Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 217/2023-2019 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.217.2023.1 Rozsudek

o zaplacení 637 190 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 37/2016-1969 ze dne 12. června 2023

JUDr. František Švantner · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 15. 10. 2024

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudkyň JUDr. Ing. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Evy Šnajdaufové v právní věci

žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně]

bytem [Adresa žalobkyně]

zastoupená advokátem [Jméno advokáta A]

sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného]

sídlem [Adresa žalovaného]

zastoupené advokátem [Jméno advokáta B]

sídlem [Adresa advokáta B]

o zaplacení 637 190 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 37/2016-1969 ze dne 12. června 2023


I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci č. j. 38 Cm 37/2016-1969 ze dne 12. června 2023 se v napadené části, tj. ve výroku I. v rozsahu částky 217 789 Kč a ve výrocích III. a V. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 34 412 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Vrchního soudu v Praze náklady odvolacího řízení v částce 7 849,28 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále též soud I. stupně) výše specifikovaným rozsudkem ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 446 612 Kč s přísl., ve výroku II. žalobu ve zbývajícím rozsahu v částce 89 679 Kč s příslušenstvím zamítl, ve výroku III. žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 110 108,33 Kč. Ve výroku IV. uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízeni částku 8 788,24 Kč a konečně ve výroku V. uložil též žalovanému povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízeni částku ve výši 39 325,72 Kč

2. Soud I. stupně vycházel ze skutečnosti, že v průběhu předchozího řízení došlo k pravomocnému skončení řízení i co do části žalobou uplatněného nároku ve výši 100 899 Kč s příslušenstvím, když v tomto rozsahu byla žaloba výrokem II. rozsudku ze dne 9. 9. 2020, č. j. 38 Cm 37/2016-1825, zamítnuta.

3. V dalším soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně a její právní předchůdce Jiří Urban byli od 9. 4. 2008 postupně členy žalovaného družstva, když žalobkyně od Jiřího Urbana koupila členský podíl v družstvu a vstoupila tak do jeho práv a povinností, zejména do povinnosti doplatit další členský vklad, přičemž žalobkyně byla členkou žalovaného družstva až do 31. 12. 2015, kdy nastaly účinky jejího vystoupení z družstva, když před tím dne 31. 7. 2015 vyklidila družstevní byt č. 26 a tento předala žalovanému. Podle zjištění soudu I. stupně žalobkyně splnila své vkladové povinnosti v rozsahu částky 411 894 Kč, z toho na základním členském vkladu částku 2 500 Kč a na dalším členském vkladu celkem částku ve výši 409 394 Kč. Pro potřeby výpočtu vypořádacího podílu soud I. stupně počítal se splacením částky 403 488 Kč.

4. Tržní cena předmětného družstevního podílu, jež by měla být žalobkyni vyplacena jako vypořádací podíl činila podle zjištění soudu I. stupně částku 446 612 Kč, a to v souladu se závěry znalkyně [tituly před jménem]. Existenci nároku na výplatu takto vysokého vypořádacího podílu soud I. stupně stanovil s poukazem na znění stanov žalovaného družstva, jakož i s ohledem na soudem I. stupně aplikovanou právní úpravu.

5. Soud I. stupně věc posuzoval podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích - dále jen ZOK) a zejména podle jeho § 623, § 748 odst. 1 a násl., § 775 ZOK a v otázce prodlení podle zákona č. 89/2012 Sb. - nový občanský zákoník (dále jen NOZ) a zejména podle § 1968 a násl. NOZ.

6. Po právním posouzení věci soud I. stupně konstatoval, že žaloba je částečně po právu, stejně, jak je dílem důvodná i obrana žalovaného v rozsahu částky 89 679 Kč.

