o návrhu na vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, o přerušení řízení, o odvolání navrhovatelů proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2023, č. j. 67 Cm 23/2023-63,

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 5. 7. 2023 se navrhovatelé domáhají, aby soud účastníkovi 1) zakázal vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení, a to po dobu tří let od právní moci tohoto rozhodnutí.

2. Napadeným usnesením soud prvního stupně ukončil účast společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], v řízení (výrok I.). Ve vztahu mezi navrhovateli a [právnická osoba]. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Výrokem III. řízení přerušil do právní moci řízení vedených před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 79 Cm 34/2022 (dále jen „řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022“) a 80 Cm 161/2022 (dále jen „řízení sp. zn. 80 Cm 161/2022“).

3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že v řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastnice 2) konané dne 17. 12. 2021. Soud prvního stupně dále uvádí, že v řízení sp. zn. 80 Cm 161/2022 se navrhovatelé domáhají vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva účastnice 2) ze dne 1. 7. 2022, kterým bylo prohlášeno 35 ks listinných akcií o jmenovité hodnotě 10 000 Kč s pořádkovým číslem A79 - A109 a A169 - A172 a 10 ks listinných akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč s pořadovým číslem B21 - B30 za neplatné. V této věci navrhovatelé účastníkovi 1) vytýkají výše uvedené rozhodnutí představenstva účastnice 2) a také namítají, že nebyly splněny podmínky pro svolání náhradní valné hromady konané dne 17. 12. 2021, což vytýkají také účastníkovi 1). Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že pro posouzení návrhu na vyloučení účastníka 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu jsou rozhodné otázky, kterou jsou již řešeny v samostatných řízeních.

4. Proti výroku III. výše uvedeného usnesení podali navrhovatelé odvolání. Uvádí, že v návrhu uvedli řadu pochybení účastníka 1). K řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 uvádí, že otázka platnosti usnesení valné hromady konané dne 17. 12. 2021 není pro toto řízení stěžejní. Důležité je totiž jednání účastníka 1) před konáním této valné hromady, které se bude v řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 posuzovat pouze jako předběžná otázka. Dále upozorňují, že v řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 nedošlo za téměř 2 roky ještě ani k nařízení prvního jednání ve věci, a lze dle nich tak předpokládat, že může toto řízení probíhat ještě několik dalších let. K řízení sp. zn. 80 Cm 161/2022 navrhovatelé uvádějí, že toto řízení může mít vliv na otázku posouzení porušení povinnosti účastníka 1), avšak přerušení řízení by v tomto případě bylo na místě až za předpokladu, že by soud dospěl k závěru o nedůvodnosti ostatních navrhovateli tvrzených porušení. Dle navrhovatelů je totiž třeba podrobit přezkumu i kroky představenstva na rozhodnutí navazující a proces prodeje zaknihovaných akcií. Řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 a řízení sp. zn. 80 Cm 161/2022 mohou přispět k závěru o opakovaném a závažném porušení povinností při výkonu funkce, což jsou stěžení podmínky pro vyloučení člena statutárního orgánu z funkce, ale nejsou dle navrhovatelů sama o sobě natolik zásadní. Navrhovatelé dále upozorňují, že by mělo k přerušení řízení docházet pouze výjimečně, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům řízení. Jsou toho názoru, že pokud by se řízení přerušilo a vyčkávalo se na výsledek předmětných řízeních, mohlo by to vést k neúčelnosti tohoto řízení a účastník 1 by mohl napáchat nevratné škody. Navrhují, aby odvolací soud výrok III. napadeného usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

5. Účastník 1) ve svém vyjádření uvádí, že pokud by v řízení byla řešena otázka, která spadá do kompetence jiných soudů (dokonce probíhá o ní už samostatné řízení), jako otázka předběžná a byla vyložena jinak, než o ni bude rozhodnuto skutečně příslušným soudem, bylo by řízení postiženo vadou. Navíc účastník 1) objasňuje, že navrhovatel a) nepředložil své akcie k zaknihování a bylo tak postupováno postupem předpokládaným zákonem. Zdůrazňuje, že navrhovatelé nijak neprokázali, že by opakovaně nebo závazně porušil povinnosti při výkonu své funkce. Naopak uvádí, že při výkonu své funkce člena představenstva postupoval v souladu s platnými právními předpisy. Je toho názoru, že se navrhovatelé snaží docílit situace, aby účastník 2) neplnil zákonné podmínky pro výkon auditorské činnosti a docílili tak oslabení jeho tržního postavení a finanční stability. Účastník 1) navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku III. potvrdil jako věcně správné.

