o žalobě společníka na zaplacení vypořádacího podílu, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. května 2024, č. j. 44 Cm 19/2022-159,

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 15. 2. 2022 domáhá se žalobce, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit mu částku 44 945 000 Kč s příslušenstvím jako vypořádací podíl, na který by měl právo v případě, že v řízení vedeném před soudem prvního stupně pod sp. zn. 41 Cm 79/2019 nebude úspěšný s žalobou o určení, že je společníkem žalované s 50% podílem (dále jen „spor o určení společníka“).

2. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl, že v řízení, které bylo přerušeno jeho usnesením ze dne 7. 9. 2023, č. j. 44 Cm 19/2022-146, se pokračuje. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že řízení bylo přerušeno do rozhodnutí o dovolání ve sporu o určení společníka. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 3. 4. 2024, č. j. 27 Cdo 3669/2023-844, zamítl dovolání žalobce v řízení o určení společníka, důvod, pro které bylo řízení přerušeno, odpadl.

3. Proti výše uvedenému usnesení podala žalovaná odvolání. Uvádí, že má i nadále za to, že existují důvody, pro které by mělo být řízení přerušeno. Upozorňuje, že nadále probíhají jiná soudní řízení, v nichž jsou řešeny nároky žalované vůči žalobci, které bude moci žalovaná následně započíst oproti nároku žalobce na zaplacení vypořádacího podílu. Navrhuje, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a rozhodl o tom, že se řízení v projednávané věci přerušuje do skončení některého z řízení vedených u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 33 T 7/2022 nebo 14 Co 52/2024, nebo do skončení řízení vedených u Okresního soud v Klatovech pod sp. zn. 2 T 55/2022 nebo 10 C 156/2023 nebo 27 EXE 599/2023.

4. Žalobce se k podanému odvolání vyjádřil podáním ze dne 26. 6. 2024. Namítá, že žalovaná započítává započtení pohledávky účelově a jejich započtení je zakázáno. Upozorňuje, že žalovaná ani nikdy neučinila platný, srozumitelný a určitý zápočet vůči žalobci. Má za to, že zápočet by měl být proveden s ohledem na speciální ustanovení § 213 zákona č. 90/2012 Sb. (dále jen „ZOK“), tj. bez zbytečného odkladu po prodeji obchodního podílu v roce 2019, kdy měl být vypořádací podíl vyplacen. Má tak za to, že právo odečíst vynaložené náklady a započíst pohledávky se promlčelo (po 3 letech od jeho splatnosti). Navíc se domnívá, že žalované ničeho nebránilo, aby provedla započtení včas a vyplatila vypořádací podíl. K pohledávkám uplatněným v trestním řízení uvedl, že neuznává vinu z trestných činů. Ani uplatněné nároky na údajné náhrady škody.

5. Podle § 109 odst. 2 písm. c) zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

6. Podle § 111 odst. 2 o. s. ř. jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 1 a 2, činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.

7. Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je fakultativním opatřením soudu; opodstatnění má v situacích, kdy se to jeví být hospodárné a kdy tím neutrpí oprávněné zájmy účastníků. Je třeba mít na zřeteli § 6 o. s. ř., podle něhož soud postupuje v řízení předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4713/2016).

8. V projednávané věci soud prvního stupně přerušil řízení usnesením ze dne 7. 9. 2023, č. j. 44 Cm 19/2022, do rozhodnutí o dovolání ve věci vedené Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 79/2019.

9. Odvolací soud nahlédnutím do systému infoSoud (dostupné na www.infosoud.justice.cz) a z obsahu spisu zjistil, že Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 3. 4. 2024, č. j. 27 Cdo 3669/2023-844, předmětné dovolání žalobce zamítl.

10. Ze zákonného ustanovení § 111 odst. 2 o. s. ř. jasně vyplývá, že jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno - v tomto případě rozhodnutím o dovolání ve věci vedené Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 41 Cm 79/2019, pokračuje soud v řízení i bez návrhu. Pokud je žalovaná toho názoru, že je v daném případě dán jiný důvod pro přerušení řízení, může podat soudu prvního stupně nový návrh na přerušení řízení. Nemůže se však přerušení pro jiný důvod domáhat v rámci odvolání proti rozhodnutí o pokračování v řízení.

11. Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, když v souladu s § 111 odst. 2 o. s. ř. po odpadnutí překážky, která přerušení způsobila, pokračoval v řízení. S ohledem na shora uvedené odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.

12. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).