7. Ve vztahu k výši vypořádacího podílu náležejícího žalobkyni soud I. stupně konstatoval, vzhledem k zákonnému ustanovení § 748 ZOK, že žalobkyni svědčí nárok na vypořádací podíl minimálně ve výši 411 894 Kč, když v tomto rozsahu žalobkyně splnila vkladovou povinnost vůči žalovanému. Způsob výpočtu výše vypořádacího podílu podle soudu I. stupně upravují stanovy žalovaného v podstatě shodně se zákonnou úpravou určení výše vypořádacího podílu obecně pro družstva v ustanovení § 623 ZOK, když dle článku 21 odst. 21.2. stanov žalovaného se vypořádací podíl určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členstva, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období, a takto získaný poměr se násobí výší vlastního kapitálu družstva po odečtení rezervního fondu, byl-li zřízen, a to v rozsahu, v jakém jej nelze rozdělit mezi členy družstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členstva' zaniklo s tím, že vypořádací podíl bude vždy odpovídat nejméně rozsahu splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu v souladu s ustanovením § 748 odst. 1 ZOK.

8. Podle soudu I. stupně se v řízení přes veškerou snahu, z důvodů na straně žalovaného, nepodařilo zjistit pro účely určení výše vypořádacího podílu způsobem určeným ve stanovách žalovaného, skutečný souhrn splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům ke dni 31. 12. 2015, když z celkového počtu 105 členů se podařilo zjistit výši splněných členských vkladů pouze u 40 členů.

9. Dále soud I. stupně vyšel z toho, že vypořádací podíl žalobkyně byl dle článku 21 odst. 21.5. stanov žalovaného a ve smyslu ustanovení § 749 odst. 1 věty prvé ZOK splatný uplynutím 3 měsíců poté, kdy byla nebo mohla být zjištěna jeho výše, že výše vypořádacího podílu mohla být zjištěná dne 31. 12. 2015, což byl den, ke kterému zaniklo členství žalobkyně v družstvu a ke kterému se vyhotovovala řádná účetní závěrka žalovaného, když žalobkyně družstevní byt č. 1166/26 vyklidila a předala žalovanému již dne 31. 7. 2015, že tak tříměsíční lhůta ode dne 31. 12. 2015, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu žalobkyně, uplynula dne 31. 3. 2016, že tak předmětný vypořádací podíl byl splatný dne 1. 4. 2016 a od toho data přirůstá k jistině i příslušenství.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni na vypořádací podíl ničeho nezaplatil, dostal se žalovaný ve smyslu ustanovení § 1968 NOZ dnem 1. 4. 2016 do prodlení s úhradou vypořádacího podílu žalobkyni a žalobkyni tak na základě ustanovení § 1970 NOZ vzniklo vůči žalovanému právo též na úroky z prodlení.

11. O náhradě nákladů soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem na skutečnost, že oba účastníci měli ve věci částečný úspěch o nákladech státu soud I. stupně rozhodl podle úspěchu podle § 148 o. s. ř.

12. Proti rozsudku soudu I. stupně podal odvolání žalovaný, a to pouze v rozsahu povinnosti uhradit na vypořádací podíl žalobkyni částku 217 789 Kč, když ve zbylém rozsahu v částce 228 823 Kč tuto svoji povinnost akceptoval v souladu s tím, jak výši vypořádacího podílu žalobkyně zjistil znalecký ústav [právnická osoba]., v posudku č. [Anonymizováno] předloženém samotným žalovaným. Žalovaný se tak odvolal do výroku I. v rozsahu částky 217 789 Kč s přísl. a do výroků III. a V. a navrhl žalobu i v tomto rozsahu zamítnout a tomu přizpůsobit i závislé výroky o nákladech řízení.

13. Nesprávnost napadeného rozsudku spatřuje v důvodech podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.), když soud I. stupně podle odvolatele neúplně zjistil skutkový stav věci a věc nesprávně posoudil neboť:

1) Výpočet splacené části členského vkladu použitý soudy je nesprávný, když se v případě jednotlivých splátek jedná o anuitní platby.

2) Soud I. stupně nesprávně přistoupil k hodnocení jednotlivých znaleckých posudků.

