o osvobození od soudního poplatku v řízení o žalobě žalobkyně Libuše Karbanové na obnovu řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci pod sp. zn. Fj 39990/2019/KSUL stran zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, k odvolání Libuše Karbanové, narozené 26. 3. 1950, bytem Chrastavská 313/1, 460 01 Liberec, doručovací adresa: Masarykova 451/10, 460 01 Liberec, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 11. prosince 2023 č. j. S 2470/RD160/KSUL, Fj 68084/2023/KSUL-528,

1. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že dne 25. 7. 2019 došel rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl S, vložka 2470, přičemž navrhovatelem bylo [Jméno navrhovatele], zastoupené advokátem [tituly před jménem]. Navrhovalo zápis změn ve složení statutárního orgánu (tj. výboru) - konkrétně výmazu jeho členů ve složení [Anonymizováno], [Anonymizováno], [adresa] a zápisu nových členů [Anonymizováno] (předseda výboru), [adresa] (místopředseda výboru), [tituly před jménem]. K návrhu byl doložen mj. zápis ze shromáždění [Jméno navrhovatele], konaného dne 12. června 2019 a zápis ze schůze výboru [Jméno navrhovatele], konaného dne 12. června 2019.

2. Soud prvního stupně coby rejstříkový soud navrhovatele vyzval usnesením ze dne 30. června 2019 č. j. S 2470/RD49/KSUL, Fj 39990/2019/KSUL-188 (dále též jen ,,usnesení RD49“ či „výzva k doplnění návrhu“ či jen „výzva“) k doplnění podání došlého dne 25. července 2019 blíže specifikovaného v této výzvě. Navrhovatel reagoval na výzvu podáním došlým rejstříkovému soudu dne 31. 7. 2019 opraveným návrhem a následující den, tj. 1. srpna 2019 rejstříkový soud rozhodl usnesením č. j. S 2470/RD53/KSUL, Fj 39990/2019/KSUL-198 (dále též jen „usnesení RD53“) tak, že návrhu vyhověl. Usnesení bylo navrhovateli doručeno 1. 8. 2019 a ten se ještě téhož dne prostřednictvím svého zástupce - advokáta vzdal práva odvolání. Na usnesení RD53 je tudíž vyznačena doložka právní moci ke dni 1. srpna 2019.

3. Proti usnesení RD 49 (výzvě k doplnění návrhu) podala [Jméno žalobkyně] odvolání, které odvolací soud usnesením ze dne 8. listopadu 2021 č. j. 6 Cmo 297/2021-368 odmítl jako podané jednak neoprávněnou osobou a jednak z důvodu nepřípustnosti odvolání. Proti usnesení RD 53 podala [Jméno žalobkyně] také odvolání, které odvolací soud usnesením ze dne 8. listopadu 2021 č. j. 6 Cmo 298/2021-372 odmítl jako podané neoprávněnou osobou.

4. Proti usnesení RD 49 a usnesení RD 53 a proti oběma výše zmíněným usnesením odvolacího soudu podala [Jméno žalobkyně] ústavní stížnost, jíž Ústavní soud usnesením ze dne 21. února 2022 sp. zn. IV. ÚS 473/22 odmítl.

5. Podáním ze dne 13. listopadu 2023, doručeným soudu prvního stupně dne 16. 11. 2023, podala [Jméno žalobkyně] žalobu na obnovu výše popsaného rejstříkového řízení.

6. Soud prvního stupně vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu na obnovu řízení ve výši 5 000 Kč.

7. Žalobkyně podáním ze dne 6. prosince 2023 požádala o přiznání osvobození od placení soudního poplatku za podanou žalobu na obnovu řízení ve výši 5 000 Kč.

8. Soud prvního stupně coby rejstříkový soud rozhodl usnesením ze dne 11. prosince 2023 č. j. S 2470/RD160/KSUL, Fj 68084/2023/KSUL-528 tak, že jí nepřiznal požadované osvobození od placení soudního poplatku.

