Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 247/2023-89 ECLI:CZ:VSPH:2023:9.Cmo.247.2023.1 Usnesení

o vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru účastníka ze dne 2. 6. 2021, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023 č. j. 72 Cm 164/2021-56,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 17. 1. 2023

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

b) [Jméno navrhovatele B], narozená [rodné přijmení] [Datum narození navrhovatele B]

bytem [Adresa navrhovatele A]

oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A]

sídlem [Adresa advokátky A]

za

účasti: [Jméno advokátky B], IČO [IČO advokátky B]

sídlem [Adresa advokátky B]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta]

sídlem [Adresa advokáta]

o vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru účastníka ze dne 2. 6. 2021, k odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023 č. j. 72 Cm 164/2021-56,


Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2023 č. j. 72 Cm 164/2021-56 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

1. Návrhem ze dne 3. 9. 2021 se navrhovatelé domáhali určení neplatnosti rozhodnutí výboru účastníka ze dne 2. 6. 2021 (v návrhu nepřesně 3. 6. 2021), jímž výbor účastníka zamítl žádost navrhovatele a/ o umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu č. p. 2256. Navrhovatelé uvedli, že navrhovatel a/ je výlučným vlastníkem bytové jednotky 2256/11, přičemž navrhovatelka b/ je původním vlastníkem této bytové jednotky a od roku 2014 má zřízené doživotní věcné břemeno užívání jednotky. Z důvodu nepříznivého zdravotního stavu navrhovatelky b/, byla uzavřena smlouva se společností, která poskytuje navrhovatelce b/ sociální služby pomocí několika osobních asistentů, konkrétně cca šesti asistentů měsíčně, přičemž navrhovatelka b/ je povinna zajistit asistentovi přístupnost do domu i jednotky, neboť nedisponují klíči od domu ani bytové jednotky. Dále navrhovatelé uvedli, že dům, ve kterém se nachází bytová jednotka je přístupný skrze dvoje vchodové dveře, přičemž druhé vchodové dveře nelze otevřít dálkovým způsobem. Z těchto důvodů bylo navrhovatelům spolkem [právnická osoba]. doporučeno nainstalování bezpečnostní schránky na klíče na fasádu domu, ze které by si osobní asistenti vždy klíče při příchodu vyzvedli a při odchodu opět vrátili zpět do schránky. Spolek [právnická osoba]. nezajišťuje předávání klíčů mezi asistenty, neboť službu poskytuje nepřetržitě (24/7) a v případě výpadku konkrétního asistenta by bylo ohroženo zajištění celé služby, které by záviselo na předávání služby asistentovi. Vzhledem k tomu, že fasáda domu je společnou částí domu (§ 2 písm. g/ zákona č. 72/1994 Sb., který se použije dle § 3063 o. z.), navrhovatel a/ požádal o souhlas s umístěním bezpečnostní schránky, přičemž ponese veškeré náklady spojené s instalací. Výbor účastníka sdělil navrhovatelům, že žádosti nevyhoví a souhlas nevydá, neboť dle názoru výboru má pravomoc v této záležitosti rozhodovat výlučně shromáždění vlastníků. Výbor však navrhovatelům nabídl instalaci bezpečnostní schránky ve vstupním vestibulu za prvními dveřmi, které se dají otevírat dálkově, což ovšem dle navrhovatele a/ vzniklou situaci nikterak neřeší, neboť navrhovatelka b) není schopna dveře otevřít - je velmi těžce mobilní a i kdyby nějakým způsobem k domovnímu telefonu došla, nebyla by schopna osobnímu asistentovi otevřít. Navrhovatelka je osobou zdravotně postiženou ve smyslu antidiskriminačního zákona a účastník se dopouští nepřímé diskriminace, odmítá-li instalaci bezpečnostní schránky na fasádu domu.

