o vyslovení nezpůsobilosti shromáždění SVJ přijímat usnesení, o odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 73 Cm 100/2022-35 ze dne 19. dubna 2023

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud I. stupně, z důvodu neexistence právního zájmu na samostatném řešení toliko předběžné otázky podstatné pro případné rozhodnutí o neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek (SVJ) konaném dne 27. 5. 2019 ve výroku I. zamítl návrh na určení, že shromáždění účastníka konané dne 27. 5. 2019 nebylo způsobilé přijímat usnesení a ve výroku II. uložil navrhovateli povinnost zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 12 342 Kč.

2. Po provedeném dokazování soud I. stupně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, podle něhož se v minulosti navrhovatel u soudu I. stupně neúspěšně domáhal vyslovení neplatnosti všech usnesení přijatých předmětným shromážděním účastníka konaným dne 27. 5. 2019.

3. Podle soudu I. stupně se dne 27. 5. 2019 konalo shromáždění vlastníků jednotek účastníka svolané pozvánkou ze dne 30. 4. 2019, jehož se navrhovatel osobně zúčastnil, přičemž podle stanov účastníka ze dne 10. 1. 2017 je účastník společenstvím vlastníků jednotek a v čl. 10 svých stanov upravil způsob svolávání a jednání na shromáždění SVJ. Zastoupení na základě zmocnění podle stanov není vyloučeno.

4. Konečně soud I. stupně vycházel ze zjištění, že navrhovatel spatřuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení v tom, že by bez požadovaného určení byla přímo ohrožena jeho práva v SVJ a bez tohoto určení by se tak jeho právní postavení stalo nerovným a krajně nejistým, když se na shromáždění nesešla potřebná většina a shromáždění SVJ tak bylo nezpůsobilé přijímat usnesení společnou vůlí.

5. Podle soudu I. stupně je řízení o určení neusnášeníschopnosti shromáždění SVJ nutno posuzovat v souvislosti s řízením o návrhu člena s SVJ na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků podle § 1209 odst. 1 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ), jež je řízením ve statusových věcech právnických osob ve smyslu § 85 písm. a) z. ř. s.

6. Podle soudu I. stupně, domáhá-li se navrhovatel určení schopnosti shromáždění SVJ přijmout usnesení, ve smyslu § 1221 NOZ, obdobně jako v případě členské schůze spolku, musí jeho návrh splňovat podmínku naléhavého právního zájmu na takovém určení dle § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), přičemž určovací návrh je podle § 80 o. s. ř. preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde jeho pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, v nichž určovací návrh účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jeho prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovacího návrhu podle soudu I. stupně korespondují s podmínkou naléhavého právního zájmu.

7. Podle soudu I. stupně § 1209 NOZ upravuje práva člena SVJ domáhat se před soudem vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na shromáždění vlastníků, případně umožňují dotvářet jeho vůli a vylučují tedy, aby usnesení SVJ byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem. Jestliže právní otázka (v této věci otázka, zda k přijetí usnesení bylo dosaženo potřebného kvora), o níž má být rozhodnuto určovacím výrokem, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není podle soudu I. stupně dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li se domáhat přímo určení existence práva nebo právního vztahu, v tomto případě na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ. Je-li proto podle soudu I. stupně posouzení platnosti právního úkonu otázkou předběžnou ve vztahu k řešení otázky existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo ukončen, potom na takovém určení není podle soudu I. stupně dán naléhavý právní zájem.

8. Na základě toho soud I. stupně uzavřel, že otázka usnášeníschopnosti shromáždění SVJ je otázkou předběžnou ve vztahu k vyslovení neplatnosti usnesení shromážděni SVJ a na určení, jehož se navrhovatel domáhá, není podle soudu I. stupně dán naléhavý právní zájem a návrh je třeba zamítnout.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení soud I. stupně odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti tomuto usnesení v celém jeho rozsahu se v zákonem stanovené lhůtě odvolal navrhovatel (odvolatel) a domáhal se jeho změny a vyhovění návrhu. Poukázal na jím tvrzené nesprávnosti postupu orgánů SVJ v souvislosti se shromážděním účastníka konaným dne 27. 5. 2019 v rámci hlasování a zdůraznil jím tvrzenou neusnášeníschopnost uvedeného shromáždění účastníka.

