o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, k odvolání účastníka 1. až 3. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2024, č. j. 67 Cm 48/2024-9,

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přibral do řízení jako účastníka 3. společnost [Jméno advokáta D]., IČO [IČO advokáta D], sídlem [adresa] (výrok I.). Výrokem II. ustanovil účastníkovi 3. v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 Cm 48/2024 opatrovníkem [tituly před jménem], advokátku se sídlem [adresa], podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu. Výrokem III. ustanovil účastníkovi 1. v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 Cm 48/2024 opatrovníkem [tituly před jménem], advokátku se sídlem [adresa], podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu. Výrokem IV. vyzval všechny účastníky, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili k návrhu ze dne 31. 5. 2024, který byl zaslán v příloze.

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že účastníkem řízení o vyloučení z výkonu funkce člena voleného orgánu jsou i všechny společnosti, ve kterých vykonává vylučovaný člen výkon funkce (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015). Účastník 2. je členem statutárního orgánu také u účastníka 3., a proto ho soud prvního stupně přibral do řízení. Soud prvního stupně dále z obchodního rejstříku zjistil, že obě společnosti (účastník 1. a účastník 3.) mají pouze jediného jednatele, a to účastníka 2. Proto soud prvního stupně ustanovil účastníkovi 1. a účastníkovi 3. procesního opatrovníka, jelikož zájmy účastníka 2. jsou zjevně v rozporu se zájmy obou společností (jedná se o vyloučení z výkonu funkce jejich jednatele), a proto zde není osoba oprávněná za ně v tomto řízení jednat.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1. a 3. zastoupení advokátem včasné odvolání do výroků II. a III. s odůvodněním, že soud prvního stupně mylně určil, že [Jméno advokáta C] není osobou oprávněnou jednat za účastníky 1. a 3. a z toho důvodu těmto společnostem ustanovil opatrovníka. Dle názoru odvolatelů může v souladu s § 54 odst. 4 z. o. k. rozhodnout pouze a jedině valná hromada o pozastavení výkonu funkce statutárního orgánu, kterým je v tomto případě [Jméno advokáta C]. O tomto však valná hromada ani účastníka 1. ani účastníka 3. nerozhodla. Soud prvního stupně proto nebyl oprávněn rozhodnout o tom, že [Jméno advokáta C] není oprávněn jednat za osoby účastníků 1. a 3., zejména pokud předem ani nebylo dokázáno, že nejvyšší orgán účastníků 1. a 3. rozhodl o tom, zda byla [Anonymizováno] splněna notifikační povinnost dle § 54 odst. 1 z. o. k. Faktem je, že všichni členové nejvyššího orgánu účastníků 1. a 3. byli [Anonymizováno] řádně notifikováni. [Anonymizováno] tuto skutečnost uvádí v čestném prohlášení ze dne 11. 7. 2024. [Anonymizováno] uvádí, že byl řádně notifikován v čestném prohlášení ze dne 11. 7. 2024. [Jméno navrhovatele] o tomto řízení bezpochyby notifikován byl, když je sám navrhovatelem a [Anonymizováno] byl po marných pokusech o jiné způsoby kontaktu odeslán dne 11. 7. 2024 notifikační dopis. Pokud by snad odvolací soud nesouhlasil s výše uvedenými právními závěry a usoudil by, že [Jméno advokáta C] není způsobilý účastníky 1. a 3. v předmětném řízení zastupovat, nepovažuje odvolatel jmenování opatrovníka [tituly před jménem], advokátky se sídlem [adresa], [adresa] za přiléhavé a přiměřené řešení vzhledem ke skutkovému a právnímu stavu věci. Institut jmenování opatrovníka by měl být použit soudem až jako krajní nástroj v případě, že by za právnickou osobu neměl kdo jednat a přímo by právnické osobě nebo třetí osobě hrozila újma. Jedná se o velmi rušivý a zásadní zásah do fungování obchodní korporace, její integrity a vnitřní stability. V případě jmenování opatrovníka totiž do společnosti fakticky vstupuje cizí člověk bez jakékoli znalosti o jejím fungování, vnitřních a vnějších vztazích a jen těžko může zdárně posoudit, jaký cíl obchodní korporace v soudním řízení sleduje. Ke jmenování opatrovníka by se soud měl uchýlit pouze a jedině v situaci, kdy by jeho nejmenování znamenalo větší nejistotu, nestabilitu a nebezpečí pro společnost nežli jeho jmenování. O takový případ se však dle názoru odvolatelů nejedná. Účastníci 1. a 3. jsou již ve výše nadepsaném řízení zastoupeni právním zástupcem a advokátem [Jméno advokáta E]. Právní zástupce již z podstaty svého zastoupení hájí pouze zájmy účastníka 1. a účastníka 3. a nelze tak o něm říci, že by byl ve střetu zájmů, neboť jeho povinností není současně hájit také zájmy jednatele jako soukromé osoby. Jmenování opatrovníka je tak nadbytečné, neboť zde existuje osoba, která disponuje řádným oprávněním účastníky 1. a 3. zastupovat a zároveň toto zastoupení musí vykonávat dle svých nejlepších schopností a výhradně ve prospěch těchto účastníků. Kdyby odvolací soud i přesto usoudil, že účastníci 1. a 3. opatrovníka potřebují, účastníci navrhli, aby byl opatrovníkem účastníka 1. a účastníka 3. jmenován právě [tituly před jménem], který tyto společnosti v současnosti v právních věcech zastupuje včetně tohoto řízení, má o stavu a situaci uvnitř společností nejlepší přehled a dokáže i posoudit, jaký výsledek soudního řízení by měli účastník 1. a účastník 3. sledovat. Dále namítají, že z usnesení soudu prvního stupně není zřejmé, z jakých skutečností (a případně důkazů) soud prvního stupně vycházel při úvaze, že jsou splněny podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka. Podle odvolatelů by měl soud v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se konkrétní společnosti, které procesního opatrovníka ustanovuje, týkají tvrzené důvody a porušení, pro než má být člen statutárního orgánu vyloučen, a tyto i podrobně odůvodnit. Navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby usnesení změnil tak, že se účastníkům 1. a 3. ustanovuje [tituly před jménem]