2. Účastník navrhl zamítnutí návrhu, neboť jak ustanovení § 1209 o. z., tak i v návaznosti ust. § 258 o. z. dopadají výhradně na rozhodnutí nejvyššího orgánu společenství/spolku, a tedy jakýkoliv soudní přezkum rozhodnutí volených orgánů společenství „není dovolen“. Dále účastník uvedl, že ve věci umístění bezpečnostní schránky výbor rozhodl tak, že není kompetentní rozhodnout a že věc bude předložena k rozhodnutí nejbližšímu shromáždění společenství. Tvrzení navrhovatelů, že výbor účastníka „rozhodl“, neodpovídá skutečnosti. Dále ze záznamů o použití čipových karet předaných navrhovateli a) účastník dovozoval, že vstup do domu je pečovatelskou službou využíván ve standardním rozsahu. Účastník vyloučil, že se dopouští diskriminace. Dále účastník uvedl, že shromáždění vlastníků dne 30. 11. 2022 po projednání věci odsouhlasilo všemi přítomnými vlastníky postup výboru účastníka a taktéž odsouhlasilo všemi přítomnými vlastníky nesouhlas s instalací druhého otevíracího systému domu.

3. Na podání účastníka reagovali navrhovatelé podáním ze dne 22. 2. 2023 a navrhli změnu (rozšíření) návrhu, tu však soud usnesením ze dne 27. 6. 2023, č. j. 72 Cm 164/2021-48 nepřipustil.

4. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „Návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí výboru účastníka ze dne 3. 6. 2021, jímž výbor účastníka zamítl žádost navrhovatele a/ o umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu č. p. [Anonymizováno], v obci [adresa], k. ú. [adresa], se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastníkovi, náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce účastníka.“ (výrok II.).

5. Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Navrhovatel a/ je vlastníkem bytové jednotky č. 2566/11 a navrhovatelka b/ byt obývá. Výbor účastníka na své schůzi dne 2. 6. 2021 vyslovil názor, že není kompetentní rozhodnout o umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu a záležitost postoupil k rozhodnutí shromáždění vlastníků účastníka. Dne 30. 11. 2022 shromáždění vlastníků účastníka vyslovilo souhlas s postupem výboru a vyslovilo nesouhlas s instalací druhého otevíracího systému domu. Dále soud citoval ustanovení § 1205, § 1221, § 258 a § 259 o. z. Dále soud uvedl, že dne 2. 6. 2021 se konala schůze výboru účastníka, navrhovatelé se o závěrech této schůze dozvěděli emailem ze dne 3. 6. 2021 a návrh byl k soudu podán dne 3. 9. 2021, tedy včas v souladu s § 259 o. z. Navrhovatel a/ coby vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], je členem účastníka, a tedy i osobou aktivně legitimovanou k návrhu dle § 258. Navrhovatelka b/ má zřízeno doživotní věcné břemeno k užívání bytu a v bytě bydlí. Soud dovodil, že jí svědčí zájem hodný právní ochrany a že tedy i ona je osobou aktivně legitimovanou k návrhu dle § 258 o. z. Následně se soud zabýval otázkou, zda se napadené rozhodnutí vůbec řadí do okruhu rozhodnutí výboru účastnice, jehož neplatnost může soud dle § 258 o. z. přezkoumat. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018 se dle soudu podává, že platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta druhá o. z., lze posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodná právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. o. z. Předmětem řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby podle § 258 o. z. je přezkoumání rozhodnutí právnické osoby, tj. přezkoumání rozhodnutí, kterým se vytváří vůle uvnitř právnické osoby. Předpokladem úspěchu je uvedení konkrétního rozhodnutí, které orgán společenství přijal. Z projednávané věci však vyplynulo, že výbor o udělení souhlasu nerozhodoval, neboť dne 2. 6. 2021 vyslovil názor, že není kompetentní rozhodnout o umístění schránky na fasádu domu a záležitost bude postoupena k rozhodnutí shromáždění vlastníků. Soud dospěl k názoru, že výbor účastnice o žádosti navrhovatelů o umístění elektronické schránky na klíče na fasádu domu ke vchodu meritorně nerozhodoval, tj. není zde žádné rozhodnutí výboru o udělení souhlasu či nesouhlasu s umístěním bezpečnostní schránky. Jediné rozhodnutí, které výbor dne 2. 6. 2021 přijal, se týká postoupení záležitosti nejvyššímu orgánu účastnice - shromáždění vlastníků. Soud přitom nemůže vyslovit neplatnost usnesení, které neexistuje. Soud tedy uzavřel, že výbor účastníka nepřijal žádné rozhodnutí, které by mohlo být předmětem soudního přezkumu, a proto návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru účastníka zamítl.

6. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelé včasná odvolání shodného obsahu. Jejich stěžejní argumentace je následující:

1) Z komunikace mezi navrhovatelem a) a účastníkem vyplývá, že výbor účastníka rozhodl o návrhu navrhovatele a na instalaci bezpečnostní schránky zamítavě (email ze dne 3. 6. 2021, který je součástí přílohy č. 17, v němž výbor uvedl. „Jménem výboru SVJ Vám sděluji, že výbor žádosti pana [Anonymizováno] nevyhoví a souhlas nevydá. nabízíme panu [Anonymizováno] možnost podat písemnou žádost, aby byl jeho požadavek zařazen jako bod programu na nejbližší shromáždění vlastníků, kde o něm bude diskutováno a hlasováno.“ Dne 30. 11. 2022 se konalo shromáždění vlastníků jednotek, kdy přijaté usnesení zní: „Shromáždění vlastníků schválilo postup výboru SVJ při zamítnutí požadavku vlastníka bytu č. 11“; v samotném zápise je pak uvedeno, že „bylo hlasováno o tom, zda shromáždění souhlasí s tím, že výbor SVJ odmítl povolit instalaci přístupového systému do domu jen pro p. [Anonymizováno] a požadoval, aby se obrátil na shromáždění vlastníků.“

2) Výklad předmětného rozhodnutí výboru účastníka je nutno provádět objektivně.

3) I kdyby soud dospěl k závěru, že o rozhodnutí výboru nešlo, neměl návrh zamítnout, ale vyslovit postupem dle § 90 z. ř. s., že o rozhodnutí výboru nejde.

4) Pokud by soud dospěl k závěru, že rozhodnutí nebylo přijato (s čímž navrhovatelé nesouhlasí), pak je na místě vyslovit, že o rozhodnutí nejde a přiznat navrhovatelům náhradu nákladů řízení. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 244/2018 vyplývá, že v případě, že soud vysloví namísto neplatnosti rozhodnutí výboru jeho nicotnost, pak je třeba takové rozhodnutí považovat za úspěch navrhovatele. Pokud by se odvolací soud z touto úvahou neztotožnil, pak jsou zde dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které je na místě náhradu nákladů řízení účastníkovi nepřiznat. Ty lze spatřovat v tom, že účastník svými neobratnými vyjádřeními vyvolal dojem, že rozhodnutí výboru přijato bylo.

7. Odvolatelé navrhli, aby Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí změnil tak, že se určuje, že rozhodnutí výboru účastníka ze dne 2. 6. 2021, jímž výbor zamítl návrh navrhovatele a) o umístění bezpečnostní schránky na fasádu domu č. p. [Anonymizováno], v obci [adresa] k.ú. [adresa], je neplatné a zavázal účastníka k náhradě nákladů řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Primárně je nutné konstatovat, že soud prvního stupně správně aplikoval judikaturu ohledně možnosti osoby mající na tom právní zájem napadnout rozhodnutí jiného orgánu společenství, než je jeho orgán nejvyšší - shromáždění. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018 (publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí NS pod č. A 84/2020): „Platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta druhá o. z.), popř. dalších (stanovami zřízených) orgánů společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta třetí o. z.), lze posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. o. z. Oprávněná osoba se může domáhat vyslovení neplatnosti rozhodnutí volených orgánů společenství vlastníků (postupem podle § 1221 a § 258 až 260 o. z.) pouze v případech, kdy je pro to důležitý důvod.“ Jde sice o judikaturu dopadající na právní režim společenství přede dnem 1. 7. 2020, kdy došlo k novelizaci ust. § 1209 o. z., nicméně dle odvolacího soudu tato judikatura na danou věc dopadá i nadále, dle „nového práva“ účinného od 1.7.2020. Se soudem prvního stupně se tak lze ztotožnit s tím, že oba navrhovatelé jsou osobami majícími právní zájem na vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru společenství.