6. Účastníci 2) až 7) ve svém vyjádření upozorňují na judikaturu, dle které může do vnitřních poměrů obchodní korporace zasahovat soud jen v zákonech stanovených případech a za zákonem stanoveným podmínek. Jsou toho názoru, že „soud není v souladu s platnou právní úpravou oprávněn způsob rozhodování představenstva vůbec posuzovat, neboť mu toto oprávnění vůbec nepřísluší […] nemůže ani dospět k závěru, že účastník 1 postupoval v rozporu se zákonem či stanovami.“ Domnívají se, že soud nemůže o diskvalifikaci účastníka 1) ani uvažovat. Uvádí, že postup účastníka 1) (svolání náhradní valné hromady) před zahájením valné hromady konané dne 17. 12. 2021 lze přezkoumat pouze v řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022. Taktéž uvádí, že se nekonala žádná valná hromada, která by byla v rozporu s předběžným opatřením ze dne 18. 5. 2022. Dále mají účastníci 2) až 7) za to, že zpochybňované převody akcií proběhly zcela v souladu se stanovami účastníka 2). Upozorňují i na valnou hromadu účastníka 2) ze dne 30. 6. 2022, na níž bylo přijato usnesení, dle kterého členství členů představenstva účastníka 2) v představenstvu účastníka 7) nepředstavuje porušení zákazu konkurence. Toto usnesení by mělo být předmětem přezkumu u Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. 63 Cm 144/2023. Mají za to, že o neplatnosti rozhodnutí valné hromady účastníka 2) konané dne 17. 12. 2021 a o neplatnosti rozhodnutí představenstva účastníka 2 ze dne 1. 7. 2022 není možné v této věci rozhodnout. Považují to však za klíčové, a souhlasí tak s přerušením řízení do vydání rozhodnutí v předmětných řízeních. Taktéž poukazují na hospodárnost řízení, jelikož nepovažují za hospodárné, aby soud prováděl dokazování pouze ohledně některých tvrzených porušení, jelikož další údajná porušení s ohledem na omezený přezkum projednat nemůže. Navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku III. potvrdil jako věcně správné.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání navrhovatelů bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Podle § 109 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud řízení přeruší, jestliže rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit (odstavec 1 písm. b/). Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět (odstavec 2 písm. c/).

9. Odvolací soud ze spisu zjistil, že navrhovatelé se v daném případě domáhají, aby soud rozhodl o vyloučení účastníka 1) z výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace pro porušení povinností při výkonu funkce (§ 63 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dále jen „z. o. k.“). Porušení povinností účastníka 1) jako předsedy představenstva účastníka 2) spatřují navrhovatelé v následujícím: a) rozhodování představenstva účastníka 2) v rozporu se stanovami a zákonem, b) porušení povinnosti loajality vůči účastníkovi 2) při svolání a konání valné hromady dne 17. 12. 2021, c) umožnění neplatných převodů akcí účastníka 2) v rozporu s předběžným opatřením a stanovami, d) „neplatné“ rozhodnutí představenstva ze dne 1. 7. 2022 o prohlášení akcií navrhovatele a) za neplatné, e) porušení zákazu konkurence.

10. V projednávané věci může být zapotřebí posoudit, zda účastník 1) porušil (opakovaně nebo závažně) své povinnosti při výkonu funkce člena představenstva účastnice 2). Takové posouzení má v projednávané věci charakter předběžné otázky, neboť je jedním z předpokladů vyhovění návrhu. Naproti tomu předmětem řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 a 80 Cm 161/2022 je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, případně představenstva účastnice 2). Otázka, zda účastník 1) porušil při svolávání náhradní valné hromady ze dne 17. 12. 2021, případně při rozhodování představenstva o prohlášení akcií navrhovatele a) za neplatné, své povinnosti při výkonu funkce člena představenstva, má také charakter předběžné otázky v uvedených řízeních, neboť kladná odpověď na tyto otázky je (pouze) jedním z předpokladů vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánů účastnice 2). Soud v uvedených řízeních může vyslovit neplatnost rozhodnutí orgánů společnosti i z jiných důvodů, než pro porušení povinností účastníka 2) z výkonu funkce předsedy představenstva, a naopak tuto neplatnost nemusí vyslovit, i kdyby takové porušení zjistil.