4. Proti usnesení podal včasné odvolání i účastník 2. a to v celém rozsahu. Ve svém odvolání uvedl, že nepovažuje jmenování opatrovníka [tituly před jménem], advokátku [adresa] za přiměřené řešení vzhledem ke skutkovému a právnímu stavu věci, jelikož nemůže řádně zastupovat společnosti pro neznalost věci a nemůže hájit jejich zájmy. Současně nevidí důvod, proč by společnosti měly nést náklady na tohoto opatrovníka. Společnost má svého právního zástupce, který podal odvolání, se kterým zcela souhlasí. Společníky společností řádně seznámil s podaným návrhem a možným konfliktem zájmů a valná hromada mu výkon funkce nezakázala. Navíc navrhovatel je sám prokazatelně odsouzený za spáchané trestné činy související s výkonem funkce jednatele a byl mu na řadu let zakázán její výkon. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

6. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.

7. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

8. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) z. ř. s. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl do řízení přibrán další účastník řízení.

9. Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.

10. Odvolání do výroku I. není objektivně přípustné. Výroky II. a III. napadeného usnesení se účastníka 2. nijak netýkají. Výrok IV. napadeného usnesení je nepochybně usnesením, jímž se upravuje vedení řízení (analogicky viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1555/2003).

11. Z těchto důvodů odvolacímu soudu nezbylo než postupovat dle výše citovaného ustanovení § 218 písm. b) a c) o. s. ř. a odvolání účastníka 2. do výroků I. až IV. odmítnout z důvodu jeho subjektivní či objektivní nepřípustnosti.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání účastníka 3. důvodné je.

13. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce (§ 63 a násl. z. o. k.) je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.

14. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.

15. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

16. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.

17. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně stran jeho odůvodnění netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nedostatečném odůvodnění (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz). Z odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně je zřejmé, z jakého důvodu pro dané řízení jmenoval účastníkovi 1. a 3. procesního opatrovníka, a proti tomu odvolatelé konkrétně brojí.

18. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku (dostupného na www.justice.cz) odvolací soud zjistil (§ 121 o. s. ř.), že účastník 1. a 3. mají obsazený statutární orgán, jímž je účastník 2. jako jediný jednatel.

19. Dále odvolací soud uvádí, že se neztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že advokát, který podal za účastníky 1. a 3. odvolání, nebyl oprávněn v tomto případě odvolání podat. Za situace, kdy má být účastníkům 1. a 3. ustanoven opatrovník, musí být účastníkům 1. a 3. umožněno podat odvolání. Toto odvolání nemůže v daném případě podat za účastníky 1. a 3. nikdo jiný než jejich jediný jednatel. Pokud jediný jednatel udělil pro podání odvolání v tomto řízení plnou moc advokátovi, [Jméno advokáta E], nelze dospět k závěru, že by tento advokát nebyl oprávněn podat za účastníky 1. a 3. odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka účastníkům 1. až 3.

20. Z obsahu předloženého spisu se podává, že se navrhovatel návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 5. června 2024 domáhá vyloučení účastníka 2. z funkce člena statutárního orgánu účastníka 1. pro tvrzené porušení povinností účastníka 2. jakožto statutárního orgánu účastníka 1. Žádné další účastníky navrhovatel v návrhu neoznačil. Navrhovatel v návrhu tvrdí, že účastník 2. jakožto vylučovaný jednatel opakovaně a závažně porušoval povinnost jednat při výkonu funkce jednatele účastníka 1. s péčí řádného hospodáře. Jednak veškeré finanční prostředky společnosti účastníka 1. ovládá zcela cizí osoba bez jakéhokoliv právního důvodu, jednak v posledních třech letech jednatel ani jednou nesvolal valnou hromadu společnosti účastníka 1. a konečně dochází z jeho strany k porušení zákazu konkurence.