3) Znalecké posudky vyhotovené [tituly před jménem] jsou nepoužitelné jednak z důvodů nepřípustných zásahů soudu do znalecké činnosti znalkyně, a jednak v důsledku zásadních vad znaleckých posudků. To je podle odvolatele zřejmé ze skutečnosti, že znalkyně [tituly před jménem] vyhotovila doplnění znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne 13. března 2023, a to na základě usnesení soudu č. j. 38 Cm 37/2016-1929. ve kterém soud uložil vyhotovit doplnění znaleckého posudku s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR znalkyně na základě výše uvedeného usnesení doplnila svůj znalecký posudek a pod č. [Anonymizováno] výši vypořádacího podílu stanovila na 161 616 Kč. Na základě námitky žalovaného znalkyně potvrdila své závěry ze dne 13. března 2023, a to ve svém vyjádření ze dne 25. dubna 2023, přičemž soud I. stupně následně vydal usnesení č. j. 38 Cm 37/2016-1948, ve kterém znalkyni určil, z jakých částek má ve svém znaleckém posudku vycházet. Znalkyně tak své dříve dosažené nezávislé závěry upravila a nově stanovila výši vypořádacího podílu na 446 612 Kč. Z tohoto důvodu se podle odvolatele nejedná o nezávislý a nestranný znalecký posudek podle zákona o znalcích. Znalecký posudek č. [Anonymizováno], resp. jeho doplnění pod č. [Anonymizováno] vypracovaný [tituly před jménem] však bez ohledu na výše uvedené podle odvolatele obsahuje natolik zásadní vady a pochybení, že není vůbec využitelný v tomto řízení.

4) Znalecký posudek č. [Anonymizováno], resp. jeho doplnění pod č. [Anonymizováno] je ve svých předpokladech nesprávný, když jako podklad srovnání používá pouze ceny bytů v osobním vlastnictví, když 4 byty v družstevním vlastnictví ze 13 celkem jsou při vypočtu průměru vyloučeny pro své údajné stáří a nižší cenu, aniž by uvedené znalkyně jakkoliv doložila.

5) Znalkyně odmítla zjištěnou cenu snížit na hladinu 85 až 90%, což odpovídá obvyklému snížení při posuzování bytů v družstevním vlastnictví. Znalkyně tak měla pro zjištění průměrné ceny za m2 bytu aplikovat částku 26 484 Kč (namísto nesprávně zvolených 30 337 Kč) a tu následně použít pro zjištění tržní hodnoty nemovitosti.

6) Správný výpočet měl vypadat tak, že částka 26 484 (zjištěná cena - včetně započtení 4 družstevních bytů) x 46,72 (plocha bytu) + 51 905 (venkovní park. stání) = 1 289 237,48 Kč, když k tržní hodnotě družstevního podílu rovněž nelze v žádném případě připočítávat platbu na základní členský vklad ve výši 2 500 Kč. Výše vypořádacího podílu měla činit 139 624,41 Kč. Dokonce i v případě upraveného posudku na příkaz soudu měla výše vypořádacího podílu činit pouze 389 736,49 Kč (1 289 237,48 x 30,23%).

7) Při výslechu znalkyně při jednání dne 12. června 2023 znalkyně nebyla schopna vysvětlit vyřazení družstevních bytů z použití pro zjištění ceny za 1 m2, nebyla schopna rovněž vysvětlit a uvést konkrétní zdroje svých zjištění a tvrzení ohledně zvýšené ceny družstevního bydlení v oblasti Rochlice představující 110% cenové hladiny oproti bytům v Liberci. Porovnávané byty byly ze stejné lokality Rochlice.

8) Znalecký posudek [Anonymizováno] č. [Anonymizováno], ve znění jeho doplnění č. [Anonymizováno] je vadný a nepřezkoumatelný, a to i z pohledu závěrů Nejvyššího soudu.