10. Odvolací soud provedl (zopakoval) dokazován přečtením následujících listin: „zápis ze schůze výboru společenství vlastníků [adresa] ze dne 2.6.2021“. Z této listin zjistil, že pod bodem 4) je uvedeno: „Po konzultaci celé záležitosti s právnickou vyslovil výbor jednomyslně nesouhlas s umístěním krabičky na fasádu našeho domu. Právníkovi p. [Anonymizováno] bude zaslána odpověď s tímto stanoviskem. Zároveň mu bud nabídnuto, aby si podal písemnou žádost, aby jeho požadavek byl zahrnut do programu nejbližšího shromáždění vlastníků jako samostatný bod“. Tento zápis byl soudu předložen účastníkem řízení - společenstvím. Z uvedeného důkazu tedy podle odvolacího soudu jednoznačně vyplývá, že výbor předmětného společenství o předmětné otázce umístění krabičky /na klíče/ na fasádu domu rozhodoval a rozhodl o něm negativně. Další provedeným důkazem byl zápis ze shromáždění vlastníků domu [adresa] konaného dne 30. 11. 2022 v 18.00 hodin v sušárně č. 2, kdy pod bodem 8. je kromě jiného uvedeno: „Po diskusi o situaci bylo hlasováno o tom, zda shromáždění souhlasí s tím, že výbor SVJ odmítl povolit instalaci přístupového systému do domu jen pro p. [Anonymizováno] a požadoval, aby se obrátil na shromáždění vlastníků“. Z uvedeného podle odvolacího soudu vyplývá, že výbor SVJ rozhodl tak, že se odmítá povolit instalaci přístupového systému do domu jen pro p. [Anonymizováno]. I tento důkaz svědčí o tom, že výborem bylo rozhodováno. Závěr soudu prvního stupně o tom, že o dané věci výbor vůbec nerozhodoval, je potud nesprávný, pročež i jen to samo je vzhledem k tomu, že soud prvního stupně se věcí již dále nezabýval, důvodem pro zrušení jeho usnesení.

11. Dále odvolací soud přečetl mail zaslaný z adresy „[Anonymizováno][tituly před jménem] ze dne 3. 6. 2021, tedy od předsedkyně SVJ advokátovi navrhovatele, v němž je uvedeno následující: „jménem výboru SVJ Vám sděluji, že výbor žádosti pana [Anonymizováno] nevyhoví a souhlas nevydá. Nabízíme panu [Anonymizováno] možnost podat písemnou žádost, aby byl jeho požadavek zařazen jako bod programu na nejbližší shromáždění vlastníků, kde o něm následně bude diskutováno a hlasováno“. Z uvedeného, v kontextu s dalšími výše uvedenými důkazy, především s rozhodnutím výboru ze dne 2. 6. 2021, vyplývá, že byl navrhovatel zpraven společenstvím o tom, že výbor nevyhoví žádosti a nevydá souhlas, pročež že kladně nerozhodne o žádosti navrhovatele. Ani s ohledem na tento důkaz nelze souhlasit se soudem prvního stupně v jeho skutkovém závěru o tom, že by výbor o umístění krabičky nerozhodoval, tedy že by vůbec nebylo přijato rozhodnutí, jež bylo navrhovateli napadeno. Chybný je tak potažmo i právní názor soudu prvního stupně.

12. Soud prvního stupně rozhodl v předmětné věci na základě svého závěru o tom, že o předmětném, navrhovateli napadeném rozhodnutí výboru společenství nebylo vůbec rozhodnuto, pročež se nezabýval dalšími, navrhovateli tvrzenými skutečnostmi, nečinil k nim důkazy a tudíž ani skutkové a právní závěry. Nijak se tak nezabýval především navrhovateli široce pojednanými tvrzeními a právní argumentací ohledně diskriminace navrhovatelů resp. navrhovatelky ad b). Dále se nezabýval ani otázkou důležitého důvody, ve smyslu výše uvedeného judikátu Nejvyššího soudu.

13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 221 písm. a/ o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.