o zrušení právnické osoby a o jmenování likvidátora právnické osobě, k odvolání nadačního fondu proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. února 2023 č. j. 73 Cm 40/2021-66,

1. Podáním ze dne 9. března 2021, adresovaným JUDr. Jaroslavě Pokorné, předsedkyni Městského soudu v Praze, se v záhlaví jmenované „navrhovatel“ - podatel jednající [právnická osoba] - ředitelem mezinárodněprávního odboru, „obrátil s podnětem ke zrušení nadačního fondu podle § 172 odst.1 písm.a).b) občanského zákoníku“. Alternativně navrhl, aby „soud vyzval nadační fond k uvedení výše uvedeného do souladu se zákonem (zejm. změna klamavého názvu, změny vymezení činnosti nadačního fondu, vypuštění nepravdivých informací ze zakládací listiny)“. V závěru podání výslovně uvedl, že „současně si Vás dovoluji požádat o sdělení, jak bylo s tímto podnětem naloženo“.

2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. listopadu 2021 č. j. 73 Cm 40/2021-38 rozhodl takto: „Účastník, právnická osoba [Anonymizováno], ve zkrácené formě [Jméno účastníka], Komise pro mezinárodní lidská práva, IČO [IČO], sídlem [adresa], se zrušuje a nařizuje se její likvidace.“ (výrok I.), „Likvidátorem účastníka, právnické osoby [Anonymizováno], ve zkrácené formě [Jméno účastníka], [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], se jmenuje společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa].“ (výrok II.), „Účastník, právnická osoba [Anonymizováno], ve zkrácené formě [Jméno účastníka], [Anonymizováno], IČO [IČO], sídlem [adresa], je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok III.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok IV.).

3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal účastník - zrušovaný nadační fond, v zákonné lhůtě odvolání. Odvolatel odmítl všechny věcné důvody mající vést k jeho zrušení s tím, že případné nedostatky napravil změnami stanov, promítnutými i do zápisů v nadačním rejstříku. Navrhl zrušit usnesení soudu prvního stupně a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, i v rámci u něj činěného jednání, přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že v dané věci nebyla dána základní procesní podmínka pro rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Jak vyplývalo z podání Ministerstva zahraničních věcí České republiky ze dne 9.března 2021 (č.l. 2 - 3 soudního spisu), nejedná se v žádném případě o návrh na zahájení soudního řízení, ale o podání upozorňující příslušný soud na tvrzené rozpory právního stavu předmětného nadačního fondu se zákony a mezinárodními smlouvami. Podatel výslovně uvádí, že jde o „podnět ke zrušení nadačního fondu“. Jako alternativu možného řešení (kromě zrušení nadačního fondu) uvádí, že by soud mohl nadační fond vyzvat k odstranění vytýkaných nedostatků. Při jednání odvolacího soudu zástupce „navrhovatele“ - podatele uvedl, že výše jmenované podání bylo a je podnětem, směřujícím k tomu, aby soud posoudil, zda má být řízení o zrušení předmětného nadačního fondu zahájeno či nikoli. Podání nebylo návrhem na zahájení soudního řízení. Odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil. Podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k tomu, aby dle své úvahy vyřídil podání podatele (v záhlaví usnesení uvedeného jako „navrhovatel“). Při tomto vyřizování měl soud vzít v úvahu též i všechny změny učiněné předmětným nadačním fondem.

5. Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. ledna 2023 č. j. 73 Cm 40/2021-64 (právní moc vyznačena tak, že je v právní moci dne 13. 1. 2023) zahájil řízení o zrušení účastníka - předmětného nadačního fondu.

6. Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. února 2023 č. j. 73 Cm 40/2021-66 rozhodl takto: „Účastník, právnická osoba [Jméno účastníka], IČO: [IČO], sídlem [adresa], se zrušuje a nařizuje se její likvidace“ (výrok I.), „Likvidátorem účastníka, právnické osoby [Jméno účastníka], IČO: [IČO], sídlem [adresa], se jmenuje společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]“ (výrok II.), „Účastník, právnická osoba [Jméno účastníka], IČO: [IČO], sídlem [adresa], je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení“ (výrok III.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok IV.).

