Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 276/2024-98 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.276.2024.1 Usnesení

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti TESLA KARLÍN, a. s. ze dne 7. června 2022, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2024, č. j. 80 Cm 146/2022-70,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 10. 2024

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Radky Zahradníkové Ph.D. a JUDr. Františka Švantnera ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele]

sídlem [Adresa navrhovatele]

zastoupen advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

za

účasti: [Jméno advokáta B]. IČO [IČO advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

zastoupena advokátem [Jméno advokáta C]

sídlem [Adresa advokáta C]

o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [Jméno advokáta D]. ze dne 7. června 2022, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2024, č. j. 80 Cm 146/2022-70,


I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. května 2024, č. j. 80 Cm 146/2022-70 se potvrzuje.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti [Jméno advokáta D]. na náhradě nákladů odvolacího řízení k rukám jejího právního zástupce částku 4 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatého pod bodem č. 7 jednání valné hromady společnosti, konané dne 7. 6. 2022, kterým valná hromada schválila návrh na rozdělení zisku za rok 2021 ve znění návrhu předloženém představenstvem (výrok I.). Výrokem II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba]., na náhradě nákladů řízení částku 28 617,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení k rukám právního zástupce společnosti.

2. Soud prvního stupně vyšel po provedeném dokazování z těchto zjištění:

- navrhovatel byl ke dni konání valné hromady společnosti dne 7. června 2022 vlastníkem 1 kusu jejích akcií;

- v pozvánce na tuto valnou hromadu bylo v bodě 7. pořadu - Projednání a schválení návrhu na rozdělení zisku za rok 2021, navrhováno usnesení ve znění: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2021 ve znění návrhu předloženém představenstvem“ s tím, že návrh byl zdůvodněn tak, že představenstvo navrhlo zisk za rok 2021 ve výši 16 380 999,42 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let, a to z důvodů kumulace finančních prostředků společnosti za účelem realizace plánovaných investic - postupná revitalizace objektů v areálu a nové výstavby a též jako zmírnění následků války na Ukrajině s odůvodněním na nepředvídatelnost dopadů současné politické a ekonomické situace.

- navrhovatel doručil před konáním valné hromady dne 18. 5. 2022 společnosti protest směřující proti návrhům obou usnesení s odůvodněním, že z návrhu usnesení není patrné, jaké (konkrétní) důležité důvody brání tomu, aby mezi akcionáře byl rozdělen zisk (případně jeho část), případně uvedené důvody jsou pouze obecné povahy. Z pozvánky není zřejmé, proč (tj. z jakých konkrétních a kvantifikovatelných důvodů) je představenstvem navrhováno, aby zisk ve výši 16 380 999,42 Kč byl převeden na účet nerozděleného zisku, paušální poukaz představenstva (bez doložení jakéhokoliv propočtu), že zisk je třeba ponechat ve společnosti za účelem realizace plánovaných investic, nemůže obstát bez uvedení konkrétního důvodu, neboť toto paušální tvrzení představenstva nelze nijak přezkoumat. Dle navrhovatele byla valná hromada svolána v rozporu se zákonem, návrh usnesení je nedostatečně odůvodněn. Nejsou dány důvody pro nevyplacení zisku mezi akcionáře, je ve finančních možnostech společnosti rozdělit podstatnou část zisku mezi akcionáře. Akcionáři si nemohli z pozvánky učinit žádný závěr, proč má být hospodářský výsledek za rok 2021 rozdělen právě, tak jak je navrhováno. Zcela absentuje jakékoliv konkrétní a ověřitelné zdůvodnění, proč nemá být (byť i jen část zisku) rozdělena mezi akcionáře jako dividenda.

- dne 7. června 2022 se konala valná hromada společnosti, které se navrhovatel nezúčastnil;

- předseda valné hromady seznámil přítomné akcionáře s hlavními důvody návrhu na rozdělení zisku, a to kumulace finančních prostředků společnosti k záměru realizace plánovaných investic - plánovaná realizace výstavby skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti na ploše o výměře cca 6 tis. m². Představenstvo upřesnilo, že realizace předpokládaných nákladů na tuto plánovanou výstavbu představuje v současných cenách částku okolo 140 mil. Kč. A že projekt nebyl doposud realizován zejména z důvodu sporu s majiteli sousedních parcel s tím, že v důsledku zdržení došlo k významnému nárůstu cen materiálů a stavebních prací a představenstvo průběžně vyhodnocuje efektivitu této investice a financování je plánováno z velké části z vlastních zdrojů kumulací peněžních prostředků a dále bude využito financování cizími zdroji včetně úvěrů ze společností v rámci koncernu [Anonymizováno].

