o určení a uložení povinnosti zapsat žalobce do seznamu akcionářů, o odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. září 2023, č. j. 80 Cm 171/2021-96

1. Soud prvního stupně ve shora uvedeném usnesení ve výroku I. nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků a ve výroku II. zamítl návrh žalované na ustanovení zástupce.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že žalobce podal dne 13. 9. 2023 žalobu, ve které se domáhá, aby soud určil, že je žalobce akcionářem žalované a že žalovaná je povinna zapsat žalobce do seznamu akcionářů žalované, a to vše v rozsahu blíže specifikovaném v žalobě.

3. Soud prvního stupně dále vzal v úvahu, že s žalovanou bylo zahájeno insolvenční řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 90 INS 16943/2022, ve kterém vystupuje žalovaná jako dlužník. Dále vzal v úvahu, že dne 5. 1. 2023 vydal insolvenční soud předběžné opatření, v němž zakázal žalované disponovat s majetkovou podstatou.

4. Soud prvního stupně vzal také v úvahu odkaz žalované na § 111 zák. č. 182/2006 Sb. (dále jen „insolvenční zákon“) s tím, že není oprávněna zatěžovat majetkovou podstatu v rozsahu vyšším, než uvedené ustanovení umožňuje. Uvedl, že předběžný věřitelský výbor a předběžný insolvenční správce neodsouhlasili použití finančních prostředků z její majetkové podstaty k zastupování v předmětném řízení, a proto byla nucena odvolat plnou moc jejímu právnímu zástupci [tituly před jménem], č. ev. ČAK [Anonymizováno], se sídlem [adresa]. Taktéž informuje soud, že ji bylo v řízení před Městským soudem v Praze, sp. zn. 206 ICM 2937/2021 nařízeno složit všechny finanční prostředky do soudní úschovy (zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 27. 10. 2021, č. j. MSHP 98 INS 723/2021 C-3-4).

5. Konečně soud prvního stupně vzal v úvahu i to, že za shora uvedených okolností žalovaná navrhla soudu prvního stupně, aby rozhodl o jejím osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí zástupce dle § 30 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), přičemž v reakci na výzvu soudu prvního stupně zaslala vyplněné prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech, z něhož vyplývá, že nevlastní žádné movité nebo nemovité věci větší hodnoty a zůstatky na jejích bankovních účtech jsou zhruba 33 000 Kč a 6 000 EUR.

6. Ve svém zamítavém usnesení soud prvního stupně konstatoval, že aby mohl postupovat v souladu s § 138 o. s. ř. je třeba, aby byly splněny dvě podmínky. První podmínku, že se ze strany účastníka nesmí jednat o bezúspěšné či svévolné uplatňování práva nebo že jím uplatněný nárok nesmí být zjevně neodůvodněný či neopodstatněný. Tuto podmínku naznal soud prvního stupně za splněnou. Detailněji se pak zabýval splněním druhé podmínky, že musejí být osobní, majetkové a výdělkové poměry účastníka natolik špatné, že není schopen vyměřený soudní poplatek uhradit, čímž by mu bylo odepřeno jedno ze základních práv garantovaných ústavním pořádkem České republiky, totiž domáhat se ochrany svých práv u soudu. Soud prvního stupně dále konstatoval, že je nutné zkoumat i příčiny, které k nepříznivé majetkové situaci vedly. Také zdůraznil, že nelze zohlednit skutečnost, že je žadatel zároveň povinen hradit jiné závazky. Samotná skutečnost, že se žalovaná nachází v úpadku podle soudu prvního stupně nepostačuje pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Konstatoval, že je na žalovaném dlužníku, aby ve spolupráci a v součinnosti s insolvenčním správcem, věřitelským výborem a případně s insolvenčním soudem vyhodnotil, zda a jaké prostředky je možné využít na hrazení soudních poplatků a dalších nákladů v daném řízení. Z těchto důvodů tedy žalované osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Ustanovení zástupce žalované soud prvního stupně zamítl, jelikož ustanovení zástupce dle § 30 o. s. ř. odst. 1 je možné pouze v případě, že by u žalované byly předpoklady, aby byla osvobozena od soudních poplatků.

7. Proti výroku I. a II. výše uvedeného usnesení podala dne 21. 9. 2023 žalovaná odvolání. Uvádí, že osoba vykonávající funkci statuárního orgánu žalované není právník, zástupce z řad advokátů nebyl žalované ustanoven a insolvenční správkyně se odmítá na předmětném řízení podílet. Dále informovala soud, že v obdobných sporech, kde vystupuje jako žalovaná, ji bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl ji ustanoven zástupce z řad advokátů. Upozorňuje, že prohlášením konkursu na její majetek ztratila veškerá dispoziční práva k majetku, a navíc finanční prostředky na jejích účtech již neodpovídají stavu při vyplnění prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech, jelikož s nimi nakládá insolvenční správkyně. Konstatuje, že předmětné řízení má mezinárodní rozsah a aby byla zachována rovnost stran, je třeba, aby byla právně zastoupena stejně jako žalobce. Navrhla, aby odvolací soud, změnil napadané usnesení a přiznal jí osvobození od soudních poplatků a ustanovil ji zástupce z řad advokátů.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

10. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

11. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

12. Podle § 111 insolvenčního zákona „nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem“ (odstavec 1). Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. Dále se omezení podle odstavce 1 nevztahuje na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávek jim postavených na roveň (§ 169); tyto pohledávky se uspokojují v termínech splatnosti, je-li to podle stavu majetkové podstaty možné. (odstavec 2). Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu (odstavec 3).

