o zápisu spolku do spolkového rejstříku, o odvolání navrhovatele a pobočného spolku Střeleckého klubu Prosečné, IČO 65715004, sídlem č.p. 24, 543 73 Prosečné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. července 2023, č. j. L 14479/RD5/KSHK, Fj 40812/2023/KSHK-13,

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že odmítl návrh na zápis spolku [adresa]. do spolkového rejstříku z důvodu, že návrh doručený soudu byl podán [Jméno navrhovatele A] v listinné podobě postrádající další náležitosti, když podpis na návrhu nebyl úředně ověřen a v přiloženém zápise není uvedena osoba pověřená k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku, což podle soudu prvního stupně neodpovídá § 22 odst. 2, § 86 písm. a) a c) z. v. r. a § 226 odst. 2 o. z.

2. Při svém rozhodování soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem doručeným soudu prvního stupně coby rejstříkovému soudu dne 19. července 2023 pod F 979/2023/KSHK se [Jméno navrhovatele A] (navrhovatel) domáhal zápisu spolku s názvem [adresa]. do spolkového rejstříku. Návrh podle soudu prvního stupně měl listinnou podobu, podpis na návrhu nebyl úředně ověřen a v přiloženém zápise není uvedena osoba pověřená k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali odvolání shodného obsahu navrhovatel a pobočný spolek [právnická osoba], zastoupený svým předsedou [Anonymizováno] (dále též odvolatelé).

4. Odvolatelé uvedli, že na mimořádné členské schůzi dne 8. července 2023, která byla svolána za účelem projednání změny názvu a založení nového spolku bylo učiněno čestné prohlášení nově zvoleného předsedy a statutárního zástupce p. [Anonymizováno] ve vztahu ke spolku [adresa]. Toto čestné prohlášení bylo podle odvolatelů nesdílnou součástí návrhu na zápis změny údajů do spolkového rejstříku. Čestné prohlášení bylo podle odvolatelů hned v pondělí 10. 7. 2023 doručeno k ověření podpisu starostce OÚ v [adresa], která pana [Anonymizováno] zná osobně. Ověření provedla pracovnice, která v této oblasti vede evidenci úřadu. Přítomný předseda [Jméno navrhovatele B] pan [Anonymizováno] a pan [Anonymizováno] podle odvolatelů starostku seznámili s usnesením soudu prvního stupně k případu návrhu likvidace spolku [právnická osoba] se sídlem [adresa]. Uvedený postup podle odvolatelů má reagovat na „zavlečení“ [Jméno navrhovatele B] do područí spolku [právnická osoba], kde je [právnická osoba] evidován jako pobočný spolek, jenž by po zrušení hlavního spolku byl rovněž zrušen. Odvolatelé přiložili stvrzenku o zaplacení úředního ověření podpisu. Z obsahu odvolání je zřejmé, že se odvolatelé domáhají změny napadeného usnesení a vyhovění návrhu na zápis [adresa] do spolkového rejstříku.

5. Odvolací soud se předně zabýval otázkou, zda odvolání pobočného spolku: [právnická osoba], bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv a dospěl k závěru, že toto označené odvolání bylo ve smyslu níže uvedených ustanovení zákona podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.

6. Odvolací soud vyšel z § 201 o. s. ř. aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r., z něhož je zřejmé, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

7. Podle právního názoru odvolacího soudu je odvolání řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena i jeho subjektivní přípustnost, tedy kdo je k jeho podání oprávněn. Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněn výlučně účastník řízení. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda odvolatel [právnická osoba] byl účastníkem předmětného rejstříkového řízení.

8. Podle § 84 z. v. r. účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.

9. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že v daném případě podal návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku [Jméno navrhovatele A].

10. Odvolací soud konstatuje, že spolek, aby byl řádně založen, vzniká až zápisem do spolkového rejstříku a teprve tímto okamžikem se stává zapsanou osobou. Proto je podle odvolacího soudu [Jméno navrhovatele A] z titulu navrhovatele jediným účastníkem nyní vedeného rejstříkového řízení o zápis [adresa] do spolkového rejstříku.