7. Podle soudu prvního stupně (odůvodnění usnesení) bylo usnesením ze dne 5. ledna 2023, č. j. 73 Cm 40/2021-64, bylo zahájeno řízení o zrušení účastníka. Na základě shodných tvrzení stran, skutečností zjištěných z provedených důkazů, jakož i ze skutečností obecně známých nebo známých zdejšímu soudu z jeho vlastní činnosti nebo z činnosti jiných soudů dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že účastník vznikl 29. března 2017, a to pod názvem [Anonymizováno], přičemž od 1. května 2022 existuje pod názvem [Jméno účastníka] (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části nadačního rejstříku; skutečnosti známé zdejšímu soudu z jeho vlastní činnosti z rejstříkového spisu první účastnice vedeném pod spis. zn. N 1754/MSPH). Současně dospěl zdejší soud ke skutkovému závěru, že od 30. září 2019 účastník sídlil v domě na adrese [adresa], přičemž od 1. května 2022 sídlí na adrese [adresa], [adresa] (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části nadačního rejstříku). Dále dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že účelem účastníka je v současné době, tj. po změně zakládací listiny nadačního fondu provedené notářským zápisem ze dne 29. 4. 2022 pod číslem NZ 1202/2022, (i) podpora a rozvoj informační činnosti veřejných organizací, (ii) organizování a podpora pozorovacích misí v tuzemsku i zahraničí, (iii) ochrana života, úcta k lidským právům a obnovení důstojnosti, (iv) podpora a rozvoj platformy pro komunikaci a (v) podpora účasti na vládních programech a misích (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části nadačního rejstříku). Současně dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že účastník má podle zakládací listiny právo ratifikovat mezinárodní úmluvy, jakož i že účastník vzhledem ke svému účelu, mimo jiné, (i) vytváří a vede humanitární, mírové a zvláštní mise, (ii) vytváří sboru pro činnosti v rámci misí a podporu všech ostatních činností účastníka v zahraničí i v České republice, (iii) vydává členské a pověřovací doklady členům misí, (iv) vydává štítky sboru [Anonymizováno] pro vozidla sloužící v misi a (v) organizuje humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí i v České republice (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části nadačního rejstříku, zejména z tam založené zakládací listiny účastníka, zejména její čl. III. odst. 4 písm. a) až e). Současně dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že bylo do zakládací listiny účastníka doplněno, že v případě uzavření memoranda účastníka s jakýmkoliv zahraničním státem se účastník stává mezivládní organizací, jakož i že účastník zřizuje [Anonymizováno] (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části nadačního rejstříku, zejména z tam založené zakládací listiny účastníka, zejména její čl. XII. odst. 7 a 8 a čl. XIII.). Dále dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že účastník má podle zakládací listiny právo jmenovat experty, vydávat odznaky, medaile, čestné tituly, certifikáty spojené s činností nadačního fondu, může udělovat další ocenění a vyznamenání pro fyzické a právnické osoby za zásluhy a činnosti ve prospěch nadačního fondu, přičemž účastník uděluje mj. tyto tituly: vyslanec v misi (Ambasador at Large), vyslanec dobré vůle (Goodwill Ambasador), vyslanec míru (Peace Ambasador), mladý vyslanec (Young Ambasador), vrchní komisař (High Commissioner), komisař (Commissioner), atp. Dále dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že během své existence účastník uzavřel dohodu s Ministerstvem zahraničních věcí Kapverdské republiky, dohodu s Ministerstvem zahraničních věcí Nigerijské republiky, dohodu s Ministerstvem zahraničních věcí Republiky Pobřeží slonoviny, dohodu s Ministerstvem zahraničních věcí Republiky Guinea-Bissau, dohodu s vládou Republiky Čad, dohodu s vládou „Království Havaj“, dohodu s argentinskou provincií Santa Cruz a dohodu s představiteli ostrova São Miguel (dopis účastníka datovaný 29. března 2021 adresovaný Ministerstvu zahraničních věcí České republiky). Rovněž dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že v rámci Sjednocené organizace sdružuje účastník organizace z celého světa, mimo jiné, Ministerstvo spravedlnosti a africké integrace Pobřeží slonoviny (dopis účastníka datovaný 29. března 2021 adresovaný [právnická osoba]). Rovněž dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že dopisem z 29. března 2021 se účastník obrátil na [právnická osoba] o konzulární podporu svých aktivit na mezinárodní úrovni (dopis účastníka datovaný 29. března 2021 adresovaný [právnická osoba]). Ještě dospěl zdejší soud ke skutkovým závěrům, že 3. srpna 2021 a 29. dubna došlo ke změnám zakládací listiny, v rámci kterých došlo ke změně názvu účastníka na jeho současné znění, jakož i k přeformulování okruhu činností účastníka tak, že došlo k vypuštění nebo nahrazení slov „diplomatický“ a „mezivládní“ atp. (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části nadačního rejstříku, zejména z tam založené zakládací listiny účastníka, zejména její čl. III., XII. a XIII.).

