Přeskočit na obsah
Vrchní soud v Praze 9 Cmo 211/2024-129 ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.211.2024.1 Usnesení

o ustanovení zástupce - advokáta v řízení o určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. června 2024, č. j. 79 Cm 1/2024-115,

JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D. · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 2. 10. 2024

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci

navrhovatele: [Jméno navrhovatele A], narozený [Datum narození navrhovatele A]

bytem [Adresa navrhovatele A]

za

účasti: [Jméno navrhovatele B], narozená [Datum narození navrhovatele B]

předsedkyně [adresa], IČO [IČO navrhovatele B]

sídlem [Adresa navrhovatele B]

o ustanovení zástupce - advokáta v řízení o určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ, k odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. června 2024, č. j. 79 Cm 1/2024-115,


Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. června 2024, č. j. 79 Cm 1/2024-115 se potvrzuje.

1. Navrhovatel se svým návrhem - došlým soudu prvního stupně dne 29. 12. 2023, domáhal určení, že výsledky hlasování mimo zasedání ze dne 16. 12. 2023, kdy členská schůze schválila nadpoloviční většinou k 15. 12. 2023 změnu stanov podle návrhu v bodu 1., a kdy členská schůze schválila nadpoloviční většinou k 15. 12. 2023 za předsedu [adresa], IČO [IČO], jsou neplatné a nelze podle nich jednat.

2. Podáním ze dne 23. června 2024 požádal navrhovatel o ustanovení právního zástupce- advokáta, neboť „případ je natolik složitý, že není schopen právních úkonů“ a tím, že o osvobození od soudních poplatků nežádá. Tvrdil, že se dříve obrátil i na ČAK a advokáta v Kolíně s tím, že nikdo „po pochopení pozadí“ nepomůže. V podání ze dne 6. ledna 2024 navrhovatel uvedl, že jednal se dvěma advokáty v Čáslavi s tím, že oba mu právní zastoupení ústně odmítli.

3. Usnesením ze dne 5. března 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-59 vyzval navrhovatele ve stanovené lhůtě 10 dnů od doručení usnesení k předložení řádně vyplněného formuláře, k předložení bankovních výpisů a ostatních příloh a řádně jej poučil. Výzva mu byla doručena dne 5. 3. 2024.

4. Podáním ze dne 14. března 2024 navrhovatel brojil proti tomu, proč je mu zasíláno prohlášení k vyplnění s tím, že „Na osvobození od poplatků nemám nárok.“

5. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně žádost o ustanovení právního zástupce zamítl.

6. V odůvodnění soud prvního stupně předně rekapituloval dosavadní průběh řízení, následně citoval ustanovení § 30 odst. 1 a o.s.ř. a § 138 o. s. ř. a dále uvedl, že institut osvobození od soudních poplatků je výjimečným řešením situací, kdy hrozí, že by účastníkovi bylo odňato ústavně zaručené právo na přístup k soudu s tím, že je vždy na žadateli, aby tvrdil a prokazoval existenci podmínek odůvodňujících osvobození od soudního poplatku. Není povinností soudu, aby cokoliv o majetku poplatníka zjišťoval či dokonce odvozoval majetkovou situaci dlužníka, například z předmětu sporu. Žadatel o osvobození od soudního poplatku musí soudu prokázat své majetkové poměry, pokud tak neučiní, nemůže být jeho žádosti vyhověno. Dále soud uvedl, že „žalobce“ ve stanovené lhůtě nedoložil ničeho, dospěl k závěru, že nelze posoudit jeho majetkové poměry, přičemž (jak je shora uvedeno) důkazní břemeno o prokázání majetkových poměrů tíží právě žadatele (tedy žalobce). Uzavřel, že skutečnost spočívajíc ve zjištění a posouzení majetkových poměrů účastníka žádajícího o ustanovení zástupce představuje stěžejní podmínku k tomu, aby bylo možné takovou žádost posoudit. Pokud tedy „žalobce“ nedoložil ničeho, nelze tak posoudit, zda u něj jsou splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, přičemž jen za situace, kdy jsou u něj splněny tyto předpoklady, lze vyhovět jeho žádosti o ustanovení zástupce, jak vyplývá z ust. § 30 o. s. ř. Soud s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, že žádost „žalobce“ o ustanovení zástupce zamítl.

7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V tom však uváděl skutečnosti, které se netýkají důvodů neustanovení zástupce, ale jiných skutečností, která jsou z hlediska předmětného odvoláním napadeného rozhodnutí právně irelevantní - např. že „soud se bezdůvodně bojí žalované, protože [tituly před jménem] v žádném případě nenaváděla žalovanou k vypisování podvodných dohod na výkon funkce člena výboru.“ Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Dle § 30 odst. 1 věta první o. s. ř. „Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů….“ Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. „Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo … ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů“. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“

10. Z citovaného ustanovení § 30 odst. 1 věta první ve spojení s odst. 2 téhož paragrafu o. s. ř. vyplývá, že zákonným předpokladem pro vyhovění žádosti o ustanovení zástupce - advokáta účastníkovi je, aby byly u něj splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. Bez splnění tohoto předpokladu nemůže být žádost o ustanovení zástupce - advokáta úspěšná, i kdyby bylo ustanovení zástupce - advokáta nezbytné k ochraně zájmů žádajícího účastníka. Odborná právní teorie k tomu v komentářové literatuře uvádí následující: „Podle § 30 nelze postupovat tehdy, nemůže-li se účastník, který má dostatek prostředků na zaplacení právních služeb, domoci poskytnutí právní pomoci (např. proto, že mu bylo poskytnutí právních služeb více advokáty odmítnuto). V tomto případě může účastník požádat ČAK, aby mu určila advokáta (§ 18 odst. 2 AZ). Určený advokát je povinen poskytnout účastníku právní služby (včetně zastupování v řízení před soudem) za podmínek v určení stanovených, ledaže by měl důvody k odmítnutí právních služeb podle § 19 AZ. Advokát určený ČAK ovšem může účastníka v řízení zastupovat jen tehdy, byla-li mu udělena plná moc ve smyslu § 28; určení ČAK udělení plné moci nenahrazuje.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem) - viz komentář k § 30 o. s. ř. in Drápal,L.,Bureš,J., a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 1600 s.

11. V daném případě sám navrhovatel jasně uvedl, že „Na osvobození od poplatků nemám nárok.“ - viz jeho podání dne 14. března 2024. To pro posuzovaný případ znamená, že žadatel nesplňuje zákonné předpoklady pro ustanovení zástupce advokáta a posuzované žádosti nelze z tohoto důvodu vyhovět.

12. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.