11. Podal-li tedy odvolání společně s navrhovatelem i výše uvedený obočný spolek [právnická osoba], nebyl subjektivně legitimován k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení.

12. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání pobočného spolku [právnická osoba] odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř., aniž by byl oprávněn se věcně zabývat důvodností jeho odvolacích námitek.

13. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací k odvolání navrhovatele přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání nelze vyhovět.

14. Předně odvolací soud uvádí, že v době rozhodování odvolacího soudu, se dle obsahu předloženého rejstříkového spisu nachází na č.l. 24 formulářový návrh na zápis předmětného spolku do spolkového rejstříku, a to s úředně ověřeným podpisem navrhovatele.

15. Ve vztahu k čestnému prohlášení k odvolací argumentaci ohledně úředně ověřeného podpisu [Jméno navrhovatele A] na čestném prohlášení tvořícím přílohu návrhu odvolací soud zdůrazňuje, že soud prvního stupně své rozhodnutí o odmítnutí návrhu nezaložil na tom, že by na předloženém čestném prohlášení nebyl úředně ověřen podpis [Jméno navrhovatele A].

16. Z hlediska posuzované věci a jejího správného posouzení, odvolací soud považuje za nezbytné objasnit zákonná ustanovení, která se týkají založení a následného vzniku spolku.

17. Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to

1) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o. z. dle něhož zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu, přičemž ustanovení § 218 o. z. ve spojení s § 123 o. z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov/ nebo

2) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o. z./. Podle § 222 odst. 1 o. z. lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz ust. § 224 odst. 2 o. z.

18. Ve vztahu k návrhu na zápis spolku do veřejného rejstříku odvolací soud vychází z § 226 odst. 2 o. z., podle něhož návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.

19. Ohledně tzv. prvozápisu spolku se sídlem na území České republiky lze považovat ustanovení § 226 odst. 2 o. z. za speciální ustanovení upravující aktivní věcnou legitimaci příslušných osob k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku. Tuto aktivní věcnou legitimaci mají buďto všichni zakladatelé spolku nebo osoba určená ustavující schůzí.

20. Logika zákonné úpravy založení spolku je podle odvolacího soudu zřejmá ze způsobů založení spolku. Prvním způsobem je, že spolek je založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 o. z. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Druhým způsobem založení spolku je konání ustavující schůze coby „předběžného“ orgánu, přičemž výsledkem této schůze je volba orgánů, které dle zákona a stanov má volit členská schůze a přijetí stanov. Spolek je ve smyslu § 222 odst. 1 o. z. založen usnesením ustavující schůze. Tím, že ust. § 226 odst. 2 o. z. označuje za osobu oprávněnou podat návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku osobu určenou ustavující schůzí, zákon zároveň určuje působnost ustavující schůze též i ohledně jejího rozhodnutí o tom, že ustavující schůze určuje osobu aktivně věcně legitimovanou k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku.

21. Lze tak zobecnit, že při založení spolku způsobem ad 1) - tedy shodou zakladatelů na obsahu stanov a jejich podpisem všemi zakladateli, jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku. Při založení spolku způsobem ad 2), tedy na ustavující schůzi spolku je k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku aktivně věcně legitimována osoba určená ustavující chůzí.

22. Jak je zřejmé z § 19 z. v. r. návrh na zápis musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

23. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud posuzuje, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.

24. V projednávaném případě navrhovatel k návrhu doložil listinu, jež je označena jako „[adresa].“ K tomu je z obsahu spisu zřejmé, že uvedená mimořádná členská schůze byla svolána na základě usnesení členské schůze ze dne 23. 6. 2023 ve věci usnesení soudu prvního stupně ze dne 15. 11. 2022 o rozhodnutí zavést likvidační řízení proti spolku [právnická osoba].