21. Z ustálené rozhodovací praxe se podává, že v otázce střetu zájmů mezi právnickou osobou a jejím statutárním orgánem podle § 21 odst. 4 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu ve sporu, který s ní vede. V případě, kdy se společnost a její statutární orgán nacházejí na téže straně sporu, nebo v nesporných řízeních, mezi která spadá i projednávaná věc, však nelze střet zájmů dovozovat jen z procesního postavení účastníků, nýbrž je třeba zjistit, zda jsou zájmy právnické osoby skutečně v rozporu se zájmy člena jejího statutárního orgánu. Důvod, kvůli kterému je řízení vedeno (například tvrzené opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře), se ovšem může týkat jen některé z obchodních korporací, v nichž ten, kdo má být vyloučen, vykonává funkci člena statutárního orgánu. Proto je namístě vycházet z toho že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Naproti tomu u obchodní korporace, které se důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, netýká, již tato překážka bez dalšího nenastupuje. Případný střet zájmů - a z něj plynoucí následky (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) - je u nich namístě zkoumat vždy v závislosti na (konkrétních) skutečnostech, které vyšly (v daném řízení) najevo, ke střetu zájmů tedy nedochází automaticky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, jež je dostupné např. na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2023, sp. zn. 27 Cdo 1604/2023).

22. Tvrzené důvody, že veškeré finanční prostředky společnosti na místo účastníka 2. jako jediného jednatele účastníka 1. ovládá zcela cizí osoba bez jakéhokoliv právního důvodu, že v posledních třech letech účastník 2. ani jednou nesvolal valnou hromadu společnosti a konečně že ze strany účastníka 2. dochází k porušení zákazu konkurence se týkají pouze účastníka 1., nikoliv účastníka 3. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně ustanovil opatrovníka účastníku 1. správně, protože toho se důvod vyloučení (porušení povinností účastníka 2. při výkonu funkce jednatele účastníka 1.) týká. Pokud jde o účastníka 2., u něho je střet zájmů, jak výše vyloženo, dán již jen z povahy řízení, aniž by namítaný zjevně šikanózní a účelový postup navrhovatele z dosud tvrzených skutečností nebo z obsahu spisu vyplýval.

23. V poměrech projednávané věci je proto namístě účastníkovi 1. ustanovit pro nadepsané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů podle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť účastník 2., který má být vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu, a který je jediným členem statutárního orgánu účastníka 1., nemůže za tuto společnost pro rozpor svých zájmů se zájmy této společnosti jednat. A s ohledem na místo bydliště společníků účastníka 1., jímž je [adresa], je proporcionální, aby byl opatrovníkem jmenován advokát se sídlem v Praze (§ 29 odst. 4 o. s. ř.). Námitku odvolatelů, že jmenování opatrovníka JUDr. Moniky Kotíkové, advokátky se sídlem [adresa] je nepřiléhavé a nepřiměřené, proto lze jako nedůvodnou odmítnout.

24. Odvolací návrh účastníků 1. a 3. že má být ustanoven opatrovníkem advokát, [tituly před jménem], který je již s věcí obeznámen, lze jako nepřiléhavý odmítnout, neboť za situace, kdy účastník 2., který je ve střetu zájmů s účastníkem 1., udělil plnou moc pro podání odvolání právě [Jméno advokáta E] byl by i on ve střetu zájmů.

25. K námitce odvolatelů, že v souladu s § 54 odst. 4 z. o. k. může o pozastavení výkonu funkce jednatele rozhodnout pouze a jedině valná hromada, odvolací soud uvádí, že v daném případě je na místě ustanovit účastníkovi 1. procesního opatrovníka podle § 21 odst. 4 o. s. ř., a nikoliv hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. V daném případě se tak nejedná o ustanovení hmotněprávního opatrovníka, nýbrž o procesního opatrovníka, který je oprávněn zastupovat účastníka pouze v tomto řízení. Nadto náklady na procesní opatrovnictví ponese stát, účastníkům tak nemůže vzniknout žádná újma.

26. Pozornosti odvolacího soudu neuniklo, že exekučním příkazem soudního exekutora [tituly před jménem], Exekutorský úřad Praha 4, č. j. 095 Ex 911/24-083 ze dne 19. 9. 2024 byl postižen obchodní podíl navrhovatele jako povinného v účastníkovi 1. Povinnému se zakazuje, aby svůj obchodní podíl ve společnosti převedl na jiného, zatížil jej nebo s ním jinak nakládal. (jak je zřejmé z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne 30. září 2024), budoucí dopady této skutečnosti však posoudí soud prvního stupně, nikoliv odvolací soud (§ 212a odst. 6 o. s. ř.).

27. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve výroku II. změnil tak, že účastníkovi 3. se opatrovníkem [tituly před jménem], advokátka se sídlem [adresa], neustanovuje a ve výroku III. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

28. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).