9) K okamžiku vystoupení žalobkyně z družstva měla žalobkyně povinnost splácet další členský vklad platbami po dobu dalších 14 let včetně dluhové služby a bylo třeba uhradit dalších 1 674 288 Kč (168 splátek x měsíční splátka 9 966 Kč) a zájemce o družstevní podíl žalobkyně by tak na sebe vzal povinnost uhradit uvedenou částku a tato výše by měla být zohledněna vůči tržní hodnotě nemovitosti ve výši 1 289 237,48 Kč. Při stanovení tržní hodnoty družstevního podílu podle odvolatele musí mít výše uvedené částky, tedy aktuální tržní hodnota nemovitosti a závazek k budoucí úhradě přednost před částkou, která již byla uhrazena a potencionálního nového vlastníka platícího tržní cenu v zásadě nezajímá.

10) Právnímu posouzení Nejvyššího soudu naopak plně vyhovuje závěr znaleckého úkolu č. 1 znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného společností [právnická osoba]., znalecký ústav, který po provedeném zkoumání a provedení metody účetní, metody likvidační, metody výnosového ocenění dle ratingu a dle CAPM a metody majetkového ocenění dospěl k závěru, že vypořádací podíl žalobkyně odpovídá částce ve výši 228 823 Kč, když znalecký posudek č. 2409-044-2020 zohledňuje, že oceňovaným majetkem je družstevní podíl se spojenými právy a povinnostmi.

14. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu I. stupně v napadeném rozsahu potvrdit, když jej považovala za věcně správný.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a po doplnění dokazování výslechem obou odvolatelem požadovaných znalců učinil následující zjištění a dospěl k níže uvedeným závěrům.

16. [tituly před jménem] v rámci obhajoby svých posudků č. [Anonymizováno] ze dne 4. března 2020 a č. [Anonymizováno] ze dne 13. března 2023 a jeho doplňujícího posudku č. [Anonymizováno] ze dne 17. května 2023, popsala metodu postupu svého znaleckého zkoumání, jakož i to, jak dospěla ke svým závěrům o výši tržní ceny předmětného vypořádacího podílu v částce 161 616 Kč, když vycházela z toho, že žalobkyně splnila svoji vkladovou povinnost toliko v rozsahu 144 561 Kč a tuto částku navýšila ve svém doplňujícím znaleckém posudku, č. [Anonymizováno] ze dne 17. května 2023 až po té, co vyhověla požadavku soudu I. stupně formulovaném v jeho usnesení č. j. 38 Cm 37/2016-1948a ze dne 28. dubna 2023, v němž soud znalkyni vyzval, aby stanovila tržní cenu podílu vzhledem k soudem zjištěné skutečnosti, že žalobkyně průběžně v rozsahu dohodnutých splátek splnila svoji vkladovou povinnost způsobem dohodnutým ve smlouvě a v době zániku její účasti v družstvu tak uhradila na svoji vkladovou povinnost soudem zjištěnou částku 403 488 Kč. Na základě tohoto podnětu znalkyně [tituly před jménem] stanovila cenu předmětného podílu částkou 446 612 Kč. Znalkyně v rámci výslechu vysvětlila, jak získávala informace ohledně cen srovnávacích nemovitostí za účelem jejích porovnání se srovnávanou bytovou jednotkou ve vlastnictví žalovaného družstva a za účelem stanovení ceny družstevního podílu svázaného s předmětným bytem a rovněž uspokojivě vysvětlila jaké důvody ji vedly k tomu, že neindexovala mínus 10-15 % zjištěné ceny bytů, tak, aby odpovídaly cenám družstevních podílů v daném místě a čase. Znalkyně však v rámci výslechu před odvolacím soudem nedokázala uspokojivě vysvětlit to, proč nebrala ohled na jeden ze 13 bytů, jejž vyřadila ze souboru porovnávaných nemovitostí, ačkoli se nejednalo o starý nebo neúměrně opotřebovaný byt. Tímto podle právního názoru odvolacího soudu sice mohlo dojít k mírnému zkreslení závěrů znalkyně [tituly před jménem] ohledně obvyklých cen družstevních podílů v daném místě a čase, avšak uvedené pochybení bylo vykompenzováno celkovým zhodnocením závěrů obou znalců, jak je uvedeno níže Již na tomto místě proto neobstála argumentace odvolatele pod bodem 3), 4), 5) a částečně i 7) jeho odvolání, byť jeho argumentace pod bodem 7) v příslušné části odvolání má reálný základ zohledněný soudem.