8. Soud prvního stupně dále uvedl, že „z ostatních provedených důkazů zdejší soud nezjistil v rámci jejich hodnocení žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení. Ještě k tomu zdejší soud poznamenává, že další navržené důkazní prostředky neprováděl, a to z důvodu jejich nadbytečnosti, když všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí o návrhu zjistil z již provedených důkazných prostředků“.

9. Soud prvního stupně uvedl, že: „si posoudil, je-li v posuzovaném případě naplněn některý z důvodů, pro který lze účastníka zrušit rozhodnutím soudu. Dospěl přitom k závěru, že takový důvod v posuzovaném případě dán je. Jak totiž bylo v rámci řízení zjištěno, v době od 1. září 2020 do 3. srpna 2021 byl okruh činností účastníka v zakládací listině účastníka upraven tak, že za účelem dosažení svého účelu účastník mohl, mimo jiné, vytvářet a vést zvláštní, mírové a diplomatické mise, vytvářet diplomatický sbor pro činnosti v rámci diplomatických misí a podporu všech ostatních činností účastníka v zahraničí i v České republice, vydávat cestovní doklady členům svých diplomatických misí ve formě diplomatických karet nebo jiných dokumentů definovaných mezinárodním právem a vydávat štítky diplomatického sboru pro vozidla sloužících v jeho diplomatických misích. Současně bylo v té době v zakládací listině účastníka uvedeno, že při uzavření memoranda s jakýmkoliv zahraničním státem se účastník stává mezivládní organizací. Zdejší soud si je vědom toho, že textace zakládací listiny se poté dvakrát změnila, nicméně se podle názoru zdejšího soudu jednalo pouze o změny formální, kdy byly z problematických ustanovení zakládací listiny vypuštěny výrazy jako „diplomatický“ a „mezivládní“, de facto však celkový nadefinovaný účel nadačního fondu zůstal shodný, jako tomu bylo v době před posledními dvěma změnami. Současně bylo v rámci řízení zjištěno, že účastník se během své existence jako mezivládní organizace skutečně choval, když navazoval kontakty se zahraničními subjekty a jinými entitami a uzavíral s nimi dohody o vzájemné spolupráci. Kromě toho účastník přijímal přihlášky do Sjednocené organizace a Nadnárodní federace, a to coby jejich zřizovatel. Lze přitom souhlasit s Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v tom, že všechny tyto činnosti účastníka zasahují do výsostného práva České republiky zřizovat, udržovat a ukončovat vztahy s jinými státy a mezinárodními organizacemi. Výsostné postavení těchto práv přitom jednoznačně vyplývá jak z právních zvyklostí mezinárodního práva veřejného, tak i z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, z nichž se podává, že tato práva náleží pouze státům a subjektům jim na roveň postavených a dalším subjektům, jimž tato práva státy propůjčily. Stejně tak není sporu o tom, že účastník však žádným z těchto subjektů není, když účastník je, coby nadační fond, subjektem vnitrostátního práva České republiky. Změna textace zakládací listiny nic nemění na skutečnosti, že účastník do výsostného práva České republiky již v minulosti zasahoval, a že není dán důvod domnívat se, že tak činit v budoucnu nebude, a to zejm. s ohledem na to, že změny byly pouze formální v tom smyslu, že byly vypuštěny problematické výrazy. Pokud jde o změnu firmy účastníka, k tomu zdejší soud podotýká, že sice změněna byla, ovšem ale pouze na zkratku počátečních písmen původního zavádějícího názvu. V textu zakládací listiny ovšem zůstala zachována - konkrétně v článku XIII. zakládací listiny je uvedeno, že v případě uzavření memoranda mezi nadačním fondem a jakýmkoliv zahraničním státem, stává se nadační fond [Anonymizováno], ve zkrácené formě [právnická osoba], nadnárodní organizací. Pokud se jedná o změnu sídla, k tomu zdejší soud poznamenává, že změnu sídla z adresy podobné, jako má [právnická osoba], na adresu jinou sice uznává, tato ale sama o sobě není důvodem pro změnu právního názoru zdejšího soudu. Vzhledem ke všemu výše uvedenému zdejšímu soudu nezbylo než uzavřít, že v posuzovaném případě je naplněn důvod pro zrušení účastníka rozhodnutím soudu podle § 172 odst. 1 písm. a) obč. zák., když účastník vyvíjel nezákonnou činnost, a to v takové míře, že tím v závažné míře narušuje veřejný pořádek. Za nezákonnou je výše popsanou činnost nutno považovat proto, že jde o výsostnou činnost České republiky, coby subjektu mezinárodního práva veřejného, tedy činnost vyhrazenou pouze České republice, přičemž jde-li o činnost vyhrazenou jedné osobě, pak současně platí, že je její výkon všem ostatním zakázán. Narušování veřejného pořádku v závažné míře je zdejším soudem spatřováno v tom, že účastník v rámci výkonu výše popsaných činností navazoval kontakty a uzavíral rázné dohody a memoranda s třetími státy a jinými entitami, čímž mohl v mezinárodním společenství působit klamavé zdání, že jde o kontakty, které jeho prostřednictvím navazuje, případně uznává Česká republika. A to zejména u těch jiných entit jako kupř. Hawajské království není pro Českou republiku coby nositele těchto výsostných práv žádoucí. Pokud jde o tvrzení účastníka, že všechny skutečnosti vytýkané mu navrhovatelem odstranil nebo napravil, potom zdejší soud připouští, že účastník skutečně provedl změnu zakládací listiny, v rámci které odstranil nebo nahradil některé zavádějící pojmy. Nicméně i přes tuto skutečnost je zdejší soud toho názoru, že účastník neposkytl dostatečné záruky, že nebude pokračovat v činnosti, která byla výše shledána jako nezákonná. Zdejší soud tak nemá jistotu, že účastník v budoucnu nebude pokračovat v této činnosti, když mu nebylo nijak doloženo, že by účastník v rámci nápravy závadného stavu ukončil činnost Sjednocené organizace a Nadnárodní organizace, a když mu nebylo nijak doloženo, že by účastník v rámci nápravy závadného stavu ukončil všechny navázané kontakty, příp. vypověděl všechny uzavřené dohody a memoranda se třetími státy a jinými entitami, a když neprokázal, že by se od této dosavadní činnosti veřejně distancoval. Protože soud rozhodl o zrušení účastníka, postupoval dále podle § 191 odst. 1 věty druhé obč. zák. a jmenoval účastníkovi likvidátora. Vzhledem k tomu, že zdejší soud nemá důvěru v osoby, které jsou členem jeho statutárního orgánu, když jde o osoby, které se zrušením účastníka nesouhlasily, a dále v to, že by tyto osoby provedly likvidaci řádně a bez zbytečných průtahů, nepostupoval soud podle § 191 odst. 3 obč. zák. nýbrž postupoval podle § 191 odst. 4 obč. zák. a jmenoval likvidátorem účastníka náhodně zvolenou osobu zapsanou v seznamu insolvenčních správců.

