o zrušení vyhodnocení rozhodnutí přijatého mimo zasedání shromáždění společenství vlastníků, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 76 Cm 42/2022-334 ze dne 13. června 2023,

1. Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu, na základě níž se žalobce domáhal, aby soud zrušil protokol vyhotovený výborem [Anonymizováno], [adresa] (dále též SVJ) a označený „Vyhodnocení rozhodnutí mimo zasedání“ ze dne 24. 11. 2021 (dále jen „Vyhodnocení“) v jeho plném rozsahu a znění přijatých usnesení a ve výroku II. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Soud I. stupně posuzoval důvodnost žaloby požadující zrušení „Vyhodnocení“ z důvodu, že podle žalobce žalovaní iniciovali hlasování formou per rollam pléna SVJ ohledně podstatné změny stanov SVJ. Výsledek hlasování formou per rollam měl podle žalobce být obsažen v předmětném vyhodnocení, byť podle žalobce jej sám nemá k dispozici, a proto je odkazováno toliko na jeho zveřejnění dne 24. 11. 2021.

3. Soud I. stupně posuzoval důvody pro požadované zrušení Vyhodnocení, když podle žalobce by ke zrušení Vyhodnocení mělo dojít proto, že postrádá zákonné náležitostí, vykazuje závažná pochybení, či je zmatečné, stojící mimo realitu a je založené na uměle vytvořených skutečnostech a účelově sestavených datech. Dále podle žalobce v případě Vyhodnocení jde o účelový volební podvod, jenže zároveň nepoctivým jednáním v kolizi se zákonem.

4. Podle obrany žalovaných žalobce členy výboru pravidelně napadal na schůzích SVJ, vyvěšoval v domě nepravdy o rozkládání společných hodnot a neakceptoval opakované výzvy k účasti ve výboru SVJ. Po odchodu žalovaných z výboru SVJ byl podle jejich tvrzení zvolen profesionálním předsedou SVJ [Anonymizováno]. Předmětné hlasování formou per rollam podle žalovaných proběhlo v souladu se zákonem a originály dokladů o přijatých usneseních spolu s vyhodnocením a všemi potřebnými dokumenty byly podle žalovaných zaslány spolu s návrhem na provedení zápisu změn rejstříkovému soudu, jenž neshledal žádné pochybení v činnosti výboru a navrhované změny do veřejného rejstříku zapsal.

5. Podle závěru soudu I. stupně o skutkovém stavu věci byla předmětným hlasováním formou per rollam odsouhlasena změna stanov v čl. 9 a čl. 13, přičemž pro přijetí usnesení SVJ bylo 62,05 % všech vlastníků a proti 37,95 % všech vlastníků, dále byl odsouhlasen Petr Vít jako předseda společenství. Pro tohoto kandidáta bylo 61,27 % všech vlastníků a proti bylo 38,73 % všech vlastníků. Dále byla odsouhlasena odměna předsedovi výboru ve výši 84 Kč/byt/měsíc, která bude vyplácena z fondu oprav, přičemž pro bylo 62,05 % všech vlastníků a proti bylo 37,95 % všech vlastníků. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že Vyhodnocení hlasování v závěru obsahuje informaci, že usnesení o jednotlivých hlasováních bylo přijato dne 17. 11. 2021.

6. Dále soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že [adresa], IČO [IČO], je zapsané u Městského soudu v Praze pod sp. zn. S 13853, vzniklo dne 1. 3. 2012, statutárním orgánem je předseda společenství vlastníků [Anonymizováno] a to od 17. 11. 2021 do 27. 3. 2023 a opět od 27. 3. 2023, přičemž společenství zastupuje ve všech záležitostech samostatné. Žalovaný 1) byl předsedou výboru do 17. 11. 2021 a dalšími členy výboru do 17. 11. 2021 byli žalovaná 2), [tituly před jménem] a [tituly před jménem]