13. Podle právního názoru odvolacího soudu smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit osobám, a to fyzickým i právnickým (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 11. 5. 1998, sp zn. I. ÚS 13/98), aby se jejich objektivní nedostatek finančních prostředků nestal překážkou přístupu k soudu a mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Lze to však jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost.

14. Jak uvedl již soud prvního stupně byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2023, č. j. MSPH 90 INS 16943/2022-A-131 zjištěn úpadek žalované, na její majetek prohlášen konkurs a ustanoven insolvenční správce. Odvolací soud si dále ze sbírky listin insolvenčního rejstříku doplnil informaci o aktuálním stavu insolvenčního řízení žalované. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 17. 7. 2023, č. j. MSPH 90 INS 16943/2022-A-161 zjistil, že žalovaná nemá k dispozici žádný majetek (všechny položky jsou „nulových hodnot“). V detailním soupisu majetkové podstaty jsou pak zapsány pouze peněžní prostředky jako finanční plnění za převod investičních akcií v celkové hodnotě 136 398 826,56 Kč, avšak je uvedeno, že toto finanční plnění bylo přijato do úschovy Městského soudu v Praze podle usnesení ze dne 20. 10. 2022, č. j. 2 Nc 9003/2021-63, jak ostatně uváděla sama žalovaná již dříve ve svém podání. Stejný závěr vyplývá i z usnesení zveřejněného v insolvenčním rejstříku, č. j. 206 ICm 2937/2021-23 (MSHP 98 INS 723/2021-C3-4) ze dne 27. 10. 2021. Dále byl dne 25. 10. 2023 zveřejněn protokol o přezkumu jednání, č. j. MSPH 90 INS 16943/2022-B-36, ze kterého je patrné, že byly vůči žalované zjištěny pohledávky v celkové výši 237 754 158,79 Kč.

15. Z uvedeného je zřejmé, že se žalovaná nachází v situaci, kdy je její dispozice s majetkem podrobena režimu insolvenčního zákona a bylo proto nutno vzít v úvahu důsledky vyplývající ze skutečnosti, že na majetek žalované byl prohlášen konkurs.

16. S ohledem na § 111 insolvenčního zákona je žalovaná povinna zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet. Přestože žalovaná uvedla, že má na bankovních účtech zhruba 33 000 Kč a 6 000 EUR, nemůže je za dané situace vydat na zaplacení případných soudních poplatků (viz § 111 ve spojení s § 140 insolvenčního zákona). Navíc sama žalovaná již uvedla, že s peněžními prostředky uvedenými v prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech nakládá insolvenční správně a nejedná se již o aktuální výši.

17. Při posuzování podmínek § 138 odst. 1 o. s. ř. v případě, kdy je na majetek žalované prohlášen konkurs, bylo na místě zohlednit i dispoziční oprávnění žalované vyplývající z insolvenčního řízení a reálné možnosti žalované případné soudní poplatky zaplatit s ohledem na omezení stanovená insolvenčním zákonem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2023, sp. zn. I. ÚS 1060/18).

18. Lze tedy uzavřít, že v daném případě je z výše popsané majetkové situace žalované zřejmé, že je v takové situaci, kdy si vzhledem ke konkrétním okolnostem případu není schopna platit soudní poplatky. V době rozhodování odvolacího soudu jsou tak splněny zákonné podmínky pro její úplné osvobození od soudních poplatků.

19. Následně se odvolací soud zabýval i návrhem žalované na ustanovení zástupce. Jak vyplývá z výše uvedeného, jsou u žalované splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř. Z judikatury Nevyššího soudu ostatně vyplývá, že „ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2015 sp. zn. 21 Cdo 1819/2015). Zohlednit je zapotřebí bezesporu taky skutečnost, že druhá strana je zastoupena advokátem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 1670/2016). Navíc i samotná složitost věci si vyžaduje, aby byla účastníkovi poskytnuta odpovídající právní pomoc. Odvolací soud tedy nenašel žádný důvod, proč by neměl být žalované v souladu s § 30 o. s. ř. ustanoven zástupce.

20. Jelikož žalovaná ve svých podání neuvedla žádnou osobu, vybral ji odvolací soud zástupce z řad advokátů sám. K ochraně jejích práv ji vybral zástupce, který žalovanou již v řízení dříve zastupoval a předmět řízení již bezpochyby zná.

21. Případná změna zástupce z jakéhokoli důvodu je věcí soudu prvního stupně.

22. S ohledem na výše uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.