o zápisu změny do obchodního rejstříku, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. září 2023 č. j. B 2405/RD509/MSPH, Fj 325260/2023/MSPH,

1. Návrhem došlým rejstříkovému soudu dne 30. 8. 2023 se obchodní společnost [Jméno navrhovatelky]. coby navrhovatelka (dále též jen „společnost“) domáhala mimo jiné zápisu změn u společnosti do obchodního rejstříku, a to: (i) výmazu předsedy představenstva [tituly před jménem], zápisu dne zániku jeho členství a funkce v představenstvu: 15. 5. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 15. května 2024 a zápisu [Anonymizováno] jako člena představenstva s datem vzniku členství a funkce: 16. 5. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 16. května 2024 a (ii) výmazu předsedy dozorčí rady [tituly před jménem], zápisu zániku členství a funkce v dozorčí radě: 21. 6. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 21. června 2024 a zápisu [tituly před jménem] jako člena dozorčí rady a zápisu dne vzniku členství a funkce: 22. 6. 2024 - požadovaného zapsat ke dni 22. června 2024.

2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „rejstříkový soud“ či „soud“) v záhlaví označeným usnesením vyhověl návrhu v rozsahu výroku I., a zapsal personální změny ohledně členů představenstva a dozorčí rady společnosti, tedy výmaz a zápis navrhovaných členů orgánů společnosti. Dále rejstříkový soud rozhodl výrokem II. tak, že „Návrh se v části zápisu výmazu předsedy představenstva [tituly před jménem], s datem zániku členství a funkce v představenstvu k datu 15.5.2024 a související zápis téže osoby jako člena představenstva s datem vzniku členství 16.5.2024, dále v části zápisu výmazu předsedy dozorčí rady [tituly před jménem], s datem zániku funkce a členství v dozorčí radě k datu 21.6.2024 a související zápis téže osoby jako člena dozorčí rady s datem vzniku členství k datu 22.6.2024, odmítá.“

3. V odůvodnění soud uvedl, že navrhovatel se mimo jiné domáhal zápisů popsaných ve výroku II. usnesení a k návrhu, pokud jde o tuto část uvedenou ve výroku II., doložil jednak rozhodnutí valné hromady navrhovatele a jednak rozhodnutí dozorčí rady navrhovatele, z jejichž obsahu je zřejmé, pokud jde o osoby ve výroku II. uvedené, že jejich funkce a členství v orgánech dosud nezanikly a zaniknout mají teprve v budoucnu uplynutím času, tedy uplynutím funkčního období. Dále soud citoval § 86 písm. a) z. v. r. a § 11 z. v. r. s tím, že návrh jsou oprávněny podat osoby uvedené v zákoně teprve po vzniku rozhodné skutečnosti, tedy v daném případě, kdy funkce osob uvedených ve výroku II. usnesení teprve v budoucnu zaniknou z důvodu uplynutí funkčního období (nezaniknou-li snad dříve z jiného právního důvodu) s tím, že návrh na zápis změn na pozicích těchto osob, kterým funkce a členství v orgánech dosud nezanikly, byl podán předčasně a tedy osobou, které nesvědčí aktivní legitimace k podání návrhu, soud proto návrh odmítl.

4. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II. podala navrhovatelka včasné odvolání. V odvolání uvedla, že ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 z. v. r. platí, že nestanoví-li z. v. r. jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně. Dle ustanovení § 47 odst. 1 z. v. r. dále platí, že návrh na změnu nebo výmaz může podat osoba uvedená v § 42 z. v. r. Citované ustanovení pak taxativně vyjmenovává tyto osoby, dle ustanovení § 42 písm. a) z. v. r. se jedná o obchodní společnosti a družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. Na základě uvedeného je společnost osobou, která je oprávněna podat návrh na zápis, a to ve smyslu ustanovení § 47 ve spojení s ustanovením § 42 z. v. r. Společnost doložila soudu, že [tituly před jménem] byl platně zvolen členem představenstva společnosti s účinností od 16. 5. 2024. Zároveň společnost doložila soudu, že [tituly před jménem] byl platně zvolen členem dozorčí rady společnosti s účinností od 22. 6. 2024. Volba [tituly před jménem] za člena představenstva i volba [tituly před jménem] za člena dozorčí rady proběhla, tudíž rozhodná skutečnost pro vznik jejich funkce již vznikla. Totožný názor lze dovodit i z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1680/2009 ze dne 26. 5. 2009, ve kterém se uvádí že: „Rozhodnou skutečností je vždy právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku.“ Jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jednou z komponent práva na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, je předvídatelnost soudních rozhodnutí, z níž plyne i povinnost smluvních stran této Úmluvy organizovat své soudní soustavy takovým způsobem, aby v nich byly zajištěny mechanismy k sjednocování judikatury a k předcházení rozporů v ní (např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 6. 12. 2007 ve věci Beian proti Rumunsku). Obdobně jako judikatura Evropského soudu pro lidská práva přistupuje k předvídatelnosti soudních rozhodnutí i Ústavní soud ČR, který dlouhodobě zastává názor, že požadavek předvídatelnosti soudních rozhodnutí vyplývá již z čl. 1 odst. 1 Ústavy (např. nález sp. zn. I. ÚS 2174/20 ze dne 5. 10. 2021). S ohledem na výše uvedené lze napadené usnesení považovat za odporující principu předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Nadepsaný soud v obdobných případech podání na obchodní rejstřík rozhodoval tak, že navrhované skutečnosti se zapisují/vymazávají k navrženému datu s tím, že nabude-li rozhodnutí právní moci později, pak dnem nabytí právní moci rozhodnutí. Nadepsaný soud takto rozhodl například na základě podání společnosti [Anonymizováno]., IČO: [IČO], která je dceřinou společností společnosti. V uvedeném podání tato společnost navrhovala zápis navržených skutečností (vznik/zánik funkce člena orgánu společnosti) k datu v budoucnu. Stejně tak společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], dceřiná společnost společnosti, která svým podáním ze dne 25. 3. 2022 navrhovala zápis navržených skutečností (vznik/zánik funkce člena orgánu společnosti) k datu v budoucnu. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o opětovnou volbu člena představenstva a člena dozorčí rady, je logicky navrhován spolu se zápisem vzniku funkce tohoto člena orgánu společnosti i zápis zániku jeho funkce člena orgánu společnosti, neboť tento zánik funkce člena orgánu společnosti s navrženým zápisem vzniku funkce člena orgánu společnosti souvisí, a obě skutečnosti na sebe navazují. Nadepsaný soud tuto skutečnost opominul, tj. návrh zápisu vzniku funkce člena orgánu společnosti (opětovná volba člena orgánu společnosti) do obchodního rejstříku účelově odmítl s tím, že rozhodná skutečnost, zde zánik funkce totožného člena orgánu společnosti, ještě nenastala. V případě, že by takovýto závěr byl všeobecně přijat, nebylo by možné navrhnout zápis jakékoliv změny spočívající v zápisu vzniku funkce člena orgánu společnosti - opětovně voleného člena orgánu společnosti, s datem v budoucnu, neboť by se vždy muselo vyčkávat s podáním návrhu, až po datu zániku jeho funkce. S ohledem na uvedené je nutné takovýto závěr soudu považovat za nezákonný, v rozporu s logikou fungování obchodních společností a ve světle předchozí soudní praxe deklarované citací rozhodnutí ve věci dceřiných společností společnosti i s obecným požadavkem na předvídatelnost soudních rozhodnutí.

5. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a věc mu vrátil k novému projednání.

6. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen co do způsobu rozhodnutí soudu, tedy nikoliv z odvolatelkou namítaných důvodů.

7. Předně odvolací soud uvádí, že v obecné rovině samozřejmě souhlasí s tím, že soudy by měly rozhodovat předvídatelně a jednotně, což však pro posuzovaný případ neznamená, že odvolací soud bude věc rozhodovat v souladu s rozhodovací praxí soudu prvního stupně, i kdyby byla tato rozhodovací praxe většinová, pakliže by nebyla souladná se zákonem. Předmětem tohoto odvolacího řízení je konkrétní věc - zápis údajů do obchodního rejstříku, a odvolací soud tedy posuzoval správnost výlučně jen napadeného rozhodnutí.

8. V posuzovaném případě rejstříkový soud návrh na zápis změn do obchodního rejstříku v odvoláním napadené části odmítl z důvodu, že navrhovatelka nebyla aktivně věcně legitimována k podání této části návrhu. Proto se odvolací soud prvně zabýval tím, zda navrhovatelka byla aktivně věcně legitimována k podání příslušné části návrhu.

9. Dle § 86 písm. a) z. v. r. „Rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna“.

10. Dle § 1 odst. 2 z. v. r. „Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“).“ Dle § 2 odst. 1 z. v. r. „Rejstříkový soud vede pro každou zapsanou osobu, … zvláštní vložku. ..“ Zapsanou osobou je třeba ve smyslu § 2 odst. 1 z. v. r. rozumět osobu, o které se vede rejstříkový spis. V daném případě je třeba zapsanou osobou rozumět navrhovatelku - [Jméno navrhovatelky].

11. Oprávnění podat návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy primárně zakotvuje ust. § 11 odst. 1 z. v. r. pro samotné ve veřejném rejstříku zapsané osoby (viz § 42 písm. a/ z. v. r.), když stanoví, že „nestanoví-li jiný zákon jinak, může návrh na zápis podat pouze osoba uvedená v tomto zákoně“. Toto oprávnění znamená, že v příslušném veřejném rejstříku zapsaná osoba, v daném případě akciová společnost, je aktivně věcně legitimována k podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku vždy z titulu „zapsané osoby“.