7. Soud I. stupně vyšel rovněž z toho, že dopis ze dne 12. 10. 2021 označený jako „Rozhodnutí mimo zasedání“ obsahuje vedle popisu stavu SVJ také návrhy usnesení s místem k zaškrtnutí „souhlasím“ a „nesouhlasím“ ohledně 1) změny stanov - aktuální stav a nový stav, 2) volby předsedy SVJ [Anonymizováno] a 3) odměny předsedovi výboru ve výši 84 Kč/byt/měsíc vyplácené z fondu oprav. Dopis obsahuje pokyn, aby vyplněné a podepsané rozhodnutí vlastníkem bytu bylo vhozeno do schránky společenství nebo zasláno na specifikovanou e-mailovou adresu do 17. 11. 2021.

8. Po právní stránce soud I. stupně vyšel z § 1194 a násl. nového občanského zákoníku č. 89/2012Sb. (NOZ) a uzavřel, že žalobci nelze vyhovět s ohledem na nedostatek věcné pasivní legitimace na straně žalovaných. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaným náklady nevznikly.

9. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolal žalobce (odvolatel) a domáhal se jeho změny a vyhovění jeho žalobnímu návrhu, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

10. Odvolatel soudu I. stupně vytkl, že:

- Věc nedostatečně posoudil podle § 6, § 159, § 580 NOZ.

- Věc řešil výhradně z formálně procesního hlediska a nezabýval se její věcnou stránkou a podstatou, kde by musel především zohlednit matematická pochybení ve výpočtech výsledků hlasování, když matematika nemůže být věc názoru. Rovněž by se v takovém případě musel vypořádat se závaznou rozhodovací praxí, zejména s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. Cdo 1945/2022 ze dne 12. 10. 2022 týkajícím se možnosti přezkumu platnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek pouze v rámci řízení podle § 1209 NOZ.

- Odvolatel zvlášť zdůraznil, že se v projednávané věci z jeho strany nejedná o návrh na zrušení resp. na vyslovení neplatnosti usnesení pléna SVJ, nýbrž výslovně požaduje v souladu s petitem toliko zrušení platnosti konkrétního dokumentu, a to „Vyhodnocení rozhodnutí mimo zasedání“, jenž podle odvolatele pouze oznamuje voličům docílené, matematicky chybné, volební výsledky, přičemž je takovéto právní jednání ve smyslu § 580 NOZ podle odvolatele neplatné.

- Podle odvolatele nelze postupovat retroaktivně ve snaze o dodatečnou „korekci“ stávajícího hlasovacího skóre.

- Podle odvolatele nelze jednoznačně určit, kdo z voličů vlastně hlasoval pro návrh a kdo proti jeho přijetí.

- Podle odvolatele je pasívní věcná legitimita subjektu dána nejenom jeho údajným zanedbáním vlastní tvrzené povinnosti, ale stejně tak i jeho případným neoprávněným a nedovoleným přisvojením si kompetence.

- Podle odvolatele žalovaní nebyli po ukončení jejich funkcí oprávněni cokoliv jménem SVJ činit v rámci Vyhodnocení.

- Podle odvolatele byl podstatně omezen v právu na vyjádření se před soudem I. stupně dne 13. 6. 2023.

- Konečně odvolatel také poukázal na existenci své aktivní věcné legitimace v předmětném sporu.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., a to včetně řízení předcházejícího jeho vydání, však odvolání žalobce důvodným neshledal.

12. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že se žalobce výslovně před soudem I. stupně, jakož i před soudem odvolacím, jak je zřejmé z jeho odvolání i z jeho vyjádření při jednání odvolacího soudu, domáhá toliko zrušení protokolu vyhotoveného výborem SVJ a označeným jako „Vyhodnocení rozhodnutí mimo zasedání“ ze dne 24. 11. 2021 na což odvolací soud podle obsahu nahlíží jako na požadavek na určení neplatnosti předmětného Vyhodnocení.

