o zápisu spolku do spolkového rejstříku, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. prosince 2023 č. j. L 13848/RD8/KSUL, Fj 64063/2023/KSUL-9,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že odmítl návrh na zápis ze dne 31. října 2023 Fj 64063/2023/KSUL.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem (soudu prvního stupně coby rejstříkovému soudu) dne 31. října 2023 se navrhovatel [Jméno navrhovatele] (původně s navrhovateli [Anonymizováno] a [Anonymizováno]) domáhal zápisu spolku s názvem [adresa]. do spolkového rejstříku. Návrh, včetně příloh, odešel z datové schránky [Anonymizováno]. K návrhu jmenovaný doložil stanovy spolku, zápis z ustavující schůze spolku, souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku (podpis vlastníka nemovitosti však nebyl úředně ověřen), výpis z katastru nemovitostí a dále doložil čestná prohlášení k zápisu navržených členů statutárního orgánu o způsobilosti být členem statutárního orgánu spolku, včetně jejich souhlasu se zápisem do spolkového rejstříku, přičemž ani jejich podpisy nebyly úředně ověřeny.

3. Dále soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že vyzval navrhovatele usnesením ze dne 1. listopadu 2023 jednak k opravě návrhu spočívající ve „vypuštění“ navrhovatelů: [Anonymizováno] a [Anonymizováno], neboť k podání návrhu byl pověřen [Jméno navrhovatele], k „vypuštění“ předmětu činnosti, k „vypuštění“ dne vzniku funkce u členů rady a jednak k opětovnému doložení zápisu z ustavující schůze spolu s listinou přítomných, dále k doložení stanov opatřených datem a podpisem osoby, která odpovídá za jejich vyhotovení a správnost, dále k doložení souhlasu s umístěním sídla s úředně ověřeným podpisem vlastníka nemovitosti, jež nesmí být starší než 3 měsíce, dále k doložení čestných prohlášení všech 3 členů rady dle § 152 odst. 2 a § 153 o. z. a souhlasu se svým zápisem do spolkového rejstříku s úředně ověřeným podpisem s tím, že předložené listiny musí být doloženy v originále, v úředně ověřené fotokopii, v případě zaslání datovou schránkou musí být opatřeny doložkou konverze a musí tak být učiněno u všech již doložených listin.

4. Soud prvního stupně vyšel také ze skutečnosti, že mu dne 6. 11. 2023 bylo doručeno podání, jehož předmětem byl v souladu s výzvou rejstříkového soudu opravený formulářový návrh s úředně ověřeným podpisem navrhovatele [Anonymizováno] a dle podacího razítka bylo součástí podání též 6 příloh. Jednalo se o originály zápisu z ustavující schůze spolku, stanov spolku, čestných prohlášení k zápisu navržených členů statutárního orgánu o způsobilosti být členem statutárního orgánu spolku, včetně jejich souhlasu se zápisem do spolkového rejstříku, avšak jejich podpisy nebyly úředně ověřeny. Konečně soudu prvního stupně byl předložen i originál souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, přičemž ani jeho podpis nebyl úředně ověřen.

5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné a velmi stručné odvolání (dále též odvolatel). Jedinou stěžejní odvolací námitkou byla toliko skutečnost, že navrhovatel potřebné originály zaslal doporučeně poštou na adresu soudu a podle České pošty, s.p. byla zásilka doručena dne 6. 11. 2023. Podle obsahu odvolání se odvolatel domáhá vyhovění jeho návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.

6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět.

7. Podle obsahu předloženého rejstříkového spisu bylo doručeno soudu prvního stupně dne 6. 11. 2023 podání, jehož předmětem byl v souladu s výzvou rejstříkového soudu opravený formulářový návrh s úředně ověřeným podpisem navrhovatele [Anonymizováno] a dle podacího razítka bylo součástí podání též 6 příloh. Tyto však ve spise nebyly řádně připojeny hned za návrh a nebyly řádně zažurnalizovány. Byly založeny na konci spisu do složky určené pouze pro zakládací listiny a stanovy. Jednalo se o originály těchto listin: -zápis z ustavující schůze spolku, - stanovy spolku, čestná prohlášení k zápisu navržených členů statutárního orgánu o způsobilosti být členem statutárního orgánu spolku, včetně jejich souhlasu se zápisem do spolkového rejstříku, jejich podpisy však nebyly úředně ověřeny, a v případě souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku podpis vlastníka nemovitosti nebyl rovněž úředně ověřen.

8. Podle § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

9. Podle § 88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští; ustanovení § 43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle § 96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.

10. Podle § 86 písm. e) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

11. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

12. Podle § 14 odst. 2 z. v. r. k doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

13. Podle § 12 z. v. r. navrhovatel podle § 11 současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se podle tohoto nebo jiného zákona zapisují v rámci zápisu osoby, …není-li souhlas těchto osob udělen prohlášením osvědčeným veřejnou listinou, musí být jejich podpis na listině o udělení souhlasu úředně ověřen.

14. V posuzovaném případě tak z obsahu spisu vyplývá, že odvolatel skutečně zaslal rejstříkovému soudu listiny, jež soudu byly doručeny společně s opraveným návrhem a jednalo se o originály listin. Na navrhovatelem doložených čestných prohlášeních obsahujících souhlas se zápisem do spolkového rejstříku a ani na souhlasu vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku však nebyly v rozporu se zákonem úředně ověřené podpisy podepisujících osob.