17. Z uvedených důvodů na tomto místě také odvolací soud konstatuje, že nemohla obstát argumentace odvolatele pod bodem 3) jeho odvolání v části tvrzeného ovlivňování znalkyně soudem, když naopak podle právního názoru odvolacího soudu je věcí soudu, aby položil otázku odpovídající zjištěním učiněným v průběhu dokazování. Proto odvolací soud nezjistil v zadání znaleckého úkolu učiněného soudem I. stupně žádného pochybení.

18. Stejně tak znalecký ústav [právnická osoba]. prostřednictvím osob, jež zpracovaly znalecký posudek č. [Anonymizováno], v rámci výslechu před odvolacím soudem popsal metodu postupu svého znaleckého zkoumání, jakož i to, jak dospěl ke svým závěrům o výši tržní ceny předmětného vypořádacího podílu za pomocí metody účetní, likvidační, výnosového ocenění dle ratingu a dle CAPM a metody majetkového ocenění a určil výši vypořádacího podílu žalobkyně částkou 228 823 Kč, přičemž s ohledem na neexistenci srovnatelných převodů družstevních podílů se srovnatelnými zůstatky nesplaceného dalšího členského vkladu nebylo podle znaleckého ústavu možno srovnáním určit přímo cenu družstevního podílu, což podle názoru odvolacího soudu nebude možno ani v drtivé většině obdobných zadání. Z toho důvodu soudy také postupovaly v rámci předchozího rozhodnutí tak, jak je uvedeno na č.l. 1873 a násl. při stanovení výše vypořádacího podílu, když v uvedeném předchozím rozhodnutí nebylo třeba zdůrazňovat ze zákona obecně vyplývající skutečnost, že s ukončením účasti v bytovém družstvu zaniká i povinnost dále splácet další členský vklad, avšak výše nesplaceného dalšího členského vkladu byla ve smyslu logické argumentace žalovaného zásadní, když výše vypořádacího podílu je funkcí rozsahu nesplaceného dalšího členského vkladu.

19. Z výslechu zpracovatele uvedeného posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. bylo z pohledu odvolacího soud významné to, že uvedený znalecký ústav nejprve určil hodnotu majetku žalovaného družstva v intervalu 35 141 000 Kč až 76 222 000 Kč a následně z této dovodil výši ceny předmětného podílu s přihlédnutím k rozsahu splacení dalšího členského vkladu ve výši toliko 144 561 Kč, kde podle názoru odvolacího soudu na tomto jediném místě chyboval, a to , jestliže uzavřel, že žalobkyně a její právní předchůdce při řádně placených dohodnutých splátkách dalšího členského vkladu (smluvně sjednaného v celkové výši 1 344 853 Kč po přibližně 7 letech řádného splácení ve sjednaných splátkách, uhradila na další členský vklad pouze částku 144 561 Kč, ačkoliv podle správných skutkových zjištění soudu I. stupně žalobkyně a její právní předchůdce zaplatili v daném konkrétním případě do dne ukončení účasti žalobkyně v [Anonymizováno] částku ve výši 403 488 Kč, jak je vysvětleno výše. I zde odvolací soud opakuje již shora uvedené, že v projednávaném případě (vzhledem k nastavení smluvních vztahů mezi žalobkyní a žalovaným ve smlouvě o přidělení družstevní jednotky č.l. 58 a č.l. 61, jež neumožňuje učinit závěr o započítávání splátek na další členský vklad podle pravidel o anuitním splácení), nebylo možno činit závěry o rozsahu splacení dalšího členského vkladu bez uvážení stranami dohodnutých podmínek splácení dalšího členského vkladu a nebylo možno slepě aplikovat obecně známé a odvolacím soudem nezpochybňované poznatky o anuitním splácení závazku. Ostatně stejnou chybou trpěl i posudek [tituly před jménem] č. [Anonymizováno] ze dne 13. března 2023, z kteréhož důvodu soud I. stupně správně požadoval doplnění tohoto posudku (doplněno posudkem č. [Anonymizováno] ze dne 17. května 2023), když ani tato znalkyně v posudku č. [Anonymizováno] ze dne 13. března 2023 při stanovení rozsahu splacení dalšího členského vkladu nerespektovala specifické znění smlouvy o přiděleni družstevní jednotky ze dne 9. 4. 2008, jíž byla žalobkyně vázána (č.l. 61), stejně jak i žalované družstvo, zřetelně a nezaměnitelně specifikující rozsah dalšího členského vkladu a počet měsíců jeho splácení, z čehož pouhým základním výpočtem soud I. stupně správně stanovil, jaká splátka dalšího členského vkladu připadá na každý měsíc a při známosti a nespornosti počtu měsíců, po čas nichž bylo spláceno, soud I. stupně správně dílčím způsobem uzavřel, že na další členský vklad bylo zaplaceno výši 409 394 Kč, z čehož na výpočet vypořádacího podílu bylo počítáno splacení 403 488 Kč. Z těchto důvodů Před odvolacím soudem nemohla obstát argumentace odvolatele pod bodem 1), 6), a 9) jeho odvolání.