13. Z hlediska právního odvolací soud vychází z § 80 o. s. ř. z něhož je zřejmé, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Odvolací soud vychází rovněž z § 258 NOZ z něhož je zřejmé, že každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

15. Odvolací soud vychází rovněž z § 1205 NOZ z něhož je zřejmé, že nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu. Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako člena takového orgánu je ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu jiného právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání.

16. Odvolací soud vychází také z § 1209 NOZ z něhož je zřejmé, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

17. Odvolací soud dále vychází z § 1221 NOZ z něhož je zřejmé, že nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.

18. V návaznosti na uvedenou právní úpravu odvolací soud zastává právní názor, podle něhož sdělení výboru SVJ o tom, jak bylo hlasováno a zda, s ohledem na počty hlasujících, bylo příslušné usnesení v rámci hlasování členů SVJ formou per rollam přijato, je sice právním jednáním, avšak nejde o rozhodnutí orgánu SVJ (výboru SVJ). K tomu, aby se žalobce domohl určení neplatnosti předmětného právního jednání - Vyhodnocení (zrušení předmětného Vyhodnocení), musel by ve smyslu § 80 o. s. ř. prokázat právní zájem na takovém určení.

19. Odvolací soud rovněž zastává právní názor, podle něhož věcnou legitimaci má toliko ten, kdo je účasten právního vztahu (práva), o který (o které) v řízení jde.

20. Konečně odvolací soud zastává právní názor, podle něhož platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků (§ 1205 odst. 1 věta druhá NOZ), případně dalších (stanovami zřízených) orgánů společenství vlastníků, lze posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí, podaném vlastníkem jednotky, popř. (výjimečně) jinou osobou mající na požadovaném určení zájem hodný právní ochrany, v souladu s § 258 a násl. NOZ.

21. Ve vztahu k projednávané věci je v souladu se shora uvedenou právní úpravou a uvedenými právními názory odvolací soud toho názoru, že v případě, že člen SVJ není spokojen s rozhodnutím přijatým SVJ formou per rollam, může se v souladu s § 1209 odst. 1 NOZ domáhat u soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku soud rozhodl, přičemž se může domáhat též určení neplatnosti rozhodnutí shromáždění SVJ např. proto, že se na rozdíl od názorů SVJ prezentovaných orgány SVJ domnívá, že rozhodnutí shromáždění SVJ např. pro nedostatečné množství hlasujících pro přijetí rozhodnutí, nebylo přijato.

22. Podle právního názoru odvolacího soudu se člen SVJ v souladu s § 258 ve spojení s § 1221 NOZ může domáhat také neplatnosti rozhodnutí jiného orgánu SVJ, což umožňuje ustanovení § 258 NOZ. Toto ustanovení se ve spojení s § 1221 NOZ použije přiměřeně i v případě společenství vlastníků a vlastník jednotky tak má možnost napadat neplatnost také rozhodnutí výnoru SVJ, jako orgánu SVJ.

23. Jak je tedy zřejmé ze shora uvedené právní úpravy, neplatnost rozhodnutí orgánu spolku je upravena v ustanovení § 258 NOZ a toto ustanovení se ve spojení s § 1221 NOZ podle shora uvedeného právního názoru odvolacího soudu použije přiměřeně i ve vztahu ke společenství vlastníků a oprávněná osoba se tak může domáhat vyslovení neplatnosti rozhodnutí také volených orgánů společenství vlastníků postupem podle § 1221 a § 258 až 260 NOZ, To ovšem pouze v případech, kdy je pro to důležitý důvod. Platnost rozhodnutí výboru jakožto statutárního orgánu společenství vlastníků lze přitom v souladu se shora uvedeným posuzovat toliko v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí.

24. V konkrétní projednávané věci odvolací soud s ohledem na shora uvedené konstatoval, že předmětné sdělující Vyhodnocení výboru SVJ o tom, jak bylo hlasováno a zda (s ohledem na počty hlasujících) bylo přijato příslušné usnesení v rámci hlasování per rollam, nepředstavuje svým obsahem rozhodnutí orgánu SVJ (výboru SVJ), jež by mohlo být napadnutelné návrhem na určení neplatnosti podle § 258 ve spojení s § 1221 NOZ.