15. Podle právního názoru odvolacího soudu shora uvedené nedostatky listin neobsahujících ověřené podpisy jsou důvodem pro zamítnutí předmětného návrhu, nikoliv pro jeho odmítnutí. To je dáno skutečností, že rejstříkový soud není oprávněn v případě, že navrhovatel sice doloží jím navrhované skutečnosti určitými listinami, z nichž však nevyplývají k zápisu navržené skutečnosti, „nutit“ jej, aby tyto listiny „opravil“ (např. doplnil o určitou zákonem vyžadovanou náležitost). Proto návrh na zápis do veřejného (v daném případě spolkového) rejstříku vedeného soudy se odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena listinami (ač k jejich předložení byl navrhovatel řádně vyzván), zatímco návrh soud zamítne, je-li navrhovatelem v návrhu tvrzená určitá rozhodná skutečnost sice listinami doložena, avšak příslušná listina nepředstavuje v souladu se zákonem dostatečný podklad pro zápis do příslušného veřejného rejstříku, což je i posuzovaný případ.

16. V daném případě byl sice doložen souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla spolku, ale bez zákonem stanovené náležitosti takového prohlášení, jímž je úředně ověřený podpis vlastníka nemovitosti. Taková (v daném případě předložená) listina není způsobilým podkladem pro zápis předmětného spolku do spolkového rejstříku. Uvedený závěr se uplatní i ohledně absentujících úředních ověření podpisů na čestných prohlášeních k zápisu navržených členů statutárního orgánu, že souhlasí se svým zápisem do spolkového rejstříku. Přitom zápis sídla spolku a členů statutárního orgánu spolku je obligatorně zapisovanou skutečností do veřejného, a tedy i do spolkového rejstříku (viz § 25 odst. 1 písm. a/ a g/ z. v. r.). Zároveň jde i o esenciální náležitost každé právnické osoby. To znamená že zápis spolku coby právnické osoby bez uvedených obligatorních náležitostí není ani možný. Proto také uvedené je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu jako celku (bez dalšího).

17. Vedle toho podle § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r. platí, že dále obligatorně zapisovanou skutečností je i uvedení způsobu, jak člen statutárního orgánu za právnickou osobu (v daném případě za spolek) jedná.

18. V posuzovaném případě navrhovatel navrhl zapsat následující způsob jednání statutárního orgánu: Členové rady jsou oprávněni samostatně za spolek projednávat s ostatními subjekty záležitosti týkající se smluv a dohod. Při uzavírání smluv a dohod (písemných i ústních) musí být přítomni společně alespoň dva členové rady.

19. K zápisu navržený text se sice podává z doložených stanov (viz čl. VII. bod 4. a 5.), avšak oprávněni členů rady samostatně za spolek projednávat s ostatními subjekty záležitosti týkající se smluv a dohod nepředstavuje zákonem požadovaný způsob jednání statutárního orgánu. K tomu je předně třeba uvést, že oprávnění „k projednávání věci s ostatními subjekty“ podle odvolacího soudu nezahrnuje potřebné finální právní jednání (jímž může být např. uzavření smlouvy), jež by spolek zavazovalo. Uvedené slovní vyjádření evokuje jen jakési předběžné projednání věci, nic více. Navíc projednávání „záležitostí týkajících se smluv a dohod“ nepřípustně zužuje oprávnění statutárního orgánu jen na určitá takto vymezená právní jednání. Nadto slovní formulace, že „při uzavírání smluv a dohod (písemných i ústních) musí být někdo přítomen“ nevypovídá nic o tom, kdo je oprávněn činit předmětná právní jednání. Kdo je, resp. kdo má být při uzavírání smluv a dohod přítomen, je podle odvolacího soudu právně nevýznamné a nejedná se o zapisovaný způsob jednání. Podstatné je pouze to, kdo je oprávněn a jakým způsobem činit právní jednání za spolek „navenek“. Pro ilustraci odvolací soud uvádí typické způsoby jednání, resp. zastupování (nejen) spolku coby právnické osoby (navenek), a to v případě kolektivního statutárního orgánu, jímž je v posuzovaném případě rada: například dva členové rady jednají ve všech věcech za spolek vždy společně, nebo další způsob - předseda rady (tuto funkci však stanovy neobsahují) jedná za spolek ve všech věcech samostatně a ostatní členové rady jednají vždy ve dvou společně, nebo další způsob - předseda rady jedná za spolek ve všech věcech vždy společně s dalším členem rady. Lze také sjednat ve stanovách např. finanční limity pro určitá právní jednání (např. 100 000 Kč) odlišně podle toho, zda jedná předseda rady či pouze jednotlivý („řadový“) člen statutárního orgánu.

20. Odvolací soud proto v souhrnu k návrhu navrhovatele konstatuje, že návrhu na zápis obligatorně zapisovaného způsobu jednání statutárního orgánu tak, jak byl navržen, by rovněž nebylo možno vyhovět pro jeho neurčitost a nesrozumitelnost. To je dalším důvodem, proč návrhu na zápis předmětného spolku jako celku do spolkového rejstříku nebylo možno vyhovět.

21. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku zamítl.

22. Odvolací soud pro předejití případných komplikací s podáním nového návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku navíc shodně se soudem prvního stupně poukazuje na existenci možnosti využít služeb osob, jež se profesionálně zabývají poskytováním právní pomoci, jako jsou např. advokáti či notáři.