o zaplacení částky 59 890 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 28 Cm 677/1997,

1. Dne 17. 4. 1997 podala žalobkyně (její tehdejší odštěpný závod [právnická osoba]) proti žalovanému návrh na vydání platebního rozkazu pro částku 59 890 Kč s příslušenstvím, a to nejspíše z důvodu neplnění pojistné smlouvy č. [Anonymizováno].

2. Krajský soud v Plzni jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) v předmětné věci rozhodl rozsudkem ze dne 18. 5. 2001.

3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný odvolání.

4. Dne 14. 9. 2001 byla věc přerušena z důvodu prohlášení konkurzu na majetek žalovaného. Konkursní řízení je vedeno u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 20 K 24/2001.

5. V této věci došlo ke ztrátě spisu a nepodařilo se provést ani jeho rekonstrukci. Není tedy znám ani výrok a odůvodnění napadeného rozsudku.

6. Jelikož nemá žalobkyně k dispozici již žádné podklady k žalobě, neboť byly skartovány, a spis byl během let zcela ztracen, vzala žalobkyně žalobu zpět.

7. Žalovaný soudu sdělil, že souhlasí se zastavením řízení pro zpětvzetí žaloby.

8. Podle § 222a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné (odst. 1). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení (odst. 2).

9. V daném případě vzala žalobkyně žalobu zpět za odvolacího řízení a žalovaný vyslovil se zpětvzetím souhlas. Odvolací soud proto postupoval v souladu s § 222a o. s. ř. a rozhodl tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku I.

10. Zastavení řízení nebrání ani skutečnost, že řízení v projednávané věci je přerušeno podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Účel přerušení řízení pro konkurs totiž nebrání tomu, aby žalobce vzal žalobu zpět a aby soud rozhodl o zastavení řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 29 Cdo 4524/2017, uveřejněné pod R 43/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

11. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů s ohledem na to, že žalobkyně vzala žalobu zpět z důvodu ztráty spisu a nemožnosti provést jeho řádnou rekonstrukci. Za této situace (a s ohledem na prohlášení konkursu na majetek žalovaného, který trvá již přes 20 let) nelze dospět k závěru, že by žalobkyně zavinila zastavení řízení.