9. Soud prvního stupně v odůvodnění uvedl, že z potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a sdělení navrhovatelky ze dne 6. 12. 2023 soud zjistil, že příjem navrhovatelky představuje pouze přiznaný starobní důchod ve výši 21 078 Kč měsíčně. Navrhovatelka je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. ½ na bytové jednotce v Liberci zapsané na LV 8101. Navrhovatelka uvedla, že její měsíční výdaje za nájemné a náklady spojené s užíváním bytu vč. poplatků činí 6 012 Kč. Další výdaje činí náklady za stravu 6 000 Kč, za telefon 306 Kč, za léky 1 000 Kč, za hygienické potřeby 2 000 Kč. Dále navrhovatelka vyčíslila výdaje, na které tvoří měsíční rezervu, která odpovídá měsíční částce 1 112 Kč. Měsíční výdaje navrhovatelky tak činí 16 430 Kč a aktuálně překračují výši tvrzených příjmů navrhovatelky. Důvodem snížení příjmů navrhovatelky je provádění zákonných srážek z důchodu navrhovatelky na úhradu existujících závazků navrhovatelky. Na základě zjištěných skutečností by bylo možné dospět k závěru, že příjmové a majetkové poměry navrhovatelky by odůvodňovaly přiznání osvobození od placení soudního poplatku. V daném případě se však dle názoru soudu jedná o zjevně bezúspěšné bránění práva, neboť žalobkyně napadá žalobou na obnovu řízení procesní usnesení odvolacího soudu, která byla vydána 8. listopadu 2021, žalobkyni byla doručena, a 14. prosince 2021 nabyla právní moci. V daném případě tak zjevně marně uplynula objektivní i subjektivní lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení dle ust. § 233 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyní uváděná tříletá lhůta ve smyslu ust. § 233 odst. 2 o. s. ř. na daný případ nedopadá, neboť se v daném případě nejedná o rozhodnutí, které by bylo vydáno na základě trestního rozsudku, rozhodnutí o přestupku nebo rozhodnutí o jiném správním deliktu, které bylo později podle příslušných právních předpisů zrušeno. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků z důvodu zjevně bezúspěšného bránění práva. Úprava osvobození od soudního poplatku dle § 138 odst. 1 o. s. ř. stanoví možnost úplného osvobození od soudního poplatku pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že poměry navrhovatelky a daného řízení osvobození od soudních poplatků neodůvodňují. S ohledem na všechny uvedené důvody rozhodl soud tak, že se osvobození od soudních poplatků nepřiznává.

10. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně včasné odvolání, její stěžejní odvolací námitka spočívala v tom, že soud prvního stupně vycházel z příjmu - jejího důchodu ve výši 21 078 Kč, nikoliv z její skutečně pobírané částky nyní ve výši 16 083 Kč. nesouhlasila ani s tím, že vlastnictví jejího majetku zohlednil při svém rozhodování, když tento majetek nelze zhodnotit, resp. si jím vylepšit příjem, když se jedná o bydlení. A konečně nesouhlasila ani s odůvodněním, že uplynula lhůta objektivně i subjektivně pro podání předmětné žaloby s tím, že žaloba je podána nikoliv po třech letech od právní moci napadeného usnesení. Navrhla, aby odvolací soud žalobkyni přiznal osvobození od placení soudního poplatku.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

12. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. „Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.“

13. Smyslem ustanovení § 138 o. s. ř. je umožnit těm osobám, které by pro své majetkové poměry byly vyloučeny z práva na přístup k soudu zaručeného Listinou základních práv a svobod, aby mohly svá práva uplatnit či hájit u soudu. Osvobodit od placení soudních poplatků/soudního poplatku lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Odborná komentářová literatura k tomu uvádí mj. následující: „Platí, že nedostatek prostředků na účtu či v hotovosti zdaleka neznamená nárok na osvobození. Jen mimořádné případy, kdy se poplatník ocitne nezaviněně, a nikoliv například v důsledku svého nezodpovědného podnikání či hospodaření, v celkové nepříznivé situaci, mohou vést k osvobození“ - viz komentář k § 138 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení /soudcovský komentář/. Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Karel Havlíček, 2014.

14. Odvolací soud však zdůrazňuje, že pro úspěch návrhu na osvobození od soudního poplatku je kromě nepříznivých majetkových poměrů ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. zapotřebí kumulativní splnění i druhé zákonné podmínky, a to, že se nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný.

