o neplatnost rozhodnutí výboru společenství, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2022, č. j. 72 Cm 72/2020-75

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 11. 5. 2020 domáhal se navrhovatel, aby soud určil, že právní jednání výboru [Jméno navrhovatele B] (dále jen „společenství“), spočívající ve změně úplného znění stanov založených do Sbírky listin rejstříkového soudu - číslo listiny S 16873/SL9/MSPH, v čl. VI odst. 4 tak, že z tohoto ustanovení stanov byla vypuštěna formulace „a webové stránce společenství“, je neplatné pro rozpor se zákonem a stanovami, a dále, aby žalovaný byl uznán povinným uveřejnit ve sbírce listin platné a úplné znění stanov společenství.

2. Navrhovatel tvrdil, že je členem společenství, neboť v domě jím spravovaném vlastní bytovou jednotku č. [Anonymizováno]. Nahlédnutím do sbírky listin zjistil, že dne 10. 2. 2020 do ní bylo založeno úplné znění nových stanov, a to jako nedatované, podepsané zřejmě členy výboru. Veřejný rejstřík uvádí jako datum vzniku listiny 8. 10. 2019. Po prostudování uvedené listiny navrhovatel zjistil, že z čl. VI odst. 4 stanov o svolávání shromáždění byla vypuštěna shora uvedená formulace, aniž by o takové změně stanov shromáždění hlasovalo. Na shromáždění dne 8. 10. 2019 se hlasovalo o jiné změně stanov (v čl. VII bodu 5.2), která byla schválena, a dále v jiném bodě programu o zrušení stávajících webových stránek, což bylo schváleno poměrem 73,79 % hlasů pro. Předmětem uvedeného hlasování bylo pouze zrušení stávajících webových stránek, nikoli změna stanov; navíc toto usnesení nebylo schváleno většinou potřebnou pro takovou změnu. Návrh na vklad stanov do sbírky listin byl dále podepsán jen předsedou výboru, přestože pro písemná právní jednání vyžadují stanovy podpis předsedy nebo místopředsedy a dalšího člena výboru. Návrh je proto neplatný pro rozpor se stanovami. Samotná změna stanov bez příslušného hlasování je podle navrhovatele v rozporu se stanovami, zákonem, zjevně se příčí dobrým mravům a narušuje veřejný pořádek. Nelze připustit, aby o změně stanov rozhodovali podle své libovůle členové výboru. Navíc se jednalo o lstivý postup předsedy výboru společenství [adresa], který ke zdůvodnění návrhu na zrušení stávajících webových stránek uváděl, že je vlastníci nenavštěvují, předseda na nich byl mnohokrát urážen a považuje za zbytečné za stránky platit. V diskusi se hovořilo o tom, že existují vhodnější webové stránky. Navrhovatel dále argumentoval ve prospěch webových stránek, které umožňují publikování veškerých dokumentů SVJ, včetně podkladů pro rozhodování vlastníků na shromáždění, příloh zápisů apod., a které mohou vlastníci číst odkudkoli. U jednání potom doplnil, že soudním rozhodnutím má být postaveno najisto, co je platné znění stanov.

3. Společenství z návrhu dovodilo, že se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti změny stanov, a považovalo jej za opožděný, protože navrhovatel se shromáždění dne 8. 10. 2019 zúčastnil. Navíc považovalo změnu stanov za platně schválenou 75,387 % hlasů. Za nepodstatnou potom mělo skutečnost, že zrušení webových stránek není v zápisu ze shromáždění jako změna stanov označeno, protože materiálně se o změnu stanov jednalo. Společenství není povinno webové stránky zřídit a jejich zrušením nedochází k šikaně navrhovatele, pouze o svolání shromáždění jsou vlastníci informováni jinými cestami. Společenství navrhlo návrh zamítnout.

4. Soud prvního stupně usnesením vyhlášeným u jednání dne 23. 3. 2021 vyloučil k samostatnému projednání návrh „na určení“, že společenství je povinno uveřejnit ve sbírce listin platné a úplné znění svých stanov.

5. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 4. 2021, č. j. 72 Cm 72/2020-31, návrh zamítl (výrok I.) a družstvu přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Po skutkové stránce považoval za nesporné, že navrhovatel je členem společenství, že ke změně stanov je zapotřebí 75 % hlasů přítomných členů na shromáždění, že písemné jednání společenství vyžaduje podpis předsedy nebo místopředsedy a dalšího člena výboru. Dále zjistil, že posledním bodem programu shromáždění dne 8. 10. 2019 bylo hlasování o zrušení stávajících webových stránek, které bylo přijato 73,79% většinou hlasů přítomných, že soudu prvního stupně jako soudu rejstříkovému došel dne 7. 2. 2020 návrh na zápis změny stanov podepsaný jen předsedou výboru a že v založených stanovách je z čl. VI odst. 4 o svolání shromáždění vypuštěna formulace „a na webové stránce společenství“.

6. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 6 Cmo 165/2021-54, předeslané usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Upozornil na to, že předpokladem úspěchu navrhovatele v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení orgánu společenství je uvedení konkrétního rozhodnutí, které orgán společenství přijal, nebo to alespoň tvrdí. Konstatoval, že z návrhu není jasné, čeho se navrhovatel vlastně domáhá, zda vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění z 8. 10. 2019, kterým byly zrušeny stávající webové stránky, vyslovení neplatnosti usnesení výboru společenství, kterým byla z čl. VI odst. 4 stanov vypuštěna povinnost uveřejnit pozvánku na shromáždění na webových stránkách, určení neplatnosti právního jednání společenství, které spočívalo v zaslání úplného znění stanov rejstříkovému soudu k založení do sbírky listin, případně něčeho jiného. K tomu doplnil, že má-li shromáždění rozhodnout o změně stanov, musí být v pozvánce na shromáždění avizováno hlasování o změně stanov a vlastníkům jednotek musí být návrh změny k dispozici. Stejně tak při hlasování musí být vlastníkům zřejmé, že se hlasuje o změně stanov, jak má znít změněné ustanovení, a musí být dodržena většina stanovená pro takové rozhodnutí stanovami. Ze zápisu ze shromáždění dne 8. 10. 2019 se nepodává, že by shromáždění rozhodlo o změně stanov spočívající ve vypuštění povinnosti uveřejnit pozvánku na shromáždění na webových stránkách. Pokud by o změně rozhodl výbor, zřejmě by tím překročil svou pravomoc.

7. Navrhovatel v reakci na zmíněný rozsudek opravil svůj návrh a domáhal se vyslovení neplatnosti usnesení výboru společenství z 5. 2. 2020, kterým byla vypuštěna z čl. VI odst. 4 stanov formulace „a webové stránce společenství“.

8. Soud prvního stupně napadeným usnesením připustil změnu žalobního návrhu (výrok I.), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí výboru společenství z 5. 2. 2020, kterým byla z čl. VI odst. 4 stanov vypuštěna formulace „a webové stránce společenství“ (výrok II.) a společenství přiznal náklady řízení (výrok III.). Soud prvního stupně doplnil dokazování o zápis ze schůze výboru společenství z 5. 2. 2019, ve kterém je uvedeno: „bodem schůze je úprava našich [adresa]. Na základě shromáždění z 8. 10. 2019 v bodě programu o změně stanov Schváleno 80,23 % přítomných. Nové znění stanov výbor SVJ předal po řádné kontrole k vložení do Obchodního rejstříku. schváleno.“ Navržený důkaz výslechem předsedy výboru zamítl pro nadbytečnost. Dovodil, že návrh byl podán včas, neboť navrhovatel se o usnesení výboru dozvěděl až 10. 2. 2020, kdy bylo nové znění stanov zveřejněno ve sbírce listin. Uvedl, že z napadeného usnesení se podává, že napadeným usnesením výboru byla schválena změna stanov přijatá na předchozím shromáždění 80,23% většinou, kterou však byla přijata změna čl. VII bodu 5.2. O sporné změně čl. VI odst. 4 stanov výbor vůbec nerozhodoval, a nebyla ani na pořadu jednání. Soud prvního stupně tak návrh zamítl proto, že napadené rozhodnutí vůbec nebylo přijato.