11. Odvolatel dále poukázal na kogentnost ustanovení § 1206 NOZ.

12. V dalším odvolatel vyjádřil výhrady proti zastoupení členů SVJ na shromáždění SVJ dne 27. 5. 2019 s tím, že podle jeho názoru shromáždění vlastníků nemá být „shromážděním plných mocí nepřítomných vlastníků“.

13. Odvolatel rovněž vyjádřil názor o možném posouzení jednání orgánů SVJ na uvedeném shromáždění SVJ jako zdánlivé právní jednání a k tomu přiložil teoretické internetové názory na otázku zdánlivého právního jednání [tituly před jménem].

14. Účastník navrhl napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdit a uvedl ke své rozsáhlé argumentaci podporující argumentaci soudu I. stupně názor, že navrhovatel vychází z chybného posouzení povahy nároku, který může v daném případě uplatnit před soudem.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř., avšak navrhovatelovo odvolání důvodným neshledal.

16. Závěry soudu I. stupně o skutkovém stavu věci jsou správné a rovněž pro odvolací soud bylo z hlediska skutkového podstatné to, že se dne 27. 5. 2019 konalo shromáždění vlastníků účastníka svolané pozvánkou ze dne 30. 4. 2019, jehož se navrhovatel osobně zúčastnil, přičemž podle stanov účastníka ze dne 10. 1. 2017 je účastník společenstvím vlastníků jednotek a v čl. 10 svých stanov upravil způsob svolávání a jednání na shromáždění s tím, že zastoupení na základě zmocnění stanovy SVJ nevylučují. Odvolací soud vycházel rovněž z toho, že navrhovatel spatřuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení nezpůsobilosti shromáždění SVJ přijímat usnesení dne 27. 5. 2019 v tom, že by bez požadovaného určení byla podle jeho názoru přímo ohrožena jeho práva v SVJ a bez tohoto určení by se tak jeho právní postavení stalo nerovným a krajně nejistým, když se na shromáždění podle jeho názoru nesešla potřebná většina a shromáždění SVJ tak podle něho bylo nezpůsobilé přijímat rozhodnutí.

17. Soud I. stupně věc rovněž správně posoudil po stránce právní, když na určovací návrh učiněný navrhovatelem, domáhajícím se vydání rozhodnutí řešící tvrzenou nesprávnost postupu orgánu SVJ při hlasování SVJ, a to cestou domáhání se vyslovení nezpůsobilosti předmětného shromáždění SVJ přijímat usnesení aplikoval § 1209 NOZ ve znění účinném do 30. 6. 2020 a návrh zamítl s poukazem na neexistenci nezbytného naléhavého právního zájmu na takovémto určení.

18. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně obecně konstatuje, že v souladu s § 80 o. s. ř. se lze v případě určovací žaloby, tj. žaloby na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat určení jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že určovací žaloba (návrh na zahájení řízení) je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy vztahů tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 o. s. ř. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude uvedené plnit, nebude ani dán naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se váží nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Uvedené se podle odvolacího soudu vztahuje i na nesporná návrhová řízení.

20. Stejně tak odvolací soud obecně konstatuje, že v případě určovacího návrhu přehlasovaného vlastníka jednotky na zahájení řízení, napadajícího rozhodnutí shromáždění SVJ např. z důvodu nesprávného postupu orgánů SVJ při svolávání shromáždění SVJ nebo z důvodu pochybení při hlasování v rámci shromáždění SVJ, není třeba naléhavý právní zájem prokazovat, když ten vyplývá již ze samotného § 1209 NOZ, přičemž soud přezkoumává toliko, zda shromáždění přijalo usnesení platně, tj. v souladu s právními předpisy a se stanovami společenství. Takovýto návrh na zahájení řízení podle odvolacího soudu, obdobně jako v tomto případě, představuje (zvláštní) návrh na zahájení řízení o vyslovení (určení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním SVJ podle § 1209 odst. 1 NOZ a nejde o obecnou určovací žalobu podle § 80 o. s. ř.

21. Odvolací soud v projednávaném konkrétním případě vychází ze skutečnosti, že zásadní argumentační linkou navrhovatelova odvolání je právní názor, podle něhož v případě jeho návrhu na zahájení řízení nemá být postupováno podle § 1209 NOZ, upravujícího postup přehlasovaného vlastníka jednotky při nápravě rozhodnutí nejvyššího orgánu SVJ jeho prohlášením za neplatné, ale podání jeho nynějšího návrhu na určení nezpůsobilosti shromáždění SVJ konaného dne 27. 5. 2019 přijímat usnesení má být projednáno podle § 1206 odst. 2 NOZ ve znění do 30. 6. 2020 upravujícího usnášeníschopnost shromáždění vlastníků jednotek, což podle navrhovatele umožňuje shora formulovaný návrh projednat a vyhovět mu.

