o vyslovení neplatnosti rozhodnutí účastníka, o odvolání navrhovatelů b) a c) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2021, č. j. 79 Cm 42/2021-15,

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení se vůči navrhovateli b/ a c/ zastavuje.“ (výrok I.) a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že navrhovatelé se návrhem ze dne 21. 3. 2021 domáhají určení neplatnosti rozhodnutí účastníka, které se uskutečnilo formou per rollam - mimo zasedání ve dnech 24. 11. 2020 - 15. 12. 2020 s tím, že návrh byl navrhovateli podán prostřednictvím navrhovatele a/ skrze datovou schránku, k návrhu však nebyla připojena plná moc, kterou by navrhovatelé b/ a c/ k podání návrhu v nadepsané věci zmocnili navrhovatele a/. Navrhovatel a/ byl tedy soudem vyzván k doložení řádné plné moci, a to usnesením ze dne 28. 6. 2021, č. j. 79 Cm 42/2021-4, a bylo mu rovněž poskytnuto poučení, že nebude-li soudu ve stanovené lhůtě předložena plná moc, soud řízení v prvním stupni zastaví. Uvedené usnesení bylo navrhovateli a/ doručeno prostřednictvím datové schránky dne 11. 7. 2021, k jeho žádosti byla pak lhůta pro opravu návrhu na zahájení řízení a doložení plné moci prodloužena do 9. 9. 2021. Soudu však plná moc do dne rozhodnutí soudu prvního stupně předložena nebyla. Dále soud jen citoval ust. § 104 odst. 2 o. s. ř. s tím, že za situace, kdy návrh byl podán nikoli samotnými navrhovateli b/ a c/, nýbrž prostřednictvím navrhovatele a/, avšak bez doložení řádné plné moci, byl navrhovatel a/ vyzýván k jejímu dodatečnému předložení. Pokud tak i přes poskytnuté poučení o možném zastavení řízení neučinil, nezbylo soudu než přistoupit k zastavení řízení vůči navrhovateli b/ a c/ s přihlédnutím k ust. § 104 odst. 2 o. s. ř., neboť není zřejmé, zda návrh byl podán osobou k takovému úkonu řádně zmocněnou.

Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku I. podali navrhovatelé b/ a c/ včasná odvolání. Odvolatelé v odvolání uvedli, že kromě odvolání tímto předkládají soudu i plné moci k právnímu zastoupení, jež specifikovali s tím, že tímto odstraňují nedostatek podmínky řízení, který vznikl jenom „administrativním nedopatřením“. Navrhli, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka řízení (v daném případě za navrhovatele b/ a c/) před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. To promítnuto do posuzované věci znamená, že primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě nebylo spolu s návrhem doloženo, že za navrhovatele b/ a c/ před soudem jedná k tomu oprávněná, resp. jimi zmocněná osoba.

Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení, přičemž dle § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně užije ustanovení o rozsudku. Dle § 211 o. s. ř. pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že pro rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodný stav v době vydání jeho usnesení. To promítnuto do posuzované věci znamená, že důvod pro zastavení předmětného řízení shledaný soudem prvního stupně, nedoložení oprávnění osoby jednající za navrhovatele b/ a c/, již není v době rozhodování odvolacího soudu dán, neboť bylo spolu s odvoláním doloženo, že navrhovatele b/ a c/ zmocnili k jednání před soudem v předmětné věci [Jméno navrhovatele D], nar. [Datum narození navrhovatele A] a je tedy oprávněn za tyto navrhovatele před soudem jednat.

Proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.