9. Proti tomuto usnesení, a to jeho výrokům II. a III., podal odvolání navrhovatel. Závěr soudu prvního stupně, že výbor o vypuštění formulace „a webové stránce společenství“ ze stanov nerozhodoval, si odporuje se skutečností, že nové znění stanov, založené do sbírky listin, bylo podepsáno členy výboru pány [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Svými podpisy uvedení pánové podle navrhovatele potvrdili rozhodnutí výboru. Zároveň je tím vyloučeno, že by se jednalo o svévoli pana [Anonymizováno]. Jiné rozhodnutí výboru o vypuštění uvedené formulace ze stanov společenství nedoložilo. Rozhodnutí výboru z 5. 2. 2020 tak skrytě obsahovalo vypuštění webových stránek a bylo formulováno klamavě neurčitě. Z rozhodnutí výboru má být průměrně vzdělanému člověku jasné a pochopitelné, co je jeho obsahem. V případě napadeného rozhodnutí však zůstal jeho obsah skryt a navrhovatel jako člen SVJ jej zjistil jen náhodným nahlédnutím do rejstříku SVJ. Šlo tak o nicotný právní akt, neboť taková změna stanov nebyla v pravomoci výboru. Navrhovateli tak měly být přiznány i náklady řízení. Soudu prvního stupně navrhovatel vytkl i neprovedení výslechu předsedy výboru pana [Anonymizováno]. Odvolacímu soudu navrhl, aby napadené usnesení změnil tak, že žalobě vyhoví, případně je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Navrhovatel později své odvolání doplnil. Podle něj soud prvního stupně neprokázal platnost usnesení výboru, vůbec nezjišťoval, zda o něm bylo hlasováno a zda pro ně hlasovala většina členů výboru. Tyto skutečnosti nejsou uvedeny v zápisu. Stejně tak v něm není uvedeno konkrétní znění schváleného usnesení. Neurčité usnesení nemůže být platné. V doplnění upravil návrh tak, aby odvolací soud vyslovil neplatnost rozhodnutí výboru společenství z 5. 2. 2020 o novém znění stanov, které výbor předal po řádné kontrole k vložení do rejstříku SVJ, ve kterých je v rejstříku vypuštěna z čl. VI odst. 4 stanov formulace „a webové stránce společenství“.

11. Společenství se k odvolání vyjádřilo tak, že souhlasí s napadeným usnesením. Upozornil, že ze znění napadeného usnesení plyne, že schválená úprava stanov se týkala úpravy schválené pod bodem 5 předchozího shromáždění, tj. zvýšení hranice drobných oprav, které může schválit výbor bez rozhodnutí shromáždění. Tomu svědčí uvedení procent, kterými byla uvedená změna stanov na shromáždění schválena. Po uvedeném shromáždění zadal výbor úpravu stanov právníkovi správcovské společnosti. Je tedy možné, že formulaci o webových stránkách vypustil ze stanov tento právník.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací zjistil, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, ale neshledal je důvodným.

13. Pro projednávanou věc je rozhodná otázka, jak došlo k vypuštění formulace „a webové stránce společenství“ ze čl. VI odst. 4 stanov společenství. K tomu odvolací soud vyslechl předsedu výboru společenství [adresa] jako účastníka. Ten vypověděl, že po shromáždění byl vyhotoven zápis, který členové výboru podepsali, a byl předán správcovské firmě k realizaci, zejména k zapracování schválených změn stanov. Návrh stanov se zapracovanými změnami obdrželi asi 2 týdny před schůzí výboru. Na schůzi zkontrolovali, že v textu je zapracována změna čl. VII stanov schválená shromážděním. Zkontrolované znění předali správcovské firmě, aby je zaslala rejstříkovému soudu. O webových stránkách se na schůzi výboru nemluvilo. Na vypuštění formulace o webových stránkách ze stanov byli upozorněni až navrhovatelem.

