitálu. Proto také mají mít akcionáři kontrolu nad nabýváním vlastních akcií. Podmínky nabývání vlastních akcií schvaluje valná hromada (§ 301 odst. 2 z. o. k.) a povinnost uvádět údaje o vlastních akciích ve výroční zprávě (§ 307 z. o. k.) slouží tomu, aby akcionáři měli kontrolu nad plněním usnesení valné hromady, které stanovilo podmínky nabývání vlastních akcií. Cestou uveřejnění výroční zprávy potom má být o nabytí vlastních akcií společností a o nakládání s nimi informována i veřejnost.

20. Navrhovatelka zastává názor, že porušení povinnosti uvést ve výroční zprávě stanovené údaje o vlastních akciích má vždy za následek neplatnost usnesení valné hromady o schválení účetní závěrky. Odvolací soud tento názor nesdílí.

21. Valná hromada v projednávané věci neschvalovala výroční zprávu, nýbrž účetní závěrku. Náležitosti účetní závěrky upravuje zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v § 18. Výroční zpráva není součástí účetní závěrky a je upravena v § 21 zákona o účetnictví; jejím účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení společnosti. Z uvedeného plyne, že výroční zpráva je (mimo jiné) podkladem pro rozhodování akcionářů o schválení účetní závěrky.

22. Podle ustálené judikatury (zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 29 Cdo 5246/2009), neposkytne-li představenstvo akcionáři na valné hromadě vysvětlení záležitostí, týkajících se společnosti, může být takové porušení zákona podle okolností případu důvodem vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Rozhodující je tedy především otázka, zda chybějící vysvětlení bylo podstatné pro rozhodnutí akcionářů o tom, zda budou hlasovat pro návrh. Totéž podle odvolacího soudu platí i pro neúplné podklady.

23. Podle § 260 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit (odstavec 1). Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře (odstavec 2).

24. V projednávané věci je z dokazování doplněného odvolacím soudem zjevné, že společnost v roce 2020 nabyla a zcizila vlastní akcie, jejichž jmenovitá hodnota odpovídala cca 1 % základního kapitálu společnosti, a i kdyby společnost realizovala při těchto transakcích ztrátu uváděnou navrhovatelkou, nepředstavovala tato ztráta více než desetinu celkového zisku společností vykázaného. Informace o celkové nominální hodnotě nabytých a zcizených vlastních akcií navíc akcionářům poskytnuta byla. Za této situace je podle odvolacího soudu odůvodněn závěr, že absence údajů o vlastních akciích ve výroční zprávě neměla závažné právní následky, neboť chybějící údaje by nebyly podstatné pro úvahu rozumného akcionáře, zda bude hlasovat pro schválení účetní závěrky a pro návrh na rozdělení zisku.

25. Předeslané nijak nepopírá právo akcionářů, aby jim představenstvo předložilo úplnou výroční zprávu za rok 2020, tj. včetně údajů vyžadovaných § 307 z. o. k., ani právo domáhat se případně poskytnutí chybějících údajů soudní cestou. V uvedených souvislostech však porušení tohoto práva akcionářů není dostatečným důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o schválení účetní závěrky a rozdělení zisku.

26. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.

27. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšné společnosti. Náklady společnosti sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím ve 2 úkonech právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 6 200 Kč,

b. 2 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 600 Kč,

c. náhrady cestovného právního zástupce z Příbrami do Prahy a zpět (2 x 61 km, 0:47 hod., www.mapy.cz, osobním automobilem Audi A6 s kombinovanou spotřebou 5,8 l nafty/100 km (vyhláška č. 398/2023 Sb.), v částce 957 Kč,

d. náhradu za promeškaný čas v rozsahu dvakrát dvou půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu, ve výši 400 Kč,

e. náhrady za 21 % DPH ve výši 1 713 Kč.