12. V daném případě soud prvního stupně přijal závěr, že navrhovatelka není osobou aktivně legitimovanou k podání návrhu na zápis do příslušného veřejného rejstříku. Takový závěr však nemá oporu v zákoně a je tedy nesprávný proto, že zákon pro přiznání aktivní věcné legitimace dle § 11 odst. 1 z. v. r. nestanoví zapsaným osobám žádnou omezující, resp. další podmínku. Dlužno dodat, že předpokladem vzniku aktivní věcné legitimace jiné osoby, než je samotná zapsaná osoba, - což však není posuzovaný případ, je v prvé řadě existence tzv. rozhodné skutečnosti, což osvědčuje tato jiná (třetí osoba) právě a především dokládanými listinami. Toto však platí pro přiznání aktivní věcné legitimace jiné než zapsané osobě, tedy pro přiznání aktivní věcné legitimaci třetí osobě ve smyslu § 11 odst. 3. z. v. r. Takovou třetí osobou ve smyslu § 11 odst. 3 z. v. r. však navrhovatelka není. Důvod pro odmítnutí návrhu z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatelky proto dán nebyl.

13. Ve smyslu § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy. V daném případě z doložených listin (navrhovatelem doloženého zápisu z jednání dozorčí rady společnosti ze dne 12. 5. 2023 a výpisu ze zápisu z jednání řádné valné hromady společnosti ze dne 23. 6. 2023) nevyplývá splnění zákonných předpokladů pro navržený zápis. Povinností a současně tomu odpovídajícím oprávněním zapsané osoby je podat návrh na zápis jí se týkajících změn do příslušného veřejného rejstříku, v daném případě na zápis změn do obchodního rejstříku, bez zbytečného odkladu poté, co došlo k rozhodné skutečnosti (viz § 11 z. v. r.). Rozhodnou skutečností je taková právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do veřejného (tedy i obchodního) rejstříku a která, jestliže nastane, má nalézti svůj odraz v zápisu skutečností resp. údajů do příslušného veřejného rejstříku (viz § 1 odst. 2 z. v. r.). Jinak řečeno, dojde-li k rozhodné skutečnosti, například k rozhodnutí valné hromady o odvolání člena představenstva akciové společnosti z „funkce“ (v širším slova smyslu) a v důsledku toho k zániku této „funkce“ člena představenstva, je samotná akciová společnost o jejíhož člena představenstva se jedná, povinna bez zbytečného odkladu ode dne zániku jeho funkce podat návrh na příslušný zápis změn - výmaz bývalého člena představenstva coby člena statutárního orgánu se zápisem dne zániku jeho členství v tomto orgánu (případně navíc i zániku funkce /v užším slova smyslu/ např. předsedy statutárního orgánu) do obchodního rejstříku. Totéž platí pro případ volby člena statutárního orgánu, byla-li příslušná osoba zvolena do „funkce“ s okamžitou účinností. Jedná se o zápis deklaratorní povahy, tedy zápis, jenž deklaruje existenci právní skutečnosti, která v minulosti nastala. Nevyplývá-li však z doložených listin existence rozhodné skutečnosti, je takový závěr ohledně věcného posouzení návrhu důvodem pro zamítnutí návrhu bez dalšího. Tím spíše pak vyplývá-li z nich, že rozhodná skutečnost dosud nenastala.

14. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu a doložených listin - konkrétně výpisu ze zápisu z jednání dozorčí rady dne 12. 5. 2023 „Rozhodnutí DR: Dozorčí rada volí členem představenstva společnosti [Jméno navrhovatelky]., na další funkční období, po uplynutí funkčního období, tj. s účinností od 16. 5. 2024, pana [tituly před jménem],…“ V daném případě se jednalo o právní jednání s odloženou účinností. Dle výpisu z obchodního rejstříku týkajícího se předmětné společnosti je [tituly před jménem] zapsán jako předseda představenstva společnosti se dnem vzniku funkce: 15. května 2019, dnem vzniku členství: 15. května 2019. Dle čl. 18 odst. 2 stanov společnosti je funkční období členů představenstva pětileté. To znamená, že ke dni podání předmětného návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, ani ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně a ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nenastala žádná rozhodná skutečnost, v důsledku níž došlo ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku u předmětné společnosti stran pana [tituly před jménem]. Předsedovi představenstva [tituly před jménem] neuplynulo pětileté funkční období, to mu uplyne a tím mu i zanikne „funkce“ až v budoucnu - dne 15. května 2024 - a to pouze za předpokladu, že nenastane jiná rozhodná skutečnost, v jejímž důsledku by mu skončilo funkční období dříve. Též mu ke dni podání předmětného návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku, ani ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně a ani ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nevznikla žádná „funkce“, ta mu může případně vzniknout - v důsledku rozhodnutí dozorčí rady s odloženou účinností až v budoucnu - ke dni 16. květnu 2024. Z toho vyplývá, že ke dni podání návrhu na zápis změny údajů u Ing. Pavla Elise žádná rozhodná skutečnost nenastala. Stejný závěr platí mutatis mutandis i ohledně předsedy dozorčí rady společnosti [tituly před jménem]. Shrnuto, navrhovatelka požadovala, resp. navrhla zapsat skutečnosti (údaje), přičemž jejichž zápis má deklaratorní povahu, aniž však nastala rozhodná skutečnost, na základě níž by byl navrhovaný zápis v souladu se skutečným - již nastalým - existujícím právním stavem, tedy aniž nastala rozhodná skutečnost, jež by již opodstatňovala předmětný zápis do obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu nelze této části návrhu vyhovět.