22. Jak je zřejmé z § 1209 NOZ ve znění do 30. 6. 2020 je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. (odst. 1). Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se. (odst. 2).

23. Podle právního názoru odvolacího soudu zakládá shora uvedené ustanovení § 1209 v odst. 1 NOZ právo přehlasovaného vlastníka jednotky obrátit se na soud existuje-li k tomu důležitý důvod pro podání takového návrhu.

24. V odst. 2 uvedeného ustanovení NOZ zákon zakládá právo kteréhokoliv vlastníka jednotky obrátit se na soud, avšak pouze v případě, že jde o záležitost, která byla na programu zasedání shromáždění a shromáždění nebylo způsobilé usnášet se.

25. Postupem podle § 1209 odst. 1 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, se tak lze domáhat jen určení (vyslovení) neplatnosti usnesení přijatého shromážděním. Naléhavý právní zájem na takovém určení, jak již bylo uvedeno, navrhovatel prokazovat nemusí, když právní zájem vyplývá již z vlastního § 1209 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, přičemž, jak na to správně poukázal soud I. stupně, neplatnost rozhodnutí shromáždění nemůže být přezkoumávána jako předběžná otázka v jiném soudním řízení (s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek) a nelze ji ani posuzovat v řízení o žalobě podle ustanovení § 80 o. s. ř.

26. Již shora uvedené postačuje k dílčímu závěru, podle něhož v případě projednávaného návrhu na vyslovení nezpůsobilosti shromáždění SVJ přijímat usnesení dne 27. 5. 2019 neexistuje možnost jeho vyhovění postupem podle § 1209 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, když navrhovatel nepožaduje v rámci svého návrhu na zahájení řízení, týkajícího se shromáždění SVJ ze dne 27. 5. 2019, vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění SVJ, ale požaduje v rámci návrhu na zahájení řízení toliko posouzení otázky možné nezpůsobilosti shromáždění SVJ dne 27. 5. 2019 přijímat usnesení, jež představuje pouze otázku předběžnou pro možné rozhodnutí o neplatnosti usnesení přijatých shromážděním SVJ dne 27. 5. 2019.

27. Jak je zřejmé z § 1206 NOZ ve znění do 30. 6. 2020, shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží (odst. 1). Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů (odst. 2).

28. Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že představuje pouze hmotněprávní ustanovení upravující otázky hlasování v rámci shromáždění SVJ a s tím související usnášeníschopnost shromáždění SVJ, aniž by řešilo procesněprávní otázky, např. naléhavého právního zájmu, týkající se možností vlastníka jednotky obrátit se na soud se svojí určovací žalobou ohledně uvedených hmotněprávních otázek řešených § 1206 NOZ ve znění do 30. 6. 2020.

29. Určovací návrh na zahájení řízení, jenž by měl podle navrhovatele vyřešit pouze předběžnou otázku nezpůsobilosti shromáždění SVJ konaného dne 27. 5. 2019 přijímat usnesení tak s ohledem na shora uvedené podle právního názoru odvolacího soudu postrádá právní zájem na takovémto návrhu, jak tuto skutečnost znemožňující vyhovění návrhu na zahájení řízení velmi správně formuloval soud I. stupně.

30. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

31. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 o. s. ř. ve spojení s § 224 o. s. ř. a procesně úspěšnému účastníkovi přiznal proti navrhovateli právo na náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, kdy účastník byl v odvolacím řízení zastoupen advokátem, jehož účelně vynaložené náklady byly představovány náklady jeho právního zastoupení za úkony právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen AT), a to za vyjádření se k odvolání navrhovatele a za účast při jednání odvolacího soudu dne 10. 4. 2024 dle § 11 odst. 1 s odměnou ve výši 3 100 Kč za každý úkon podle § 9 odst. 4 písm. c) AT z tarifní hodnoty 50 000 Kč (ve spojení s § 7 bod 5 AT). Účastníku dále k těmto 2 úkonům právní služby náleží částka 300 Kč ke každému úkonu dle § 13 odst. 4 AT jako paušální náhrada výdajů, vše podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zvýšené o DPH 21% ve výši 1 428 Kč. Celkem tak náklady řízení činí částku 8 228 Kč.