20. Přínos uvedeného posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]. pro vyřešení projednávané věci v rámci hodnocení posudku odvolacím soudem spočíval zejména v tom, že pomocí jiných metod, než Ing. Blanka Vorlíčková stanovil rozsah majetku žalovaného družstva, jenž měl značný rozptyl a správně se za tohoto stavu uvedený znalecký ústav přiklonil k tržním hodnotám majetku žalovaného družstva, jak je uvedeno shora ve vyšších desítkách milionů Kč. Uvedený posudek při stanovení majetku žalovaného družstva účetní metodou potvrdil existenci soudem I. stupně uváděných chyb v účetní evidenci žalovaného, zjistitelných soudem I. stupně již pouze z dokladů založených žalovaným ve veřejném rejstříku, když znalecký ústav [právnická osoba]. postupem založeným na nesprávných účetních výkazech stanovil výši majetku žalovaného družstva vlastnícího desítky bytů pouze částkou 550 000 Kč, což je již na první pohled neakceptovatelný údaj způsobený nesprávnými účetními doklady žalovaného, jak správně zjistil i uvedený znalecký ústav.

21. Odvolací soud v rámci hodnocení argumentací obou vyslechnutých znalců ke zkoumané problematice ceny předmětného družstevního podílu, z níž byla dále soudy odvozována výše vypořádacího podílu, konstatoval, že až na drobné shora popsané zaváhání znalkyně [tituly před jménem], znalecké posudky obou znalců byly významné v tom, že z nich vyplývá skutečnost, že v případě dosazení žalobkyní skutečně uhrazeného rozsahu splaceného dalšího členského vkladu ve výši 409 394 Kč, resp. 403 488 Kč, by činila cena členského podílu v bytovém družstvu, vztahujícímu se k předmětnému bytu, z níž byla dále dovozena cena vypořádacího podílu, částku 446 612 Kč. Minimálně k této částce by se přitom dostal i znalecký ústav1[Anonymizováno]. ve svém velmi kvalitním znaleckém posudku č. [Anonymizováno], jak je zřejmé zejména z č.l. 33, 37 posudku, pokud by znalecký ústav nevycházel z rozsahu splacení dalšího členského vkladu toliko ve výši 144 561 Kč, ale ze správně zjištěného údaje skutečně splaceného dalšího členského vkladu v rozsahu výši 409 394 Kč, resp. 403 488 Kč, odpovídajícího smluvním ujednáním.