25. Z uvedeného obsahu spisu je dále zřejmé, že uvedená mimořádná členská schůze měla na programu: 1) Projednání změny názvu klubu, 2) Projednání stanov a sídla, 3) Čestné prohlášení statutárního zástupce a předsedy, 4) Diskuse. Podle obsahu spisu mimořádná členská schůze projednala dokument - tiskopis návrhu na zápis změn zapsaných údajů do spolkového rejstříku…. Následně v rubrice nadepsané jako usnesení mimořádné členské schůze je uvedeno, že členská schůze schvaluje. - Změny zapsané v dokumentu „Návrh na zápis změn do spolkového rejstříku u KS Hradec Králové“, - Změna sídla spolku na č.p. 38,..

26. Z výše doložené listiny, jíž navrhovatel dokládal k zápisu navržené skutečnosti podle odvolacího soudu vyplývá (viz již samotné označení listiny: „[adresa].“), že se jednalo o mimořádnou členskou schůzi již zapsaného a existujícího pobočného spolku [právnická osoba], IČ [IČO navrhovatele B], a nikoliv o ustavující schůzi nově zakládaného spolku [adresa]

27. Pro uvedený závěr svědčí rovněž to, že na programu mimořádné členské schůze byla změna názvu a sídla tohoto již založeného a vzniklého spolku. Změna totiž pojmově předpokládá nějaký reálně již existující (skutečný) stav - v poměrech posuzované věci název a sídlo již existujícího, tedy vzniklého pobočného spolku [právnická osoba], přičemž tento stav ohledně názvu a sídla měl být rozhodnutím členské schůze tohoto pobočného spolku změněn. Ostatně skutečnost, že se jednalo o členskou schůzi pobočného spolku vyplývá již jen z první věty zápisu, podle níž mimořádná členská schůze byla svolána na základě usnesení členské schůze ze dne 23. 6. 2023 ve věci usnesení…. (viz výše).

28. Ježto v daném případě z doložené listiny nevyplývá, že došlo k řádné ustavující schůzi - tedy k právnímu jednání směřujícímu k založení zcela nového spolku, nelze podle právního názoru odvolacího soudu spolek [adresa]. považovat za založený. Z uvedeného důvodu nebyl splněn základní zákonný předpoklad pro jeho zápis do spolkového rejstříku.

29. Shora uvedené promítnuto do posuzované věci znamená, že soud prvního stupně pochybil tím, že předmětný návrh odmítl, ačkoliv byl dán důvod pro jeho zamítnutí, když nevyplývalo z doložených listin, že spolek byl řádně založen, což představuje 1. fázi konstituování spolku. Uvedené v projednávané věci mělo vést soud prvního stupně k zamítnutí předmětného návrhu, nikoliv k odmítnutí návrhu na zápis spolku. Tento závěr má oporu v rozhodovací praxi, podle níž se návrh na zápis do veřejného rejstříku vedeného soudy odmítá, není-li navrhovatelem tvrzená rozhodná skutečnost doložena (vůbec), zatímco se návrh zamítá, je-li navrhovatelem sice doložena určitá skutečnost, nicméně ta neopodstatňuje zápis do příslušného veřejného rejstříku.

30. Nad rámec uvedeného odvolací soud konstatuje, že rejstříkovému soud nelze za popsané situace vytýkat, že navrhovatele nevyzval k předložení předmětného návrhu na předepsaném formuláři s úředně ověřeným podpisem (jenž byl doložen až později - nikoliv na základě výzvy soudu) a k doložení dalších listin (k doložení právního důvodu užívání prostor, do nichž mělo být umístěno sídlo spolku - viz podrobněji ustanovení § 14 z. v. r.), neboť by návrhu nemohlo být z výše vyloženého důvodu stejně věcně vyhověno a jednalo by se tak pouze nadbytečné úkony nemající význam pro rozhodování o projednávané věci a přepjatý formalismus zapovídaný praxí Ústavního soudu.

31. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že návrh zamítl.

32. Odvolací soud si nad rámec tohoto odvolacího řízení poukazuje na existenci možnosti využít při procesu konstituování spolku služeb osob, jež se profesionálně zabývají poskytováním právní pomoci, jako jsou např. advokáti či notáři.