- valná hromada přijala usnesení č. 7 ve znění: „Představenstvo navrhuje zisk za rok 2021 ve výši 16 380 999,42 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let. Společnost navrhuje převod zisku na účet nerozděleného zisku minulých let z důvodů kumulace finančních prostředků, a to zejména za účelem postupné revitalizace objektů v areálu a realizace nové výstavby.“

3. Na takto ustanoveném skutkovém základě soud prvního stupně dovodil, že navrhovatel je ve věci aktivně věcně legitimován, protože je akcionářem společnosti. Dovodil, že před konáním valné hromady lze podat protest a protest navrhovatele je v zápise z jednání valné hromady takto zaznamenán. Uzavřel, že návrh byl podán k soudu dne 6. 9. 2022, tedy včas.

4. Napadené usnesení č. 7 je v pozvánce na valnou hromadu odůvodněno tak, že poskytuje akcionářům základní informace nutné pro posouzení důvodů, pro něž je přijetí usnesení navrhováno, a odpovídá požadavku § 407 odst. 1 písm. f) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném od 31. prosince 2020 /dále jen „z. o. k.“/. Další potřebné informace mohl navrhovatel žádat na valné hromadě, které se však nezúčastnil. Návrh byl proto v této části zamítnut.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Náhrada sestává z odměny za 5 úkonů právní služby ve výši 5x 3 100 Kč, paušální náhrady ve výši 5x 300 Kč, cestovného na jednání soudu prvního stupně a zpět v celkové výši 1 828 Kč, náhrady za promeškaný čas celkem ve výši 1 500 Kč a 21% DPH.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání navrhovatel. Navrhuje jeho změnu, aby bylo přijaté usnesení posouzeno jako neplatné. Namítá, že společností uvedené důvody nejsou tzv. důležitými důvody, které by odůvodnily nevyplacení zisku, jedná se pouze o obecné důvody, ničím nepodložené, a navíc řádně neodůvodněné; odůvodnění společností uváděných důvodů je zcela nedostatečné a nejedná se o zvláštní důvody pro nevyplacení zisku. Nedostatečnost spatřuje navrhovatel zejména ve skutečnosti, že společnost nemá v současné době ani vyjasněno, zda bude projekt výstavby a skladových hal realizován, když i společnost uvedla v pozvánce, že se zvažuje efektivita investice. Dle navrhovatele tak není možné, aby pro záměr, který není ani jistý a ani není rozhodnuto, zda se bude provádět, bylo omezeno jeho právo na podíl na zisku. Navrhovatel má za to, že efektivitu záměru by měla mít společnost již zhodnocenou v době omezení práva akcionáře na podíl na zisku. Pokud společnost dále uvádí, že kumulovaný zisk je průběžně používán pro investice provozního charakteru, odvolatel namítá, že vynaložení nákladů na investice provozního charakteru nejsou důležitým důvodem, pro který může být omezeno právo akcionáře na vyplacení podílu na zisku. Ekonomická situace společnosti vyplacení zisku alespoň v částečné výši mezi akcionáře nepochybně umožňuje; společnost nevyplácí svým akcionářům v rozporu se zákonem dividendy opakovaně a dosažený zisk opakovaně převádí na účet nerozděleného zisku - nejde tedy o exces, ale o nastavený trend společnosti. Smyslem účasti akcionáře v obchodní společnosti je zisk, což dokládá i skutečnost že právo na podíl na zisku je jedním ze základních práv akcionáře. Tato praxe, tedy nerozdělování zisku, je v rozporu s povahou akciové společnosti jako společnosti kapitálové. Postup společnosti tedy svědčí o tom, že dividendy mezi své akcionáře vyplatit prostě za každou cenu nechce a hledá zástupné důvody, jak tuto skutečnost zastřít. Z odůvodnění návrhu není zřejmé, v jakém časovém horizontu, kdy (v jakých letech) a s jakými náklady (v jakých letech) bude uvedená investice realizována či nerealizována. Dále není z odůvodnění zřejmé, o jaké rozvody či komunikace se jedná a není ani zřejmé ani, o jakou budovu se jedná.