10. Proti usnesení soudu prvního stupně podal nadační fond v zákonné lhůtě odvolání s tím, že podmínky pro jeho zrušení dány nejsou. Konkrétně se odmítavě vyjádřil k jednotlivým důvodům svého zrušení uvedeným soudem prvního stupně. Namítl, že nevzal v úvahu všechny skutečnosti, neposuzoval, k čemu sloužily fondem uzavřené smlouvy. Nebyl dle něj v řízení předložen žádný důkaz o tom, že by obsah smluv eventuálně další označeny byla nějak zneužita či použita v rozporu s veřejným zájmem ČR či dokonce s právem ČR. Ohledně „titulů“, které byly prohlášeny za sporné, se účastník podřídil a nahradil je, aby tím případné pochybnost odstranil. Současná název fondu je tak nezaměnitelný a není klamavý, na adrese sídla nesídlí žádný státní orgán a byla příslušným způsobem upravena též i zakladatelská listina. Odvolatel rovněž brojil proti jmenování likvidátora ze seznamů insolvenčních správců, když tato možnost je až poslední v řadě, nemůže-li soud jmenovat likvidátorem žádného člen statutárního orgánu právnické osoby, což není daný případ. Z odvolání vyplývá požadavek nerušit předmětný nadační fond s likvidací a potažmo tak ani nejmenovat likvidátora.

11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než odvolatelem uváděných důvodů.