25. Jestliže tedy Vyhodnocení představuje toliko běžné právní jednání napadnutelné za použití § 80 o. s. ř. obecnou určovací žalobou, potom odvolací soud konstatoval, že na straně žalobce v této věci není dán právní zájem na takovém určení, když se žalobce mohl domoci podle shora uvedených ustanovení zákona určení neplatnosti usnesení přijatých SVJ formou hlasování per rollam a samotné zpochybnění Vyhodnocení hlasování by samo o sobě nemělo žádný význam, přičemž by zejména nemohlo automaticky vést též k neplatnosti usnesení SVJ. Proto by nemohl být v projednávaném případě žalobce úspěšný v řízení o zrušení tohoto „Vyhodnocení“ resp. o určení neplatnosti předmětného „Vyhodnocení“ prostřednictvím určovací žaloby.

26. Již uvedená skutečnost musela vést k zamítnutí žalobcova návrhu, aniž by se soud mohl dostat k věcnému přezkumu žalobcova návrhu zejména z hlediska jím zdůrazňovaných početních chyb při stanovení počtu hlasujících členů SVJ pro přijetí jednotlivých usnesení přijímaných formou hlasování per rollam.

27. Dalším důvodem pro nemožnost věcného přezkoumání žalobcem uváděných důvodů uvedených v jeho žalobě je skutečnost, že žalobce nežaluje osoby, jimž by v tomto sporu svědčila věcná pasivní legitimace z důvodu jejich účastenství na právním vztahu, o který v řízení jde, když v projednávané věci o neplatnost (o zrušení) Vyhodnocení hlasování per rollam jde o vztah výlučně mezi nespokojeným členem SVJ a vlastním SVJ reprezentovaným jeho orgány. Konkrétní osoby vykonávající funkce v orgánech SVJ nejsou účastny na právním vztahu, o nějž v řízení jde.

28. Ze shora uvedených důvodů neobstála odvolací argumentace odvolatele zdůrazňující potřebu věcného přezkumu napadeného rozhodnutí a z týchž důvodů také odvolací soud shledal napadené rozhodnutí věcně správným a jako takové je postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. Odvolací soud neshledal důvodnou argumentaci odvolatele poukazující na nemožnost vyjádřit se před soudem I. stupně, když zásahy soudu I. stupně do přednesů žalobce v řízení před soudem I. stupně sledovaly pouze směřování žalobce k předmětu sporu a s vědomím toho bylo žalobci o to více umožněno vyjadřovat se v rámci přednesů při jednání odvolacího soudu, byť i zde se žalobce ne vždy vyjadřoval pouze k otázkám podstatným pro rozhodnutí.

30. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení toliko úspěšné žalované 2), když žalovanému 1) žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.

31. Náklady odvolacího řízení žalované 2) byly představovány hotovými výdaji a náhradami celkově ve výši 3 116 Kč, když jí z uvedeného důvodu náleží

a. paušální náhrada za 1 procesní úkon v odvolacím řízení ve výši 1 x 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 151 odst. 3 o. s. ř.,

b. náhrada ušlého výdělku za dobu účasti u soudu a cesty na jednání, s průměrným hrubým hodinovým výdělkem ve výši 437,90 Kč (4 x 437,90 Kč), ve výši 1 752 Kč,

c. cestovné k jednání odvolacího soudu dne 21. 5. 2024 na trase [adresa] (2 x 48 km, 32 min,) osobním automobilem Škoda Octavia s kombinovanou spotřebou 4,2 l nafty/100 km, ve výši 894 Kč,

d. náhrada parkovného ve výši 50 Kč,

e. náhrada jízdného MHD dle jízdního dokladu ve výši 120 Kč.

32. Z uvedených důvodů odvolací soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že žalobci uložil povinnost nahradit žalované 2) náklady odvolacího řízení ve výši 3 116 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.