22. Skutkově proto po doplnění dokazování před odvolacím soudem vyšel odvolací soud ze skutečností zjištěných soudem I. stupně ke sporné otázce ceny předmětného podílu, resp. hodnoty vypořádacího podílu v žalovaném družstvu, zejména ohledně zániku členství žalobkyně v žalovaném bytovém družstvu, ohledně. úpravy vypořádacího podílu ve stanovách žalovaného bytového družstva a ohledně rozsahu splněné vkladové povinnosti žalobkyně. Soud I. stupně rovněž správně stanovil výši nesplacené části dalšího členského vkladu, když povinnost ke splacení dalšího členského vkladu měla až do zániku členství žalobkyně v žalovaném družstvu právní základ ve stanovách žalovaného bytového družstva. Žalobkyně a její právní předchůdce splatili na dalším členském vkladu do zániku členství žalobkyně v [Anonymizováno] částku 409 394 Kč, resp. 403 488 Kč, čemu odpovídá tržní cena takto uvolněného družstevního podílu vztahujícímu se k předmětné bytové jednotce ve výši 446 612 Kč. Z uvedených důvodů týkajících se hodnocení výpovědí uvedených znalců a jejich znaleckých posudků odvolací soud neshledal důvodnou argumentaci odvolatele uvedenou pod bodem 2), 3), 4), 5), 6), 8) a 10) jeho odvolání.

23. Z hlediska právního odvolací soud v otázce sporné výše vypořádacího podílu náležejícího žalující bývalé člence [Anonymizováno], jejíž účast v žalovaném družstvu zanikla jejím vystoupením z žalovaného družstva, vychází shodně se soudem I. stupně z § 748 ZOK, z něhož je zřejmé, že stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu (odst. 1). Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu (odst. 2). Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného (odst. 3).

24. V právní úpravě vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem se vedle uvedeného výrazně prosadil princip zvýšené ochrany členů bytového družstva, z něhož plyne, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.

25. S ohledem na uvedené odvolací soud vycházel z názoru, že základním účelem tohoto typu obchodní korporace je ve smyslu § 727 odst. 1 ZOK zajištění bytových potřeb svých členů, přičemž práva a povinnosti člena bytového družstva z nájemního vztahu mezi ním a družstvem patří mezi členská práva a povinnosti plynoucí z členství v bytovém družstvu a družstevní podíl v bytovém družstvu je neomezeně převoditelný. Důvodem obecně vedoucím k potřebě nabytí do vlastnictví družstevního podílu v bytovém družstvu je zpravidla zajištění bydlení jakožto základní životní potřeby požívající zvýšené ochrany ze strany zákonodárce. Dále odvolací soud vychází ze skutečnosti, že družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, je obchodovanou věcí v právním smyslu, jež je vnímána jako plnohodnotná alternativa k vlastnictví bytových jednotek. Tržní cena, kterou musí zájemce uhradit za převod družstevního podílu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, zpravidla řádově odpovídá cenám, za něž jsou v téže lokalitě převáděny bytové jednotky, jež svými vlastnostmi odpovídají pronajímanému družstevnímu bytu.

26. Odvolací soud vycházel z názoru, že s ohledem na § 733 ZOK zánik účasti v bytovém družstvu bez právního nástupce znamená ztrátu vlastnictví družstevního podílu. Družstevní podíl jako věc zaniká, přičemž jeho hodnotu fakticky získává bytové družstvo tím, že může s „uvolněným“ bytem nakládat např. formou pronájmu jinému členovi družstva, může přijmout nového člena družstva zavazujícího se k platbě odpovídajícího členského vkladu a může také bytovou jednotku prodat.

27. Vlastník v době nabývání družstevního podílu by měl mít rozumnou míru jistoty, že investice, již do zajištění bydlení vložil, zůstane zachována i tehdy, zanikne-li jeho účast v bytovém družstvu bez právního nástupce. Zachování uvedené rozumné míry jistoty je podle právního názoru odvolacího soudu ve veřejném zájmu s ohledem na význam této jistoty pro stabilitu a transparentnost trhu s byty.