14. Odvolací soud nemá důvod uvedené výpovědi nevěřit, i za situace, kdy v zápisu ze schůze výboru je uveden počet procent (80,23), kterým byla na předchozím shromáždění dne 8. 10. 2019 schválena změna čl. VII bodu 5.2 stanov. Zrušení webových stránek bylo schváleno pod jiným bodem programu, a to většinou jinou (73,79 % přítomných). Obsah zápisu ze schůze výboru tedy odpovídá výpovědi předsedy výboru, podle kterého se výbor zabýval jen tím, zda se v novém úplném znění stanov promítla schválená úprava čl. VII bod 5.2 (tj. výše nákladů, do které může o opravě společných částí domu rozhodnout výbor). O vypuštění webových stránek z čl. VI odst. 4 stanov výbor vůbec nejednal, a tedy o tom ani nerozhodl. Ke změně došlo zřejmě omylem právníka správcovské firmy.

15. Pro projednávanou věc je rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinné v době sporné změny stanov, tj. před novelou č. 163/2020 Sb. (dále jen o. z.). V té době zněl § 1209 odst. 1 o. z. takto: Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

16. Shora citovaný § 1209 o. z. upravuje pouze přezkum usnesení shromáždění vlastníků. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018, dovodil, že usnesení jiných orgánů společenství (tedy zejména výboru) mohou být přezkoumána za přiměřeného použití (§ 1221 o. z.) právní úpravy spolku (tj. § 258 až 260 o. z.).

17. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.

18. Předmětem řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby podle § 258 o. z. (a obdobně i podle zvláštního § 1209 odst. 1 o. z.) je přezkoumání platnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, tj. přezkoumání rozhodnutí, kterým se vytváří vůle uvnitř právnické osoby. Předpokladem úspěchu navrhovatele v řízení podle § 258 o. z. je proto uvedení konkrétního rozhodnutí, které orgán společenství přijal, nebo to alespoň tvrdí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3439/2017).

19. V projednávané věci však z dokazování vyplynulo, že výbor o sporné změně stanov vůbec nerozhodl. Se soudem prvního stupně tedy odvolací soud souhlasí v jeho závěru, že zde není a nebylo žádné rozhodnutí výboru o vypuštění formulace „a webové stránce společenství“ z čl. VI odst. 4 stanov. Soud přitom nemůže vyslovit neplatnost usnesení, které neexistuje, a to ani zdánlivě. Ze zápisu ze schůze výboru takové usnesení neplyne a ani výbor společenství netvrdí, že by takové usnesení přijal. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

20. Pro úplnost odvolací soud doplňuje, že ze skutkových zjištění soudu prvního stupně i odvolacího soudu vyplývá závěr, že ani usnesením shromáždění z 8. 10. 2019, ani usnesením výboru z 5. 2. 2020 nebyla z čl. VI odst. 4 stanov vypuštěna povinnost uveřejnit pozvánku na shromáždění na webových stránkách společenství. Došlo jedině k tomu, že omylem byla tato formulace vypuštěna z úplného znění stanov založených ve sbírce listin. To však zajisté neznamená, že by i nadále neplatila formulace původní, nezměněná. Nápravy chyby, pokud ji společenství samo nezjednalo, se však navrhovatel nemůže domáhat návrhem na vyslovení neplatnosti usnesení orgánu společenství, které neexistuje, nýbrž případně návrhem na určení, že sporná formulace je i nadále součástí stanov, jak již odvolací soud uvedl ve svém předchozím zrušujícím rozhodnutí v této věci.

21. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 1 odst. 3 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu přiznal plně úspěšnému společenství. Náklady navrhovatele sestávají z

a. odměny za zastupování advokátem spočívajícím v 1 úkonu právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) ze základu 50 000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, vypočtené podle § 7 advokátního tarifu, ve výši 3 100 Kč,

b. 1 režijního paušálu podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč.

22. Zástupce společenství nedoložil, že je plátcem DPH.