7. Společnost odvolání neshledává důvodným. Zcela se ztotožňuje s odůvodněním soudu prvního stupně. Ve vztahu k usnesení přijatému pod bodem č. 7 pořadu jednání byly u společnosti dány důležité důvody, na jejichž základě bylo žádoucí, aby část dosaženého zisku byla ponechána společnosti k dalším podnikatelským záměrům. O těchto záměrech byli akcionáři informováni v pozvánce na valnou hromadu a v podrobnostech přímo na valné hromadě. Měl-li navrhovatel za to, že odůvodnění obsažené v pozvánce je pro něj nedostatečné, měl možnost se aktivně valné hromady zúčastnit a využít svého práva na vysvětlení.

8. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání neshledal důvodným. Řízení v dané věci je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 85 písm. a) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

9. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. listopadu 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, jež jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu na internetových stránkách www.nsoud.cz), ve spojení s výsledky dokazování, které doplnil.

10. Z pozvánky na valnou hromadu konanou dne 7. 6. 2022 má odvolací soud za zjištěné, že bylo v bodě 7. pořadu jednání valné hromady nazvaném - Projednání a schválení návrhu na rozdělení zisku za rok 2021, navrhováno usnesení ve znění: „Valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2021 ve znění návrhu předloženém představenstvem“ s tím, že návrh byl zdůvodněn tak, že představenstvo navrhlo zisk za rok 2021 ve výši 16 380 999,42 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let, a to z důvodů kumulace finančních prostředků společnosti za účelem realizace plánovaných investic - postupná revitalizace objektů v areálu a nové výstavby. Již delší dobu je plánována realizace výstavby skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti na ploše o výměře cca 6 tis. m². Výše celkových předpokládaných nákladů na tuto plánovanou výstavbu představuje v současných cenách částku okolo 140 mil. Kč. A že projekt nebyl doposud realizován zejména z důvodu sporu s majiteli sousedních parcel s tím, že v důsledku zdržení došlo k významnému nárůstu cen materiálů a stavebních prací a představenstvo průběžně vyhodnocuje efektivitu této investice a financování je plánováno z velké části z vlastních zdrojů kumulací peněžních prostředků a dále bude využito financování cizími zdroji včetně úvěrů ze společností v rámci koncernu [Anonymizováno]. Kumulované finanční prostředky jsou průběžně používány také pro financování investic provozního charakteru, neboť areál společnosti je nutné vzhledem ke stáří budov, rozvodů médií a komunikací cíleně opravovat a rekonstruovat. V roce 2021 bylo investováno cca. 6,4 mil. Kč do přestavby části budovy lakovny. Dále je plánována přestavba části administrativní budovy na ubytovnu. Tato akce zatím z důvodu pandemie nebyla realizována, v současné době je prováděna aktualizace rozpočtu z důvodu nárůstu cen materiálů a stavebních prací (očekáváné náklady cca. 20 mil. Kč), poté bude vyhodnocena ekonomika tohoto projektu. Společnost by kromě běžné údržby ráda kompletně rekonstruovala budovu na západě areálu s podlahovou plochou asi 3 tis. m2 ve dvou podlažích a odhadovaným nákladem asi 50 mil. Kč. Dalším faktorem pro kumulaci peněžních prostředků jsou nepředvídatelné dopady současné politické a ekonomické situace v souvislosti s válkou na Ukrajině a s energetickou krizí. Současná situace by mohla zapříčinit výpadky nájemného nebo v případě výpadku dodávek plynu investice do alternativního vytápění v areálu. Náklady dopadů války na Ukrajině nelze dopředu predikovat. Ze zápisu z řádné valné hromady společnosti ze dne 7. 6. 2022 odvolací soud zjistil, že pod bodem 7 pořadu jednání valná hromada přijala usnesení č. 7 ve znění: „Představenstvo navrhuje zisk za rok 2021 ve výši 16 380 999,42 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let. Společnost navrhuje převod zisku na účet nerozděleného zisku minulých let z důvodů kumulace finančních prostředků, a to zejména za účelem postupné revitalizace objektů v areálu a realizace nové výstavby.“ Bylo vysvětleno, že již delší dobu je plánována realizace výstavby skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti na ploše o výměře cca 6 tis. m². Výše celkových předpokládaných nákladů na tuto plánovanou výstavbu představuje v současných cenách částku okolo 140 mil. Kč. A že projekt nebyl doposud realizován zejména z důvodu sporu s majiteli sousedních parcel s tím, že v důsledku zdržení došlo k významnému nárůstu cen materiálů a stavebních prací a představenstvo průběžně vyhodnocuje efektivitu této investice a financování je plánováno z velké části z vlastních zdrojů kumulací peněžních prostředků a dále bude využito financování cizími zdroji včetně úvěrů ze společností v rámci koncernu PROSPERITA. Kumulované finanční prostředky jsou průběžně používány také pro financování investic provozního charakteru, neboť areál společnosti je nutné vzhledem ke stáří budov, rozvodů médií a komunikací cíleně opravovat a rekonstruovat. V roce 2021 bylo investováno cca. 6,4 mil. Kč do přestavby části budovy lakovny. Dále je plánována přestavba části administrativní budovy na ubytovnu. Tato akce zatím z důvodu pandemie nebyla realizována, v současné době je prováděna aktualizace rozpočtu z důvodu nárůstu cen materiálů a stavebních prací (očekáváné náklady cca. 20 mil. Kč), poté bude vyhodnocena ekonomika tohoto projektu. Společnost by kromě běžné údržby ráda kompletně rekonstruovala budovu na západě areálu s podlahovou plochou asi 3 tis. m2 ve dvou podlažích a odhadovaným nákladem asi 50 mil. Kč. Dalším faktorem pro kumulaci peněžních prostředků jsou nepředvídatelné dopady současné politické a ekonomické situace v souvislosti s válkou na Ukrajině a s energetickou krizí. Současná situace by mohla zapříčinit výpadky nájemného nebo v případě výpadku dodávek plynu investice do alternativního vytápění v areálu. Náklady dopadů války na Ukrajině nelze dopředu predikovat.