28. Podle odvolacího soudu neexistuje rozumného důvodu, pro který by mělo bytové družstvo na zániku účasti svého člena profitovat, stejně jak by neměl na ukončení své účasti v bytovém družstvu profitovat odcházející bývalý člen družstva. V této souvislosti odvolací soud zastává názor, že s ohledem na možnosti, jež bytové družstvo může využít při nakládání s uvolněným bytem, bude mít zpravidla zánik účasti člena bytového družstva bez právního nástupce na toto družstvo hospodářsky neutrální dopad a odůvodněné náklady, jež družstvu vzniknou při naložení s uvolněným podílem, mohou být zohledněny v rámci určení výše vypořádacího podílu. S ohledem na shora uvedené je v tomto smyslu nutno také vykládat zejména ustanovení § 748 ZOK a v tomto smyslu musí především shora uvedený princip zvýšené ochrany členů bytového družstva respektovat i případná odchylná úprava ve stanovách bytového družstva.

29. Z uvedených důvodů soud I. stupně postupoval zcela správně, postupoval-li v souladu se shora citovanými závěry a vycházel-li ze základní premisy, že vypořádací podíl žalobkyně musí být určen s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu jejího družstevního podílu ke dni zániku jejího členství, přičemž soud I. stupně tržní hodnotu družstevního podílu správně zjistil na základě znalecky stanovené obvyklé ceny. Závěry obou odvolacím soudem vyslechnutých znalců, jak je uvedeno shora, a to včetně znaleckého ústavu [právnická osoba]., jenž v závěrečném výpočtu ze shora uvedených důvodů zohledňoval uhrazený další členský vkladu pouze přibližně z 1/3 a není tak pro potřeby kontroly problematické zjistit správný výsledek počítající se skutečnou výší uhrazeného dalšího členského vkladu ve výši 409 394 Kč, resp. 403 488 Kč) nad jakoukoli pochybnost odůvodňovaly závěr o existenci nároku žalobkyně na vypořádací podíl v [Anonymizováno] ve výši 446 612 Kč.

30. Správně soud I. stupně rozhodl také o nákladech řízení mezi účastníky řízení postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na míru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení.

31. Stejně tak správně soud I. stupně rozhodl o nákladech řízení státu postupem podle § 148 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na míru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení.

32. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně v rozsahu podaného odvolání do částky 217 789 Kč s přísl. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

33. O nákladech odvolacího řízení mezi účastníky odvolací soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že v odvolacím řízení o zaplacení částky 217 789 Kč s přísl. plně úspěšné žalobkyni přiznal podle § 224 odst. 1, o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 34 412 Kč, když náklady řízení přiznané ve výroku II. tohoto rozsudku byly představovány náklady na právní zastoupení počítané z punkta 217 789 Kč podle § 6 odst. 1, § 7, § 11, § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), když zástupci žalobkyně náleží za odvolací řízení odměna za 3 úkony právní služby advokáta ve výši 3x 9 180 Kč za vyjádření se k podanému odvolání ze dne 22. 6. 2022 a za účast na jednání dne 11. 6. 2024 a dne 15. 10. 2024. Advokátovi žalobkyně náleží také právo na 3 režijní paušály po 300 Kč. a advokát žalobkyně má právo na náhradu odvedené DPH ve výši 5 972 Kč.

34. Proto bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 34 412 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

35. O nákladech odvolacího řízení ve vztahu ke státu odvolací soud rozhodl podle § 221 a § 148 o. s. ř. ve výroku III. tohoto rozsudku tak, že zavázal neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení vzniklých státu vyplacením znalečného v souvislosti s výslechy obou znalců před odvolacím soudem, v rámci nichž vznikly státu náklady řízení v souhrnné výši 7 849,28 Kč představované znalečným přiznaným znalcům usneseními odvolacího soudu č. j. 38 Cm 37/2016-2015 ze dne 17. října 2024 a č. j. 38 Cm 37/2016-2016 ze dne 17. října 2024.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.