11. Přestože tedy odvolací soud souhlasí s argumentem účastníků 2) až 7), že v projednávané věci nelze přezkoumat platnost usnesení orgánů účastnice 2), neboť tento přezkum je vyhrazen jedině řízení o vyslovení jeho neplatnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4727/2016, a ostatně i znění § 429 odst. 2 z. o. k.), rozhodně to neznamená, že by v projednávané věci soud nebyl oprávněn přezkoumat otázku, zda při svolávání valné hromady, případně při rozhodování představenstva, účastník 2) neporušil své povinnosti z výkonu funkce. Tyto otázky si soud může (jako předběžné) posoudit sám a pouze v případě, že by o nich bylo vydáno pravomocné rozhodnutí, má z něj vycházet (§ 135 odst. 2 o. s. ř.).

12. Jak již opakovaně uvedl i Nejvyšší soud, je posouzení předběžné otázky, které bylo učiněno v jiném řízení mezi stejnými účastníky, pro soud závazné, pokud se jednalo o otázku, která byla předmětem sporu a byla řešena ve výroku rozhodnutí. Řešení ostatních otázek, s nimiž se soud vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí, tak není pro soud v jiném řízení závazné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 33 Cdo 4301/2017). Soud však nemůže závěry učiněné v předchozím pravomocně skončeném soudním řízení zcela pominout. Pokud by se soud hodlal v následném řízení s jiným okruhem účastníků od obsahu vydaného rozhodnutí odchýlit, je povinen vypořádat se se základními skutkovými zjištěními a právními závěry předchozího rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1045/2009).

13. Z uvedeného plyne, že řízení v projednávané věci lze do skončení řízení sp. zn. 79 Cm 34/2022 a 80 Cm 161/2022 přerušit jen podle § 109 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Důvodem pro přerušení řízení podle citovaného ustanovení je jeho hospodárnost, tj. snaha omezit náklady soudu i účastníků v případě, kdy by stejná otázka měla být soudy posuzována vícekrát. Soud přitom musí brát v úvahu i pokročilost obou řízení (srov. např. Svoboda, Smolík a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vyd., 1. aktualizace. Praha: C. H. Beck 2022 k § 109 marg. č. 6).

14. Z judikatury Nejvyššího soudu dále vyplývá, že přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je fakultativním opatřením soudu; opodstatnění má v situacích, kdy se to jeví být hospodárné a kdy tím neutrpí oprávněné zájmy účastníků. Je třeba mít na zřeteli § 6 o. s. ř., podle něhož soud postupuje v řízení předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4713/2016). Přerušení řízení může přispět k jeho rychlosti a hospodárnosti zejména tehdy, pokud v jiných řízeních má být bylo provedeno dokazování ke stejným otázkám, jako v projednávané věci, pročež výsledky takového dokazování bude možné převzít v projednávané věci a účastníci, svědci, znalci či soud nebudou zatěžováni zbytečným opakováním téhož. Pokračováno má být přitom v tom řízení, které pokročilo nejdále.

15. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení je teprve na svém počátku. Za situace, kdy ještě neproběhlo ani první jednání ve věci, nelze ani učinit závěr, které skutečnosti jsou mezi účastníky sporné a které nikoli, jak rozsáhlé a případně nákladné dokazování bude v projednávané věci třeba provádět a do jaké míry bude třeba posuzovat stejné otázky jako v řízeních, do jejichž skončení soud prvního stupně řízení přerušil. Soud prvního stupně se přitom podle obsahu ani nepokusil ověřit, jak pokročila řízení, do jejichž skončení řízení přerušil (ve spise není žádný záznam o zapůjčení spisů v uvedených řízeních, případně o nahlédnutí do nich).

16. Ze shora uvedeného plyne, že soud prvního stupně přistoupil k přerušení řízení předčasně. Odvolací soud proto napadené usnesení ve výroku III. analogicky podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že řízení se nepřerušuje.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).