o zápis změny do nadačního rejstříku

Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že soud prvního stupně coby rejstříkový soud (rozhoduje vyšším soudním úředníkem) vyzval usnesením ze dne 27. února 2023 č. j. N 1/RD32/KSCB, Fj 34957/2022/KSCB-65 [právnická osoba] k podání návrhu na zápis změny sídla (dále též jen „usnesení RD32“ či „výzva k podání návrhu na zápis změny sídla“ či jen „výzva“), když byl upozorněn vlastníkem nemovitosti, že [právnická osoba] sídlí na adrese [adresa] neoprávněně. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že byl ve smyslu § 80 z. v. r. upozorněn na skutečnost, že [právnická osoba] sídlí na adrese uvedené ve veřejném rejstříku neoprávněně. Dále rejstříkový soud citoval ustanovení §§ 9 odst. 1, 11, odst. 2, 14 odst. 3 z. v. r. a § 120 odst. 1 o. z. s tím, že je třeba zápis ve veřejném rejstříku ohledně sídla změnit a že nesoulad je spatřován rovněž ohledně orgánů nadačního fondu.

Proti výzvě podal [právnická osoba] jednající [adresa] odvolání. V odvolání brojil proti postupu rejstříkového soudu s tím, že jeho postup nemá oporu v zákoně - § 80 z. v. r. Navrhl, aby Vrchní soud v Praze zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. února 2023 č. j. N 1/RD32/KSCB, Fj 34957/2022/KSCB-65 není přípustné.

Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“

Dle § 202 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. „Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1 o. s. ř.).“

Není-li dle zákona přípustné odvolání účastníka řízení v rámci probíhajícího soudního řízení proti usnesení - výzvě k doplnění podání, tím spíše není odvolání přípustné proti usnesení, které nebylo vydáno v rámci probíhajícího řízení (v daném případě žádné soudní řízení neběží). K tomuto závěru dospěl odvolací soud aplikací logického výkladu, a to jednoho z nejčastěji používaných argumentů logického výkladu (argumentum a minori ad maius - od menšího k většímu).

Proti výzvě (usnesení RD32), jíž rejstříkový soud vyzval nadační fond k podání návrhu na zápis změny sídla, není odvolání přípustné, protože zákon odvolání proti takovému rozhodnutí vylučuje, jak dovozeno v předchozím odstavci (viz § 202 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r.).

Dlužno zdůraznit, že nesprávné poučení soudu o přípustnosti podat určitý opravný prostředek proti jeho rozhodnutí není způsobilé založit přípustnost opravného prostředku, jež zákon vylučuje. To je i posuzovaný případ.

Dle § 218 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. „Odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.“

Z uvedených důvodů odvolací soud odvolání pro nepřípustnost odmítl (§ 218 písm. c/ o. s. ř.).

Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud poukazuje na § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení …., proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.

Z citovaného ustanovení mj. vyplývá, že pokud podle rozhodného procesního předpisu není proti danému typu rozhodnutí odvolání přípustné, postupuje se podle § 9 odst. 2, tj. účastníku po doručení rozhodnutí vydaného vyšším soudním úředníkem začne běžet 15 denní lhůta k podání námitek a dojde-li k jejich podání, soudce o nich rozhodne. Dlužno ještě podotknout a zdůraznit, že předmětné ustanovení dopadá na rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem v rámci soudního řízení, jež v daném případě, jak již uvedeno výše, ani neběží.

Odvolací soud ještě na vysvětlenou dodává, že dle § 80 z. v. r. soud nebo jiný orgán veřejné moci upozorní rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným stavem a zapsaným údajem vždy, jakmile tato skutečnost při jeho činnosti vyjde najevo. Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákon k zajištění souladu mezi skutečným stavem a zapsanými údaji ve veřejném rejstříku stanoví soudům a jiným orgánům veřejné moci tzv. „upozorňovací“ povinnost, což však neznamená, že jiné osoby nejsou oprávněny též upozornit rejstříkový soud na zjištěný nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem, v daném případě týkajícím se sídla, jež je zapsáno v nadačním rejstříku u předmětného nadačního fondu - na absentující právní důvod užívání prostor, jež má předmětný nadační fond v rejstříku zapsán jako své sídlo (viz § 14 odst. 3 z. v. r.).