12. Jak je podrobně rozebráno výše v rámci rekapitulace dosavadního řízení, byl v dané věci dne 9. března 2021 podán k soudu prvního stupně toliko podnět k tomu, aby bylo soudem zváženo zahájení řízení o zrušení nadačního fondu s likvidací z úřední povinnosti. To bylo ostatně potvrzeno zástupcem podněcovatele při jednání odvolacího soudu dne 29. 6. 2022, a ostatně i proto soud prvního stupně svým usnesením ze dne 5. ledna 2023 č. j. 73 Cm 40/2021-64 (právní moc vyznačena tak, že je v právní moci dne 13. 1. 2023) zahájil řízení o zrušení účastníka - předmětného nadačního fondu z úřední povinnosti. Avšak namísto toho, aby následně ve věci konal jednání a v rámci něj provedl potřebná dokazování ke zjištění skutečností uvedených jak v rámci podnětu, tak v rámci několika vyjádření - podání účastníka - nadačního fondu resp. všech relevantních skutečností, ve věci rozhodl usnesením ze dne 22. února 2023 č. j. 73 Cm 40/2021-66 rozhodl takto: „Účastník, právnická osoba [Jméno účastníka], IČO: [IČO], sídlem [adresa], se zrušuje a nařizuje se její likvidace“ (výrok I.), „Likvidátorem účastníka, právnické osoby [Jméno účastníka], IČO: [IČO], sídlem [adresa], se jmenuje společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa]“ (výrok II.), „Účastník, právnická osoba [Jméno účastníka], IČO: [IČO], sídlem [adresa], je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení“ (výrok III.) a „Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok IV.). V rámci tohoto rozhodnutí poukázal na prováděné dokazování, na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů a na základě toho učinil i skutkový a právní závěr o nutnosti nadační fond zrušit s likvidací. To je ovšem v rozporu se zákonem, neboť ve smyslu § 19 z.ř.s. je ve věci nutné nařídit jednání. Podle § 3 odst. 2 písm. a) a § 85 a násl. z.ř.s. naleží řízení o zrušení právnické osoby (včetně nadačního fondu) do řízení primárně ovládaných zákonem o zvláštních řízeních soudních (viz § 1 z.ř.s.). Podle § 1 odst. 3 z.ř.s. a § 120 a násl. o. s. ř. soud zjišťuje rozhodné skutečnosti v rámci provádění dokazování, přičemž toto dokazování soud provádí při jednání (viz § 122 odst. 1 o. s. ř.). Specialita pro dokazování v rámci zákona o zvláštních řízeních soudních je dána toliko ust. § 21 - 22a z.ř.s., přičemž z těchto ustanovení neplyne, že by šlo o výjimkou z obecné povinnosti dokazovat při jednání soudu. Jde jen o projev tzv. vyhledávací povinnosti soudu - provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány. V dané věci tedy soud rozhodl, aniž by poté, co zahájil řízení ex officio, tedy poté, co bylo zahájeno řízení, provedl dokazování při jednání, a na základě takto zjištěného skutkového stavu věcně rozhodl. Úkony soudu, včetně domnělého jednání dne 16-11-2021 nelze potud považovat za relevantní, neboť soud konal jednání v době, kdy neběželo řízení - nebylo zahájeno ani podáním podatele podnětu ani soudem z úřední povinnosti. Nebylo tak možné vycházet z „dokazování“, jež bylo provedeno v „neřízení“. Provádět dokazování lze jen v řízení, řízení lze zahájit buďto návrhem navrhovatele nebo usnesením soudu (ex officio). Návrh navrhovatele v daném případě nikdy podán nebyl - podání ze dne 9. 3. 2021 bylo jen podnětem, nikoli návrhem na zahájení řízení. Řízení bylo tedy zahájeno až ke dni právní moci usnesení o zahájení řízení - ke dni 13. 1. 2023. Po tomto datu však soud prvního stupně nekonal ve věci jednání, tím spíš pak neprováděl dokazování.

13. Ze všech výše uvedených důvodů odvolacímu soudu nezbylo, než usnesení soudu prvního stupně zrušit bez toho, aby byla věcně přezkoumávána jeho správnost, a to dle § 219a odst. 1 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud nařídí jednání a na jednání provede potřebné dokazování, z provedených důkazů zjistí všechny rozhodné skutečnosti a věc pak náležitě právně posoudí. Vezme přitom v úvahu i všechny skutečnosti, jež nastaly v průběhu celého řízení, resp. i ještě před jeho zahájením (tedy i v době po podání podnětu podněcovatele). Byl-li by nadační fond soudem zrušen s likvidací, pak je nutné vážit jmenování osoby likvidátora a případné důvody, proč nelze likvidátorem jmenovat podle § 191 odst. 3 o.z. člena jeho statutárního orgánu, a tyto důvody v rozhodnutí též vyjevit.