11. Podle § 428 odst. 1 z. o. k. každý akcionář, člen představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo likvidátor se může dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Podle odstavce 2 téhož ustanovení důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.

12. Podle § 424 odst. 1 z. o. k. neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.

13. Podle § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. pozvánka na valnou hromadu obsahuje alespoň návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění.

14. Podle § 212 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

15. Podle § 357 odst. 1 z. o. k. akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. Stanovy mohou určit, že každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení.

16. Odvolací soud, byť za účelem projednání věci nařídil ústní jednání, jednal v nepřítomnosti řádně předvolaných účastníků, kteří se z jednání u odvolacího soudu omluvili (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

17. Z účelu a smyslu úpravy institutu protestu upraveného v § 424 odst. 1 z. o. k., především pak z jeho preventivní funkce (jeho podání umožňuje, aby valná hromada reagovala na výhrady akcionáře a vady, pro které by soud mohl následně vyslovit neplatnost usnesení přijatých na valné hromadě, jeli to možné, napravila) vyplývá, že protest může být podán akcionářem i před konáním valné hromady, bez ohledu na to, zda se následně valné hromady akcionář zúčastní. Neúčast navrhovatele na valné hromadě proto závěr o absenci jeho aktivní věcné legitimace k podání návrhu neopodstatňuje (shodně např. usnesení Vrchního soudu ze dne 15. listopadu 2021, sp. zn. 14 Cmo 127/2021, nebo ze dne 17. prosince 2021, sp. zn. 7 Cmo 365/2020).

18. K usnesení přijatého pod bodem 7. pořadu jednání valné hromady, kterým valná hromada schvaluje návrh na rozdělení zisku za rok 2021 ve znění návrhu předloženém představenstvem, odvolací soud uvádí, že skutečnosti, které byly v pozvánce na valnou hromadu uvedeny (tj. zisk za rok 2021 ve výši 16 380 999,42 Kč převést na účet nerozděleného zisku minulých let, a to z důvodů kumulace finančních prostředků společnosti za účelem realizace plánovaných investic - postupná revitalizace objektů v areálu a nové výstavby, kdy již delší dobu je plánována realizace výstavby skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti na ploše o výměře cca 6 tis. m². Výše celkových předpokládaných nákladů na tuto plánovanou výstavbu představuje v současných cenách částku okolo 140 mil. Kč a též jako zmírnění následků války na Ukrajině s odůvodněním na nepředvídatelnost dopadů současné politické a ekonomické situace), jsou popsány v rozsahu, který soudní praxe vyžaduje (tedy je stručně, jasně a výstižně uvedeno, proč je navrhováno naložení se ziskem tak, jak je předmětem návrhu usnesení, tj. převést za účelem získání prostředků na označené investice; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 sp. zn. 27 Cdo 241/2023 a usnesení ze dne 27. března 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017, uveřejněné pod č. 9/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) a který tak vyhovuje požadavkům § 407 odst. 1 písm. f) z. o. k. Tyto důvody je přitom nutné považovat za důležité důvody pro nevyplacení zisku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 29 Cdo 3059/2011). Na základě toho lze jako nedůvodnou odmítnout námitku odvolatele, že společností uvedené důvody pro nevyplacení zisku jsou pouze obecné důvody, ničím nepodložené, a navíc řádně neodůvodněné. Odvolací soud je toho názoru, že z odůvodnění návrhu na rozdělení zisku nemusí být zjevné, v jakém časovém horizontu, kdy (v jakých letech) má k investici dojít. Pokud jde o specifikaci nákladů, v návrhu bylo jednoznačně uvedeno, že se má jednat o částku okolo 140 mil. Kč. Pokud jde o specifikaci místa výstavby, v návrhu bylo jasně uvedeno, že se má jednat o výstavbu skladových hal a administrativní budovy v jižní části areálu společnosti na ploše o výměře cca 6 tis. m².