15. Dle § 228 odst. 1 o. s. ř. „Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:

a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;

b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.“

16. Žaloba na obnovu řízení je mimořádným opravným prostředkem, který účastníkovi nabízí výjimečné pojistky proti porušení práva na spravedlivý proces. Odvolací soud považuje za nezbytné zdůraznit slovo „účastník“, neboť jiným osobám zákon nepřiznává subjektivní legitimaci k podání tohoto mimořádného opravného prostředku. Ke shodnému závěru v této otázce dochází i odborná právní teorie v komentářové literatuře. „Zjednodušeně lze shrnout, že žaloba na obnovu řízení slouží k uplatnění tvrzení a důkazů, které objektivně nemohl před pravomocným rozhodnutím účastník uplatnit,…“ - viz komentář k § 228 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha IV. § 201 - 250L občanského soudního řádu, Karel Havlíček, 2015.

17. Již v usnesení RD 53 - vydaném v řízení, jehož obnovy se žalobkyně domáhá, Vrchní soud v Praze vysvětlil a uvedl stran účastenství ve vztahu k [Jméno žalobkyně] následující, což je ovšem stěžejní i pro posuzovanou věc: Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“ Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena objektivní přípustnost odvolání (tj. proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně je lze podat) a jeho subjektivní přípustnost (tedy kdo je k jeho podání oprávněn). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněna výlučně osoba, která je účastníkem řízení. Odvolací soud se proto musel zabývat tím, zda [Jméno žalobkyně] je účastníkem předmětného rejstříkového řízení. Dle § 84 z. v. r. „Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.“ Kdo je účastníkem rejstříkového řízení se odvíjí od toho, jakým způsobem bylo rejstříkové řízení zahájeno (§ 78 odst. 1 z. v. r.). V řízení zahájeném na návrh je účastníkem řízení vždy zapsaná osoba, jeli navrhovatelem někdo jiný, pak i on. Zapsanou osobou je třeba ve smyslu § 2 odst. 1 z. v. r. rozumět osobu, o které se vede rejstříkový spis. Ke shodným závěrům dochází i odborná právní teorie - srov. komentář k § 2 z. v. r. in Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015, 394 s. Je-li tedy řízení zahájeno na návrh zapsané osoby, což je i posuzovaný případ, účastníkem řízení je pouze tato zapsaná osoba. Účastníky rejstříkového řízení tudíž nejsou ani osoby zapisované do veřejného rejstříku v rámci zápisu právnické osoby např. členové statutárního orgánu apod. V daném případě bylo rejstříkové řízení zahájeno návrhem zapsané osoby - tj. [adresa] dne 25. 7. 2019. Rejstříkový soud rozhodl ve věci samé usnesením RD53. Odvolací soud uzavírá, že účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek v rámci údajů zapisovaných u navrhovatele coby „zapsané osoby“ byl pouze navrhovatel coby zapsaná osoba a nikdo jiný (tedy ani [Jméno žalobkyně]). [Jméno žalobkyně] proto nebyla subjektivně legitimována k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení (pokud to zákon nevylučuje) - viz § 201 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r., případně jiným subjektům, o nichž to zákon výslovně stanoví. Z uvedeného důvodu odvolací soud odvolání [Jméno žalobkyně] odmítnul jako podané neoprávněnou osobou (aniž by byl soud vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek, a to i kdyby byly důvodné) - viz § 218 písm. b) o. s. ř.“

18. [Jméno žalobkyně] nebyla účastnicí předmětného rejstříkového řízení, nemůže být proto zjevně se svou žalobou na obnovu řízení úspěšná. Je tudíž zřejmé, že podaná žaloba na obnovu řízení nemá žádnou naději na úspěch, tudíž ani návrhu na osvobození od soudního poplatku za podanou žalobu nemůže být vyhověno, protože se v daném případě jedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. jak již odvolací soud zdůraznil výše, pro úspěch návrhu na osvobození od soudního poplatku je kromě nepříznivých majetkových poměrů zapotřebí současné splnění i druhé zákonné podmínky, a to, že se nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. O takové zřejmě bezúspěšné uplatňování v daném případě mimořádného opravného prostředku žadatelkou se však jedná, když je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro nesplnění druhé zákonné podmínky bylo proto zcela bezpředmětné se vůbec zabývat majetkovými poměry žadatelky či čímkoliv jiným.

19. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správné.