15. V daném případě se navrhovatelka domáhala zápisu skutečností (údajů), o nichž nebylo v době podání návrhu (a ani v době rozhodnutí soudu prvního stupně a ani odvolacího soudu) a též v době, resp. ke dni, k němuž požadovala zápis provést - tedy zapsat („do budoucna“), postaveno najisto, zda vůbec nastanou. Jinak řečeno nešlo o zápis skutečností (údajů), jejichž zápis by měl opodstatnění - podklad v již nastalé, tedy existující rozhodné skutečnosti. Konkrétně společnost coby navrhovatelka u - k výmazu navrženého předsedy představenstva, navrhla zapsat jako den zániku jeho členství a funkce den 15. květen 2024. Jedná se však o den, kdy by „možná“ v budoucnu jmenovanému skončilo funkční období a tím pádem i zanikla „funkce“, pakliže by - tzn. pouze za předpokladu, že by nenastala jiná rozhodná skutečnost, v důsledku níž by jmenovanému neskončila „funkce“ k dřívějšímu dni. Takovému návrhu však nelze pro popsanou nejistotu ohledně nastání rozhodné skutečnosti někdy v budoucnu vyhovět. Nelze totiž předem nikdy vyloučit, že jmenovanému neskončí „funkce“ dříve v důsledku jiné rozhodné skutečnosti, např. úmrtí, ztráty svéprávnosti, rozhodnutí o odvolání z „funkce“ před navrženým dnem zániku jeho funkce apod. Totéž platí i ohledně u - k výmazu navrženého předsedy dozorčí rady, u něhož společnost navrhla zapsat jako den zániku jeho členství a funkce den 21. června 2024. Uvedené samozřejmě platí mutatis mutandis i u - k zápisu navržených osob - člena představenstva [tituly před jménem] člena dozorčí rady [tituly před jménem], u nichž bylo navrhováno jako den vzniku členství v příslušném orgánu též budoucí datum, resp. den jež ještě nenastal (den vzniku členství u člena představenstva [tituly před jménem]: 16. května 2024 a den vzniku členství u člena dozorčí rady [tituly před jménem]: 22. června 2024). Tedy též i u nich platí, že jim příslušná „funkce“ k určitému (tj. navrženému) dni v budoucnu vůbec nemusí vzniknout, protože ani v tomto případě nelze nikdy předem vyloučit, že jmenovaným k tomuto v budoucnu nastalému dni „funkce“ vůbec nevznikne v důsledku jiné rozhodné skutečnosti, např. již zmiňovaného úmrtí, ztráty svéprávnosti, nezpůsobilosti k výkonu funkce (překážky výkonu funkce - viz § 46 z. o. k.), rozhodnutí o revokaci příslušného rozhodnutí o volbě do funkce k určitému budoucímu dni, apod.

16. Nutno ještě zdůraznit, že na uvedeném závěru nic nemění ani to, že navrhovatelka požadovala zapsat výše navržené dny zániku a vzniku „funkce“ u příslušných členů orgánů až ke dni, kdy by jim tato „funkce“ případně zanikla a vznikla, neboť kdyby nastala jiná rozhodná skutečnost, která by měla za následek, že by u vymazávaných členů orgánů zanikla funkce k dřívějšímu, než k navrženému datu, tak by v případě, že by bylo návrhu vyhověno, bylo přezkoumávané rozhodnutí již pravomocné a na základě něj by rejstříkový soud musel k navrženému dni údaje do obchodního rejstříku zapsat, i kdyby již bylo postaveno najisto, že nejsou v souladu se skutečným stavem, což je nepřípustné.

17. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku II. podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh v předmětné části zamítl.