19. Pokud se navrhovateli tyto skutečnosti jevily jako nedostatečně popsané, nic mu nebránilo, aby se zúčastnil valné hromady, kde by uplatnil své právo na vysvětlení ve smyslu § 357 odst. 1 z. o. k. Účelem tohoto práva je umožnit akcionáři kvalifikovaně a se znalostí věci posoudit záležitosti projednávané valnou hromadou, avšak za předpokladu, že se zúčastní valné hromady, kde se předpokládá, že bude prosazovat své zájmy. Pokud se jí však nezúčastní, není povinností představenstva jemu určená vysvětlení poskytnout ostatním přítomným akcionářům nebo nepřítomnému akcionáři dodatečně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2021, sp. zn. 27 Cdo 3812/2019).

20. Za situace, kdy se navrhovatel valné hromady nezúčastnil, nemůže se dovolávat toho, že se mu informace jevily jako nedostatečné. To je namístě dovodit z principu loajality akcionáře, resp. povinnosti dodržovat vnitřní řád společnosti, upraveného v § 212 odst. 1 o. z. (který se v poměrech společnosti a jejích akcionářů uplatní na podkladě § 9 odst. 2 o. z.). Pokud tak navrhovatel zanedbal ochranu svých práv a na valnou hromadu se neodstavil, nemůže mít z takového jednání prospěch.

21. K odvolací námitce navrhovatele, že efektivitu záměru by měla mít společnost již zhodnocenou v době omezení práva akcionáře na podíl na zisku, odvolací soud uvádí, že otázka vyhodnocení efektivity plánované investice nespadá do působnosti valné hromady, nýbrž do působnosti statutárního orgánu, proto lze tuto námitku odmítnout jako nedůvodnou.

22. Nadto odvolací soud uvádí, že navrhovatel je minoritním akcionářem vlastnícím pouze 1 akcii společnosti o jmenovité hodnotě 680 Kč. Navrhovatel tudíž vlastní podíl 0,000170% (necelé dvě desetitisíciny základního kapitálu) na základním kapitálu společnosti. Dividenda by tak při zisku 16 380 999,42 Kč činila nanejvýš několik desítek korun (konkrétně 27 Kč). Rozdělení zisku by tak pro navrhovatele mělo zanedbatelný ekonomický význam. Přijetím napadeného usnesení tak navrhovateli nemohla vzniknout žádná nadměrná újma. Soud prvního stupně tudíž návrh posoudil zcela správně.

23. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně ve výroku potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, stejně jako závislý výrok o nákladech řízení, který je soudem prvního stupně řádně odůvodněn a proti němuž odvolatel ničeho nenamítá (výrok I.).

24. Jelikož byla společnost úspěšná, má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O jejich náhradě (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Navrhovatel je proto povinen zaplatit společnosti náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech jejího právního zastoupení za jeden úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen „AT“/, a to za podané vyjádření k odvolání podle § 11 odst. 1 písm. k) AT ve výši 3 100 Kč, určené na podkladě § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (ve spojení s § 7 bodem 5 AT), a dále v paušální náhradě ve výši 300 Kč na tento úkon připadající podle § 13 odst. 4 AT. Celkem společnosti na náhradě nákladů řízení náleží 4 114 Kč [(3 100 Kč + 300 Kč) plus 21% DPH, neboť advokát společnosti je plátcem této daně].

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné jen za podmínek § 237 o. s. ř.; lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

Nebude-li povinnost tímto usnesením stanovená splněna dobrovolně a v určené lhůtě, lze se jejího plnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekučním návrhem.